Rok od útoku v Salisbury nejsou o Skripalových téměř žádné zprávy. Média spekulují o jejich stavu

6 minut
Horizont ČT24: Před rokem byl otráven Sergej Skripal
Zdroj: ČT24

Před rokem svět obletěla zpráva o otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Dvojici tehdy našli kolemjdoucí v bezvědomí v centru jihoanglického městečka Salisbury. Podle britských vyšetřovatelů útok spáchali agenti ruské vojenské rozvědky a použili k tomu nervově paralytickou látku novičok. Případ rozpoutal vlnu diplomatických přestřelek. Navzdory odhadům odborníků Skripalovi útok přežili. Nyní se ukrývají na neznámém místě ve Spojeném království a informace o nich se téměř neobjevují.

Šestašedesátiletý někdejší ruský agent ve službách britské zpravodajské služby Sergej Skripal a jeho třiatřicetiletá dcera Julija upadli do bezvědomí loni v neděli 4. března na lavičce v parku před nákupním centrem v Salisbury. V kritickém stavu po otravě tehdy neznámou látkou byli převezeni do nemocnice. Hospitalizován byl také policista, který se dvojici jako první věnoval. Celkem muselo být ošetřeno 21 lidí.

Detektivové se při vyšetřování v prvních dnech zaměřili na tři místa: hospodu, kterou Skripal s dcerou navštívili, restauraci, kde jedli, než byli nalezeni na lavičce, a Skripalův dům. Komisař britské policie Mark Rowley čtyři dny po útoku řekl, že na kauze pracují stovky policistů. Zkoumali záznamy z bezpečnostních kamer a sestavovali podrobnou časovou osu událostí. Policisté z protiteroristické jednotky a jednotky chemických specialistů následně odhalili stopy jedu v restauraci Zizzi a v hospodě The Mill v centru Salisbury.

8 minut
Publicista Jan Jůn k výročí útoku v britském Salisbury
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová krátce po otravě dvojice označila za vysoce pravděpodobné, že je za ni zodpovědné Rusko. Oznámila, že byli otráveni látkou novičok vyvinutou v bývalém Sovětském svazu a označovanou kódem A-234. Ruský prezident Vladimir Putin následně vyzval Londýn, aby nejprve zjistil, co se stalo, a pak teprve o tom s Ruskem hovořil. O den později Vil Mirzajanov, jeden z tvůrců zmíněné látky, řekl, že novičok nemohla použít jiná země než Rusko, složení bylo tajné.

Británie 14. března oznámila, že v reakci na případ otravy vypoví 23 ruských diplomatů. Do konce března se k vyhošťování ruských diplomatů přidaly další tři desítky zemí včetně USA a ČR. Rusko reagovalo stejně a vypovědělo diplomaty západních zemí.

Ačkoli byl po otravě stav Skripala a jeho dcery kritický, postupně se zlepšoval. Julija byla už 9. dubna propuštěna z nemocnice. Její otec zhruba o měsíc později. Oba se pak přestěhovali na neznámé místo.

Kdo je Skripal?

Skripal dlouhá léta působil jako agent ruské vojenské rozvědky a v 90. letech se nechal naverbovat pro spolupráci s britskou tajnou službou MI6. Ruská tajná policie ho v roce 2004 zatkla kvůli podezření, že Londýnu vyzradil desítky ruských agentů. V roce 2006 byl v tajném procesu odsouzen na 13 let, ale v roce 2010 ho Moskva spolu s dalšími třemi osobami vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Od té doby žil v Británii, kam za ním přijela Julija z Ruska.

Použití novičoku v Salisbury mělo ještě jednu dohru. Na konci června se v Amesbury, asi deset kilometrů od Salisbury, zhroutili a následně byli převezeni do nemocnice pětačtyřicetiletý Charlie Rowley a o rok mladší Dawn Sturgessová. Protiteroristická policie poté potvrdila, že pár byl také zasažen novičokem. Otrávili se při manipulaci s kontaminovaným předmětem, asi nešťastnou náhodou. Podle médií šlo o uživatele drog. Sturgessová 8. července zemřela, Rowley byl z nemocnice propuštěn 20. července.

V případu je podezřelá trojice ruských agentů

Zlom v případu nastal počátkem září, kdy britská premiérka Theresa Mayová před poslanci uvedla, že za otravou Skripala a jeho dcery stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Petrov (identifikovaný později jako lékař Alexandr Miškin) a Ruslan Boširov, který se ve skutečnosti podle britských médií jmenuje Anatolij Čepiga.

Později média přišla s informací, že do akce byl zapojen ještě třetí agent GRU známý pod krycím jménem Sergej Fedotov (podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat se jmenuje Denis Sergejev). Operace podle Mayové musela být schválena v nejvyšších patrech ruského vedení.

Kreml opět jakýkoli podíl Ruska na otravě popřel a obvinění Londýna, který podpořily USA a další země, označil za nepřijatelná. Ruský prezident Vladimir Putin o několik dní později prohlásil, že Petrova a Boširova ruské úřady znají, ale že jsou to civilisté, a ne zločinci. Oba muži připustili, že byli v osudné dny v Salisbury, ale jako turisté. Letos v lednu EU na dva údajné pachatele a na šéfa GRU a jeho zástupce uvalila sankce.

O Skripalových nejsou informace

Skripalova matka tento měsíc požádala ruskou policii, aby jejího syna a vnučku Juliji prohlásila za nezvěstné. Devadesátiletá Jelena Skripalová oznámila, že o nich má poslední zprávy z loňského června, kdy s nimi telefonicky hovořila Julijina sestřenice Viktorija. Od té doby o nich prý nejsou žádné informace. 

Britský a ruský tisk v únoru psal, že zdravotní stav bývalého agenta ruské rozvědky se zhoršil. Britský velvyslanec v Moskvě Laurie Bristow v reakci na to uvedl, že Skripalovi jsou živí, o jejich zdravotním stavu se ale nezmínil. Podle něj se nacházejí na bezpečném místě v Británii a o kontakt s ruskými úřady nestojí.

Vyšetřování dodnes neskončilo

List The Guardian přišel s informací, že britské tajné služby vyšetřují „nezvyklou“ aktivitu, kterou loni v březnu zaznamenaly v budově ruského velvyslanectví v Londýně. MI6, MI5 a GCHQ prý prověřují „horečné příchody a odchody“ do budovy ruské ambasády v londýnské čtvrti Kensington, které tajné služby zaznamenaly několik dní před a poté, co byli Skripalovi 4. března nalezeni v bezvědomí na lavičce v centru britského města Salisbury. Vyšetřovatelé označili pohyb na velvyslanectví za bezprecedentní.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v rozhovoru s listem Komsomolskaja pravda označila první výročí od útoku na Skripalovy za tragikomické. „Pořád nevíme, co se se Skripalovými stalo. Jednou nebo dvakrát jsme viděli Juliji Skripalovou vystoupit před kamerou… Samotného Skripala nikdo neviděl,“ prohlásila mluvčí. Kritizovala mimo jiné i nedostatek podrobností o události ze strany britských úřadů.

K záležitosti se vrátila i britská premiérka a vyjádřila podporu městu Salisbury. „Doufám, že jednou bude opět známé jako krásné anglické město, a ne jako dějiště událostí ze 4. března 2018,“ uvedla Theresa Mayová.

Teprve nyní skončily dekontaminační práce v domě Skripala v Salisbury, trvaly dohromady 13 tisíc hodin. Skripalův dům je posledním z dvanácti míst ve městě a okolí, které musely britské úřady při bezprecedentní operaci vyčistit kvůli stopám nervové látky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO Ukrajině nikdy neslíbilo členství, prohlásil Rutte

Lídři NATO nikdy Ukrajině neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl ve čtvrtek šéf Aliance Mark Rutte. Ruského vůdce Vladimira Putina označil za nepředvídatelného, ale pro jednání o míru nezbytného. Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výdaje na obranu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Mnichově vjelo auto do lidí, třicet zranilo

V Mnichově ve čtvrtek dopoledne vjelo auto do skupiny lidí, zřejmě úmyslně. Bavorský ministerský předseda Markus Söder mluvil o pravděpodobném útoku, jehož pachatelem je uchazeč o azyl z Afghánistánu, který byl policii známý. Podle policie utrpělo zranění třicet lidí, jeden až dva jsou ohroženi na životě. Řidič byl na místě zadržen. Informace listu Süddeutsche Zeitung o jedné mrtvé ženě představitelé vlády nepotvrdili. Politici v čele s kancléřem Olafem Scholzem útok odsoudili a pro pachatele chtějí tvrdý trest.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
před 2 hhodinami

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Vydal by se i na linii bojů, aby ho našel,“ ukázal dokument Táta hledá syna

Příběh otce, který se v ruské válce proti Ukrajině snaží nalézt svého syna, ukrajinského vojáka, přináší dokument Táta hledá syna. Natočili ho zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger. ČT24 ho odvysílala v rámci 90′ ČT24.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsících bojů se před 80 lety podařilo osvobodit Budapešť

Osvobození Budapešti bylo jednou z nejničivějších městských bitev druhé světové války. Postupující sovětská armáda podpořená rumunskými jednotkami přišla o 80 tisíc vojáků. Proti nim stáli nacisté a domácí maďarská armáda pod velením fašistické diktatury Šípových křížů. Tato strana přišla o 49 tisíc vojáků. Civilistů zahynulo 38 tisíc. Vítězové mohli pokračovat v tažení na Brno, Bratislavu a Vídeň, ale čtvrt roku budapešťské bitvy se stalo obdobím brutality tamních kolaborantů proti poslední velké židovské komunitě pod nacistickou nadvládou.
před 4 hhodinami

Paříž hostila konferenci o budoucnosti Sýrie

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.
před 4 hhodinami

Robert F. Kennedy mladší se stane ministrem zdravotnictví USA

Robert F. Kennedy stane v čele amerického ministerstva zdravotnictví. Tohoto kandidáta prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek potvrdil do funkce Senát.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...