Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
Americký prezident Donald Trump už v sobotu večer potvrdil, že dohodu s Íránem se z velké části podařilo dojednat. Poznamenal, že memorandum čeká finální doladění mezi USA, Íránem a dalšími zeměmi. Napsal to po telefonátu, který měl s představiteli Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru, Pákistánu, Turecka, Egypta, Jordánska a Bahrajnu.
Trump vyjednavačům řekl, aby s dohodou nespěchali, protože čas je na straně USA. Zvlášť mluvil i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a rozhovor taktéž označil za velmi dobrý. Izraelští činitelé předtím serveru Axios sdělili, že Netanjahu vyzýval Trumpa k dalším úderům na Írán. Izraelský premiér zdůraznil, že konečná dohoda musí odstranit jadernou hrozbu.
Írán chce dění v Hormuzu dál ovládat
Hormuzský průliv by byl podle nejnovějšího memoranda po dobu zmíněných 60 dnů otevřen bez jakýchkoli poplatků, píše Axios. Teherán by musel odstranit miny, které v průlivu rozmístil, aby umožnil plavidlům volný průjezd.
Počet lodí, které budou moci proplouvat Hormuzským průlivem, se do 30 dnů vrátí na předválečnou úroveň, napsala agentura Tasním. Írán však zdůraznil, že si chce nad touto klíčovou úžinou udržet určitou suverenitu. Podrobnosti agentura nezveřejnila.
Na oplátku by v rámci navrhované dohody Spojené státy zrušily blokádu íránských přístavů a snížily by určité sankce, aby islámské republiky umožnily volný prodej ropy.
Návrh dohody také zahrnuje závazky Íránu, že nikdy nebude usilovat o jaderné zbraně a že bude jednat o pozastavení svého programu na obohacování uranu. Teherán zatím nepřijal žádná opatření týkající se jaderného programu.
Případná dohoda podle Tasním počítá s třicetidenní lhůtou pro kroky související s Hormuzským průlivem a šedesátidenní lhůtou pro jednání o jaderném programu.
Podle zpravodaje ČT Andrease Papadopulose se v návrhu počítá rovněž s tím, že Teherán bude nakupovat americké sójové boby. „Mělo by to vést k vybudování alespoň kousku důvěry tak, aby obě dvě strany mohly vyjednávat o podobě nové jaderné dohody,“ komentoval návrh memoranda Papadopulos.
„Je evidentní, že je tu nějaký diplomatický posun a že dohoda nabývá konkrétnějších obrysů, ale v tuto chvíli není na sto procent jisté, jestli je hotovou věcí. Pokud nějaký posun nastane, tak se dá očekávat v příštích hodinách,“ míní blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Amerika se podle něj může snažit uklidnit trhy, Írán se zase může snažit hrát o čas. Teheránu pak podle Borka vyhovuje, že intenzivní údery na jeho území ustaly.
Pozitivní ohlasy ve světě
Plán uvítala Ankara. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu s Trumpem uvedl, že jeho země je připravena poskytnout veškerou podporu při realizaci dohody.
„Arabské země regionu, zejména těch z Perského zálivu, tak tam se přístup v minulých týdnech a měsících velmi pravděpodobně proměnil. Potvrdilo se během měsíce, kdy se neválčilo, že Írán má větší skladové zásoby balistických raket a dronů. Země jako Katar, Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, Bahrajn se obávaly, že Írán tyto zbraně použije k útokům na ropnou a plynovou infrastrukturu a vyřadí ji z provozu. Tento strach zřejmě převážil v tu pozici, že nakonec i Abú Dhabí vítá klid zbraní,“ poznamenal Papadopulos.
„Budeme spolupracovat s našimi mezinárodními partnery, abychom využili této příležitosti k dosažení dlouhodobého diplomatického řešení,“ napsal na síti X britský premiér Keir Starmer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová návrh dohody označila za pokrok, „který skutečně utiší konflikt a znovu otevře Hormuzský průliv“. Zároveň uvedla, že Íránu nesmí být dovoleno vyvinout jadernou zbraň.
USA a Izrael válku proti Íránu rozpoutaly koncem února, Teherán odpověděl útoky na země na Blízkém východě a americké základny v regionu. Příměří platí od 8. dubna. List Financial Times (FT) v sobotu informoval o tom, že by mohlo být prodlouženo o šedesát dní.
Konflikt vedl k ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. To vedlo k růstu cen pohonných hmot po celém světě, což vyvolalo obavy ze zpomalení růstu globální ekonomiky a vzestupu inflace.
