Průnik Ukrajinců ukázal, že Rusko není všemocné, míní Vystrčil

Nahrávám video

Průnik ukrajinských vojsk na území Ruska má velký symbolický význam, shodli se v pořadu Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a europoslanec Ondřej Kovařík (nestr. za ANO). Zmínili také překvapivost celé akce. V diskuzi probírali také například bezpečnostní situaci na Blízkém východě.

Současný vojenský průnik Ukrajinců do ruské Kurské oblasti má velký symbolický význam, soudí Vystrčil. Ukázal totiž, že „Rusko není neohrozitelné, není všemocné.“

Moskva také bude muset přemýšlet o svém dalším postupu. Možná bude muset stahovat své jednotky z ukrajinského bojiště, možná bude muset uskutečnit další fázi náboru vojáků, možná dojde k otřesům v ruském generálním štábu. To vše označil předseda Senátu za nepříjemné zprávy pro Rusko.

Vystrčil: Je to v souladu s mezinárodním právem

Zdůraznil také, že vstup Ukrajiny na ruské území je logický a v souladu s mezinárodním právem i s právem Kyjeva na sebeobranu. Připomněl, že jde o území, z něhož Rusové ostřelují příhraniční ukrajinské teritorium. Navíc na tomto nově kontrolovaném území Kyjev zřizuje humanitární koridory a umožňuje evakuaci civilistů.

Kovařík vidí symboliku například v tom, že po dvou a půl letech ruské agrese na ukrajinské území došlo k protiofenzivě Ukrajiny přímo na ruské území, a to překvapivým způsobem. Ukázalo se podle něj, že Rusko nestřeží pečlivě svou hranici se státem, se kterým je ve válečném konfliktu.

To podle něj může mít vliv na vnitřní rozpory ve vedení ruského státu či v tamní armádě. Nebo to může vést k destabilizaci často neotřesitelné důvěry Rusů k (ruskému vůdci Vladimiru) Putinovi a jeho vládě, zamyslel se europoslanec.

Kovařík mluví o lepší vyjednávací pozici Kyjeva

Může to také vést ke stažení některých ruských jednotek z ukrajinského území či třeba zlepšit vyjednávací pozici Kyjeva pro další kroky diplomatické či mírové. Kovařík předpokládá, že po nějaké době budou spojenci Ukrajiny seznámeni s tím, jaký je cíl celé její operace na ruském území.

Vystrčil k tomu uvedl, že „my nevíme, jestli už náhodou spojenci Ukrajiny nedostali tyto informace“. Zároveň šéf Senátu nepočítá s tím, že by v současné době někdo tyto cíle veřejně popisoval. Další vývoj pak dle něj ukáže, zda Kyjev celou operaci zvládne tak, jako zvládl její utajení.

V další části pořadu oba hosté diskutovali o zprávě, že Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění. A to jako předpokládaného člena týmu, který toto podmořské potrubí poškodil.

Pozadí útoku na plynovod Nord Stream

Vystrčil o variantě, že by za celou akcí mohli být Ukrajinci, nechtěl spekulovat. „Je to další možnost,“ řekl s tím, že o tom nic neví a nechce se víc vyjadřovat, dokud nebudou známy další podrobnosti.

Kovařík také zdůraznil, že zatím není dostatek informací. Pokud by se však nakonec ukázalo, že za akcí aktivně stály ukrajinská vláda či ukrajinské zpravodajské složky, tak by to dle něj mohlo jejich důvěryhodnost ohrozit.

Upozornil, že plynovod sice patří ruskému Gazpromu, ale měl mít ve své době významný ekonomický přínos pro Německo, i pro okolní země včetně Česka. „Do celé mozaiky by to mohlo vnést rušivý moment,“ podotkl europoslanec s tím, že je na německé straně, aby zveřejnila víc podrobností.

K rostoucímu napětí mezi Íránem a Izraelem předseda Senátu řekl, že ohledně dalšího vývoje není optimistou. Ocenil však tlak Evropy a Spojených států na Teherán, aby nevyvolal širší konflikt v regionu.

Také Kovařík není k dalšímu vývoji přehnaně optimistický. Za důležité považuje, aby se podařilo zamezit prudké eskalaci. Uvítal by však aktivnější komunikaci českého kabinetu v otázce opatření na ochranu Česka a informací pro občany, které se týkají zhoršené zahraniční situace. Podle něj vyvolává znepokojení, že Česko v žebříčku nejbezpečnějších zemí kleslo z páté, šesté pozice do druhé desítky. „Vláda by měla být aktivnější,“ je přesvědčený.

Velký význam má spolupráce evropských zpravodajských služeb

Vystrčil považuje za základní bezpečnostní opatření to, že jsme členy NATO. Aliance má podle něj vliv na Írán i Izrael. Upozornil také na spolupráci evropských zpravodajských služeb. Ta vedla k bezpečnému průběhu mistrovství Evropy ve fotbale v Německu, letní olympiády ve Francii či k preventivnímu zrušení koncertů zpěvačky Taylor Swiftové v Rakousku.

„Měli bychom dělat vše pro to, aby i české zpravodajské služby v tomhle byly maximálně zainteresovány a maximálně spolupracovaly,“ zdůraznil Vystrčil. Zamyslet bychom se pak podle něj měli, zda náš vzdělávací systém „dlouhodobě obsahuje dostatek informací o tom, jak by se člověk měl chovat, aby minimalizoval nebezpečí, že bude ohrožen“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 5 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 6 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 8 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozvědka bude mít nového šéfa

V čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) vystřídá od 1. října Vladimíra Posoldu diplomat Miroslav Toman. Po jednání vlády to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Dodal, že Posolda mu minulý týden předal rezignační dopis a vláda souhlasila s jeho návrhem na nové obsazení funkce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.