V Berlíně či Londýně se shromáždili zastánci Izraele. Demonstrace ve světě podpořily také Palestince

3 minuty
Události: Demonstrace v západní Evropě
Zdroj: ČT24

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

Někteří z těch, kteří se shromáždili před berlínskou Braniborskou bránou, nesli izraelské vlajky nebo plakáty s fotografiemi některých z více než dvou set lidí, které Hamás během svého krvavého útoku na Izrael 7. října odvlekl do Gazy a drží je jako rukojmí, uvedla AP. Protest zorganizovalo vícero organizací, přičemž organizátoři odhadují počet účastníků na více než dvacet tisíc, zatímco podle policie dorazilo kolem deseti tisíc lidí.

Lidé se sešli v době, kdy v Německu – po vyostření situace v Izraeli a Gaze – přibývá antisemitských incidentů, napsala AP. Berlín v noci na středu prožil vyhrocené propalestinské demonstrace, dvojice útočníků hodila zápalné lahve na židovské komunitní středisko se synagogou. Násilnosti provázely i další propalestinské shromáždění. Na několika budovách v Berlíně, kde žijí Židé, se podle AP také objevila na dveřích a zdech Davidova hvězda. Policie zvýšila ochranu židovských institucí.

„Je nesnesitelné, že Židé dnes opět žijí ve strachu, a to právě v naší zemi,“ řekl v neděli německý prezident Frank-Walter Steinmeier lidem, kteří se shromáždili u Braniborské brány. „Každý jednotlivý útok na Židy a na židovské instituce je pro Německo ostudou. Každý jednotlivý útok mě naplňuje hanbou a hněvem,“ dodala hlava státu.

Německý kancléř Olaf Scholz předtím slavnostně otevřel novou synagogu v souměstí Dessau-Rosslau a prohlásil, že je „pobouřen“ nárůstem antisemitismu od začátku současného konfliktu mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás. „Naše 'už nikdy více' musí být nezlomné,“ uvedl Scholz ve městě, kde tamní synagogu zničili nacisté před 85 lety. „Tato (nová) synagoga uprostřed Dessau říká, že židovský život je a zůstane součástí Německa. Patří sem,“ řekl kancléř, který zároveň slíbil ochranu Židů.

Scholz i Steinmeier odsoudili útok Hamásu na izraelské civilisty ze 7. října a zároveň vyjádřili znepokojení nad osudem palestinských civilistů v konfliktu, poznamenala AP, podle níž se v neděli lidé sešli i na Postupimském náměstí na propalestinské demonstraci. Tu policie v Berlíně nepovolila, v posledních týdnech německá metropole zakázala několik podobných akcí s poukazem na riziko násilí a antisemitských projevů nenávisti.

V Londýně se tisíce lidí sešly na Trafalgarském náměstí a požadovaly návrat Hamásem unesených lidí. Účastníci pietní akce drželi plakáty s obrázky rukojmích a pohřešovaných a skandovali: „Přiveďte je domů,“ popsala AP. Když byla předčítána jména rukojmí, zavládlo ticho. Akce se zúčastnili rovněž někteří britští politici. O den dříve vyšlo do ulic Londýna až 100 tisíc demonstrantů na podporu Palestinců a požadovali zastavení izraelského bombardování Pásma Gazy, které Izrael zahájil v odvetě za krvavý útok Hamásu.

Na řadě míst požadovali „osvobození Palestiny“

Tisíce lidí se v Bruselu sešly přímo pod okny institucí Evropské unie. Pořadatelé demonstrace vyjádřili lítost nad oběťmi Hamásu v Izraeli, utrpení civilistů v Gaze je ale podle nich nepřijatelné. Skandovali hesla o genocidě a volali po okamžitém příměří. 

Starosta Bruselu řekl, že město žádné demonstrace zakazovat nebude – ani propalestinské, ani proizraelské. Klíčová je podle něj policejní příprava a jednání s organizátory o bezpečnostních opatřeních.

I organizátoři pařížské demonstrace odsoudili teroristický útok Hamásu, zároveň ale volali po zastavení izraelských odvetných akcí v pásmu Gazy. Charakter nedělního shromáždění je výrazně propalestinský. „Jsme tady, abychom bránili lidi, kteří nemají zbraně a na které padají bomby. Umírají děti a ženy. Říkáme dost,“ řekl jeden z účastníků.

Propuštění rukojmí požadovaly podle AP stovky lidí, které se sešly před sídlem OSN ve švýcarské Ženevě. V Lausanne se naopak vydalo na pochod několik tisíc lidí na podporu Palestinců.

Demonstrace v Paříži
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

V Sarajevu se podle AP sešly stovky lidí, aby vyjádřily solidaritu s Palestinci. AFP píše o tisících demonstrantech v bosenské metropoli, kteří podle ní nesli nejen palestinské, ale také bosenské vlajky a žádali mimo jiné „osvobození Palestiny“. „To, co se děje v Gaze, je prostě lidská katastrofa. Kolektivní trest. Válečné zločiny. Tyto věci je třeba pojmenovat pravým jménem,“ řekl AP palestinský lékař Nabíl Násir.

Několik tisíc lidí se zúčastnilo shromáždění „Svoboda pro Palestinu“ v Kuala Lumpuru. Malajsie je silným stoupencem Palestinců a nemá s Izraelem diplomatické styky.

Už v sobotu se demonstrace na podporu Palestinců konaly v Římě, Barceloně, několika francouzských městech, německém Düsseldorfu, v kosovské Prištině, australském Sydney nebo amerických městech včetně Los Angeles a Houstonu.

V Polsku podle agentury PAP mimo jiné prezident Andrzej Duda odsoudil antisemitské slogany, které se v sobotu objevily na propalestinské demonstraci ve Varšavě. „Udržujte svět čistý,“ stálo na jednom transparentu s kresbou odpadkového koše a izraelskou vlajkou uvnitř, napsala agentura. „My, Poláci, s ohledem na památku těch, kteří byli zavražděni během holocaustu, nemůžeme nikdy souhlasit s žádným projevem antisemitismu v žádné formě, a jakékoli jeho náznaky vyvolávají naše hluboké rozhořčení,“ uvedla prezidentská kancelář.

Nový konflikt mezi Hamásem a Izraelem zvýšil napětí po celém světě a ohroženy se podle AP cítí židovské i muslimské komunity. Londýnská policie uvedla, že v říjnu zaznamenala třináctinásobný nárůst hlášení antisemitských trestných činů ve srovnání s loňskem. Počet hlášení protimuslimských trestných činů se tam více než zdvojnásobil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...