Washington nečeká příměří mezi Izraelem a Hamásem do konce Bidenova mandátu, píše WSJ

Američtí představitelé neočekávají, že se Izrael a teroristické hnutí Hamás, které vládne v palestinském Pásmu Gazy, dohodnou na příměří před koncem funkčního období prezidenta USA Joea Bidena, který opustí Bílý dům příští rok v lednu. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované vysoce postavené americké představitele.

Bidenova administrativa nepřestane usilovat o dohodu, protože ji považuje za jediný způsob, jak válku v Gaze ukončit a zastavit rychle se stupňující konflikt mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, píše WSJ s tím, že naděje na průlom stále existuje. Řada činitelů z Bílého domu, ministerstva zahraničí a Pentagonu však zároveň připouští, že bojující strany se v brzké době nedohodnou.

„Žádná dohoda není na spadnutí,“ řekl jeden z amerických představitelů. „Nejsem si jistý, že se ji někdy podaří uzavřít.“ Činitelé podle WSJ uvádějí pro pesimismus dva hlavní důvody: jedním sporným bodem je počet palestinských vězňů, které musí Izrael propustit, aby dostali domů rukojmí držená Hamásem. Diplomacii také zkomplikoval útok na členy Hizballáhu z tohoto týdne prostřednictvím pagerů a vysílaček, po kterém následovaly izraelské letecké údery na jižní Libanon.

Další problém je, že Hamás vznáší požadavky a poté, co je USA a Izrael přijmou, odmítá říci „ano“, uvedli američtí činitelé. Toto jednání frustruje vyjednávače, kteří mají čím dál více pocit, že Hamás to s uzavřením dohody nemyslí vážně. Kritici také obviňují izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ze sabotování procesu, částečně ve snaze uklidnit tvrdé pravicové křídlo své vládní koalice, píše WSJ.

Několikaměsíční vyjednávání

Příměří se snaží už několik měsíců domluvit Spojené státy, Katar a Egypt. Americký ministr zahraničí Antony Blinken nedávno uvedl, že ohledně dohody o příměří v Pásmu Gazy panuje z téměř devadesáti procent shoda, ale v některých kritických otázkách jsou rezervy. „Nevěříme, že se dohoda rozpadá,“ řekla podle Reuters před zveřejněním zprávy WSJ mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.

Poslední válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás svým bezprecedentním útokem loni v říjnu, při němž palestinští teroristé v izraelském pohraničí povraždili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle tvrzení úřadů ovládaných Hamásem vyžádala dosud mezi Palestinci více než 41 tisíc mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 31 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.