Washington nečeká příměří mezi Izraelem a Hamásem do konce Bidenova mandátu, píše WSJ

Američtí představitelé neočekávají, že se Izrael a teroristické hnutí Hamás, které vládne v palestinském Pásmu Gazy, dohodnou na příměří před koncem funkčního období prezidenta USA Joea Bidena, který opustí Bílý dům příští rok v lednu. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované vysoce postavené americké představitele.

Bidenova administrativa nepřestane usilovat o dohodu, protože ji považuje za jediný způsob, jak válku v Gaze ukončit a zastavit rychle se stupňující konflikt mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, píše WSJ s tím, že naděje na průlom stále existuje. Řada činitelů z Bílého domu, ministerstva zahraničí a Pentagonu však zároveň připouští, že bojující strany se v brzké době nedohodnou.

„Žádná dohoda není na spadnutí,“ řekl jeden z amerických představitelů. „Nejsem si jistý, že se ji někdy podaří uzavřít.“ Činitelé podle WSJ uvádějí pro pesimismus dva hlavní důvody: jedním sporným bodem je počet palestinských vězňů, které musí Izrael propustit, aby dostali domů rukojmí držená Hamásem. Diplomacii také zkomplikoval útok na členy Hizballáhu z tohoto týdne prostřednictvím pagerů a vysílaček, po kterém následovaly izraelské letecké údery na jižní Libanon.

Další problém je, že Hamás vznáší požadavky a poté, co je USA a Izrael přijmou, odmítá říci „ano“, uvedli američtí činitelé. Toto jednání frustruje vyjednávače, kteří mají čím dál více pocit, že Hamás to s uzavřením dohody nemyslí vážně. Kritici také obviňují izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ze sabotování procesu, částečně ve snaze uklidnit tvrdé pravicové křídlo své vládní koalice, píše WSJ.

Několikaměsíční vyjednávání

Příměří se snaží už několik měsíců domluvit Spojené státy, Katar a Egypt. Americký ministr zahraničí Antony Blinken nedávno uvedl, že ohledně dohody o příměří v Pásmu Gazy panuje z téměř devadesáti procent shoda, ale v některých kritických otázkách jsou rezervy. „Nevěříme, že se dohoda rozpadá,“ řekla podle Reuters před zveřejněním zprávy WSJ mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.

Poslední válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás svým bezprecedentním útokem loni v říjnu, při němž palestinští teroristé v izraelském pohraničí povraždili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle tvrzení úřadů ovládaných Hamásem vyžádala dosud mezi Palestinci více než 41 tisíc mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 18 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...