Rusové masivně zaútočili na Kyjev, Charkov a další města. Zabili pět lidí a přes sto jich zranili

Vzdušný útok Ruska na Ukrajinu si vyžádal nejméně pět obětí a sto třicet zraněných, uvedly ukrajinské úřady. V ukrajinském hlavním městě byly v úterý ráno slyšet výbuchy, podle tamních úřadů nad Kyjevem a jeho okolím pracovaly systémy protivzdušné obrany. Mnoho ruských střel mířilo také na Charkov. Raketový útok, podle listu Ukrajinska pravda zřejmě s využitím 16 bombardérů Tu-95, následoval poté, co Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo 35 drony. Podle ukrajinského letectva byl úder rozsahem srovnatelný s útokem z 29. prosince.

„Pokračuje likvidace následků ranního ruského útoku na Ukrajinu. Do této chvíle jsou informace o 130 zraněných. Dalších pět lidí bohužel zemřelo. Poškozeno bylo více než 250 civilních objektů,“ shrnul v úterý navečer Oleksij Kuleba z prezidentské kanceláře následky ruských náletů.

Útoky ruská armáda vedla na civilní a kritickou infrastrukturu, průmyslová a vojenská zařízení, přičemž jejich hlavním cílem byl Kyjev, uvedl na Telegramu náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.

Podle něj Moskva použila 99 raket a střel různých typů a protivzdušná obrana sestřelila všech deset střel Kinžal, všechny tři střely s plochou dráhou letu Kalibr a 59 ze 70 řízených střel. Potvrdil také dřívější informace, že sestřeleno bylo všech 35 útočících dronů Šáhed.

Podle velitelství ukrajinského letectva byl úterní útok opakováním velkého útoku z 29. prosince, pokud jde o počet a typ raket, uvedla agentura Reuters. Tehdy ukrajinské úřady uvedly, že Rusko na Ukrajinu vyslalo přibližně 158 raket a bezpilotních letounů.

Nahrávám video
Události: Aktuální situace na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Útok na Kyjev

Řadu explozí hlásily agentury z Kyjeva. Starosta města Vitalij Klyčko na sociální síti informoval o 49 hospitalizovaných z vícepodlažní budovy v Solomjanské čtvrti nedaleko centra metropole, která utrpěla zásah raketou, a dvou mrtvých. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka zemřeli další dva lidé ve městě Fastiv v Kyjevské oblasti.

Kyjevské úřady už v noci informovaly o tom, že pád trosek jednoho z dronů způsobil požár v obytné budově ve východní části města. Předseda kyjevské vojenské správy Serhij Popko oznámil, že po raketovém útoku dopadly v jedné ze čtvrtí kusy zničených střel na střechu obytného domu, jinde se podle něj zřítily na budovy skladů.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Zasydkovičová o masivních ruských útocích na ukrajinská města
Zdroj: ČT24

Poškozen je v Kyjevě také nejméně jeden objekt civilní infrastruktury, uvedl Klyčko. V Kyjevě připravily útoky o elektřinu na 260 tisíc domácností, vyplývá z oznámení energetické společnosti DTEK. Už v úterý odpoledne ale uvedla, že se dodávky v plném rozsahu podařilo obnovit. V Kyjevě kromě toho podle médií vypukl rozsáhlý požár na místě, kde zásah poškodil plynovodní potrubí.

Moskva tvrdí, že její útok cílil na vojenská zařízení v Kyjevě a že byly všechny vybrané cíle zničeny.

Ruské údery na ostatní části Ukrajiny

Předseda správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že v Charkově si ruský útok vyžádal jednu oběť na životě a 52 zraněných, včetně šesti dětí. Podle něj Rusko na druhé největší město Ukrajiny zaútočilo střelami Kinžal. Obětí je 91letá žena. Ke svému příspěvku na sociálních sítích připojil také snímky, které ukazují poškození budov i veřejných prostranství. Agentura Ukrinform napsala, že jen v Charkově bylo poškozeno 55 bytových domů.

Poplach kvůli přilétajícím raketám byl nad ránem vyhlášen ve velké části země, která se už skoro dva roky brání plnohodnotné ozbrojené agresi sousedního Ruska. Úřady vyzvaly obyvatele, aby varování vzali vážně a využili protileteckých krytů.

„Rusové si celkem dlouho šetřili své rakety, jsou schopní jich produkovat zhruba sto měsíčně. Osm set raket měli stranou a pokusí se je využít během zimy,“ míní generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel výcvikového centra NATO Pavel Macko. Podle něj tak Kreml chce zneužít dvou faktorů: frustrace Ukrajinců z neúspěšné letní ofenzivy a zranitelnosti energetické infrastruktury i civilního obyvatelstva během zimních měsíců. „To všechno má podlomit morálku ukrajinských sil,“ dodal Macko.

Nahrávám video
Zpravodajka Zasidkovyčová z ostřelovaného Kyjeva (2. ledna 2024)
Zdroj: ČT24

Rakety nad Bělgorodskou oblastí

Na druhé straně hranice gubernátor ruské Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov tvrdí, že tamní protivzdušná obrana sestřelila bezmála dvacet ukrajinských „vzdušných cílů“, včetně raket vystřelovaných z ukrajinského raketometu Vilcha. Při útocích zemřel jeden člověk a dalších pět bylo zraněno, tvrdí dále Gladkov. Podle něj byla řada domů v Bělgorodu poškozena. Večer tam byl vyhlášen letecký poplach. Vyjádření Gladkova nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Útoky hlási i okupovaný Krym, protivzdušná obrana tam údajně sestřelila nad mořem u Sevastopolu blíže neupřesněnou ukrajinskou střelu. Oznámila to média s odvoláním na Ruskem dosazeného gubernátora Sevastopolu Michaila Razvožajeva.

„Podle informací od záchranné služby Sevastopolu (střela) nezpůsobila žádné škody na infrastruktuře,“ napsal gubernátor na sociální síti Telegram. Krymské zpravodajské kanály na sociálních sítích před gubernátorovým vyjádřením informovaly o několika hlasitých výbuších, které byly slyšet v Sevastopolu a okolí.

Prezident Zelenskyj upozornil, že Rusko od 31. prosince vyslalo na Ukrajinu zhruba 170 dronů Šáhed a desítky raket, přičemž „naprostá většina“ podle něj mířila na civilní objekty. „Naši vojáci protivzdušné obrany už tři dny odvádějí neuvěřitelnou práci,“ zdůraznil.

Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí slíbil „odvetu“ za sobotní výbuchy v ruském příhraničním městě Bělgorod. Moskva je označila za ukrajinský útok a tvrdí, že tam zemřelo 25 lidí. Ukrajinská média ale s odvoláním na své zdroje z bezpečnostních složek napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní cíle v Bělgorodské oblasti a že výbuchy a požáry v Bělgorodu zapříčinila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany. Den předtím si ruské útoky na Ukrajinu vyžádaly desítky mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...