Ruská plavidla se před výbuchy pohybovala u plynovodů Nord Stream, tvrdí severská média

3 minuty
Události: Vyšetřování explozí plynovodu Nord Stream
Zdroj: ČT24

V blízkosti plynovodů Nord Stream se v období před výbuchy pohybovala ruská plavidla schopná provádět podmořské operace. Podle zpravodajského serveru BBC News to na základě společného pátrání uvedla dánská, norská, švédská a finská veřejnoprávní média. Oficiální vyšetřování útoku na plynovody, které vedou země ležící v blízkosti místa výbuchů, stále pokračuje. Vyšetřovatelé se zatím shodli pouze na tom, že exploze s největší pravděpodobností nebyly nehoda, ale důsledek sabotáže.

Severská média v novém dílu svého investigativního dokumentu upozornila na „podezřelé pohyby“ několika ruských plavidel nedaleko místa, kde došlo k explozím na plynovodech. Konkrétně se jednalo o výzkumnou loď Sibirjakov ruského vojenského námořnictva, vlečný člun SB-123 a třetí loď ruské flotily, jejíž název média nedokázala zjistit.

Severská média uvedla, že ve všech případech šlo o takzvané „lodě duchů“, které se pohybovaly na moři s vypnutými vysílači, a nesdílely tak svou polohu. Média tvrdí, že je lokalizovala, když zachytila jejich rádiovou komunikaci s ruskými námořními základnami mezi červnem a zářím 2022.

Rusko a západní země se od začátku obviňují navzájem. Severští novináři teď našli bývalého důstojníka britské námořní rozvědky, který do svého odchodu do výslužby v roce 2018 pracoval na odposleších ruské Baltské flotily a tvrdí, že se v místě sabotáže pohybovala ruská výzkumná loď Sibirjakov.

„Ta loď dokáže podpořit ponorku. Má tedy neznámé podmořské schopnosti. Ale důležité je, že může provádět podmořský průzkum,“ uvedl James pod rouškou anonymity.

Podezřelé pohyby lodí potvrdily satelity

Někdejší důstojník britské námořní rozvědky řekl, že ruské plavidlo Sibirjakov v červnu loňského roku obeplulo po nezvyklé navigační trase místo, kde později plynovod vybuchl. Začalo také komunikovat v utajeném režimu. Předpokládá se přitom, že plavidlo Sibirjakov dokáže rovněž vypustit malé podmořské vozítko. Týden předtím se ve stejné oblasti pohybovalo i další ruské nejmenované plavidlo. „Jak moc je náhodné, že dvě lodě schopné provádět podmořský průzkum operují ve stejné oblasti?“ ptal se James.

9 minut
Zdeněk Petráš o přítomnosti ruských lodí u plynovodů Nord Stream
Zdroj: ČT24

Vlečný člun SB-123 dorazil do oblasti pouhých pět dní před zářijovými výbuchy. Rádiová komunikace naznačuje, že na místě setrval celý večer a noc, než se vydal na cestu zpátky do Ruska, uvedly dánská stanice DR, norská NRK, švédská SVT a finská Yle.

Tvrzení o podezřelých pohybech ruských lodí v daném období potvrzují podle severských médií i satelitní snímky. „Nalezli jsme čtrnáct snímků, které se shodují s uvedenou drahou lodi,“ konstatoval Tony Bauna z norské firmy KSAT, která patří ke světové špičce v oblasti satelitního monitorování.

Potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy, loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy. V tu dobu plynovodem Nord Stream 1 plyn neproudil, což Rusko zdůvodňovalo nutnou údržbou. Nord Stream 2 sice byl dokončen, ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu a protiruským sankcím nebyl spuštěn.

Kdo stál za poškozením plynovodů, dosud není jasné. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. Západní politici ruská obvinění odmítli, a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. List The New York Times později napsal, že za sabotáží mohla být proukrajinská skupina. Také Kyjev ale jakékoli zapojení do věci odmítá.

Minulý měsíc severská veřejnoprávní média ve svém investigativním dokumentárním seriálu uvedla, že Rusko využívá flotilu plavidel maskovaných jako rybářské a výzkumné lodě, s jejichž pomocí plánuje sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. Kreml v reakci uvedl, že se severská média mýlí a Rusko obviňují ze špionáže nepodloženě.

Oslovení analytici jsou přesvědčeni o tom, že vysvětlení pohybu ruských plavidel u plynovodu Nord Stream může být pouze jedno. „Vyplývá z toho, že shromažďovali informace a sledovali přesné místo operace,“ prohlásil námořní důstojník a vojenský analytik Jens Wenzel Kristoffersen.  „Všechny tyto aktivity dohromady vytvářejí přesvědčivý obraz, podle kterého to má přímou souvislost s incidentem Nord Streamu,“ dodal britský námořní analytik H. I. Sutton.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 5 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 8 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 9 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 10 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 13 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...