Nord Stream 2

Švédská prokuratura oznámila, že se rozhodla ukončit vyšetřování možné sabotáže na plynovodu Nord Stream. Podle prokuratury Švédsko nemá pravomoc se záležitostí zabývat.

Dánsko upozornilo na neznámý válcovitý objekt, který byl nalezen v Baltském moři u plynovodu Nord Stream 2. Dánský energetický úřad vyzval vlastníka plynovodu, společnost Nord Stream 2 AG, aby pomohla předmět vyzdvihnout.

Nové zpravodajské informace, kterými disponují představitelé USA, naznačují, že za loňským útokem na plynovod Nord Stream stojí proukrajinská skupina. Nejsou však žádné důkazy, že by se do operace zapojili nebo o ní věděli ukrajinští představitelé, napsal v úterý americký list The New York Times (NYT).

Někdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera nečeká v jeho domovské sociální demokracii (SPD) žádný postih za jeho vstřícné postoje k Rusku a angažmá v ruských státních koncernech. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru ve čtvrtek v odvolacím řízení došla k závěru, že Schröder žádné stranické regule neporušil, napsala agentura DPA. Orgán v případě porušení předpisů může provinilce ze strany vyloučit.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Vyšetřování zářijových úniků plynu z plynovodů Nord Stream potvrdilo, že se jednalo o sabotáž, uvedla v pátek podle agentury Reuters švédská prokuratura. Na poškozených plynovodech byly objeveny stopy výbušnin, dodala.

Dánské úřady potvrdily rozsáhlé poškození plynovodů Nord Stream u dánských břehů v Baltském moři a uvedly, že příčinou byly „silné výbuchy“. Švédský deník Expressen zveřejnil první údajné záběry poškozených produktovodů vedoucích z Ruska do Německa. Dohromady čtyři mohutné úniky plynu se na konci září vyskytly v mezinárodních vodách.

Únik plynu z plynovodu Nord Stream 1 už se patrně také zastavil, uvedly podle agentury AP dánské úřady. V sobotu Dánsko oznámilo, že plyn pravděpodobně přestal unikat také z plynovodního potrubí Nord Stream 2.

Švédská pobřežní hlídka objevila již čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Informoval o tom švédský deník Svenska Dagbladet s odvoláním na mluvčí pobřežní stráže. Evropští politici stále častěji mluví o tom, že za podmořskými výbuchy, které plynovody poškodily, stojí úmyslné útoky. Rusko ale svoji vinu odmítá a naopak obviňuje Spojené státy. Prezident Vladimir Putin označil poškození plynovodů za „akt mezinárodního terorismu“. Tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že vše naznačuje tomu, že šlo o sabotáž.

Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem v objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu korun). Ve čtvrtečním mimořádném prohlášení to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy v místech, kde z plynovodů Nord Stream 1 a 2 následně začal unikat plyn. Obě země poté svolaly na úterý krizové štáby: švédská premiérka Magdalena Anderssonová později řekla, že poškození plynovodů je úmyslným činem. O úmyslu hovoří také dánská premiérka Mette Frederiksenová. Seismologové z Uppsalské univerzity ve Švédsku a dánského seismologického centra potvrdili, že plynovod Nord Stream poškodily výbuchy, nikoli zemětřesení nebo sesuvy. Cena plynu pro evropský trh se výrazně zvýšila.

Německá civilní kontrarozvědka BfV prověřuje podezření ze špionáže pro Rusko u dvou vysoce postavených úředníků na německém ministerstvu hospodářství. Informace o tom získal ekonomický deník Handelsblatt z bezpečnostních kruhů. Jako první o podezření psal týdeník Die Zeit.

V případě výpadku dodávek plynu si Česko a Německo navzájem pomohou. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck podepsali dohodu o energetické bezpečnosti. Vzájemné dohody by podle Habecka měly podepisovat i další státy Evropské unie. Za současné energetické krize je zásadní jednota unijních zemí, společný postup proti ruské agresi a solidarita, řekl Síkela.

Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Podle něj země nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Ke změně plateb za ruský plyn podle požadavků Moskvy se chystá i německá společnost Uniper a podle listu Financial Times také rakouská energetická společnost OMV.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války.

Státy Evropské unie jednomyslně podpořily přijetí sankcí proti Rusku. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to potvrdil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti regionů na východě Ukrajiny. Hodlá uvalit také ekonomické sankce na ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU. Sankce uvalí také Spojené státy, Kanada, Japonsko a Velká Británie, která v prvním kroku zmrazí aktiva některých ruských bank.

Kroky šéfa Kremlu Vladimira Putina představují začátek ruské invaze na Ukrajinu, prohlásil americký prezident Joe Biden. Putin uvedl, že Rusko uznalo nezávislost okupovaných regionů v Donbasu v hranicích stanovených „ústavami“ těchto „republik“, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že Berlín zastavil certifikaci plynovodu Nord Stream 2. Sankce oznámily EU, USA i Velká Británie.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) spolu s šéfy diplomacie Slovenska a Rakouska odjel na Ukrajinu vyjádřit zemi solidaritu v situaci, kdy kolem jejích hranic Rusko hromadí vojenské jednotky. Zatímco Česko dodalo Kyjevu dělostřeleckou munici, Německo je v otázce dodávky zbraní zdrženlivější. Vládnoucí sociální demokraté jsou příznivci dobrých vztahů s Ruskem, z dlouhodobého hlediska však musí dojít ke změně, domnívá se analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Změna německého postoje by mohla být výhodná i pro Česko, doplnil publicista Občanského institutu Roman Joch. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý večer v Berlíně sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Informoval je o výsledcích svého pondělního jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a úterní schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Vrcholní představitelé Francie, Německa a Polska prohlásili, že chtějí zabránit válce v Evropě.

Na balíčku sankcí pro případ útoku Ruska proti Ukrajině se v pondělí domluvili ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Pokud Rusové překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 končí, prohlásil poté americký prezident. Ve stejný den se odehrála i další diplomatická jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Německá ministryně zahraničí zahájila návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě jednal i šéf české diplomacie Jan Lipavský spolu s kolegy ze Slovenska a Rakouska.

Severoatlantická aliance je v současné krizi kolem Ukrajiny jednotnější než dříve, Rusko ale zřejmě nevěří, že by se mu NATO podařilo rozklížit. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Komentoval tak pochybnosti, které o jednotě Aliance vzbuzují některé kroky Maďarska či Německa.