Sarajevo

Nejméně čtrnáct lidí zemřelo v Bosně, kterou zasáhla silná bouře, sesuvy půdy a povodně, jež zaplavily města a vesnice ve střední a jižní části země. Napsaly to agentury AP a AFP s odvoláním na mluvčího místní správy ve městě Jablanica. To se nachází zhruba na půli cesty mezi metropolí Sarajevem a městem Mostar. Další lidé se pohřešují a vedení země uvedlo, že požádalo armádu, aby v regionu kolem Jablanice pomohla. Podle agentury Reuters Bosna zřejmě čelí nejhorším záplavám za poslední roky.

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

Díky příznivé a stabilní epidemické situaci uspíší Dánsko rozvolňování o dva týdny. Lidé budou moci do restaurací či na stadiony. Mírné rozvolnění od pondělí čeká také Slovensko. Německá kancléřka Angela Merkelová se nechala naočkovat vakcínou firmy AstraZeneca. Nepříznivě se pandemie vyvíjí v Indii. Tamním nemocnicím chybí kyslík, nedostatek je také léků.

Ve věku 84 let zemřel generál Jovan Divjak, který za války v Bosně proslul jako architekt úspěšné obrany tamního Sarajeva před srbskými obléhateli. Rodák z Bělehradu se později věnoval filantropii. S odvoláním na sdělení jím vedené nadace o tom v pátek informovala agentura AFP.

Tuhé mrazy v Bosně a Hercegovině zasáhly stovky migrantů, kteří nemají přístřeší. V zemi je momentálně přes osm tisíc běženců. Téměř čtvrtina z nich přežívá v tvrdých podmínkách mimo zázemí uprchlických táborů. Evropská unie označila jejich situaci za alarmující. Neziskové organizace i někteří unijní představitelé varují před humanitární krizí.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.

Když byla 21. listopadu 1995 uzavřena dohoda ukončující válku v Bosně a Hercegovině, označil ji americký diplomat Richard Holbrooke, který jednání spoluřídil, za „nedokonalý mír“. Jako by tušil, že úmluva sice učiní přítrž krveprolití, ale harmonickou budoucnost zemi nepřinese. Na kompromisu se po třítýdenním jednání na vojenské základně u města Dayton v Ohiu shodli bosenský prezident Alija Izetbegović, srbský prezident Slobodan Milošević a chorvatský prezident Franjo Tudjman. Smlouva, kterou pak stvrdili následující měsíc v Paříži, zemi rozdělila podle zákopových linií z konce války a dala jí do vínku neobyčejně složitý politický systém, který i čtvrtstoletí po válce omezuje její životaschopnost.

Nového ataku onemocnění covid-19 se obává celá Evropa. Nahrává tomu hlavně teplé počasí a čilejší pohyb turistů. Mnohá letoviska proto zpřísňují pravidla a jednotlivé země varují před cestami do ohnisek nákazy. Roušky se nově musejí nosit například v části francouzského Marseille. Přibývá ale i měst, které se v karanténě ocitají kompletně.

„Strašlivý zločin“, „utrpení Bosňáků,“ ale také „zinscenovaná tragédie“ či „brilantně provedená vojenská operace“. Taková či podobná hodnocení srebrenického masakru zaznívají z úst některých srbských či bosenskosrbských politiků. Bez ohledu na postoj ke čtvrtstoletí starým událostem je spojuje jedna věc – nikdy v nich nezazní slovo „genocida“. A když už, tak jen v tom smyslu, že se nestala. Spor o srebrenickou genocidu je tak součástí války o interpretaci válečných událostí, která pokračuje i po 25 letech od ukončení bojů.

Balkánské země dusí zimní smog. V Sarajevu dosáhlo v lednu množství škodlivin ve vzduchu takové úrovně, že se bosenská metropole dokonce na nějakou dobu stala městem s nejšpinajvějším vzduchem na světě. Srbsko má zase kvůli škodlivinám nejvyšší míru úmrtí v Evropě. Zimní smog ale pokryl i okolní státy.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová se ohradila proti textu v deníku The Jerusalem Post, který jí připsal výrok, že Bosna a Hercegovina je nestabilní země ovládaná militantním islámem. To podle listu pronesla během státní návštěvy Izraele, prezidentka to však odmítá, informuje web Teleskop. Na její údajná slova nicméně už reagovali členové kolektivní hlavy bosenského státu, kteří označili výrok za propagandu a fašismus. Nestabilní je podle chorvatského zástupce v čele Bosny Kitarovičová, a ne jejich země.

Zpěvák britské heavymetalové kapely Iron Maiden Bruce Dickinson obdržel v sobotu čestné občanství Sarajeva. Jde o poděkování za koncert, který odehrál v prosinci 1994 uprostřed válkou zmítané metropole. Dickinson tehdy absolvoval nebezpečnou cestu za doprovodu vojáků OSN. Jeho koncert nedávno připomněl film Scream For Me Sarajevo.