Média: Německo vydalo kvůli Nord Streamu zatykač na ukrajinského potápěče

Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění jako předpokládaného člena týmu, který poškodil potrubí tohoto podmořského plynovodu. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom informují deníky Süddeutsche Zeitung (SZ) a Die Zeit spolu s televizí ARD. Web listu Die Welt připomněl, že podle západních i německých tajných služeb mohlo být poškození plynovodů ruskou operací pod falešnou vlajkou.

Německá generální prokuratura se k tvrzení o zatykači na ukrajinského potápěče odmítla vyjádřit, podobně jako ministerstva vnitra a spravedlnosti. Polská prokuratura ale následně potvrdila, že takový zatykač obdržela. 

Němečtí vyšetřovatelé se domnívají, že muž, o němž je známo, že naposledy žil v Polsku, byl jedním z potápěčů, kteří v září 2022 – sedm měsíců po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu – nainstalovali výbušná zařízení na plynová potrubí vedoucí z Ruska do Německa po dně Baltského moře, informovala s odvoláním na anonymní zdroje tři uvedená německá média. Berlín podle nich v červnu požádal polské úřady, aby podezřelého zadržely.

3 minuty
Události: Vyšetřování podezřelých z výbuchů plynovodu Nord Stream
Zdroj: ČT24

Polská prokuratura ve středu sdělila, že Ukrajinec v zemi nebyl zadržen a že v červenci odcestoval zpět na Ukrajinu. Německo sice vystavilo na potápěče zatykač, ale nezaneslo jej do databáze osob v pátrání, a tak jej polští pohraničníci nezadrželi, řekla zpravodajskému portálu Onet mluvčí generálního prokurátora Anna Adamiaková.

3 minuty
Zprávy ve 12: Andreas Papadopulos k zatykači na Ukrajince podezřelého z poškození plynovodů Nord Stream
Zdroj: ČT24

Švédský list Expressen, který byl součástí pátrání ve spolupráci s německými médii, napsal, že podezřelým ze sabotáže a ze způsobení exploze je čtyřiačtyřicetiletý muž. Němečtí vyšetřovatelé se mu podle listu dostali na stopu díky tomu, že auto, ve kterém jel, zachytil fotoradar nedaleko přístavu, ze kterého vyplula jachta Andromeda se skupinou předpokládaných diverzantů. Podle dřívějších informací jachta vyplula z Rostocku.

Další muž a žena – rovněž ukrajinští instruktoři potápění – byli identifikováni v rámci německého vyšetřování sabotáže. Podle SZ, Die Zeit a ARD na ně ale dosud zatykač vydán nebyl. Pokud se uvedené informace potvrdí, byl by to první průlom v dlouho vedeném vyšetřování, poznamenal britský list Financial Times. Podezřelá žena podle Die Welt nicméně účast na sabotáži odmítá a hodlá se právně bránit.

Vzájemné obviňování

Podle agentury Reuters nadále zůstává záhadou, kdo stál za výbuchy, které zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Ty se po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 staly kontroverzním symbolem závislosti Německa na ruském plynu.

Ze sabotáže se vzájemně obviňují Rusko a Západ. Všichni svou účast popírají, k zodpovědnosti se dosud nikdo nepřihlásil. Vyšetřování, které vedly švédské úřady, našlo stopy výbušnin na několika předmětech získaných z místa explozí. Tím se potvrdilo, že detonace byly úmyslné.

V lednu 2023 provedlo Německo razii na lodi, která podle něj mohla být použita k přepravě výbušnin. Němci pak OSN sdělili, že podle jejich názoru mohli zařízení k potrubí v hloubce 70 až 80 metrů připojit vyškolení potápěči, připomněla agentura Reuters.

Die Welt: Poškození plynovodů mohla být ruská operace pod falešnou vlajkou

Němci zjistili, že na sabotáži, která způsobila explozi plynovodního potrubí, se nejspíše podíleli Ukrajinci z potápěčské školy Scuba Family, kteří žijí v obci Pruszków u Varšavy. Mezi podezřelými je majitel školy, jeho žena a jeden z pracovníků, na kterého německá prokuratura vydala zatykač, napsal polský list Gazeta Wyborcza. Z dokumentů, které majitel školy zveřejnil na internetu, podle listu vyplývá, že tento člověk je oprávněn potápět se až do hloubky devadesáti metrů.

SZ, Die Zeit a ARD uvedly, že podle vyšetřovatelů si Ukrajinci si pronajali plachetnici Andromeda, z níž potápěči sestoupili k plynovodu a nastražili výbušniny. Jak ale uvedl web listu Die Welt, agenti západních a německých tajných služeb o této teorii pochybují a domnívají se, že mohlo jít o „operaci pod falešnou vlajkou“, přičemž cesta Andromedy přes Baltské moře mohla být jen diverzní taktikou a útok ve skutečnosti provedli ruští pachatelé.

„Samozřejmě neznám výsledky policejního vyšetřování podrobně, ale z metodologického zpravodajského hlediska stále mnoho naznačuje, že plachetnice byla zamýšlena být falešnou stopou. Tato cesta zanechala tak znatelné stopy, že na ně museli vyšetřovatelé nevyhnutelně narazit,“ citoval web listu bývalého čelního představitele Federální zpravodajské služby (BND) Gerharda Conrada.

Vysvětlení vyžaduje také zjevně prokázaná přítomnost ruských plavidel na místě činu v době poškození plynovodů, a tudíž nelze vyloučit, že za událostmi jsou ruské tajné služby, dodal Die Welt.

„Výsledky vyšetřování mohou vést směrem k ukrajinské skupině. Ale to neznamená, že Ukrajina byla také zadavatelem,“ řekl podle Die Welt bývalý šéf BND Gerhard Schindler s tím, že z pohledu zpravodajských služeb by mohlo jít o operaci pod falešnou vlajkou ze strany Rusů. „Jsou toho schopni,“ řekl a dodal, že stopy, které zanechala posádka jachty, mohly být zanechány záměrně.

V tomto smyslu argumentovali podle Die Welt i polští zpravodajci. Polská tajná služba loni v létě zaslala německé BND osobní údaje lidí, kteří byli spojeni s útokem a kteří měli mít kontakty v Moskvě. Podle těchto údajů mají členové posádky, kteří si jachtu pronajali s falešnými pasy, ruské občanství. Němečtí vyšetřovatelé ale podle Die Welt materiál z Varšavy považovali za nespolehlivý. V polských zpravodajských kruzích je nicméně Rusko považováno za zadavatele útoku s tím, že Moskva pak vytvořila falešnou stopu, aby zdiskreditovala Ukrajinu.

Naopak podle dřívějších informací německého tisku, který se odvolával na nizozemskou rozvědku, sabotáž podnikla speciální jednotka ukrajinského námořnictva a o operaci věděl – na rozdíl od prezidenta Volodymyra Zelenského – tehdejší velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Politicky se ale tento případ nehodí ani Kyjevu, ani Berlínu, zatímco Varšava podle dřívějších zpráv některých médií nejevila zájem o pomoc s vyšetřováním. Stavbu ruského plynovodu vedoucího do Německa totiž od začátku pokládala za problém.

K zodpovědnosti se tak zatím nikdo nepřihlásil. Vyřazení plynovodů z provozu de facto ukončilo přímé ruské dodávky zemního plynu do Německa. Nord Stream od počátku kritizovaly jak Spojené státy, tak Ukrajina s Polskem, které ho označovaly za nástroj ruského vlivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...