Pandemie ve světě: Dánsko zrychluje rozvolnění. Merkelová se nechala očkovat AstraZenecou

Díky příznivé a stabilní epidemické situaci uspíší Dánsko rozvolňování o dva týdny. Lidé budou moci do restaurací či na stadiony. Mírné rozvolnění od pondělí čeká také Slovensko. Německá kancléřka Angela Merkelová se nechala naočkovat vakcínou firmy AstraZeneca. Nepříznivě se pandemie vyvíjí v Indii. Tamním nemocnicím chybí kyslík, nedostatek je také léků.

On-line přenos

Koronavirus – duben

  • 20:43

    Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.

  • 19:46
    Česko

    Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.

  • 19:19

    Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.

V Dánsku se od středy 21. dubna otevřou vnitřní prostory restaurací a fanoušci sportu se budou moci vrátit na stadiony. Platit budou opatření jako rozestupy, v restauracích si lidé musí místa rezervovat. Základní podmínkou bude předložení koronapasu – dokladu, který potvrzuje negativní test, očkování nebo nedávné vyléčení z covidu-19.

„Dánsko se nachází v situaci, kdy můžeme otevřít dříve. To je zodpovědné i velmi pozitivní, ale je také nezbytné, abychom se drželi svých dobrých návyků, abychom se nadále nechali testovat a používali koronapas pro přístup k některým činnostem,“ okomentoval vyhlídky tamní ministr spravedlnosti Nick Häkkerup.

Kromě jiného se ve skandinávské zemi uvolní také podmínky pro setkávání lidí – venku se bude moci sejít až padesát lidí, uvnitř deset. Dánská vláda plánuje, že limity pro venkovní sešlosti zcela padnou v polovině června, kdy se zároveň maximum pro vnitřní akce zvýší na sto lidí.

V Dánsku klesly počty nově infikovaných oproti prosinci více než čtyřikrát na pět až sedm stovek denně. Země zažila částečný lockdown s uzavřenými školami či obchody a úspěšně předešla třetí vlně pandemie. Oproti jiným zemím EU severské království svižně postupuje také s očkováním, první dávku už tam dostalo sedmnáct procent populace, přičemž osm procent Dánů má za sebou dávky obě.

Slovensko od pondělí rozšíří výjimky ze zákazu vycházení, ten ale obecně zůstane v platnosti po 20. hodině a částečně v noci. Mezi 01:00 až 05:00 země zákaz vycházení neuplatňuje, výjimkou jsou cesty na rekreaci do ciziny. Dále budou moci znovu otevřít všechny prodejny a provozy služeb, návštěvníky budou moci přivítat také zoo, muzea a obnoví se konání bohoslužeb. Do přírody budou moci zájemci vyrazit i mimo okres svého bydliště.

Bratislava naopak od příštího týdne nezruší karanténu pro cestující z EU a některých dalších zemí, kteří absolvovali očkování nebo onemocnění v posledním půl roce prodělali. Původní čtvrteční informaci opravili hygienici. Na cestující z daných lokalit se budou vztahovat mírnější podmínky karantény, například ji budou moci ukončit po obdržení negativního testu.

Podmínkou je, že při překročení hranic musí mít potvrzení, že nejsou infikovaní covidem-19. Musí také uplynout alespoň dva týdny od podání druhé dávky vakcíny firem Moderna nebo Pfizer/BioNTech či alespoň čtyři týdny od první dávky přípravku AstraZeneca.

Merkelová se nechala očkovat vakcínou AstraZeneca

Posledně jmenovanou látku nabídlo Lotyšsko mladým lidem a následovalo tak Litvu. Země nyní očkuje osoby nad 65 let a chronicky nemocné, ale mnozí se nedostaví, když zjistí, že mají dostat právě vakcínu AstraZeneca. „Měli jsme přebytek vakcín AstraZeneca. Než abychom je schovali do skladů, rozhodli jsme se je zpřístupnit všem,“ zdůvodňuje vedoucí lotyšského očkovacího programu Eva Juhnevičaová.

Přípravkem AstraZeneca se v pátek nechala naočkovat německá kancléřka Angela Merkelová. „Děkuji všem, kteří se do očkovací kampaně zapojili, a také všem, kteří se nechají očkovat. Očkování je klíčem k překonání pandemie,“ prohlásila. Berlín tuto vakcínu kvůli několika nevyjasněným případům mozkové žilní trombózy nepoužívá u mladších šedesáti let. Merkelové je šestašedesát let.

Kancléřka v minulosti opakovaně prohlašovala, že se očkovat proti covidu-19 nechá, trvala ale na tom, že se tak stane až poté, co na ni přijde řada. Německo podobně jako jiné země kvůli nedostatku vakcín upřednostňuje nejstarší ročníky a zdravotníky, předbíhat proto Merkelová nechtěla.

Sarajevu schází vakcíny, spoléhá se na dary

Vakcíny scházejí v Bosně a Hercegovině. Země objednala 1,2 milionu dávek v rámci programu Covax pro chudší země, prvních padesát tisíc ale dorazilo teprve minulý týden. Sarajevo se tedy muselo spolehnout na dary z Turecka, Srbska a Číny. „Když se ukázalo, že dodávky vakcín naberou výrazně zpoždění, rozhodly se místní úřady začít vyjednávat přímo s výrobci,“ nastiňuje zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Upozorňuje na to, že v celém procesu panoval chaos, protože nebylo jasné, kdo má s výrobci očkovacích látek vyjednávat. Bosna a Hercegovina totiž nemá centrální ministerstvo zdravotnictví, ale takových úřadů je tam třináct. „Situace v Bosně je komplikovaná a zatím není důvod k dalšímu rozvolňování, dokud se nepodaří rozjet lepším tempem očkování,“ doplňuje Černohorský.

Nahrávám video

Z Bosny a Hercegoviny se proto řada lidí vydala do Srbska, které otevřelo svá zdravotnická centra i cizincům. „Ať už to ze strany Srbska byl politický, nebo jiný záměr, udělali dobrou věc. Lidé dostali vakcínu a za to bych chtěl Srbsku poděkovat,“ říká Emir Džanan, který dle svých slov cítí vztek na bosenské politiky, kteří prý nechali lidi na holičkách.

Vrcholní rakouští politici v pátek na pietní akci uctili památku zemřelých po nákaze koronavirem. „Zemřeli bez posledního slova útěchy, bez dotyku od těch nejbližších. Tato nedokončená rozloučení bolí mimořádně silně,“ pronesl v projevu rakouský prezident Alexander Van der Bellen.

Kancléř Sebastian Kurz prohlásil, že kvůli pandemii vznikly v tamní společnosti hluboké příkopy mezi těmi, kdo se nemoci bojí a jsou ochotni omezit svou svobodu, a těmi na druhé straně. Vicekancléř Werner Kogler poděkoval zdravotníkům, většina lidí si podle něj nedokáže představit, jakou práci odvádějí.

Nedbalí poutníci i laxní vláda v Indii

Negativně se situace vyvíjí v Indii. Úřady v nejlidnatější zemi světa v pátek ohlásily další denní maximum – 217 tisíc nových případů. Podle expertů jsou na vině především nakažlivější varianty původního viru, laxní přístup vlády k restrikcím a pomalé očkování. Premiér Naréndra Módí proto zakázal export vakcín.

Největší výrobce vakcín na světě, farmaceutická společnost Serum Institute of India, požádal amerického prezidenta Joea Bidena, aby Spojené státy přestaly blokovat export materiálů potřebných pro výrobu očkovacích látek.

Zdrženlivé je Nové Dillí s možným lockdownem, obává se totiž vážných ekonomických důsledků.

To vše se odehrává ve chvílích, kdy severoindické hinduistické svaté město Haridvár přivítalo za poslední týden na pět milionů poutníků, kteří míří k posvátné řece Ganze při příležitosti největší pouti světa Kumbhaméla. „Lidé sem přichází ponořit se do Gangy kvůli silné víře. Věří, že matka Ganga je od pandemie zachrání,“ řekl agentuře AFP jeden z pořadatelů slavnosti Siddharth Chakrapani.

Oslavy hinduistického svátku Kumbhaméla v indickém městě Haridváru
Zdroj: Reuters/Danish Siddiqui

Lékaři ale mluví o nezodpovědnosti, nedbalí poutníci podle nich nedodržují opatření a zatěžují indické zdravotnictví. Mnozí nemocní mají problémy najít volná lůžka. Kliniky pacienty odmítají, protože se potýkají s výpadky dodávek materiálu, například kyslíku. Situace je tíživá především v menších městech. Pacientům, pro které se nenajde lůžko ve zdravotnickém zařízení, lékaři radí, aby si sami sehnali nádoby s kyslíkem a aplikovali si ho doma.

Sociální sítě také zaplavily příspěvky lidí, kteří zoufale shánějí léky jako remdesivir nebo tocilizumab. I když o přínosu těchto léčiv při léčbě covidu-19 se po celém světě vedou debaty, některé země včetně Indie jejich nouzové použití schválily. Indie sice vývoz remdesiviru zakázala, ale výrobci mají i tak problémy uspokojit vysokou domácí poptávku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do španělské Ceuty chtěli znovu proniknout migranti, marocké úřady jich desítky zatkly

Bezpečnostní složky v sobotu na severu Maroka poblíž hranic se španělskou exklávou Ceutou zadržely několik desítek běženců, převážně občanů subsaharské Afriky. Informovala o tom agentura AFP. Z Maroka do Ceuty před dvěma týdny ilegálně vnikly desítky tisíc lidí a na internetu se pak objevily výzvy k další takové akci plánované na tuto sobotu.
před 13 mminutami

VideoV Berlíně se konala první velká akce od útoku islamisty na pochod za práva sexuálních menšin

Do centra německého hlavního města se vrátily masové akce – poprvé od konce července, kdy jednadvacetiletý islamista zaútočil na pochod za práva sexuálních menšin. Jednu ženu zabil a třicet lidí zranil. Na sobotním festivalu elektronické hudby Rave The Planet proto úřady zpřísnily bezpečnostní opatření. Organizátoři zároveň uctili památku obětí útoku islamisty. Taneční průvod stejně jako pochod před třemi týdny prošel parkem Tiergarten. Během akce bylo na místě i vodní dělo, které účastníkům nabídlo osvěžení a ochranu před horkem.
před 1 hhodinou

Belgie kvůli rekordním požárům požádala EU o pomoc

Evropská unie plánuje nasadit tři vrtulníky a dvě letadla pro hašení mohutného lesního požáru na východě Belgie, uvedla podle agentur Reuters a AFP eurokomisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová. Pomoc podle ní poskytne Česko a další dva unijní státy. Belgie požádala o nouzovou podporu kvůli jednomu z největších požárů ve svých dějinách, který dosud spálil přes šestnáct set hektarů půdy a vyžádal si evakuaci několika obcí.
17:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Chorvatsku krotí hasiči další požár, a to na ostrově Dugi otok

Na chorvatském ostrově Dugi otok v pátek večer vypukl rozsáhlý požár. Hasiči byli nuceni přisouvat trajektem posily. V sobotu ráno se jim podařilo dostat plameny pod kontrolu, ale po poledni silný vítr oheň opět rozdmýchal. Zásah proto pokračuje, uvedla z Chorvatska redaktorka ČT Veronika Tupá. Během pátku požár u letoviska Omiš na chorvatské pevnině přinutil úřady dočasně evakuovat přes dva tisíce lidí včetně asi tří set českých turistů.
07:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemětřesení v Indonésii o síle 7,7 stupně si vyžádalo nejméně 47 obětí

Nejméně 47 lidí zemřelo po zemětřesení o síle 7,7 stupně, které v noci na sobotu zasáhlo pobřeží indonéského ostrova Flores. Bilance postupně narůstá. Úřady původně vydaly varování před tsunami, později ho však odvolaly. Tisíce obyvatel pobřežních oblastí byly evakuovány. České ministerstvo zahraničních věcí nemá informace o tom, že by zemětřesení postihlo české občany.
02:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší evropskou sochu Panny Marie vysvětili v Polsku

V polské vesnici Konotopie v sobotu vysvětili sochu Panny Marie, která je se svými 55,6 metru považována za nejvyšší svého druhu v Evropě. Její výstavbu financovali polští milionáři Roman a Grazyna Karkosikovi jako poděkování Bohu. Dílo překonává svou výškou i slavnou brazilskou sochu Krista Spasitele. Ovšem na Filipínách se nachází socha Panny Marie, která měří zhruba 98 metrů.
15:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Berlíně roste násilí s použitím střelných zbraní. Pistole pochází i z Česka

V Berlíně přibývá případů násilí, kdy pachatelé použijí střelnou zbraň nebo vyhrožují střelbou. V loňském roce policie v německé metropoli evidovala 1119 takových případů, ve srovnání s rokem 2024 jde o 68procentní nárůst, napsala agentura DPA. Většina ilegálně získaných zbraní pochází z Turecka, část ale i z výroben v Česku.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu zemřelo jedenáct lidí, uvádějí tamní úřady

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si v sobotu vyžádaly nejméně jedenáct obětí, informují s odkazem na libanonská média agentury AP a AFP. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi byly tři děti a dvě ženy. Dalších nejméně devatenáct lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz, pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.
11:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.