Průnik Ukrajinců ukázal, že Rusko není všemocné, míní Vystrčil

24 minut
Události, komentáře: Ukrajinská ofenziva v Kurské oblasti
Zdroj: ČT24

Průnik ukrajinských vojsk na území Ruska má velký symbolický význam, shodli se v pořadu Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a europoslanec Ondřej Kovařík (nestr. za ANO). Zmínili také překvapivost celé akce. V diskuzi probírali také například bezpečnostní situaci na Blízkém východě.

Současný vojenský průnik Ukrajinců do ruské Kurské oblasti má velký symbolický význam, soudí Vystrčil. Ukázal totiž, že „Rusko není neohrozitelné, není všemocné.“

Moskva také bude muset přemýšlet o svém dalším postupu. Možná bude muset stahovat své jednotky z ukrajinského bojiště, možná bude muset uskutečnit další fázi náboru vojáků, možná dojde k otřesům v ruském generálním štábu. To vše označil předseda Senátu za nepříjemné zprávy pro Rusko.

Vystrčil: Je to v souladu s mezinárodním právem

Zdůraznil také, že vstup Ukrajiny na ruské území je logický a v souladu s mezinárodním právem i s právem Kyjeva na sebeobranu. Připomněl, že jde o území, z něhož Rusové ostřelují příhraniční ukrajinské teritorium. Navíc na tomto nově kontrolovaném území Kyjev zřizuje humanitární koridory a umožňuje evakuaci civilistů.

Kovařík vidí symboliku například v tom, že po dvou a půl letech ruské agrese na ukrajinské území došlo k protiofenzivě Ukrajiny přímo na ruské území, a to překvapivým způsobem. Ukázalo se podle něj, že Rusko nestřeží pečlivě svou hranici se státem, se kterým je ve válečném konfliktu.

To podle něj může mít vliv na vnitřní rozpory ve vedení ruského státu či v tamní armádě. Nebo to může vést k destabilizaci často neotřesitelné důvěry Rusů k (ruskému vůdci Vladimiru) Putinovi a jeho vládě, zamyslel se europoslanec.

Kovařík mluví o lepší vyjednávací pozici Kyjeva

Může to také vést ke stažení některých ruských jednotek z ukrajinského území či třeba zlepšit vyjednávací pozici Kyjeva pro další kroky diplomatické či mírové. Kovařík předpokládá, že po nějaké době budou spojenci Ukrajiny seznámeni s tím, jaký je cíl celé její operace na ruském území.

Vystrčil k tomu uvedl, že „my nevíme, jestli už náhodou spojenci Ukrajiny nedostali tyto informace“. Zároveň šéf Senátu nepočítá s tím, že by v současné době někdo tyto cíle veřejně popisoval. Další vývoj pak dle něj ukáže, zda Kyjev celou operaci zvládne tak, jako zvládl její utajení.

V další části pořadu oba hosté diskutovali o zprávě, že Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění. A to jako předpokládaného člena týmu, který toto podmořské potrubí poškodil.

Pozadí útoku na plynovod Nord Stream

Vystrčil o variantě, že by za celou akcí mohli být Ukrajinci, nechtěl spekulovat. „Je to další možnost,“ řekl s tím, že o tom nic neví a nechce se víc vyjadřovat, dokud nebudou známy další podrobnosti.

Kovařík také zdůraznil, že zatím není dostatek informací. Pokud by se však nakonec ukázalo, že za akcí aktivně stály ukrajinská vláda či ukrajinské zpravodajské složky, tak by to dle něj mohlo jejich důvěryhodnost ohrozit.

Upozornil, že plynovod sice patří ruskému Gazpromu, ale měl mít ve své době významný ekonomický přínos pro Německo, i pro okolní země včetně Česka. „Do celé mozaiky by to mohlo vnést rušivý moment,“ podotkl europoslanec s tím, že je na německé straně, aby zveřejnila víc podrobností.

K rostoucímu napětí mezi Íránem a Izraelem předseda Senátu řekl, že ohledně dalšího vývoje není optimistou. Ocenil však tlak Evropy a Spojených států na Teherán, aby nevyvolal širší konflikt v regionu.

Také Kovařík není k dalšímu vývoji přehnaně optimistický. Za důležité považuje, aby se podařilo zamezit prudké eskalaci. Uvítal by však aktivnější komunikaci českého kabinetu v otázce opatření na ochranu Česka a informací pro občany, které se týkají zhoršené zahraniční situace. Podle něj vyvolává znepokojení, že Česko v žebříčku nejbezpečnějších zemí kleslo z páté, šesté pozice do druhé desítky. „Vláda by měla být aktivnější,“ je přesvědčený.

Velký význam má spolupráce evropských zpravodajských služeb

Vystrčil považuje za základní bezpečnostní opatření to, že jsme členy NATO. Aliance má podle něj vliv na Írán i Izrael. Upozornil také na spolupráci evropských zpravodajských služeb. Ta vedla k bezpečnému průběhu mistrovství Evropy ve fotbale v Německu, letní olympiády ve Francii či k preventivnímu zrušení koncertů zpěvačky Taylor Swiftové v Rakousku.

„Měli bychom dělat vše pro to, aby i české zpravodajské služby v tomhle byly maximálně zainteresovány a maximálně spolupracovaly,“ zdůraznil Vystrčil. Zamyslet bychom se pak podle něj měli, zda náš vzdělávací systém „dlouhodobě obsahuje dostatek informací o tom, jak by se člověk měl chovat, aby minimalizoval nebezpečí, že bude ohrožen“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud uložil Sisákovi v kauze Via Chem nepravomocně osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.
11:45Aktualizovánopřed 17 mminutami

Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
před 2 hhodinami

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 5 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 8 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 9 hhodinami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 9 hhodinami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 10 hhodinami

Soudce Kafka zamířil do vazby

Okresní soud v Ostravě ve čtvrtek poslal do vazby soudce brněnského krajského soudu Romana Kafku. Obával se, že by mohl ovlivňovat svědky či uprchnout. Jednání trvalo přibližně tři a půl hodiny. Muže Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezírá z podvodu. Seznam Zprávy dříve informovaly, že Kafka je v tuzemsku od středečního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...