Operace v Pásmu Gazy bude mít tři fáze, oznámil izraelský ministr obrany

6 minut
Události ČT: Válka Izraele proti teroristům a humanitární krize v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Izraelská válečná operace proti teroristickému hnutí Hamás bude mít celkem tři fáze, oznámil minstr obrany Joav Galant. Jedním z cílů vojenské kampaně v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim, uvedl ministr. Hamás mezitím obvinil Izrael, že zasáhl pravoslavný kostel ve městě Gaza, kde se před bombardováním skrývali křesťané, z nichž osmnáct údajně zemřelo. Izraelská armáda sdělila, že zprávy ověřuje. V Pásmu Gazy se zhoršuje humanitární krize, hraniční přechod Rafáh je stále uzavřen.

První fází izraelské kampaně jsou podle Galanta nynější operace, jejichž cílem je zničit infrastrukturu Hamásu a hnutí totálně zlikvidovat. Jejich součástí jsou letecké údery a podle Galanta lze „později“ očekávat i pozemní manévry.

Druhá, přechodná fáze podle něj bude zahrnovat boje, ale „s nižší intenzitou“, protože vojáci se budou soustředit na „eliminaci ohnisek odporu“. „Třetí fáze bude vyžadovat odstranění odpovědnosti Izraele za život v Pásmu Gazy a nastolení nové bezpečnostní reality pro občany Izraele,“ uvedl ministr.

Pásmo Gazy nemá přístup do okolního světa jinak než přes Izrael, který kontroluje devadesát procent pozemních i námořních hranic tohoto palestinského území, a Egypt, se kterým Pásmo sdílí úzkou pozemní hranici na jihu.

Od roku 2007, kdy nad oblastí převzal kontrolu Hamás, Izrael zavedl několik blokád Pásma Gazy, rozsáhlá omezení vývozu a dovozu a přísně omezil povolení pro osoby, které mohou na území vstoupit nebo jej opustit. Egypt blokádu do značné míry podporuje, protože považuje Hamás za hrozbu pro svou vlastní stabilitu, poznamenal Reuters.

Izrael před zahájením válečných operací zásoboval Pásmo Gazy většinou její elektřiny. Po 7. říjnu ale na území uvalil „totální blokádu“ a kromě elektřiny na území nedodává ani palivo, potraviny, vody či léky.

Hamás viní Izrael, že zasáhl kostel v Gaze

Teroristické hnutí Hamás obvinilo Izrael, že zasáhl pravoslavný kostel ve městě Gaza, kde se před bombardováním skrývali křesťané. Pravoslavný jeruzalémský patriarchát útok odsoudil, neuvedl však, kolik obětí si incident vyžádal, informovala televize CNN. Hamás tvrdí, že zemřelo osmnáct křesťanů a že se v chrámu skrývalo nejméně pět set křesťanů a muslimů.

„Cílit na kostely a jejich instituce, které poskytují úkryt nevinný civilistům, dětem a ženám, které přišly o své domovy kvůli izraelskému bombardování obytných čtvrtí během posledních třinácti dnů, představuje válečný zločin, který nelze ignorovat,“ konstatoval jeruzalémský pravoslavný patriarchát. „Naléhavě apelujeme na Jeho Svatost papeže a hlavy církví po celém světě, aby pozvedly hlas a nespokojily se pouze s modlitbami,“ uvedl podle CNN arcibiskup pravoslavného jeruzalémského patriarchátu Theodosios (Hanna).

Zasažen byl chrám řecké pravoslavné církve ze dvanáctého století ve čtvrti Zajtún. Podle svědků, které citovala agentura AFP, byla zničena přední část kostela a zřítila se přilehlá budova. Do nemocnic bylo podle téhož zdroje převezeno mnoho zraněných lidí. K řecké pravoslavné církvi se v Pásmu Gazy hlásí většina tamní malé křesťanské komunity, jež čítá asi tisíc lidí.

Izraelská armáda uvedla, že ověřuje zprávy o možných obětech při zásahu kostela a že její bojové letouny zasáhly nedaleké velitelské středisko islamistů. Znovu ale zopakovala, že Hamás využívá civilisty jako živé štíty a záměrně ukrývá své zbraně či další materiál v rezidenčních čtvrtích. „Po úderu našich sil byla poškozena stěna kostela. Jsme si vědomi zpráv o obětech, incident prošetřujeme. Armáda může jednoznačně prohlásit, že církev nebyla terčem útoku,“ uvedla podle Reuters izraelská armáda.

Humanitární krize v Pásmu Gazy

Palestinské úřady spravované Hamásem tvrdí, že při izraelském bombardování Pásma Gazy už zemřelo 4137 lidí, včetně 1660 dětí. Údaj přinesl deník Ha’arec. Dalších více než třináct tisíc lidí bylo podle těchto údajů při ostřelování pásma zraněno. 

Zdravotnická zařízení v Pásmu Gazy jsou přeplněná a na pokraji kolapsu i kvůli téměř dvoutýdenní totální blokádě oblasti, podle Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví v Gaze už přestalo fungovat sedm nemocnic.

Ani v pátek se neotevřel hraniční přechod v Rafáhu, jediný možný přechod pro humanitární pomoc do Pásma Gazy z Egypta. Navštívil ho generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož by se přechod měl otevřít snad v sobotu. Rovněž šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval k urychlenému otevření přechodu. Na egyptské straně hranice čeká už více než stovka kamionů s humanitární pomocí pro obyvatele Pásma Gazy, kteří se po výzvě Izraele z minulého týdne přesunuli na jih.

Izrael zahájil masivní bombardování Pásma Gazy poté, co teroristé z Hamásu 7. října při překvapivém útoku na Izrael zavraždili více než čtrnáct set lidí a další stovky unesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...