Izraelská tajná služba se domnívá, že Írán se rozhodl přímo zaútočit na Izrael a může tak učinit během několika příštích dní, napsal na síti X reportér serveru Axios Barak Ravid s odvoláním na dva zdroje ze zpravodajské komunity. Revoluční gardy, které jsou elitní složkou íránské armády, mezitím provádějí na západě Íránu několikadenní vojenské cvičení.
Írán na nás zaútočí brzy, domnívá se dle reportéra izraelská tajná služba
Útok má být odvetou za zabití vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji koncem července v Teheránu, dodal Ravid. Z Haníjovy smrti Hamás i Írán obviňují Izrael, který se k odpovědnosti nepřihlásil, ale ani ji nepopřel.
Podle novináře by se odvetný útok mohl odehrát ještě před jednáním o dohodě o izraelských rukojmí, která zadržuje Hamás, a které se má uskutečnit 15. srpna.
Hamás v neděli požádal zprostředkovatele, aby místo nových jednání o dohodě o příměří v Pásmu Gazy předložili plán založený na předchozích rozhovorech. Informovala o tom agentura Reuters, podle které tím skupina myslí realizaci amerického návrhu řešení konfliktu, který by měl zahrnovat tři fáze.
„Hnutí vyzývá zprostředkovatele, aby na základě vize (amerického prezidenta) Joea Bidena a rezoluce Rady bezpečnosti OSN předložili plán realizace toho, na čem se hnutí dohodlo 2. července 2024,“ uvedl Hamás.
Jakým způsobem by mohl Írán akci provést
Bezpečnostní analytik Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus ve vysílání ČT24 řekl, že o formě možného útoku zatím není známo vůbec nic. „Podle mě je velmi pravděpodobné, že Írán útok provede, je k tomu tlačen domácí i regionální scénou. Ale provede něco, co by ne nutně vyvolalo další reakci Izraele, po které by se situace vymkla z rukou a eskalovala do pozice celoregionálního konfliktu či války.“ Analytik se domnívá, že to Teherán nechce a ani si to nemůže dovolit. Čeká tedy například dronový útok, k čemuž se přidá i útok ze strany Hizballáhu.
Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček řekl, že izraelská civilní obrana je připravena. Útok by však podle něj nemusel být jednorázový, v rámci několika desítek minut, jako byl ten dubnový, který zahrnoval asi 300 raket a dronů. „Mohlo by to trvat i několik dnů, aby to izraelskou společnost vyčerpávalo i psychologicky.“ Domnívá se však, že pokud by došlo mezitím k příměří v Gaze, mezi palestinským teroristickým hnutím Hamás a Izraelem, tak by ho Írán dodržoval a nezaútočil by. „To je věc, o které se nyní v Izraeli hodně mluví.“
Také Kraus si myslí, že pokud by Teherán narušil svou akcí toto vyjednávané příměří, tak by byl v regionu považován za někoho, kdo Palestincům škodí. Dovede si tak představit, že útok bude symbolického charakteru, nebo vůbec žádný.
Tureček připomněl, že není jasné, kdo by se k Íránu přidal, ani to, kdo by naopak pomáhal Izraeli. Při dubnovém útoku pomáhalo Jordánsko, svým způsobem přispěly i Saúdská Arábie, USA a Francie. „Američané se snaží tuto koalici opět oživit.“ Dodal však, že tentokrát není jasné, zda by se Jordánsko zapojilo, protože kritizuje útoky Izraele na civilisty v Pásmu Gazy.
Revoluční gardy cvičí
Revoluční gardy, které jsou elitní složkou íránské armády, mezitím provádějí na západě Íránu několikadenní vojenské cvičení, oznámil v neděli státní tiskový orgán IRNA. Manévry se odehrávají na pozadí sílícího napětí mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh, které je podporované Teheránem.
Cvičení revolučních gard se koná v provincii Kermánšáh u hranic s Irákem. Začalo v pátek a potrvá do úterý, přičemž cílem je podle armády „posílit bojovou připravenost a bdělost“.
Výroky íránských činitelů jsou rozporuplné
O tom, zda se odveta vůči Izraeli nakonec uskuteční, zatím přicházejí z Íránu rozporuplné zprávy, řekla ČT ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.
Na příkladu uvedla, že jeden představitel řekne, že odveta bude – a že bude velká. Druhý naopak sdělí, že Írán neudělá nic, co by narušilo jednání mezi Izraelem a Hamásem a bude respektovat, pokud se dohodnou na příměří. „Čili je evidentní, že debata se vede i v samotném Íránu, zda odveta má vůbec být, či o její masivnosti.“
Teherán tedy podle Kalhousové k záležitosti zatím přistupuje velmi pragmaticky. A to i s odhledem na tlak ze strany USA, aby věci neeskaloval, protože by ho to „mohlo bolet“, jelikož je velmi závislý na ropě a zemním plynu.
Otázkou však podle analytičky je, jak uvažuje Hizballáh, který to zřejmě vnímá odlišně. Navíc jeho odpovědnost je menší, protože neodpovídá za celý stát.
Zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek pak připomněl výrok nejmenovaného vysokého činitele revolučních gard, který uvedl, že výzva nejvyššího íránského duchovního vůdce Alího Chameneího k odvetě bude naplněna a „Izraeli bude odpovězeno.“
Prodlužované očekávání jako součást odplaty
I Borek však zmínil výrok zástupce Íránu v OSN, že Teherán nechce svou odvetou narušit možné příměří mezi Hamásem a Izraelem. A pokud bude toto příměří uzavřeno, bude ho Írán respektovat.
Borek soudí, že Teherán nějakou odvetu provést musí, protože ji přislíbil a její neuskutečnění by bylo blamáží. „Ale nemusí s ní spěchat, nemusí ji provést teď, ale později. Zároveň ji bude kalibrovat tak, aby to nevyvolalo válku mezi Izraelem a Íránem. Odveta také nemusí přijít od Teheránu, ale od libanonského Hizballáhu, který je navíc Izraeli zeměpisně blíž.“ To má pak výhodu i při vojenském úderu, například při vypuštění raket, doplnil zpravodaj.
Někteří íránští činitelé navíc uvádějí, že i ono současné čekání Izraele, co se stane, je součástí odvety. „Izraelci nyní tráví čas v napjatém očekávání, což nese psychické a ekonomické škody pro ně i pro jejich stát,“ upozornil Borek.