Média: Německo vydalo kvůli Nord Streamu zatykač na ukrajinského potápěče

Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění jako předpokládaného člena týmu, který poškodil potrubí tohoto podmořského plynovodu. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom informují deníky Süddeutsche Zeitung (SZ) a Die Zeit spolu s televizí ARD. Web listu Die Welt připomněl, že podle západních i německých tajných služeb mohlo být poškození plynovodů ruskou operací pod falešnou vlajkou.

Německá generální prokuratura se k tvrzení o zatykači na ukrajinského potápěče odmítla vyjádřit, podobně jako ministerstva vnitra a spravedlnosti. Polská prokuratura ale následně potvrdila, že takový zatykač obdržela. 

Němečtí vyšetřovatelé se domnívají, že muž, o němž je známo, že naposledy žil v Polsku, byl jedním z potápěčů, kteří v září 2022 – sedm měsíců po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu – nainstalovali výbušná zařízení na plynová potrubí vedoucí z Ruska do Německa po dně Baltského moře, informovala s odvoláním na anonymní zdroje tři uvedená německá média. Berlín podle nich v červnu požádal polské úřady, aby podezřelého zadržely.

Nahrávám video
Události: Vyšetřování podezřelých z výbuchů plynovodu Nord Stream
Zdroj: ČT24

Polská prokuratura ve středu sdělila, že Ukrajinec v zemi nebyl zadržen a že v červenci odcestoval zpět na Ukrajinu. Německo sice vystavilo na potápěče zatykač, ale nezaneslo jej do databáze osob v pátrání, a tak jej polští pohraničníci nezadrželi, řekla zpravodajskému portálu Onet mluvčí generálního prokurátora Anna Adamiaková.

Nahrávám video
Zprávy ve 12: Andreas Papadopulos k zatykači na Ukrajince podezřelého z poškození plynovodů Nord Stream
Zdroj: ČT24

Švédský list Expressen, který byl součástí pátrání ve spolupráci s německými médii, napsal, že podezřelým ze sabotáže a ze způsobení exploze je čtyřiačtyřicetiletý muž. Němečtí vyšetřovatelé se mu podle listu dostali na stopu díky tomu, že auto, ve kterém jel, zachytil fotoradar nedaleko přístavu, ze kterého vyplula jachta Andromeda se skupinou předpokládaných diverzantů. Podle dřívějších informací jachta vyplula z Rostocku.

Další muž a žena – rovněž ukrajinští instruktoři potápění – byli identifikováni v rámci německého vyšetřování sabotáže. Podle SZ, Die Zeit a ARD na ně ale dosud zatykač vydán nebyl. Pokud se uvedené informace potvrdí, byl by to první průlom v dlouho vedeném vyšetřování, poznamenal britský list Financial Times. Podezřelá žena podle Die Welt nicméně účast na sabotáži odmítá a hodlá se právně bránit.

Vzájemné obviňování

Podle agentury Reuters nadále zůstává záhadou, kdo stál za výbuchy, které zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Ty se po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 staly kontroverzním symbolem závislosti Německa na ruském plynu.

Ze sabotáže se vzájemně obviňují Rusko a Západ. Všichni svou účast popírají, k zodpovědnosti se dosud nikdo nepřihlásil. Vyšetřování, které vedly švédské úřady, našlo stopy výbušnin na několika předmětech získaných z místa explozí. Tím se potvrdilo, že detonace byly úmyslné.

V lednu 2023 provedlo Německo razii na lodi, která podle něj mohla být použita k přepravě výbušnin. Němci pak OSN sdělili, že podle jejich názoru mohli zařízení k potrubí v hloubce 70 až 80 metrů připojit vyškolení potápěči, připomněla agentura Reuters.

Die Welt: Poškození plynovodů mohla být ruská operace pod falešnou vlajkou

Němci zjistili, že na sabotáži, která způsobila explozi plynovodního potrubí, se nejspíše podíleli Ukrajinci z potápěčské školy Scuba Family, kteří žijí v obci Pruszków u Varšavy. Mezi podezřelými je majitel školy, jeho žena a jeden z pracovníků, na kterého německá prokuratura vydala zatykač, napsal polský list Gazeta Wyborcza. Z dokumentů, které majitel školy zveřejnil na internetu, podle listu vyplývá, že tento člověk je oprávněn potápět se až do hloubky devadesáti metrů.

SZ, Die Zeit a ARD uvedly, že podle vyšetřovatelů si Ukrajinci si pronajali plachetnici Andromeda, z níž potápěči sestoupili k plynovodu a nastražili výbušniny. Jak ale uvedl web listu Die Welt, agenti západních a německých tajných služeb o této teorii pochybují a domnívají se, že mohlo jít o „operaci pod falešnou vlajkou“, přičemž cesta Andromedy přes Baltské moře mohla být jen diverzní taktikou a útok ve skutečnosti provedli ruští pachatelé.

„Samozřejmě neznám výsledky policejního vyšetřování podrobně, ale z metodologického zpravodajského hlediska stále mnoho naznačuje, že plachetnice byla zamýšlena být falešnou stopou. Tato cesta zanechala tak znatelné stopy, že na ně museli vyšetřovatelé nevyhnutelně narazit,“ citoval web listu bývalého čelního představitele Federální zpravodajské služby (BND) Gerharda Conrada.

Vysvětlení vyžaduje také zjevně prokázaná přítomnost ruských plavidel na místě činu v době poškození plynovodů, a tudíž nelze vyloučit, že za událostmi jsou ruské tajné služby, dodal Die Welt.

„Výsledky vyšetřování mohou vést směrem k ukrajinské skupině. Ale to neznamená, že Ukrajina byla také zadavatelem,“ řekl podle Die Welt bývalý šéf BND Gerhard Schindler s tím, že z pohledu zpravodajských služeb by mohlo jít o operaci pod falešnou vlajkou ze strany Rusů. „Jsou toho schopni,“ řekl a dodal, že stopy, které zanechala posádka jachty, mohly být zanechány záměrně.

V tomto smyslu argumentovali podle Die Welt i polští zpravodajci. Polská tajná služba loni v létě zaslala německé BND osobní údaje lidí, kteří byli spojeni s útokem a kteří měli mít kontakty v Moskvě. Podle těchto údajů mají členové posádky, kteří si jachtu pronajali s falešnými pasy, ruské občanství. Němečtí vyšetřovatelé ale podle Die Welt materiál z Varšavy považovali za nespolehlivý. V polských zpravodajských kruzích je nicméně Rusko považováno za zadavatele útoku s tím, že Moskva pak vytvořila falešnou stopu, aby zdiskreditovala Ukrajinu.

Naopak podle dřívějších informací německého tisku, který se odvolával na nizozemskou rozvědku, sabotáž podnikla speciální jednotka ukrajinského námořnictva a o operaci věděl – na rozdíl od prezidenta Volodymyra Zelenského – tehdejší velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. Politicky se ale tento případ nehodí ani Kyjevu, ani Berlínu, zatímco Varšava podle dřívějších zpráv některých médií nejevila zájem o pomoc s vyšetřováním. Stavbu ruského plynovodu vedoucího do Německa totiž od začátku pokládala za problém.

K zodpovědnosti se tak zatím nikdo nepřihlásil. Vyřazení plynovodů z provozu de facto ukončilo přímé ruské dodávky zemního plynu do Německa. Nord Stream od počátku kritizovaly jak Spojené státy, tak Ukrajina s Polskem, které ho označovaly za nástroj ruského vlivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...