Rusové masivně zaútočili na Kyjev, Charkov a další města. Zabili pět lidí a přes sto jich zranili

Vzdušný útok Ruska na Ukrajinu si vyžádal nejméně pět obětí a sto třicet zraněných, uvedly ukrajinské úřady. V ukrajinském hlavním městě byly v úterý ráno slyšet výbuchy, podle tamních úřadů nad Kyjevem a jeho okolím pracovaly systémy protivzdušné obrany. Mnoho ruských střel mířilo také na Charkov. Raketový útok, podle listu Ukrajinska pravda zřejmě s využitím 16 bombardérů Tu-95, následoval poté, co Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo 35 drony. Podle ukrajinského letectva byl úder rozsahem srovnatelný s útokem z 29. prosince.

„Pokračuje likvidace následků ranního ruského útoku na Ukrajinu. Do této chvíle jsou informace o 130 zraněných. Dalších pět lidí bohužel zemřelo. Poškozeno bylo více než 250 civilních objektů,“ shrnul v úterý navečer Oleksij Kuleba z prezidentské kanceláře následky ruských náletů.

Útoky ruská armáda vedla na civilní a kritickou infrastrukturu, průmyslová a vojenská zařízení, přičemž jejich hlavním cílem byl Kyjev, uvedl na Telegramu náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.

Podle něj Moskva použila 99 raket a střel různých typů a protivzdušná obrana sestřelila všech deset střel Kinžal, všechny tři střely s plochou dráhou letu Kalibr a 59 ze 70 řízených střel. Potvrdil také dřívější informace, že sestřeleno bylo všech 35 útočících dronů Šáhed.

Podle velitelství ukrajinského letectva byl úterní útok opakováním velkého útoku z 29. prosince, pokud jde o počet a typ raket, uvedla agentura Reuters. Tehdy ukrajinské úřady uvedly, že Rusko na Ukrajinu vyslalo přibližně 158 raket a bezpilotních letounů.

5 minut
Události: Aktuální situace na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Útok na Kyjev

Řadu explozí hlásily agentury z Kyjeva. Starosta města Vitalij Klyčko na sociální síti informoval o 49 hospitalizovaných z vícepodlažní budovy v Solomjanské čtvrti nedaleko centra metropole, která utrpěla zásah raketou, a dvou mrtvých. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka zemřeli další dva lidé ve městě Fastiv v Kyjevské oblasti.

Kyjevské úřady už v noci informovaly o tom, že pád trosek jednoho z dronů způsobil požár v obytné budově ve východní části města. Předseda kyjevské vojenské správy Serhij Popko oznámil, že po raketovém útoku dopadly v jedné ze čtvrtí kusy zničených střel na střechu obytného domu, jinde se podle něj zřítily na budovy skladů.

8 minut
Zpravodajka ČT Zasydkovičová o masivních ruských útocích na ukrajinská města
Zdroj: ČT24

Poškozen je v Kyjevě také nejméně jeden objekt civilní infrastruktury, uvedl Klyčko. V Kyjevě připravily útoky o elektřinu na 260 tisíc domácností, vyplývá z oznámení energetické společnosti DTEK. Už v úterý odpoledne ale uvedla, že se dodávky v plném rozsahu podařilo obnovit. V Kyjevě kromě toho podle médií vypukl rozsáhlý požár na místě, kde zásah poškodil plynovodní potrubí.

Moskva tvrdí, že její útok cílil na vojenská zařízení v Kyjevě a že byly všechny vybrané cíle zničeny.

Ruské údery na ostatní části Ukrajiny

Předseda správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že v Charkově si ruský útok vyžádal jednu oběť na životě a 52 zraněných, včetně šesti dětí. Podle něj Rusko na druhé největší město Ukrajiny zaútočilo střelami Kinžal. Obětí je 91letá žena. Ke svému příspěvku na sociálních sítích připojil také snímky, které ukazují poškození budov i veřejných prostranství. Agentura Ukrinform napsala, že jen v Charkově bylo poškozeno 55 bytových domů.

Poplach kvůli přilétajícím raketám byl nad ránem vyhlášen ve velké části země, která se už skoro dva roky brání plnohodnotné ozbrojené agresi sousedního Ruska. Úřady vyzvaly obyvatele, aby varování vzali vážně a využili protileteckých krytů.

„Rusové si celkem dlouho šetřili své rakety, jsou schopní jich produkovat zhruba sto měsíčně. Osm set raket měli stranou a pokusí se je využít během zimy,“ míní generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel výcvikového centra NATO Pavel Macko. Podle něj tak Kreml chce zneužít dvou faktorů: frustrace Ukrajinců z neúspěšné letní ofenzivy a zranitelnosti energetické infrastruktury i civilního obyvatelstva během zimních měsíců. „To všechno má podlomit morálku ukrajinských sil,“ dodal Macko.

9 minut
Zpravodajka Zasidkovyčová z ostřelovaného Kyjeva (2. ledna 2024)
Zdroj: ČT24

Rakety nad Bělgorodskou oblastí

Na druhé straně hranice gubernátor ruské Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov tvrdí, že tamní protivzdušná obrana sestřelila bezmála dvacet ukrajinských „vzdušných cílů“, včetně raket vystřelovaných z ukrajinského raketometu Vilcha. Při útocích zemřel jeden člověk a dalších pět bylo zraněno, tvrdí dále Gladkov. Podle něj byla řada domů v Bělgorodu poškozena. Večer tam byl vyhlášen letecký poplach. Vyjádření Gladkova nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Útoky hlási i okupovaný Krym, protivzdušná obrana tam údajně sestřelila nad mořem u Sevastopolu blíže neupřesněnou ukrajinskou střelu. Oznámila to média s odvoláním na Ruskem dosazeného gubernátora Sevastopolu Michaila Razvožajeva.

„Podle informací od záchranné služby Sevastopolu (střela) nezpůsobila žádné škody na infrastruktuře,“ napsal gubernátor na sociální síti Telegram. Krymské zpravodajské kanály na sociálních sítích před gubernátorovým vyjádřením informovaly o několika hlasitých výbuších, které byly slyšet v Sevastopolu a okolí.

Prezident Zelenskyj upozornil, že Rusko od 31. prosince vyslalo na Ukrajinu zhruba 170 dronů Šáhed a desítky raket, přičemž „naprostá většina“ podle něj mířila na civilní objekty. „Naši vojáci protivzdušné obrany už tři dny odvádějí neuvěřitelnou práci,“ zdůraznil.

Ruský vůdce Vladimir Putin v pondělí slíbil „odvetu“ za sobotní výbuchy v ruském příhraničním městě Bělgorod. Moskva je označila za ukrajinský útok a tvrdí, že tam zemřelo 25 lidí. Ukrajinská média ale s odvoláním na své zdroje z bezpečnostních složek napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní cíle v Bělgorodské oblasti a že výbuchy a požáry v Bělgorodu zapříčinila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany. Den předtím si ruské útoky na Ukrajinu vyžádaly desítky mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...