Američtí představitelé neočekávají, že se Izrael a teroristické hnutí Hamás, které vládne v palestinském Pásmu Gazy, dohodnou na příměří před koncem funkčního období prezidenta USA Joea Bidena, který opustí Bílý dům příští rok v lednu. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované vysoce postavené americké představitele.
Washington nečeká příměří mezi Izraelem a Hamásem do konce Bidenova mandátu, píše WSJ
Bidenova administrativa nepřestane usilovat o dohodu, protože ji považuje za jediný způsob, jak válku v Gaze ukončit a zastavit rychle se stupňující konflikt mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, píše WSJ s tím, že naděje na průlom stále existuje. Řada činitelů z Bílého domu, ministerstva zahraničí a Pentagonu však zároveň připouští, že bojující strany se v brzké době nedohodnou.
„Žádná dohoda není na spadnutí,“ řekl jeden z amerických představitelů. „Nejsem si jistý, že se ji někdy podaří uzavřít.“ Činitelé podle WSJ uvádějí pro pesimismus dva hlavní důvody: jedním sporným bodem je počet palestinských vězňů, které musí Izrael propustit, aby dostali domů rukojmí držená Hamásem. Diplomacii také zkomplikoval útok na členy Hizballáhu z tohoto týdne prostřednictvím pagerů a vysílaček, po kterém následovaly izraelské letecké údery na jižní Libanon.
Další problém je, že Hamás vznáší požadavky a poté, co je USA a Izrael přijmou, odmítá říci „ano“, uvedli američtí činitelé. Toto jednání frustruje vyjednávače, kteří mají čím dál více pocit, že Hamás to s uzavřením dohody nemyslí vážně. Kritici také obviňují izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ze sabotování procesu, částečně ve snaze uklidnit tvrdé pravicové křídlo své vládní koalice, píše WSJ.
Několikaměsíční vyjednávání
Příměří se snaží už několik měsíců domluvit Spojené státy, Katar a Egypt. Americký ministr zahraničí Antony Blinken nedávno uvedl, že ohledně dohody o příměří v Pásmu Gazy panuje z téměř devadesáti procent shoda, ale v některých kritických otázkách jsou rezervy. „Nevěříme, že se dohoda rozpadá,“ řekla podle Reuters před zveřejněním zprávy WSJ mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.
Poslední válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás svým bezprecedentním útokem loni v říjnu, při němž palestinští teroristé v izraelském pohraničí povraždili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle tvrzení úřadů ovládaných Hamásem vyžádala dosud mezi Palestinci více než 41 tisíc mrtvých.
