Po zásahu školy v Gaze zní ze světa kritika. Šlo o velitelství Hamásu, uvedl Izrael

4 minuty
Události: Izraelský útok na školní budovu v Gaze
Zdroj: ČT24

Po izraelském úderu na školu ve městě Gaza zemřely desítky lidí. Podle palestinské agentury WAFA se v budově v době útoku ukrývali uprchlíci, kteří přišli o své domovy. Izrael naopak tvrdí, že z místa operoval Hamás a že armáda zlikvidovala dvacet bojovníků tohoto teroristického hnutí a Islámského džihádu. Jeruzalém také uvedl, že čísla udávaná palestinskou agenturou, která mluvila až o stovce mrtvých, jsou nadsazená.

Podle médií napojených na Hamás, který Pásmo Gazy ovládá, útok přišel v době fadžru – modlitby, k níž se věřící muslimové schází za úsvitu. Úřad civilní obrany v Gaze spravovaný Hamásem sdělil agentuře AFP, že areál na severu Pásma Gazy zasáhly tři izraelské střely a že v celém táboře bylo na šest tisíc lidí.

Palestinská civilní obrana původně informovala, že si útok vyžádal 40 mrtvých a desítky zraněných, pak bilanci mrtvých zvýšila na devadesát až sto obětí. AP s odvoláním na palestinské zdravotnické úřady psala o více než 60 mrtvých, po několika hodinách pak údaj narostl na nejméně 80 zabitých. Zpravodajská BBC dodává, že nebyla schopna údaje o desítkách obětí ihned nezávisle ověřit. Zároveň nebylo jasné, jakou část zabitých tvořili civilisté.

„U zdrojů hnutí Hamás se v posledních měsících mnohokrát ukázalo, že nadsazují počet obětí, případně mezi civilisty počítají i otrlé samopalníky a mezi dětské oběti i sedmnáctileté mladíky, kteří nosí zbraň a jsou ozbrojenci islamistických skupin. Ale není vyloučeno, že došlo k úmrtí většího množství civilistů,“ podotkl v sobotu dopoledne blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Dle jeho názoru zatím není jasné, jak může aktuální incident ovlivnit jednání o příměří v regionu, která mají být za několik dní obnovena.

10 minut
Studio ČT24: Izraelský útok na školu ve městě Gaza
Zdroj: ČT24

Řada poškozených škol

Zasažená škola byla tak jako téměř všechny v Pásmu Gazy používaná jako tábor pro Palestince vysídlené kvůli válce Izraele s Hamásem. Za prvních osm měsíců války bylo podle OSN přímo zasaženo či poškozeno 477 z 564 škol v Pásmu. Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová po aktuálním zásahu prohlásila, že Izrael páchá genocidu Palestinců „čtvrt po čtvrti“ a „školu po škole“.

Podle palestinských zdrojů si nejnovější úder kromě desítek mrtvých vyžádal i další desítky zraněných. Na místě také údajně vypukl požár. Lidé se snažili vyprostit zraněné i těla mrtvých z trosek, tvrdí úřad civilní obrany. „Byli tam lidé, kteří se modlili, kteří se umývali, a v patře nad nimi lidé spali... Střela na ně dopadla bez varování,“ citovala AP svědka úderu.

Izraelské letectvo informovalo, že v noci na sobotu zaútočilo na školní budovu, v níž bylo velitelské stanoviště Hamásu. Mluvčí izraelské armády Nadav Šošani následně na síti X napsal, že školu využívalo přibližně dvacet ozbrojenců Hamásu a Islámského džihádu. 

Podle agentury DPA armáda tvrdí, že bojovníci teroristické organizace ze zasažené budovy podnikali operace proti izraelské armádě a občanům židovského státu. Izraelská armáda doplnila, že před útokem podnikla různá opatření, aby omezila nebezpečí pro civilisty. Znovu obvinila Hamás z toho, že systematicky porušuje mezinárodní právo, protože své operace vede z úkrytů využívaných civilisty, a dělá tak z nich tak živý štít.

Expert: Zničit Hamás je nemožné

Ranní úder přišel v době pokračujících vyjednávání o možných podmínkách příměří mezi Izraelem a Hamásem. „Nemyslím si, že to zkomplikuje jednání o příměří, ty útoky lze očekávat. Izrael vidí, že Hamás už má na kahánku, ostatně ministr obrany (Joav) Galant řekl, že Hamás je v rozkladu a teroristé si musí vybrat mezi kapitulací a smrtí. Takže je jasné, že Izrael bude pokračovat v těchto akcích s cílem eliminovat poslední výraznější skupinky, které se ještě brání, a bohužel zneužívají objekty, jako jsou školy, a civilisty, které berou jako rukojmí a záštitu,“ upozornil politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

Jeruzalému se ale jeho hlavní cíl, tedy zničit Hamás, nevydaří, obává se Baar. „Vždycky se v tomto prostředí najdou další a další lidé, kteří se budou snažit pokračovat. Důležité je, že se podaří rozložit vojenskou strukturu Hamásu a jejich zásoby zbraní, podzemní tunely, které využívali. Ale ti lidé se jen přesunou jinam, jako to udělal Islámský stát,“ míní expert.

9 minut
Politický geograf Baar o izraelském útoku na školu v Gaze
Zdroj: ČT24

Kritika zní z Bruselu i z USA

Egypt, který je klíčovým prostředníkem těchto rokování, v reakci označil bombardování za důkaz, že Izrael boje ukončit nechce. Útok odsoudily také Saúdská Arábie a Katar, samotný Hamás jej pak odsoudil jako „nebezpečnou eskalaci konfliktu“.

„(Jsem) zděšený obrázky ze školního tábora v Gaze zasaženého izraelským úderem... Za poslední týdny se stalo terčem nejméně deset škol. Pro tyto masakry není žádné ospravedlnění,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell na sociální síti X.

Zároveň vyjádřil lítost nad „strašlivou celkovou bilancí“ války Izraele s Hamásem, přičemž psal o více než 40 tisících zabitých Palestincích. Toto číslo nicméně uvádějí zdravotní úřady v Gaze ovládané Hamásem a nelze ho nezávisle ověřit.

Bílý dům je podle agentury Reuters zprávami o civilních obětech hluboce znepokojen a je v kontaktu s představiteli Izraele.

Velká Británie podobně jako Borrell uvedla, že je „zděšena“ smrtícím izraelským úderem na školu v Gaze, a vyzvala k „okamžitému příměří“. „Hamás musí přestat ohrožovat civilisty. Izrael musí dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil šéf diplomacie David Lammy. „Potřebujeme okamžité příměří, abychom ochránili civilisty, osvobodili všechny rukojmí a ukončili omezování humanitární pomoci,“ dodal.

Jako „nový zločin proti lidskosti“ úder odsoudilo Turecko. „Izrael se dopustil nového zločinu proti lidskosti, když zmasakroval více než stovku civilistů, kteří se uchýlili do školy,“ napsalo tamní ministerstvo zahraničí, které také kritizovalo snahu premiéra Benjamina Netanjahua „sabotovat“ jednání o klidu zbraní. „Mezinárodní aktéři, kteří nepodnikají kroky k zastavení Izraele, jsou spoluviníky těchto zločinů,“ dodala Ankara.

Další úder v Pásmu Gazy

Izraelská armáda v noci na sobotu provedla i další dva nálety v centrální části Pásma Gazy, které podle agentury AP zabily nejméně třináct lidí včetně tří dětí a sedmi žen.

Déle než devět měsíců trvající válka v Gaze již přinesla řadu incidentů. Izrael údery spustil poté, co ozbrojenci Hamásu loni 7. října zabili na izraelském území na 1200 lidí a dalších 250 unesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...