Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová se ohradila proti textu v deníku The Jerusalem Post, který jí připsal výrok, že Bosna a Hercegovina je nestabilní země ovládaná militantním islámem. To podle listu pronesla během státní návštěvy Izraele, prezidentka to však odmítá, informuje web Teleskop. Na její údajná slova nicméně už reagovali členové kolektivní hlavy bosenského státu, kteří označili výrok za propagandu a fašismus. Nestabilní je podle chorvatského zástupce v čele Bosny Kitarovičová, a ne jejich země.
Chorvatská prezidentka popírá výroky o islamistech kontrolujících Bosnu
„(Bosenský) stát nyní kontroluje militantní islám, který převládá při tvorbě veřejného mínění,“ řekla podle The Jerusalem Post Kitarovičová bez dalšího upřesnění po jednání se svým izraelským protějškem Reuvenem Rivlinem. Sama teď tvrdí, že nic takového neříkala.
Před více než dvěma lety Kitarovičová uvedla, že do Bosny se vrací „několik tisíc“ bojovníků teroristické organizace Islámský stát a že je třeba „podívat se pravdě do očí“ a být si vědom rizika, které tito lidé představují. Reagovala tehdy na slova bosenského ministra bezpečnosti Dragana Mektiče, podle nějž jsou informace o rostoucím nebezpečí radikálního islámu v Bosně „lživé a nepodložené“.
Člen trojčlenného prezidia Bosny a Hercegoviny Željko Komšić, který byl zvolen jako zástupce chorvatského národa v této zemi, podle serveru Klix.ba řekl, že je očividné, že nestabilní není Bosna, nýbrž sama Kitarovičová. Šefik Džaferović, který v prezidiu zastupuje Bosňáky, označil výrok za součást propagandy Záhřebu, která má prvky fašismu.
Podezření z chorvatského spiknutí
Zpravodajský server Žurnal v březnu přišel s odhalením, že chorvatské tajné služby jsou podezřelé z přípravy zmařeného spiknutí v Bosně, při němž údajně chtěly dostat do tamních mešit zbraně a výbušniny. Podle dokumentů bosenských bezpečnostních služeb bylo smyslem těchto akcí potvrdit obvinění vyslovená Kitarovičovou, která mimo jiné prohlásila, že „Bosna a Hercegovina je hnízdo terorismu“.
Vliv Íránu, jakož i spojení bosenských politiků s teroristickými organizacemi, je v Bosně předmětem neutuchajících diskusí, upozorňuje stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Debaty mají svůj základ v tom, že mnohé islámské země včetně Íránu během války v devadesátých letech finančně i vojensky podporovaly muslimské Bosňáky. Tyto představy se šíří zejména v chorvatských a srbských nacionalistických kruzích.
Muslimové tvoří asi čtyřicet procent z 3,8 milionu obyvatel Bosny a Hercegoviny. Drtivou většinou jsou umírněnými vyznavači islámu. V zemi se však také šíří radikálnější interpretace především díky financování ze Saúdské Arábie. Podle odhadů je v Bosně několik tisíc vyznavačů saúdského wahhábismu.