Válka mezi Hamásem a Izraelem

Americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu při středečním telefonátu pokračovali v diskusi o izraelské odvetě za nedávný raketový útok Íránu, uvedla bez dalších podrobností mluvčí Bílého domu. Napjatě očekávaný hovor označila za „přímý a produktivní“. Zúčastnila se ho i viceprezidentka Kamala Harrisová. Netanjahu také podle izraelského a amerického tisku zablokoval cestu ministra obrany Jo'ava Galanta do USA, kde měl jednat se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Podle médií chtěl údajně nejdříve mluvit právě s americkým prezidentem. Bílý dům později uvedl, že Biden apeloval na Netanjahua, aby minimalizoval utrpení civilistů v Libanonu.

Američtí představitelé neočekávají, že se Izrael a teroristické hnutí Hamás, které vládne v palestinském Pásmu Gazy, dohodnou na příměří před koncem funkčního období prezidenta USA Joea Bidena, který opustí Bílý dům příští rok v lednu. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované vysoce postavené americké představitele.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil nejnovější americký plán, který má vést k příměří v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících rukojmí. Informoval o tom americký ministr zahraničí Antony Blinken poté, co s předsedou izraelské vlády jednal téměř tři hodiny. Netanjahuova kancelář v dřívějším pondělním prohlášení po schůzce uvedla, že premiér americký návrh podporuje. Ministr zároveň vyzval palestinské teroristické hnutí Hamás, aby návrh rovněž přijalo.

Po izraelském úderu na školu ve městě Gaza zemřely desítky lidí. Podle palestinské agentury WAFA se v budově v době útoku ukrývali uprchlíci, kteří přišli o své domovy. Izrael naopak tvrdí, že z místa operoval Hamás a že armáda zlikvidovala dvacet bojovníků tohoto teroristického hnutí a Islámského džihádu. Jeruzalém také uvedl, že čísla udávaná palestinskou agenturou, která mluvila až o stovce mrtvých, jsou nadsazená.

Několik stovek ultraortodoxních židů se v pondělí střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti startu povolávání lidí z této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády. Ultraortodoxní židé (charedim) disponovali donedávna výjimkou z branné povinnosti, která platila od vzniku státu v roce 1948. Letos v červnu však tamní nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ.

V Káhiře se v neděli obnoví jednání o příměří v Pásmu Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na dva bezpečnostní zdroje. Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás jednají o možném příměří s pomocí prostředníků, včetně Egypta či Kataru. Rámec dohody je prý hotový, řekl tiskovým agenturám zdroj z americké administrativy. Izrael s ním souhlasí, teď prý záleží na Hamásu. Americký prezident Joe Biden doufá, že se podaří uzavřít příměří do muslimského postního měsíce ramadánu, který letos začíná 10. března.

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí rozhodli o zahájení společné vojenské námořní mise v Rudém moři v reakci na opakované útoky jemenských povstalců na obchodní lodě v oblasti. Děje se tak jen den poté, co jemenští hútíové vážně poškodili nákladní loď Rubymar plující pod vlajkou Belize v úžině Báb al-Mandab. Posádka musela opustit palubu a lodi nyní hrozí potopení, uvedl v pondělí podle tiskových agentur mluvčí povstalců.

Napětí od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem nepolevuje ani na izraelsko-libanonských hranicích. V neděli po úderu Hizballáhu na severu židovského státu zemřeli dva civilisté. Přes sto tisíc dalších Izraelců z oblasti uprchlo. Hizballáh, který je spojencem palestinských teroristů, vyhrožuje, že zaútočí na Haifu. Město se připravuje na nejhorší a s ním i tamní obří podzemní nemocnice.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) očekává, že letošní rok bude v mezinárodních vztazích stejně turbulentní, jako byly dva roky předcházející. Řekl to v Interview ČT24. Varoval před takzvanou únavou z ruské války proti Ukrajině, neboť jde podle něj ve skutečnosti o únavu z hrozícího nebezpečí, kterému bychom mohli podlehnout. V souvislosti s nepodloženým obviněním ze strany Moskvy, že Ukrajinci zabili v ruském Bělgorodu civilisty pomocí raketometů české výroby, Lipavský konstatoval, že čím horší věci Moskva páchá, tím víc špíny hází na ostatní.

V izraelské armádě padl další milník. Země vůbec poprvé nasadila do přímých bojů v Pásmu Gazy ženy. Čím dál víc jich chce pokračovat i po povinném výcviku. Na starost mají stále důležitější úkoly, třeba ostrahu citlivých hranic.

Izraelská armáda začala podle nejmenovaných amerických představitelů obeznámených s ofenzivou v Pásmu Gazy pumpovat mořskou vodu do tunelů využívaných teroristickým hnutím Hamás. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ). Server CNN zase s odkazem na své zdroje ze zpravodajských služeb uvedl, že téměř polovina střel vzduch–země, které izraelská armáda v Pásmu Gazy od 7. října použila, byla neřízená. Podle expertů je to v rozporu s tvrzením židovského státu, že se snaží minimalizovat počet civilních obětí.

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.

Premiér Petr Fiala (ODS) by měl v příštím roce navštívit Čínu, podle Otázek Václava Moravce to bude ještě před evropskými volbami. V Pekingu byl už na začátku listopadu jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka by cílem diplomatického úsilí mělo být to, aby se v kontextu války na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nezhoršila také situace na Tchaj-wanu. Cestu předsedy vlády do Pekingu nepotvrdil, opozice by takovou návštěvu podpořila.

Shromáždění na podporu Palestinců v Istanbulu svolala turecká vládní strana Strana spravedlnosti a rozvoje a před davem údajně statisíců lidí promluvil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prohlásil, že Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci. Tak ji označuje řada států včetně Česka. Průvody a manifestace požadující zastavení izraelského bombardování Pásma Gazy a vznik svobodné Palestiny se v sobotu konaly i v Londýně a dalších britských městech.

Izrael obyvatele Pásma Gazy formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice palestinského teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom server BBC News, který připomíná, že Izrael podle všeho chystá v Gaze pozemní ofenzivu. Agentura Reuters vedle toho s odkazem na společné prohlášení ministerstva obrany a armády v neděli ráno uvedla, že Izrael má v plánu evakuovat dalších čtrnáct pohraničních obcí.

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

Izraelská armáda oznámila, že od soboty zesílí bombardování Pásma Gazy v přípravě na další fázi ofenzivy proti tomuto území ovládanému palestinským teroristickým hnutím Hamás, informovala agentura AFP s odvoláním na armádního mluvčího Daniela Hagariho.

Izraelská válečná operace proti teroristickému hnutí Hamás bude mít celkem tři fáze, oznámil minstr obrany Joav Galant. Jedním z cílů vojenské kampaně v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim, uvedl ministr. Hamás mezitím obvinil Izrael, že zasáhl pravoslavný kostel ve městě Gaza, kde se před bombardováním skrývali křesťané, z nichž osmnáct údajně zemřelo. Izraelská armáda sdělila, že zprávy ověřuje. V Pásmu Gazy se zhoršuje humanitární krize, hraniční přechod Rafáh je stále uzavřen.