Průnik Ukrajinců ukázal, že Rusko není všemocné, míní Vystrčil

Nahrávám video

Průnik ukrajinských vojsk na území Ruska má velký symbolický význam, shodli se v pořadu Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a europoslanec Ondřej Kovařík (nestr. za ANO). Zmínili také překvapivost celé akce. V diskuzi probírali také například bezpečnostní situaci na Blízkém východě.

Současný vojenský průnik Ukrajinců do ruské Kurské oblasti má velký symbolický význam, soudí Vystrčil. Ukázal totiž, že „Rusko není neohrozitelné, není všemocné.“

Moskva také bude muset přemýšlet o svém dalším postupu. Možná bude muset stahovat své jednotky z ukrajinského bojiště, možná bude muset uskutečnit další fázi náboru vojáků, možná dojde k otřesům v ruském generálním štábu. To vše označil předseda Senátu za nepříjemné zprávy pro Rusko.

Vystrčil: Je to v souladu s mezinárodním právem

Zdůraznil také, že vstup Ukrajiny na ruské území je logický a v souladu s mezinárodním právem i s právem Kyjeva na sebeobranu. Připomněl, že jde o území, z něhož Rusové ostřelují příhraniční ukrajinské teritorium. Navíc na tomto nově kontrolovaném území Kyjev zřizuje humanitární koridory a umožňuje evakuaci civilistů.

Kovařík vidí symboliku například v tom, že po dvou a půl letech ruské agrese na ukrajinské území došlo k protiofenzivě Ukrajiny přímo na ruské území, a to překvapivým způsobem. Ukázalo se podle něj, že Rusko nestřeží pečlivě svou hranici se státem, se kterým je ve válečném konfliktu.

To podle něj může mít vliv na vnitřní rozpory ve vedení ruského státu či v tamní armádě. Nebo to může vést k destabilizaci často neotřesitelné důvěry Rusů k (ruskému vůdci Vladimiru) Putinovi a jeho vládě, zamyslel se europoslanec.

Kovařík mluví o lepší vyjednávací pozici Kyjeva

Může to také vést ke stažení některých ruských jednotek z ukrajinského území či třeba zlepšit vyjednávací pozici Kyjeva pro další kroky diplomatické či mírové. Kovařík předpokládá, že po nějaké době budou spojenci Ukrajiny seznámeni s tím, jaký je cíl celé její operace na ruském území.

Vystrčil k tomu uvedl, že „my nevíme, jestli už náhodou spojenci Ukrajiny nedostali tyto informace“. Zároveň šéf Senátu nepočítá s tím, že by v současné době někdo tyto cíle veřejně popisoval. Další vývoj pak dle něj ukáže, zda Kyjev celou operaci zvládne tak, jako zvládl její utajení.

V další části pořadu oba hosté diskutovali o zprávě, že Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění. A to jako předpokládaného člena týmu, který toto podmořské potrubí poškodil.

Pozadí útoku na plynovod Nord Stream

Vystrčil o variantě, že by za celou akcí mohli být Ukrajinci, nechtěl spekulovat. „Je to další možnost,“ řekl s tím, že o tom nic neví a nechce se víc vyjadřovat, dokud nebudou známy další podrobnosti.

Kovařík také zdůraznil, že zatím není dostatek informací. Pokud by se však nakonec ukázalo, že za akcí aktivně stály ukrajinská vláda či ukrajinské zpravodajské složky, tak by to dle něj mohlo jejich důvěryhodnost ohrozit.

Upozornil, že plynovod sice patří ruskému Gazpromu, ale měl mít ve své době významný ekonomický přínos pro Německo, i pro okolní země včetně Česka. „Do celé mozaiky by to mohlo vnést rušivý moment,“ podotkl europoslanec s tím, že je na německé straně, aby zveřejnila víc podrobností.

K rostoucímu napětí mezi Íránem a Izraelem předseda Senátu řekl, že ohledně dalšího vývoje není optimistou. Ocenil však tlak Evropy a Spojených států na Teherán, aby nevyvolal širší konflikt v regionu.

Také Kovařík není k dalšímu vývoji přehnaně optimistický. Za důležité považuje, aby se podařilo zamezit prudké eskalaci. Uvítal by však aktivnější komunikaci českého kabinetu v otázce opatření na ochranu Česka a informací pro občany, které se týkají zhoršené zahraniční situace. Podle něj vyvolává znepokojení, že Česko v žebříčku nejbezpečnějších zemí kleslo z páté, šesté pozice do druhé desítky. „Vláda by měla být aktivnější,“ je přesvědčený.

Velký význam má spolupráce evropských zpravodajských služeb

Vystrčil považuje za základní bezpečnostní opatření to, že jsme členy NATO. Aliance má podle něj vliv na Írán i Izrael. Upozornil také na spolupráci evropských zpravodajských služeb. Ta vedla k bezpečnému průběhu mistrovství Evropy ve fotbale v Německu, letní olympiády ve Francii či k preventivnímu zrušení koncertů zpěvačky Taylor Swiftové v Rakousku.

„Měli bychom dělat vše pro to, aby i české zpravodajské služby v tomhle byly maximálně zainteresovány a maximálně spolupracovaly,“ zdůraznil Vystrčil. Zamyslet bychom se pak podle něj měli, zda náš vzdělávací systém „dlouhodobě obsahuje dostatek informací o tom, jak by se člověk měl chovat, aby minimalizoval nebezpečí, že bude ohrožen“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHavel byl autentickým lídrem, zaznělo v 90' ČT24

Nemyslím si, že byl Havel připraven na to, že bude tak rychle směřovat do funkce prezidenta, vzpomínal na Václava Havla v 90' ČT24 studentský aktivista a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, podle něhož byl Havel autentickým vůdcem. „Zodpovědnost, která ležela na jeho bedrech, byla šílená a on sám byl docela vnitřně křehká bytost,“ doplnil režisér a signatář Několika vět Ondřej Trojan. Hosty pořadu, který moderovali Nikola Reindlová a Daniel Takáč, byli také bývalí Havlovi poradci Eda Kriseová či Alexandr Vondra (ODS). Havla, který by v pondělí oslavil 90. narozeniny, si připomněl i publicista Karel Hvížďala, komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser nebo umělecký ředitel Dejvického divadla Jiří Havelka.
před 28 mminutami

Česko si připomnělo 90 let od narození Václava Havla

Česko si v pondělí 5. října připomnělo 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.
04:28Aktualizovánopřed 29 mminutami

VideoVe třinácti už vědí, že vraždit se nemá, říká Tejc ke snížení trestní odpovědnosti

Svět se mění, zhoršuje se duševní zdraví a agresivita u dětí roste, říká ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Podle návrhu koalice by za nejzávažnější zločiny měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let. V tomto věku už podle ministra vědí, že se vraždit nemá, tudíž mohou nést následky svých činů. „Ti, kteří budou zcela deviantní a opravdu nebezpeční společnosti, budou moci být odsouzeni soudem a bude jim moci být uložena detence,“ shrnul Tejc přínosy v pořadu Interview ČT24 moderátorovi Danielu Takáčovi. Návrh podle něj neznamená, že se budou děti posílat do vězení, hovořil o vytvoření speciálních zařízení. Ke koaličnímu plánu je kritická mimo jiné opozice, podle níž je lepším řešením posilování prevence. Ta se ale v posledních letech podle Tejce neřešila dostatečně, o opatření proto v tomto kontextu mluvil jako o „záchranné brzdě“.
před 2 hhodinami

Vláda schválila návrh nové státní kulturní politiky

Kabinet schválil návrh nové státní kulturní politiky na období do roku 2029, který kritizovaly profesní asociace, sdružení, platformy i odbory. Po jednání vlády to oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). K novele o asistentech pedagoga na základních školách se kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí za týden po jednání koalice. Některé věci je třeba vydiskutovat, řekl předseda vlády.
14:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marvanová u soudu v kauze Dozimetr mluvila o netransparentnosti, tlaku a bossingu

Senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová (nestr., do Senátu zvolena za SPOLU) vypověděla při soudním jednání v kauze Dozimetr, že vnímala některé zakázky pražského dopravního podniku (DPP) jako netransparentní a pro hlavní město nevýhodné. Byl to zejména projekt Nové Holešovice. Ze strany tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) a jeho stranického kolegy Stanislava Polčáka cítila šikanu, bossing a tlak na to, aby v pražské radě hlasovala podle jejich přání.
11:53Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šlo o takovou poťouchlost,“ říká autor narozeninového přání Havlovi v Rudém právu

Několik týdnů před sametovou revolucí vyšlo v komunistickém Rudém právu narozeninové přání tehdejšímu disidentovi a budoucímu prezidentovi Václavu Havlovi, který tou dobou pobýval ve vězení. Přes cenzuru tehdejšího režimu text do novin dostal spisovatel a disident Petr Rýgr. Havel o přání později mluvil jako o zlomu v přerodu k demokracii, sám Rýgr ovšem trvá na tom, že šlo jen o jeho „poťouchlost“. Rozhovor s ním vedl v pořadu Studio 6 moderátor Pavel Navrátil.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o pokusu opozice vyslovit vládě nedůvěru

Hosté Událostí, komentářů týdne řešili nedávné hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO), které kabinet podle očekávání ustál. V diskuzi se věnovali také incidentem během letu Flydubai. Připomněli rovněž nedožité 90. narozeniny Václava Havla, které by oslavil v pondělí 5. října. Tématem byla i umělá inteligence a oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vytvoření Jednotky pro superinteligenci. Pozvání přijali biochemik Jan Konvalinka, historička a socioložka Dorotea Mejstříková, publicista Ladislav Jakl, komentátor Miroslav Korecký a novinářka Marie Bastlová. Pořadem provázela Klára Radilová.
před 12 hhodinami

Odmítejte násilí a zajistěte přístup k informacím, vyzvali šéfredaktoři politiky

Čtyři desítky šéfredaktorek a šéfredaktorů českých zpravodajských a publicistických médií vyzvaly veřejné činitele, aby společně s nimi odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Výzvu s názvem Základní hranice v pondělí ráno média, jejichž představitelé se pod výzvu podepsali, souběžně zveřejnila na svých webových stránkách a ve vysílání, vyšla také v pondělním vydání většiny novin.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.