Průnik Ukrajinců ukázal, že Rusko není všemocné, míní Vystrčil

24 minut
Události, komentáře: Ukrajinská ofenziva v Kurské oblasti
Zdroj: ČT24

Průnik ukrajinských vojsk na území Ruska má velký symbolický význam, shodli se v pořadu Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a europoslanec Ondřej Kovařík (nestr. za ANO). Zmínili také překvapivost celé akce. V diskuzi probírali také například bezpečnostní situaci na Blízkém východě.

Současný vojenský průnik Ukrajinců do ruské Kurské oblasti má velký symbolický význam, soudí Vystrčil. Ukázal totiž, že „Rusko není neohrozitelné, není všemocné.“

Moskva také bude muset přemýšlet o svém dalším postupu. Možná bude muset stahovat své jednotky z ukrajinského bojiště, možná bude muset uskutečnit další fázi náboru vojáků, možná dojde k otřesům v ruském generálním štábu. To vše označil předseda Senátu za nepříjemné zprávy pro Rusko.

Vystrčil: Je to v souladu s mezinárodním právem

Zdůraznil také, že vstup Ukrajiny na ruské území je logický a v souladu s mezinárodním právem i s právem Kyjeva na sebeobranu. Připomněl, že jde o území, z něhož Rusové ostřelují příhraniční ukrajinské teritorium. Navíc na tomto nově kontrolovaném území Kyjev zřizuje humanitární koridory a umožňuje evakuaci civilistů.

Kovařík vidí symboliku například v tom, že po dvou a půl letech ruské agrese na ukrajinské území došlo k protiofenzivě Ukrajiny přímo na ruské území, a to překvapivým způsobem. Ukázalo se podle něj, že Rusko nestřeží pečlivě svou hranici se státem, se kterým je ve válečném konfliktu.

To podle něj může mít vliv na vnitřní rozpory ve vedení ruského státu či v tamní armádě. Nebo to může vést k destabilizaci často neotřesitelné důvěry Rusů k (ruskému vůdci Vladimiru) Putinovi a jeho vládě, zamyslel se europoslanec.

Kovařík mluví o lepší vyjednávací pozici Kyjeva

Může to také vést ke stažení některých ruských jednotek z ukrajinského území či třeba zlepšit vyjednávací pozici Kyjeva pro další kroky diplomatické či mírové. Kovařík předpokládá, že po nějaké době budou spojenci Ukrajiny seznámeni s tím, jaký je cíl celé její operace na ruském území.

Vystrčil k tomu uvedl, že „my nevíme, jestli už náhodou spojenci Ukrajiny nedostali tyto informace“. Zároveň šéf Senátu nepočítá s tím, že by v současné době někdo tyto cíle veřejně popisoval. Další vývoj pak dle něj ukáže, zda Kyjev celou operaci zvládne tak, jako zvládl její utajení.

V další části pořadu oba hosté diskutovali o zprávě, že Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění. A to jako předpokládaného člena týmu, který toto podmořské potrubí poškodil.

Pozadí útoku na plynovod Nord Stream

Vystrčil o variantě, že by za celou akcí mohli být Ukrajinci, nechtěl spekulovat. „Je to další možnost,“ řekl s tím, že o tom nic neví a nechce se víc vyjadřovat, dokud nebudou známy další podrobnosti.

Kovařík také zdůraznil, že zatím není dostatek informací. Pokud by se však nakonec ukázalo, že za akcí aktivně stály ukrajinská vláda či ukrajinské zpravodajské složky, tak by to dle něj mohlo jejich důvěryhodnost ohrozit.

Upozornil, že plynovod sice patří ruskému Gazpromu, ale měl mít ve své době významný ekonomický přínos pro Německo, i pro okolní země včetně Česka. „Do celé mozaiky by to mohlo vnést rušivý moment,“ podotkl europoslanec s tím, že je na německé straně, aby zveřejnila víc podrobností.

K rostoucímu napětí mezi Íránem a Izraelem předseda Senátu řekl, že ohledně dalšího vývoje není optimistou. Ocenil však tlak Evropy a Spojených států na Teherán, aby nevyvolal širší konflikt v regionu.

Také Kovařík není k dalšímu vývoji přehnaně optimistický. Za důležité považuje, aby se podařilo zamezit prudké eskalaci. Uvítal by však aktivnější komunikaci českého kabinetu v otázce opatření na ochranu Česka a informací pro občany, které se týkají zhoršené zahraniční situace. Podle něj vyvolává znepokojení, že Česko v žebříčku nejbezpečnějších zemí kleslo z páté, šesté pozice do druhé desítky. „Vláda by měla být aktivnější,“ je přesvědčený.

Velký význam má spolupráce evropských zpravodajských služeb

Vystrčil považuje za základní bezpečnostní opatření to, že jsme členy NATO. Aliance má podle něj vliv na Írán i Izrael. Upozornil také na spolupráci evropských zpravodajských služeb. Ta vedla k bezpečnému průběhu mistrovství Evropy ve fotbale v Německu, letní olympiády ve Francii či k preventivnímu zrušení koncertů zpěvačky Taylor Swiftové v Rakousku.

„Měli bychom dělat vše pro to, aby i české zpravodajské služby v tomhle byly maximálně zainteresovány a maximálně spolupracovaly,“ zdůraznil Vystrčil. Zamyslet bychom se pak podle něj měli, zda náš vzdělávací systém „dlouhodobě obsahuje dostatek informací o tom, jak by se člověk měl chovat, aby minimalizoval nebezpečí, že bude ohrožen“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...