Po zásahu školy v Gaze zní ze světa kritika. Šlo o velitelství Hamásu, uvedl Izrael

4 minuty
Události: Izraelský útok na školní budovu v Gaze
Zdroj: ČT24

Po izraelském úderu na školu ve městě Gaza zemřely desítky lidí. Podle palestinské agentury WAFA se v budově v době útoku ukrývali uprchlíci, kteří přišli o své domovy. Izrael naopak tvrdí, že z místa operoval Hamás a že armáda zlikvidovala dvacet bojovníků tohoto teroristického hnutí a Islámského džihádu. Jeruzalém také uvedl, že čísla udávaná palestinskou agenturou, která mluvila až o stovce mrtvých, jsou nadsazená.

Podle médií napojených na Hamás, který Pásmo Gazy ovládá, útok přišel v době fadžru – modlitby, k níž se věřící muslimové schází za úsvitu. Úřad civilní obrany v Gaze spravovaný Hamásem sdělil agentuře AFP, že areál na severu Pásma Gazy zasáhly tři izraelské střely a že v celém táboře bylo na šest tisíc lidí.

Palestinská civilní obrana původně informovala, že si útok vyžádal 40 mrtvých a desítky zraněných, pak bilanci mrtvých zvýšila na devadesát až sto obětí. AP s odvoláním na palestinské zdravotnické úřady psala o více než 60 mrtvých, po několika hodinách pak údaj narostl na nejméně 80 zabitých. Zpravodajská BBC dodává, že nebyla schopna údaje o desítkách obětí ihned nezávisle ověřit. Zároveň nebylo jasné, jakou část zabitých tvořili civilisté.

„U zdrojů hnutí Hamás se v posledních měsících mnohokrát ukázalo, že nadsazují počet obětí, případně mezi civilisty počítají i otrlé samopalníky a mezi dětské oběti i sedmnáctileté mladíky, kteří nosí zbraň a jsou ozbrojenci islamistických skupin. Ale není vyloučeno, že došlo k úmrtí většího množství civilistů,“ podotkl v sobotu dopoledne blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Dle jeho názoru zatím není jasné, jak může aktuální incident ovlivnit jednání o příměří v regionu, která mají být za několik dní obnovena.

10 minut
Studio ČT24: Izraelský útok na školu ve městě Gaza
Zdroj: ČT24

Řada poškozených škol

Zasažená škola byla tak jako téměř všechny v Pásmu Gazy používaná jako tábor pro Palestince vysídlené kvůli válce Izraele s Hamásem. Za prvních osm měsíců války bylo podle OSN přímo zasaženo či poškozeno 477 z 564 škol v Pásmu. Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová po aktuálním zásahu prohlásila, že Izrael páchá genocidu Palestinců „čtvrt po čtvrti“ a „školu po škole“.

Podle palestinských zdrojů si nejnovější úder kromě desítek mrtvých vyžádal i další desítky zraněných. Na místě také údajně vypukl požár. Lidé se snažili vyprostit zraněné i těla mrtvých z trosek, tvrdí úřad civilní obrany. „Byli tam lidé, kteří se modlili, kteří se umývali, a v patře nad nimi lidé spali... Střela na ně dopadla bez varování,“ citovala AP svědka úderu.

Izraelské letectvo informovalo, že v noci na sobotu zaútočilo na školní budovu, v níž bylo velitelské stanoviště Hamásu. Mluvčí izraelské armády Nadav Šošani následně na síti X napsal, že školu využívalo přibližně dvacet ozbrojenců Hamásu a Islámského džihádu. 

Podle agentury DPA armáda tvrdí, že bojovníci teroristické organizace ze zasažené budovy podnikali operace proti izraelské armádě a občanům židovského státu. Izraelská armáda doplnila, že před útokem podnikla různá opatření, aby omezila nebezpečí pro civilisty. Znovu obvinila Hamás z toho, že systematicky porušuje mezinárodní právo, protože své operace vede z úkrytů využívaných civilisty, a dělá tak z nich tak živý štít.

Expert: Zničit Hamás je nemožné

Ranní úder přišel v době pokračujících vyjednávání o možných podmínkách příměří mezi Izraelem a Hamásem. „Nemyslím si, že to zkomplikuje jednání o příměří, ty útoky lze očekávat. Izrael vidí, že Hamás už má na kahánku, ostatně ministr obrany (Joav) Galant řekl, že Hamás je v rozkladu a teroristé si musí vybrat mezi kapitulací a smrtí. Takže je jasné, že Izrael bude pokračovat v těchto akcích s cílem eliminovat poslední výraznější skupinky, které se ještě brání, a bohužel zneužívají objekty, jako jsou školy, a civilisty, které berou jako rukojmí a záštitu,“ upozornil politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

Jeruzalému se ale jeho hlavní cíl, tedy zničit Hamás, nevydaří, obává se Baar. „Vždycky se v tomto prostředí najdou další a další lidé, kteří se budou snažit pokračovat. Důležité je, že se podaří rozložit vojenskou strukturu Hamásu a jejich zásoby zbraní, podzemní tunely, které využívali. Ale ti lidé se jen přesunou jinam, jako to udělal Islámský stát,“ míní expert.

9 minut
Politický geograf Baar o izraelském útoku na školu v Gaze
Zdroj: ČT24

Kritika zní z Bruselu i z USA

Egypt, který je klíčovým prostředníkem těchto rokování, v reakci označil bombardování za důkaz, že Izrael boje ukončit nechce. Útok odsoudily také Saúdská Arábie a Katar, samotný Hamás jej pak odsoudil jako „nebezpečnou eskalaci konfliktu“.

„(Jsem) zděšený obrázky ze školního tábora v Gaze zasaženého izraelským úderem... Za poslední týdny se stalo terčem nejméně deset škol. Pro tyto masakry není žádné ospravedlnění,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell na sociální síti X.

Zároveň vyjádřil lítost nad „strašlivou celkovou bilancí“ války Izraele s Hamásem, přičemž psal o více než 40 tisících zabitých Palestincích. Toto číslo nicméně uvádějí zdravotní úřady v Gaze ovládané Hamásem a nelze ho nezávisle ověřit.

Bílý dům je podle agentury Reuters zprávami o civilních obětech hluboce znepokojen a je v kontaktu s představiteli Izraele.

Velká Británie podobně jako Borrell uvedla, že je „zděšena“ smrtícím izraelským úderem na školu v Gaze, a vyzvala k „okamžitému příměří“. „Hamás musí přestat ohrožovat civilisty. Izrael musí dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil šéf diplomacie David Lammy. „Potřebujeme okamžité příměří, abychom ochránili civilisty, osvobodili všechny rukojmí a ukončili omezování humanitární pomoci,“ dodal.

Jako „nový zločin proti lidskosti“ úder odsoudilo Turecko. „Izrael se dopustil nového zločinu proti lidskosti, když zmasakroval více než stovku civilistů, kteří se uchýlili do školy,“ napsalo tamní ministerstvo zahraničí, které také kritizovalo snahu premiéra Benjamina Netanjahua „sabotovat“ jednání o klidu zbraní. „Mezinárodní aktéři, kteří nepodnikají kroky k zastavení Izraele, jsou spoluviníky těchto zločinů,“ dodala Ankara.

Další úder v Pásmu Gazy

Izraelská armáda v noci na sobotu provedla i další dva nálety v centrální části Pásma Gazy, které podle agentury AP zabily nejméně třináct lidí včetně tří dětí a sedmi žen.

Déle než devět měsíců trvající válka v Gaze již přinesla řadu incidentů. Izrael údery spustil poté, co ozbrojenci Hamásu loni 7. října zabili na izraelském území na 1200 lidí a dalších 250 unesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 9 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 29 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 55 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...