Po zásahu školy v Gaze zní ze světa kritika. Šlo o velitelství Hamásu, uvedl Izrael

Nahrávám video

Po izraelském úderu na školu ve městě Gaza zemřely desítky lidí. Podle palestinské agentury WAFA se v budově v době útoku ukrývali uprchlíci, kteří přišli o své domovy. Izrael naopak tvrdí, že z místa operoval Hamás a že armáda zlikvidovala dvacet bojovníků tohoto teroristického hnutí a Islámského džihádu. Jeruzalém také uvedl, že čísla udávaná palestinskou agenturou, která mluvila až o stovce mrtvých, jsou nadsazená.

Podle médií napojených na Hamás, který Pásmo Gazy ovládá, útok přišel v době fadžru – modlitby, k níž se věřící muslimové schází za úsvitu. Úřad civilní obrany v Gaze spravovaný Hamásem sdělil agentuře AFP, že areál na severu Pásma Gazy zasáhly tři izraelské střely a že v celém táboře bylo na šest tisíc lidí.

Palestinská civilní obrana původně informovala, že si útok vyžádal 40 mrtvých a desítky zraněných, pak bilanci mrtvých zvýšila na devadesát až sto obětí. AP s odvoláním na palestinské zdravotnické úřady psala o více než 60 mrtvých, po několika hodinách pak údaj narostl na nejméně 80 zabitých. Zpravodajská BBC dodává, že nebyla schopna údaje o desítkách obětí ihned nezávisle ověřit. Zároveň nebylo jasné, jakou část zabitých tvořili civilisté.

„U zdrojů hnutí Hamás se v posledních měsících mnohokrát ukázalo, že nadsazují počet obětí, případně mezi civilisty počítají i otrlé samopalníky a mezi dětské oběti i sedmnáctileté mladíky, kteří nosí zbraň a jsou ozbrojenci islamistických skupin. Ale není vyloučeno, že došlo k úmrtí většího množství civilistů,“ podotkl v sobotu dopoledne blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Dle jeho názoru zatím není jasné, jak může aktuální incident ovlivnit jednání o příměří v regionu, která mají být za několik dní obnovena.

Nahrávám video

Řada poškozených škol

Zasažená škola byla tak jako téměř všechny v Pásmu Gazy používaná jako tábor pro Palestince vysídlené kvůli válce Izraele s Hamásem. Za prvních osm měsíců války bylo podle OSN přímo zasaženo či poškozeno 477 z 564 škol v Pásmu. Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová po aktuálním zásahu prohlásila, že Izrael páchá genocidu Palestinců „čtvrt po čtvrti“ a „školu po škole“.

Podle palestinských zdrojů si nejnovější úder kromě desítek mrtvých vyžádal i další desítky zraněných. Na místě také údajně vypukl požár. Lidé se snažili vyprostit zraněné i těla mrtvých z trosek, tvrdí úřad civilní obrany. „Byli tam lidé, kteří se modlili, kteří se umývali, a v patře nad nimi lidé spali... Střela na ně dopadla bez varování,“ citovala AP svědka úderu.

Izraelské letectvo informovalo, že v noci na sobotu zaútočilo na školní budovu, v níž bylo velitelské stanoviště Hamásu. Mluvčí izraelské armády Nadav Šošani následně na síti X napsal, že školu využívalo přibližně dvacet ozbrojenců Hamásu a Islámského džihádu. 

Podle agentury DPA armáda tvrdí, že bojovníci teroristické organizace ze zasažené budovy podnikali operace proti izraelské armádě a občanům židovského státu. Izraelská armáda doplnila, že před útokem podnikla různá opatření, aby omezila nebezpečí pro civilisty. Znovu obvinila Hamás z toho, že systematicky porušuje mezinárodní právo, protože své operace vede z úkrytů využívaných civilisty, a dělá tak z nich tak živý štít.

Expert: Zničit Hamás je nemožné

Ranní úder přišel v době pokračujících vyjednávání o možných podmínkách příměří mezi Izraelem a Hamásem. „Nemyslím si, že to zkomplikuje jednání o příměří, ty útoky lze očekávat. Izrael vidí, že Hamás už má na kahánku, ostatně ministr obrany (Joav) Galant řekl, že Hamás je v rozkladu a teroristé si musí vybrat mezi kapitulací a smrtí. Takže je jasné, že Izrael bude pokračovat v těchto akcích s cílem eliminovat poslední výraznější skupinky, které se ještě brání, a bohužel zneužívají objekty, jako jsou školy, a civilisty, které berou jako rukojmí a záštitu,“ upozornil politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

Jeruzalému se ale jeho hlavní cíl, tedy zničit Hamás, nevydaří, obává se Baar. „Vždycky se v tomto prostředí najdou další a další lidé, kteří se budou snažit pokračovat. Důležité je, že se podaří rozložit vojenskou strukturu Hamásu a jejich zásoby zbraní, podzemní tunely, které využívali. Ale ti lidé se jen přesunou jinam, jako to udělal Islámský stát,“ míní expert.

Nahrávám video

Kritika zní z Bruselu i z USA

Egypt, který je klíčovým prostředníkem těchto rokování, v reakci označil bombardování za důkaz, že Izrael boje ukončit nechce. Útok odsoudily také Saúdská Arábie a Katar, samotný Hamás jej pak odsoudil jako „nebezpečnou eskalaci konfliktu“.

„(Jsem) zděšený obrázky ze školního tábora v Gaze zasaženého izraelským úderem... Za poslední týdny se stalo terčem nejméně deset škol. Pro tyto masakry není žádné ospravedlnění,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell na sociální síti X.

Zároveň vyjádřil lítost nad „strašlivou celkovou bilancí“ války Izraele s Hamásem, přičemž psal o více než 40 tisících zabitých Palestincích. Toto číslo nicméně uvádějí zdravotní úřady v Gaze ovládané Hamásem a nelze ho nezávisle ověřit.

Bílý dům je podle agentury Reuters zprávami o civilních obětech hluboce znepokojen a je v kontaktu s představiteli Izraele.

Velká Británie podobně jako Borrell uvedla, že je „zděšena“ smrtícím izraelským úderem na školu v Gaze, a vyzvala k „okamžitému příměří“. „Hamás musí přestat ohrožovat civilisty. Izrael musí dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil šéf diplomacie David Lammy. „Potřebujeme okamžité příměří, abychom ochránili civilisty, osvobodili všechny rukojmí a ukončili omezování humanitární pomoci,“ dodal.

Jako „nový zločin proti lidskosti“ úder odsoudilo Turecko. „Izrael se dopustil nového zločinu proti lidskosti, když zmasakroval více než stovku civilistů, kteří se uchýlili do školy,“ napsalo tamní ministerstvo zahraničí, které také kritizovalo snahu premiéra Benjamina Netanjahua „sabotovat“ jednání o klidu zbraní. „Mezinárodní aktéři, kteří nepodnikají kroky k zastavení Izraele, jsou spoluviníky těchto zločinů,“ dodala Ankara.

Další úder v Pásmu Gazy

Izraelská armáda v noci na sobotu provedla i další dva nálety v centrální části Pásma Gazy, které podle agentury AP zabily nejméně třináct lidí včetně tří dětí a sedmi žen.

Déle než devět měsíců trvající válka v Gaze již přinesla řadu incidentů. Izrael údery spustil poté, co ozbrojenci Hamásu loni 7. října zabili na izraelském území na 1200 lidí a dalších 250 unesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 2 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 5 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 5 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 6 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 6 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 7 hhodinami

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.