Ukrajinské jednotky v ruské Kurské oblasti dál postupují a plně ovládly okresní město Sudža, sdělil velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který zveřejnil video z porady s generálem. Západoruská Bělgorodská oblast, která s Kurskou oblastí sousedí, ve středu vyhlásila nouzovou situaci na regionální úrovni, oznámil tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov.
Syrskyj uvedl, že ukrajinské jednotky v Kurské oblasti od začátku středy dál postoupily o kilometr až dva v různých směrech a zajaly také stovku ruských vojáků. Ukrajinský generální štáb ohlásil, že v noci na středu ukrajinské jednotky v Kurské oblasti sestřelily protiletadlovou raketou ruský bombardér Su-34.
Zelenskyj současně naléhal na posílení jednotek, které brání města Pokrovsk a Toreck v Doněcké oblasti na východě země. Na ně je zaměřen hlavní nápor útoků ruských vojsk, která postupují na východě Ukrajiny. „Pošleme do Doněcké oblasti další zbraně pro naše vojáky – nad rámec toho, co je v plánu,“ řekl prezident.
„Dosahujeme v Kurské oblasti dobrých výsledků – plníme náš strategický úkol,“ uvedl Zelenskyj ve svém večerním videoposelství. Znovu také vyzval ukrajinské spojence, aby zrušili dosud platná omezení týkající se používání západních raket dlouhého doletu proti cílům v ruském týlu.
Ukrajinský útok v Kurské oblasti, zahájený 6. srpna, přiměl ruské velení, aby sem přesunulo část sil z jiných úseků ukrajinského bojiště, uvedl list The Wall Street Journal s odvoláním na americké představitele. Moskva do Kurské oblasti podle šéfa litevské diplomacie přesouvá také své jednotky ze své nejzápadnější enklávy na pobřeží Baltu, Kaliningradské oblasti.
Tvrzení o plném ovládnutí Sudže podle agentury Interfax zpochybnil velitel čečenských jednotek bojujících v Kurské oblasti na ruské straně Apty Alaudinov. Podle něj se o město a jeho okolí nadále vedou boje, a není proto možné říct, že ho Ukrajinci zcela obsadili.
Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že u obcí Skrylevka, Levšinka, Semjonovka, Alexejevskij a Kamyšnoje ruské síly zmařily pokusy ukrajinských jednotek v obrněných vozidlech proniknout hluboko na ruské území. Tvrdí také, že ruští vojáci způsobili nepříteli vážné ztráty vojáků i techniky.
Změny v ruském velení
Zajatí ruští vojáci i prováleční blogeři obviňují ze ztráty území v Kurské oblasti generála Alexandra Lapina, který je v současnosti velitelem severního uskupení ruských invazních sil, napsal server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.
Lapin podle serveru The Moscow Times proslul i debaklem ruské obrany při úspěšné ukrajinské protiofenzívě v roce 2022 v Charkovské oblasti, kde Ukrajinci pronikli ruskými liniemi do hloubky desítek kilometrů a osvobodili okolo 3000 kilometrů čtverečních svého území. Lapina pak Moskva zbavila velení uskupení Střed a také vyhlásila částečnou mobilizaci k zacelení svých ztrát na Ukrajině.
Úkolem vytlačit ukrajinské jednotky zpět za hranice Kurské oblasti Kreml pověřil poradce vůdce Vladimira Putina Alexeje Ďumina, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek. Tuto informaci přinesl ruský server Meduza s odkazem na ruské proarmádní telegramové účty. Kreml daný krok ještě oficiálně nepotvrdil.
Alexej Ďumin je jedním z bývalých Putinových osobních strážců a osobně se dobře znají. V posledních deseti letech byl náměstkem ruského ministra obrany a gubernátorem ruské Tulské oblasti. „Tento generálporučík se už osvědčil v roce 2014 při anexi ukrajinského Krymu. Osobně se prokázal při letecké evakuaci svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče po Majdanu – úspěšné ukrajinské revoluci,“ dodal Rožánek.
Útoky na ruská letiště
Nejméně tři požáry vypukly nedaleko ruského vojenského letiště v Nižegorodské oblasti. Dokazují to satelitní snímky americké NASA. Podle očitých svědků se toto letiště stalo cílem útoku dronů. Jsou tam rozmístěny letouny MiG-31K, sloužící jako nosiče raket Kinžal používaných k útokům na Ukrajinu.
Terčem náletu se podle zpráv ze sociálních sítí, o kterých informoval ruský portál Meduza působící v lotyšském exilu, stalo i město Borisoglebsk, ležící asi dvě stě kilometrů od Voroněže, kde se nachází stejnojmenné vojenské letiště. Podle těchto informací tam vypukl požár. Drony také údajně napadly letiště Baltimor na okraji Voroněže, ale úřady tyto zprávy nekomentovaly.
Podle Meduzy se na sociálních sítích také objevily informace o požáru po pádu dronu v Chocholském okresu u Voroněže; v tomto okrese jsou tři letiště. Agentura Reuters zmínila i útok na vojenské letiště v Kursku.
Cílem bylo podkopat schopnost Moskvy používat vojenská letadla k útokům na Ukrajinu, řekl nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek agentuře Reuters s poznámkou, že Ukrajina rozsah škod stále vyhodnocuje. Toto tvrzení podle svých slov nemohla Reuters nezávisle ověřit. Podle Ukrajinské pravdy se jednalo o společnou akci tajné služby SBU, armády, vojenské rozvědky HUR a dalších ukrajinských složek.
„Děkuji za přesné, včasné, účinné údery na ruská letiště. Naše ukrajinské drony fungují tak, jak je potřeba. Jsou ale věci, které jen s drony nezvládnete. Bohužel. Jsou zapotřebí další zbraně – rakety,“ napsal ve středu Zelenskyj.
Ruské ztráty
Ukrajinci podle generála Syrského dobyli tisíc kilometrů čtverečních ruského území, a to bez většího odporu ruských sil. Ruské úřady v pondělí uznaly ztrátu 28 obcí v pohraničí Kurské oblasti a doplnily, že Ukrajinci mají pod kontrolou zónu o šířce čtyřicet kilometrů a hloubce dvanáct kilometrů. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit.
Podle propočtů agentury AFP, která se opírá o ruské zdroje zprostředkované americkým Institutem pro studium války (ISW), ovládli Ukrajinci na osm set kilometrů čtverečních ruského území. Pro srovnání – Rusko podle analýzy AFP od začátku letošního roku na Ukrajině postoupilo o 1360 kilometrů čtverečních.
„Rusko je nyní určitě zděšené z toho, jak snadný byl postup Ukrajinců,“ upozornil bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. „Rusko si uvědomilo, že je zranitelné. Otázka je, jak psychologicky na vlastní zranitelnost zareaguje. To se dozvíme v nejbližších dnech a z toho bude možné odhadovat, jak se situace vyvine do rozhodujících dní, které přijdou na konci roku – například s volbou nového amerického prezidenta,“ dodal.
Ukrajinci zajali i nezkušené ruské odvedence
Ruský exilový server The Moscow Times informoval o tom, že Ukrajinci v Kurské oblasti zajali také nezkušené ruské odvedence (rekruty). Ti slouží povinnou vojenskou službu o délce jednoho roku, kterou musí absolvovat všichni ruští muži od 18 do 30 let. Vyhýbání se této povinnosti se trestá až dvěma lety vězení.
Tito zajatí muži nikdy nepřekročili ukrajinské hranice, aby se přímo zúčastnili války, napsal server. Dodal, že podle ruských zákonů může být branec vyslán do boje se speciálními úkoly již čtyři měsíce po odvodu a získání základní vojenské specializace.
Možné zapojení branců do přímého boje je v Rusku značně nepopulární. Krátce po zahájení invaze na Ukrajinu Putin slíbil, že se „nebudou účastnit bojových operací“.
Zprávy o možném zapojení odvedenců do bojů při průlomu ukrajinských sil v Kursku však podle expertů přiměly jejich rodiny, aby znovu apelovaly na úřady. Chtějí po nich, aby změnily politiku jejich nasazení. Zároveň při tom poukázaly na „neorganizovanost“ pravidelných (profesionálních) ruských praporů. Média píšou zhruba o třicítce zajatých rekrutů.
ISW zároveň ve své aktuální analýze o vývoji rusko-ukrajinské války připomíná slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který zmínil nejen to, že se vojákům v Kurské oblasti daří dále postupovat, ale hovořil i o tom, že dál roste „výměnný fond“ – tím podle analytiků s největší pravděpodobností Zelenskyj míní ruské válečné zajatce, které se daří během vpádu zajmout.
Bělgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci
Západoruská Bělgorodská oblast vyhlásila nouzovou situaci na regionální úrovni, oznámil ve středu ráno podle agentury TASS tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Podobné opatření minulý týden vyhlásila právě i Kurská oblast.
„Situace v naší Bělgorodské oblasti je nadále mimořádně obtížná a napjatá kvůli ostřelování ukrajinskými ozbrojenými silami,“ nechal se slyšet Gladkov. Opatření podle něj pomůže ochránit obyvatelstvo i oběti ukrajinských útoků.
Kurská oblast zavedla nouzový stav na regionální úrovni 7. srpna, o dva dny později pak Moskva pro region vyhlásila nouzovou situaci federálního charakteru. To umožní čerpat prostředky z federálních zdrojů. O stejný status nyní požádal ruskou vládu i Gladkov.
Nad Kurskou oblastí protivzdušná obrana sestřelila podle Moskvy 37 dronů a balistické rakety, dalších 37 bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad Voroněžskou oblastí. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit. Územní zisky, kterých Kyjev dosáhl, označil americký prezident Joe Biden za „skutečné dilema“ pro ruského vládce Vladimira Putina.
Pozitivní moment pro psychiku všech Ukrajinců
Zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek upozornil, že se zároveň objevily záběry, které mají potvrzovat, že jsou ukrajinští vojáci ve vesnicích vzdálených až třicet kilometrů od hranic. Míní, že to, že se průnik na ruské území daří, působí pozitivně na psychiku všech Ukrajinců.
„My jsme na druhou stranu mluvili s lidmi z vesnic v pohraničí Sumské oblasti. Ti často říkají, že je pro ně důležité například to, jak zabezpečit svoje bydlení či životy, protože pravidelně čelí ruskému ostřelování,“ podotkl Řápek s tím, že poplachy i dopadající střely jsou tam na denním pořádku.
Načítání...
Západní spojenci Kyjeva většinou mlčí
Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti překvapil Rusko a možná i některé podporovatele Ukrajiny. Západní spojenci Kyjeva z větší části o ukrajinské ofenzívě mlčí, napsala ve středu agentura AP, podle níž se Ukrajině přeshraniční ofenzívou, která trvá už déle než týden, povedlo převzít iniciativu na bojišti.
V současné době není jasné, do jaké míry byli ukrajinští spojenci před zahájením ofenzívy informováni, pokud vůbec nějaké informace měli, uvádí AP.
Současné ticho, které zavládlo na straně řady ukrajinských spojenců, může být podle agentury částečně způsobeno také tím, že ačkoliv Západ slíbil Ukrajině pomoci při její obraně, má zároveň obavu, co by se mohlo stát s Ruskem a jeho rozsáhlým jaderným arzenálem, kdyby byl Putin poražen.
Nejsme do operace zapojeni, tvrdí zástupci USA i Unie
Americký prezident Joe Biden uvedl, že je o vývoji informován. Ukrajinská ofenzíva v Kurské oblasti podle něj vytváří skutečné dilema pro ruského vládce Vladimira Putina. „To je vše, co o tom řeknu, dokud je to (operace) aktivní,“ reagoval Biden na další dotazy. Washington dříve uvedl, že nebyl zapojen do žádného plánování nebo příprav operace.
Ani mluvčí Evropské komise Nabila Massraliová nechtěla zacházet do detailů. „Evropská unie není zapojena a nekomentuje operační vývoj v první linii,“ uvedla. „Plně stojíme za ukrajinským legitimním uplatňováním přirozeného práva na sebeobranu a za úsilím Ukrajiny o obnovení své územní celistvosti, suverenity a o potlačení nezákonné agrese ze strany Ruska,“ sdělila Massraliová.
Polský premiér Donald Tusk ukrajinskou operaci jasně podpořil, ač o ní předem nevěděl. „Co ruské jednotky, ruské letectvo provádějí na Ukrajině, nese znaky genocidy, nelidských zločinů a Ukrajina má plné právo vést válku tak, aby co nejúčinněji paralyzovala Rusko v jeho agresivních záměrech,“ uvedl šéf polské vlády. NATO odmítlo ve středu kurskou operaci komentovat.
