Letošní rok bude opět turbulentní, bezpečnostní situace ve světě se nezlepší, míní Lipavský

29 minut
Interview ČT24 – Jan Lipavský (2. 1. 2024)
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) očekává, že letošní rok bude v mezinárodních vztazích stejně turbulentní, jako byly dva roky předcházející. Řekl to v Interview ČT24. Varoval před takzvanou únavou z ruské války proti Ukrajině, neboť jde podle něj ve skutečnosti o únavu z hrozícího nebezpečí, kterému bychom mohli podlehnout. V souvislosti s nepodloženým obviněním ze strany Moskvy, že Ukrajinci zabili v ruském Bělgorodu civilisty pomocí raketometů české výroby, Lipavský konstatoval, že čím horší věci Moskva páchá, tím víc špíny hází na ostatní.

„Očekávám, že rok 2024 bude na mezinárodní scéně turbulentní, tak jako roky 2022 a 2023,“ nastínil šéf české diplomacie. „Jsou aktéři ve světě, kteří se rozhodli, že budou testovat hranice mezinárodního řádu, že budou testovat, kam mohou zajít. Je to Rusko, vidíme to na Blízkém východě, Čína například dělá různé kroky v Jihočínském moři, můžeme tam vidět různé tlaky, v Africe vidíme celou řadu bezpečnostních pučů,“ uvedl příklady.

„Bezpečnostní situace nebude lepší a my se musíme – jako Česko a jako Evropa – podle toho umět zařídit, abychom ubránili naši bezpečnost, naši prosperitu, náš způsob života,“ shrnul výhled na začínající rok ministr zahraničí.

„Nám se podařilo to – a věřím, že v tom budu pokračovat – abychom byli plnohodnotnou součástí společenství zemí, které brání principy, na kterých stojí naše bezpečnost, ať už v Evropské unii nebo v Severoatlantické alianci,“ odpověděl Lipavský na otázku, co se v uplynulém roce povedlo české diplomacii.

Česko je podle něj ve světě „rozumným hlasem“, který vysvětluje, proč je důležité podporovat Ruskem napadenou Ukrajinu. „Často se mluví o únavě z války na Ukrajině. Ale pokud budeme unavení z toho, že nám hrozí nebezpečí, potom tomu nebezpečí podlehneme.“

Ruský diktátor Vladimir Putin chystá podle něj v tomto ohledu „budíčky“. Lipavský tak narážel na masivní útoky na ukrajinská města, které míří na civilní cíle. „Dělají to záměrně, aby vyvolali teror a strach. Tomu nesmíme podlehnout. Naopak je to pro nás motivace, abychom Rusko zastavili na Ukrajině a nedovolili mu pokračovat dále do Evropy.“

„Čím větší pras*rnu v Moskvě dělají, tím více lžou a tím horší špínu kydají na ostatní“

Jedním z témat rozhovoru byla také reakce české diplomacie na požadavek Ruska, aby zástupce Prahy vysvětlil na zasedání Rady bezpečnosti OSN české dodávky zbraní Ukrajině. Rusko jednání svolalo koncem minulého týdne kvůli náletu na Bělgorod, z kterého obvinilo Ukrajinu a v souvislosti s nímž bez důkazů tvrdilo, že Ukrajinci použili i raketomety české výroby. Česká diplomacie se jednání odmítla účastnit se zdůvodněním, že nebude sloužit ruské propagandě.

Moskva tvrdí, že Ukrajinci při útoku zabili přes dvacet lidí. Ukrajinská média ale s odvoláním na své zdroje z bezpečnostních složek napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní cíle v Bělgorodské oblasti a že výbuchy a požáry v Bělgorodu zapříčinila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany.

„Když použiju trochu ostřejší slovník, tak čím větší pras*rnu v Moskvě dělají, tak tím více lžou a tím horší špínu poté kydají na ostatní,“ reagoval Lipavský na otázku, kde se bere v Moskvě opovážlivost vyslat takový požadavek za situace, kdy páchá útoky na civilní ukrajinské cíle, a proč takový požadavek směrovalo Rusko zrovna Česku.

Ministr připomněl, že Rusko se tak vůči Česku nezachovalo poprvé. „Zažili jsme to v kauze novičok, kdy bylo Česko obviněno z toho, že se zde měl vyrábět nějaký jed, který oni použili pro útok na britské půdě,“ narážel na případ otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. „Takže dnes vypráví různé pohádky o tom, že my se na něčem podílíme nebo nepodílíme. Samozřejmě jsou to nesmysly.“

Rusko má jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN legitimní nárok svolat její jednání za účelem, za kterým ho svolalo, připustil Lipavský. „Ale rozhodně není naším úkolem, abychom tam v roli nějakého statisty poslouchali ty lži,“ dodal s tím, že pokud by se Česko jednání zúčastnilo, stalo by se tak v ruské režii, což nepovažuje za výhodné.

V souvislosti s úderem v Bělgorodské oblasti pak připomněl, že ukrajinské útoky na ruské území jsou naprosto legitimní. „Je jasné, kdo je agresor a kdo oběť. Ukrajina má právo na sebeobranu a bylo několikrát potvrzeno, že i včetně úderů, které se odehrávají na ruské straně. V tomto případě to byly údery směřující proti odpalovačům raket, které mířily na Charkov, to je nevyhnutelné.“

Lipavský: Pomoc Ukrajině je investicí do naší bezpečnosti

Šéf diplomacie mluvil v Interview ČT24 i o české pomoci Ukrajině, ať už vojenské, nebo o finanční podpoře ukrajinských uprchlíků. Jak z dodávek zbraní pro Ruskem napadenou zemi, tak z práce ukrajinských běženců v Česku plynou do českého státního rozpočtu daňové příjmy.

„A když se tato čísla dají k sobě, tak to rozhodně není tak, že by český státní rozpočet krvácel, možná je i trochu v plusu. Takže neobstojí takové ty argumenty, že to je něco, co by mělo jít 'českým lidem', protože jsme v tomto poměrně odpovědní,“ vysvětlil Lipavský.

„I kdyby to český státní rozpočet nějakým způsobem 'zatěžovalo', tak si musíme uvědomit, že jsou to finanční prostředky, které jdou na naši bezpečnost,“ uzavřel ministr zahraničí.

Jan Lipavský mluvil v Interview ČT24 také o situaci na Blízkém východě nebo o vztazích s novou slovenskou vládou. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 3 mminutami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...