V Berlíně či Londýně se shromáždili zastánci Izraele. Demonstrace ve světě podpořily také Palestince

3 minuty
Události: Demonstrace v západní Evropě
Zdroj: ČT24

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

Někteří z těch, kteří se shromáždili před berlínskou Braniborskou bránou, nesli izraelské vlajky nebo plakáty s fotografiemi některých z více než dvou set lidí, které Hamás během svého krvavého útoku na Izrael 7. října odvlekl do Gazy a drží je jako rukojmí, uvedla AP. Protest zorganizovalo vícero organizací, přičemž organizátoři odhadují počet účastníků na více než dvacet tisíc, zatímco podle policie dorazilo kolem deseti tisíc lidí.

Lidé se sešli v době, kdy v Německu – po vyostření situace v Izraeli a Gaze – přibývá antisemitských incidentů, napsala AP. Berlín v noci na středu prožil vyhrocené propalestinské demonstrace, dvojice útočníků hodila zápalné lahve na židovské komunitní středisko se synagogou. Násilnosti provázely i další propalestinské shromáždění. Na několika budovách v Berlíně, kde žijí Židé, se podle AP také objevila na dveřích a zdech Davidova hvězda. Policie zvýšila ochranu židovských institucí.

„Je nesnesitelné, že Židé dnes opět žijí ve strachu, a to právě v naší zemi,“ řekl v neděli německý prezident Frank-Walter Steinmeier lidem, kteří se shromáždili u Braniborské brány. „Každý jednotlivý útok na Židy a na židovské instituce je pro Německo ostudou. Každý jednotlivý útok mě naplňuje hanbou a hněvem,“ dodala hlava státu.

Německý kancléř Olaf Scholz předtím slavnostně otevřel novou synagogu v souměstí Dessau-Rosslau a prohlásil, že je „pobouřen“ nárůstem antisemitismu od začátku současného konfliktu mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás. „Naše 'už nikdy více' musí být nezlomné,“ uvedl Scholz ve městě, kde tamní synagogu zničili nacisté před 85 lety. „Tato (nová) synagoga uprostřed Dessau říká, že židovský život je a zůstane součástí Německa. Patří sem,“ řekl kancléř, který zároveň slíbil ochranu Židů.

Scholz i Steinmeier odsoudili útok Hamásu na izraelské civilisty ze 7. října a zároveň vyjádřili znepokojení nad osudem palestinských civilistů v konfliktu, poznamenala AP, podle níž se v neděli lidé sešli i na Postupimském náměstí na propalestinské demonstraci. Tu policie v Berlíně nepovolila, v posledních týdnech německá metropole zakázala několik podobných akcí s poukazem na riziko násilí a antisemitských projevů nenávisti.

V Londýně se tisíce lidí sešly na Trafalgarském náměstí a požadovaly návrat Hamásem unesených lidí. Účastníci pietní akce drželi plakáty s obrázky rukojmích a pohřešovaných a skandovali: „Přiveďte je domů,“ popsala AP. Když byla předčítána jména rukojmí, zavládlo ticho. Akce se zúčastnili rovněž někteří britští politici. O den dříve vyšlo do ulic Londýna až 100 tisíc demonstrantů na podporu Palestinců a požadovali zastavení izraelského bombardování Pásma Gazy, které Izrael zahájil v odvetě za krvavý útok Hamásu.

Na řadě míst požadovali „osvobození Palestiny“

Tisíce lidí se v Bruselu sešly přímo pod okny institucí Evropské unie. Pořadatelé demonstrace vyjádřili lítost nad oběťmi Hamásu v Izraeli, utrpení civilistů v Gaze je ale podle nich nepřijatelné. Skandovali hesla o genocidě a volali po okamžitém příměří. 

Starosta Bruselu řekl, že město žádné demonstrace zakazovat nebude – ani propalestinské, ani proizraelské. Klíčová je podle něj policejní příprava a jednání s organizátory o bezpečnostních opatřeních.

I organizátoři pařížské demonstrace odsoudili teroristický útok Hamásu, zároveň ale volali po zastavení izraelských odvetných akcí v pásmu Gazy. Charakter nedělního shromáždění je výrazně propalestinský. „Jsme tady, abychom bránili lidi, kteří nemají zbraně a na které padají bomby. Umírají děti a ženy. Říkáme dost,“ řekl jeden z účastníků.

Propuštění rukojmí požadovaly podle AP stovky lidí, které se sešly před sídlem OSN ve švýcarské Ženevě. V Lausanne se naopak vydalo na pochod několik tisíc lidí na podporu Palestinců.

Demonstrace v Paříži
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

V Sarajevu se podle AP sešly stovky lidí, aby vyjádřily solidaritu s Palestinci. AFP píše o tisících demonstrantech v bosenské metropoli, kteří podle ní nesli nejen palestinské, ale také bosenské vlajky a žádali mimo jiné „osvobození Palestiny“. „To, co se děje v Gaze, je prostě lidská katastrofa. Kolektivní trest. Válečné zločiny. Tyto věci je třeba pojmenovat pravým jménem,“ řekl AP palestinský lékař Nabíl Násir.

Několik tisíc lidí se zúčastnilo shromáždění „Svoboda pro Palestinu“ v Kuala Lumpuru. Malajsie je silným stoupencem Palestinců a nemá s Izraelem diplomatické styky.

Už v sobotu se demonstrace na podporu Palestinců konaly v Římě, Barceloně, několika francouzských městech, německém Düsseldorfu, v kosovské Prištině, australském Sydney nebo amerických městech včetně Los Angeles a Houstonu.

V Polsku podle agentury PAP mimo jiné prezident Andrzej Duda odsoudil antisemitské slogany, které se v sobotu objevily na propalestinské demonstraci ve Varšavě. „Udržujte svět čistý,“ stálo na jednom transparentu s kresbou odpadkového koše a izraelskou vlajkou uvnitř, napsala agentura. „My, Poláci, s ohledem na památku těch, kteří byli zavražděni během holocaustu, nemůžeme nikdy souhlasit s žádným projevem antisemitismu v žádné formě, a jakékoli jeho náznaky vyvolávají naše hluboké rozhořčení,“ uvedla prezidentská kancelář.

Nový konflikt mezi Hamásem a Izraelem zvýšil napětí po celém světě a ohroženy se podle AP cítí židovské i muslimské komunity. Londýnská policie uvedla, že v říjnu zaznamenala třináctinásobný nárůst hlášení antisemitských trestných činů ve srovnání s loňskem. Počet hlášení protimuslimských trestných činů se tam více než zdvojnásobil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 58 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...