Poškození plynovodů Nord Stream je úmyslným činem, uvedla švédská premiérka

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy v místech, kde z plynovodů Nord Stream 1 a 2 následně začal unikat plyn. Obě země poté svolaly na úterý krizové štáby: švédská premiérka Magdalena Anderssonová později řekla, že poškození plynovodů je úmyslným činem. O úmyslu hovoří také dánská premiérka Mette Frederiksenová. Seismologové z Uppsalské univerzity ve Švédsku a dánského seismologického centra potvrdili, že plynovod Nord Stream poškodily výbuchy, nikoli zemětřesení nebo sesuvy. Cena plynu pro evropský trh se výrazně zvýšila.

Premiérka Anderssonová na večerní tiskové konferenci řekla, že v souvislosti s únikem plynu z plynovodů Nord Stream byly detekovány dva výbuchy a že informace ukazují na pravděpodobnou sabotáž. Nejde podle ní o válečný akt proti Švédsku.

„Máme informace od švédských zpravodajských služeb a dostali jsme také informace díky našim kontaktům s Dánskem a na základě toho jsme dospěli k názoru, že to je pravděpodobně úmyslný čin. Je to pravděpodobně sabotáž,“ řekla Anderssonová. „Nejde o útok na švédské nebo dánské území. Ale i tak vláda bere velmi vážně, co se stalo, v neposlední řadě ve světle současné bezpečnostní situace v naší těsné blízkosti,“ dodala švédská ministerská předsedkyně.

K podobnému úniku suroviny ještě nikdy nedošlo. Podle odborníků je nyní téměř vyloučené, že by plynovodem Nord Stream 1 začal před topnou sezonou znovu proudit ruský plyn. 

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová v souvislosti s plynovody Nord Stream rovněž hovořila o pravděpodobné sabotáži a nevyloučila žádný možný vývoj. Švédský ministr obrany Peter Hultquist řekl, že země je připravena v případě potřeby uvolnit příslušné vojenské zdroje.

Za sabotáž označila poškození plynovodů i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Hovořila jsem s (dánskou premiérkou Mette) Frederiksenovou o sabotážní akci na Nord Stream. Nejdůležitější je nyní vyšetřit incidenty, mít jasno o událostech a důvodech,“ napsala na Twitteru. „Jakékoliv úmyslné narušení aktivní evropské energetické infrastruktury je nepřijatelné a povede k nejsilnější možné reakci,“ dodala.

Úniky byly rozsáhlé

Zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák uvedl, že místa úniku byla objevena teprve v pondělí, když nad Baltským mořem letěla dánská vojenská letadla. Dodal také, že německá vláda nevylučuje, že by se mohlo jednat o cílený útok na oba plynovody. Berlín nepovažuje tuto událost za technickou závadu, protože oba plynovody jsou konstruovány velmi bezpečně.

„Úniky byly velmi rozsáhlé a mohlo by trvat možná týden, než by plyn přestal odtékat z plynovodu Nord Stream 2,“ řekl agentuře Reuters šéf dánské energetické agentury Kristoffer Böttzauw. „Mořská hladina je plná metanu, což znamená, že v oblasti je zvýšené riziko výbuchů,“ řekl Böttzauw.

„Není pochyb o tom, že šlo o výbuchy,“ sdělil televizi SVT pracovník švédského seismologického centra SNSN v Uppsale Björn Lund. Kolegové v Dánsku a Švédsku podle něj silné exploze zaznamenali v pondělí. Dvojici výbuchů poblíž dánského ostrova Bornholm v den náhlého poklesu tlaku v plynovodech eviduje také německé geofyzikální centrum GFZ.

„Existují určité náznaky, že jde o úmyslné poškození,“ řekl Reuters zdroj z okruhu evropských bezpečnostních složek, ale zároveň dodal, že je ještě příliš brzy na vyvozování závěrů. „Musíte se ptát: Komu by to prospělo?“

Spojené státy podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena zatím nepotvrdily zprávy, že podmořské výbuchy a následné úniky z plynovodů Nord Stream 1 a 2 jsou následkem sabotáže. Pokud jsou, není to v ničím zájmu, řekl Blinken. 

Nord Stream poškodily výbuchy, nikoli zemětřesení, uvedli seismologové

Seismologové z Uppsalské univerzity ve Švédsku a dánského seismologického centra v úterý potvrdili, že plynovod Nord Stream v Baltském moři poškodily výbuchy, nikoli zemětřesení nebo sesuvy.

Dva otřesy, které zaznamenali seismologové v Německu, Dánsku a Švédsku v noci na pondělí, připomínaly mnohem spíše výbuchy než zemětřesení, uvedlo dánské geologické středisko při Kodaňské univerzitě.

Odborníci z Uppsalské univerzity ve Švédsku potvrdili, že otřesy o síle srovnatelné se sto kilogramy dynamitu měly centrum ve vodě, nikoli v zemi. „Jsme si jistí, že šlo o výbuchy, ne o zemětřesení nebo sesuv,“ řekl podle Reuters nejmenovaný švédský seismolog.

Dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová v úterý řekla, že úniky v plynovodech jsou následkem „úmyslné akce“. Dánský ministr pro energetiku Dan Jörgensen dodal, že velikost děr v poškozených plynovodech, které jsou 70 až 80 metrů pod hladinou moře, je taková, že je nemohla způsobit například lodní kotva.

Cena plynu začala růst

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v úterý prudce stoupla v reakci na zprávy o únicích plynu z potrubí Nord Stream a o možných ruských sankcích vůči ukrajinské plynárenské společnosti Naftogaz.

Rusko by podle Gazpromu mohlo sankce uvalit v souvislosti s arbitrážním řízením, které Naftogaz zahájil proti Gazpromu, protože ruský podnik nezaplatil za služby spojené s přepravou plynu přes Ukrajinu. Naftogaz o zahájení arbitrážního řízení informoval začátkem září. „Finanční prostředky nebyly ze strany Gazpromu uhrazeny včas ani v plné výši,“ uvedl tehdy. Gazprom nyní nicméně požadavky Naftogazu odmítl. „Služby, které ukrajinská strana neposkytla, by neměly být a nebudou uhrazeny,“ dodal.

Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v úterý zdražil o téměř 20 procent a uzavřel na 208 eurech (zhruba 5100 korun) za megawatthodinu (MWh). Cena kontraktu je tak několikanásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.

Nahrávám video

Ludvík si myslí, že za akcí jsou Rusové

Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík soudí, že „s největší pravděpodobností kdosi v podstatě vyhodil do vzduchu oba plynovody, které leží v hloubce asi padesáti metrů. To znamená, není to taková hloubka, kam by mohla připlout standardní ponorka, a není to ani tak malá hloubka, aby tam přijel dlouhý člun s náložemi. Takže to musela být buď miniponorka, nebo nějaké speciální plavidlo maskované jako trauler (rybářská loď vybavená vlečnými sítěmi), které tam spustilo bomby a nechalo plynovody vybouchnout,“ soudí Ludvík.

Podle něj se tak „vyřešily spory“, zda má EU zastropovat Rusku ceny zemního plynu, přestat ho odebírat, nebo ho sankcionovat. „Plyn z Ruska je v této chvíli pouze v Maďarsku,“ dodal.

Ludvík je přesvědčen, že jde o akci ruské strany. Zmínil nedávný výbuch plynu v ruské zkapalňovací stanici Vyborg, po němž došlo k narušení provozu kompresní stanice. Považuje její poškození za tak velké, že provoz plynovodu Nord Stream 1 byl vyloučen a plynovod by vyžadoval delší opravu. Nové výbuchy na moři Rusko jako by vyvinily z toho, že plyn nedodává, a Rusko mohlo prohlásit, že se jedná o sabotáž z ukrajinské strany. Expert připomněl, že Ukrajina nemá k tomuto moři žádný přístup. 

Úniky plynu ve švédské i dánské zóně

Provozovatel plynovodu nahlásil v pondělí pokles tlaku v potrubí, které vede z Ruska do Německa a donedávna bylo hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie. Příčina úniků je předmětem vyšetřování. Pokles tlaku hlásil i sesterský Nord Stream 2, který ale nebyl uveden do provozu.

„Na plynovodu Nord Stream 1 jsou dva úniky – jeden ve švédské ekonomické zóně a druhý v dánské ekonomické zóně. Jsou velmi blízko sebe,“ řekl mluvčí námořní správy SMA agentuře Reuters. Úniky byly zaznamenány severovýchodně od dánského ostrova Bornholm.

Úřad zároveň sdělil, že se snaží zajistit, aby se žádná loď nedostala příliš blízko k místu úniku.

Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Rusko však dodávky tímto potrubím na konci srpna zastavilo, což zdůvodnilo technickými problémy. Provozovatel už v pondělí ohlásil pokles tlaku v obou větvích plynovodu.

Pokles tlaku hlásil i Nord Stream 2

Stalo se tak poté, co o poklesu tlaku informoval i provozovatel nově vybudovaného, ale nefunkčního sesterského plynovodu Nord Stream 2. „Někde musí být díra,“ řekl agentuře DPA mluvčí provozovatele plynovodu Nord Streamu 2 Ulrich Lissek. Tlak podle něj klesl v potrubním rameni A. „Jen nikdo neví kde,“ dodal. Je podle něj možné, že plyn uniká v pobřežní oblasti. Kdyby tomu tak bylo na souši, provozovatel by si toho všiml.

Vyšetřování poklesu tlaku v plnovodu pokračuje, podle provozovatele ho ale komplikují sankce, nedostatek personálu a blokované peníze. Provozovatel Nord Streamu 2, který sídlí ve Švýcarsku, informoval o věci příslušné úřady. 

Nord Stream 2 měl zdvojnásobit objem přepravovaného plynu z Ruska do Německa. Jeho zprovoznění zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru po osmi letech hybridní války proti Ukrajině zahájila plnohodnotnou pozemní invazi.

Za normálních okolností je v plynovodu Nord Streamu 2 tlak 105 barů. Nyní je na německé straně pouze sedm barů.

Expert: Existují náznaky, že šlo o úmysl

„Poškození, které se odehrálo ve stejný den současně na třech větvích podmořských plynovodů systému Nord Stream, nemá obdoby,“ uvedl provozovatel plynovodu, společnost Nord Stream AG, v níž vlastní 51 procent dceřinná společnost ruského státního podniku Gazprom. „Zatím není možné odhadnout, kdy bude infrastruktura pro přepravu plynu obnovena.“ Ačkoliv jsou nyní oba plynovody mimo provoz, jsou stále naplněné plynem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz ruské státní agentury TASS, zda mohou být úniky výsledkem sabotáže, řekl, že „v tuto chvíli nelze vyloučit žádnou možnost“. Uvedl také, že potrubí zaznamenalo poškození nejasného charakteru, což je podle něj velmi znepokojivá zpráva s ohledem na energetickou bezpečnost celé Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 9 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.