Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.
Hamás propustil 24 rukojmí, z izraelských věznic se dostalo 39 odsouzených Palestinců
Válka na Blízkém východě (listopad 2023)
Podle dohody o dočasném příměří má Hamás během čtyř dní propustit dohromady padesátku rukojmí výměnou za propuštění 150 Palestinců z izraelských věznic. Mezi pátečními propuštěnými Izraelci jsou pouze ženy a děti, 12 z nich podle stanice Channel 12 pochází z kibucu Nir Oz.
Propuštěné izraelské ženy a děti si u přechodu Rafáh na egyptské straně hranice převzala izraelská armáda, která je pak letecky dopravila do vlasti.
„Před chvílí se ze základny Chacerim vzneslo několik vojenských helikoptér a rozlétly se všemy směry. To by mohlo napovídat tomu, že se jedná o transport rukojmí do čtyř izraelských nemocnic,“ hlásí zpravodaj ČT David Borek z Ofakimu. „I od přítomných policistů a vojáků tu ale kolují zprávy, že se možná ještě nacházejí na cestě,“ dodal.
Mezi 13 izraelskými občany, které Hamás propustil, jsou čtyři děti a šest seniorek. Jmenný seznam propuštěných, kteří už jsou na izraelském území, zveřejnily izraelské úřady. Nejstarší ženě je 85 let.
Propuštění Palestinci
Izrael v rámci dohody propustil ze svých věznic zatím 39 palestinských žen a dětí. Na síti X to uvedlo ministerstvo zahraničí Kataru.
Propuštění první skupiny vězňů je naplněním izraelských závazků vztahujících se k prvnímu dni platnosti dohody o příměří, které má trvat čtyři dny. Skupina propuštěných by měla zahrnovat 24 žen, z nichž některé byly odsouzeny za pokus o vraždu při útocích na izraelské síly, a 15 dospívajících, kteří byli odsouzeni například za házení kamenů na izraelské síly.
Příměří začalo v pátek ráno
„Humanitární přestávka“, vyjednaná za přispění Kataru, Egypta a Spojených států, přichází ve chvíli, kdy válka mezi Izraelem a Hamásem vstoupila do 49. dne, připomněla ráno agentura AFP.
„Katar a Egypt stojí o to, aby válka skončila co nejdříve. Zároveň jsou to jediné země, které mají páky na hnutí Hamás, takže bylo logické, že budou hrát v jednáních o příměří nejdůležitější roli prostředníka,“ uvedl pro ČT blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
Dodal, že se dá těžko hovořit o tom, že by pro někoho byla dohoda výrazně výhodná. „Spíše k tomu obě strany přistoupily tak, že je to nejlepší ze špatných řešení,“ uvedl Macháček. „Izrael několikrát zdůraznil, že bylo těžké rozhodnutí dohodu s Hamásem přes prostředníky uzavřít. Pro Hamás to nějaké výhody má – získá čas, a to je pro něj asi to nejdůležitější,“ dodal.
Do Gazy vjely humanitární kamiony
Asi hodinu a půl po začátku dočasného příměří vjely podle agentury Reuters přes Rafáh do Pásma Gazy první dva egyptské humanitární kamiony s nápisy „Pro naše bratry v Gaze“ či „Společně k humanitě“. Právě humanitární pomoc byla také součástí dohody o příměří.
Do Pásma Gazy v pátek dorazily dvě stovky nákladních aut s humanitární pomocí, na palestinské území se tak hned první den příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás podařilo doručit největší zásilku s pomocí od 7. října. Informovaly o tom izraelské úřady. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) předtím uvedl, že se už podařilo vyložit 137 kamionů.
Podle OCHA do jednoho ze skladů úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v Gaze směřovaly mimo jiné potraviny, voda, léky a zdravotnický materiál. Auta dovezla také skoro 130 tisíc litrů paliva.
Zhruba dvě stě kamionů by mělo podle serveru BBC do Pásma Gazy vjet každý den příměří. Přivézt mají zdravotnický materiál, léky, potraviny a vodu. Úřad COGAT izraelského ministerstva obrany, který má na starost civilní aktivity na palestinských územích, uvedl, že Izrael umožní každý den příměří vstup také čtyřem cisternám s palivem a čtyřem kamionům s plynem na vaření.
Palivo a plyn bude pro humanitární organizace OSN, které ho potřebují pro rozvoz pomoci. Podle BBC ho mají dostat i nemocnice na jihu a má být zaručeno, aby se nedostalo do rukou Hamásu.
Podle televize Sky News Arabia do Pásma Gazy přes Rafáh vjela i vozidla přepravující polní nemocnici, kterou poskytly Spojené arabské emiráty (SAE). Nemocnice má mít 150 lůžek.
Arabské státy i USA chtějí trvalé příměří
Joe Biden představitelům Egypta a Kataru za zprostředkování jednání mezi Izraelci a poděkoval. Katar si přeje, aby přestávka v bojích nakonec vedla k trvalému příměří. Podobné přání již ve středu vyjádřilo několik dalších arabských států.
Biden v pátek řekl, že existuje „reálná šance“, že se dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem prodlouží. Z dlouhodobého hlediska je řešením konfliktu vznik samostatné Palestiny, zdůraznil na tiskové konferenci americký prezident.
Biden uvedl, že na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua apeloval, aby se snažil omezit počet civilních obětí, když naplňuje „legitimní cíl zničení Hamásu“. Palestinci podle Bidena „ohromně trpí“ a „Hamás na ně kašle“. V odpovědi na novinářský dotaz, jak dlouho bude válečný konflikt trvat, Biden odvětil, že neví. „Doufám, že časem bude zbytek arabského světa na obě strany tlačit, aby boje ukončily,“ řekl prezident.
„Vidíme, že tlak na to, aby se z dočasného příměří stalo de facto finální, je veliký – vidíme to i ze strany USA, což je asi klíčový hráč v tomto konfliktu. Prezident Joe Biden je pod stále větším tlakem z progresivnější demokratické základny, aby USA přestaly podporovat izraelskou vojenskou ofenzivu,“ uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
Dodala, že Biden varuje Izrael před tím, aby pozemní ofenzivu v podobě, která byla na severu, rozšířil i na jižní části. „Je tam koncentrováno přes dva miliony Palestinců, je tedy obrovsky obtížné vést vojenskou operaci bez toho, aby došlo ke ztrátám na životech, což je něco, čemu už USA nebudou schopny dát zelenou.“
Zmínila také, že v něčem je větším vítěz Hamás, protože on si z větší části diktoval požadavky. Na druhou stranu podle ní ale není Izrael „poražený,“ protože i izraelská armáda potřebuje trošku oddych a také se částečně uleví rodinám, že se unesení vrátí domů. „I když to bude takové hořkosladké, protože od Hamásu víme, že například nepropustí celé rodiny, pokud je unesl celé, a že ty mužské příslušníky si ponechá,“ podotkla.
Intenzivní noční ostřelování
V hodinách, které předcházely začátku klidu zbraní, varovaly sirény před raketovým útokem izraelské obce sousedící s Pásmem Gazy. Podle serveru The Times of Israel v noci přišly zprávy o intenzivním izraelském ostřelování v Gaze, jak se armáda snažila co nejvíce pokročit ve svém tažení proti Hamásu v posledních hodinách před začátkem klidu zbraní. Server BBC News také informoval o izraelském náletu podniknutém méně než hodinu před ohlášeným příměřím.
„Izraelská armáda včera (ve čtvrtek) naznačovala, že pokud by dopadla jedna či dvě rakety, tak by to nepovažovala nutně za porušení příměří, ale za akci osamělého bojovníka a ne nutně by byla dohoda zrušena,“ uvedla česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Izraelská armáda v pátek ráno shazovala nad Pásmem Gazy letáky, v nichž obyvatele varuje, aby se nevraceli do svých domovů na severu, neboť tato oblast i přes vyhlášené příměří zůstává válečnou zónou, napsal server ToI. „Bude se tam dále bojovat, bude to stále nebezpečná oblast a lidé mají zůstat na jihu,“ dodala také Šmigolová.
Palestinští představitelé podle serveru Tol vyzvali vysídlené obyvatele Gazy, aby se po zahájení příměří vrátili do svých domovů.
„První věc, kterou chci udělat, je vyspat se,“ řekl Chalíd Loz před začátkem ohlášené čtyřdenní přestávky v bojích stanici al-Džazíra. „Jsem unavený z toho neustálého bombardování,“ dodal. Stejně jako mnoho dalších lidí v Gaze považuje zastavení bojů za první šanci trochu si oddechnout. „Chceme zajistit vodu pro naše domovy, chceme sehnat domů potřebné zboží místo prázdných obchodů, kde nenajdeme, co potřebujeme,“ podotkl.
Izrael zahájil rozsáhlé bombardování a poté pozemní operaci v Gaze v reakci na útok, při němž teroristé Hamásu v jižním Izraeli pozabíjeli okolo dvanácti set lidí a přes dvě stě odvlekli jako rukojmí do Pásma Gazy.