Po zásahu školy v Gaze zní ze světa kritika. Šlo o velitelství Hamásu, uvedl Izrael

Nahrávám video

Po izraelském úderu na školu ve městě Gaza zemřely desítky lidí. Podle palestinské agentury WAFA se v budově v době útoku ukrývali uprchlíci, kteří přišli o své domovy. Izrael naopak tvrdí, že z místa operoval Hamás a že armáda zlikvidovala dvacet bojovníků tohoto teroristického hnutí a Islámského džihádu. Jeruzalém také uvedl, že čísla udávaná palestinskou agenturou, která mluvila až o stovce mrtvých, jsou nadsazená.

Podle médií napojených na Hamás, který Pásmo Gazy ovládá, útok přišel v době fadžru – modlitby, k níž se věřící muslimové schází za úsvitu. Úřad civilní obrany v Gaze spravovaný Hamásem sdělil agentuře AFP, že areál na severu Pásma Gazy zasáhly tři izraelské střely a že v celém táboře bylo na šest tisíc lidí.

Palestinská civilní obrana původně informovala, že si útok vyžádal 40 mrtvých a desítky zraněných, pak bilanci mrtvých zvýšila na devadesát až sto obětí. AP s odvoláním na palestinské zdravotnické úřady psala o více než 60 mrtvých, po několika hodinách pak údaj narostl na nejméně 80 zabitých. Zpravodajská BBC dodává, že nebyla schopna údaje o desítkách obětí ihned nezávisle ověřit. Zároveň nebylo jasné, jakou část zabitých tvořili civilisté.

„U zdrojů hnutí Hamás se v posledních měsících mnohokrát ukázalo, že nadsazují počet obětí, případně mezi civilisty počítají i otrlé samopalníky a mezi dětské oběti i sedmnáctileté mladíky, kteří nosí zbraň a jsou ozbrojenci islamistických skupin. Ale není vyloučeno, že došlo k úmrtí většího množství civilistů,“ podotkl v sobotu dopoledne blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Dle jeho názoru zatím není jasné, jak může aktuální incident ovlivnit jednání o příměří v regionu, která mají být za několik dní obnovena.

Nahrávám video

Řada poškozených škol

Zasažená škola byla tak jako téměř všechny v Pásmu Gazy používaná jako tábor pro Palestince vysídlené kvůli válce Izraele s Hamásem. Za prvních osm měsíců války bylo podle OSN přímo zasaženo či poškozeno 477 z 564 škol v Pásmu. Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová po aktuálním zásahu prohlásila, že Izrael páchá genocidu Palestinců „čtvrt po čtvrti“ a „školu po škole“.

Podle palestinských zdrojů si nejnovější úder kromě desítek mrtvých vyžádal i další desítky zraněných. Na místě také údajně vypukl požár. Lidé se snažili vyprostit zraněné i těla mrtvých z trosek, tvrdí úřad civilní obrany. „Byli tam lidé, kteří se modlili, kteří se umývali, a v patře nad nimi lidé spali... Střela na ně dopadla bez varování,“ citovala AP svědka úderu.

Izraelské letectvo informovalo, že v noci na sobotu zaútočilo na školní budovu, v níž bylo velitelské stanoviště Hamásu. Mluvčí izraelské armády Nadav Šošani následně na síti X napsal, že školu využívalo přibližně dvacet ozbrojenců Hamásu a Islámského džihádu. 

Podle agentury DPA armáda tvrdí, že bojovníci teroristické organizace ze zasažené budovy podnikali operace proti izraelské armádě a občanům židovského státu. Izraelská armáda doplnila, že před útokem podnikla různá opatření, aby omezila nebezpečí pro civilisty. Znovu obvinila Hamás z toho, že systematicky porušuje mezinárodní právo, protože své operace vede z úkrytů využívaných civilisty, a dělá tak z nich tak živý štít.

Expert: Zničit Hamás je nemožné

Ranní úder přišel v době pokračujících vyjednávání o možných podmínkách příměří mezi Izraelem a Hamásem. „Nemyslím si, že to zkomplikuje jednání o příměří, ty útoky lze očekávat. Izrael vidí, že Hamás už má na kahánku, ostatně ministr obrany (Joav) Galant řekl, že Hamás je v rozkladu a teroristé si musí vybrat mezi kapitulací a smrtí. Takže je jasné, že Izrael bude pokračovat v těchto akcích s cílem eliminovat poslední výraznější skupinky, které se ještě brání, a bohužel zneužívají objekty, jako jsou školy, a civilisty, které berou jako rukojmí a záštitu,“ upozornil politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

Jeruzalému se ale jeho hlavní cíl, tedy zničit Hamás, nevydaří, obává se Baar. „Vždycky se v tomto prostředí najdou další a další lidé, kteří se budou snažit pokračovat. Důležité je, že se podaří rozložit vojenskou strukturu Hamásu a jejich zásoby zbraní, podzemní tunely, které využívali. Ale ti lidé se jen přesunou jinam, jako to udělal Islámský stát,“ míní expert.

Nahrávám video

Kritika zní z Bruselu i z USA

Egypt, který je klíčovým prostředníkem těchto rokování, v reakci označil bombardování za důkaz, že Izrael boje ukončit nechce. Útok odsoudily také Saúdská Arábie a Katar, samotný Hamás jej pak odsoudil jako „nebezpečnou eskalaci konfliktu“.

„(Jsem) zděšený obrázky ze školního tábora v Gaze zasaženého izraelským úderem... Za poslední týdny se stalo terčem nejméně deset škol. Pro tyto masakry není žádné ospravedlnění,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell na sociální síti X.

Zároveň vyjádřil lítost nad „strašlivou celkovou bilancí“ války Izraele s Hamásem, přičemž psal o více než 40 tisících zabitých Palestincích. Toto číslo nicméně uvádějí zdravotní úřady v Gaze ovládané Hamásem a nelze ho nezávisle ověřit.

Bílý dům je podle agentury Reuters zprávami o civilních obětech hluboce znepokojen a je v kontaktu s představiteli Izraele.

Velká Británie podobně jako Borrell uvedla, že je „zděšena“ smrtícím izraelským úderem na školu v Gaze, a vyzvala k „okamžitému příměří“. „Hamás musí přestat ohrožovat civilisty. Izrael musí dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil šéf diplomacie David Lammy. „Potřebujeme okamžité příměří, abychom ochránili civilisty, osvobodili všechny rukojmí a ukončili omezování humanitární pomoci,“ dodal.

Jako „nový zločin proti lidskosti“ úder odsoudilo Turecko. „Izrael se dopustil nového zločinu proti lidskosti, když zmasakroval více než stovku civilistů, kteří se uchýlili do školy,“ napsalo tamní ministerstvo zahraničí, které také kritizovalo snahu premiéra Benjamina Netanjahua „sabotovat“ jednání o klidu zbraní. „Mezinárodní aktéři, kteří nepodnikají kroky k zastavení Izraele, jsou spoluviníky těchto zločinů,“ dodala Ankara.

Další úder v Pásmu Gazy

Izraelská armáda v noci na sobotu provedla i další dva nálety v centrální části Pásma Gazy, které podle agentury AP zabily nejméně třináct lidí včetně tří dětí a sedmi žen.

Déle než devět měsíců trvající válka v Gaze již přinesla řadu incidentů. Izrael údery spustil poté, co ozbrojenci Hamásu loni 7. října zabili na izraelském území na 1200 lidí a dalších 250 unesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...