Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
Válka na Blízkém východě zvedla ceny ropy, což prodražilo práci mimo jiné třeba taxikářům. Dražší paliva se ale postupně v Česku projeví i na cenách dalšího zboží. A inflace zrychluje už teď – v dubnu meziročně stoupla hlavně kvůli pohonným hmotám o 2,5 procenta.
Jako brzda proti inflaci funguje Česká národní banka (ČNB). Zvýšením úrokových sazeb peníze zdraží, takže domácnosti a firmy méně utrácí. Tím se sníží objem peněz v ekonomice a ceny nerostou tak rychle.
Základní úrokovou sazbu drží centrální banka už víc než rok na úrovni tři a půl procenta. Pokud právě třeba inflace poroste, v budoucnu se podle guvernéra nebude bát sazby zvýšit. „My budeme tak tvrdí. Klidně zdrtím ekonomiku, mně to vůbec nebude vadit. Uděláme všechno pro to, aby inflace byla nízká,“ uvedl guvernér s tím, že je potřeba „se připravit na to, že ekonomický růst bude pomalejší, protože naše sazby budou vyšší, než jsme byli zvyklí dřív“.
Babiš však s přístupem nesouhlasí, výroku prý nerozumí. „Za mě Česká národní banka zbytečně drží základní sazby vysoko, výš než eurozóna. Vydělávají na tom brutálně banky,“ kritizoval pro ČT. Takovou politiku odmítá: „Hypotéky jsou drahé, doplácí na to občané.“
Exministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) si zase myslí, že by guvernér měl používat „více diplomatická slova“. „A já se pak provokativně ptám, proč to ČNB nedělala před několika lety. Když inflace letěla nahoru, tak přeci držela úrokové sazby dole. Mohla je zvýšit mnohem dynamičtěji,“ konstatoval.
Rizikem jsou i vyšší deficity veřejných financí
Podle Michla v minulosti úrokové sazby byly výrazně nižší, než měly být, a k tomu jsou veřejné finance permanentně v deficitu. Zvýšit sazby za určitých okolností doporučují i další ekonomové.
„V situaci, kdy je tu oprávněné riziko očekávat inflaci vyšší než tři procenta, by většina analytiků volala po vyšších úrokových sazbách. Ale spíše menšími kroky,“ sdělila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, podle níž by ČNB neměla českou ekonomiku drtit.
„Guvernér Michl si tady trošku snaží vykompenzovat to, že v předchozí inflační vlně sám nehlasoval pro žádné zvýšení úrokových sazeb, takže nemá úplně kredibilitu nějakého jestřába,“ tvrdí ekonom z Fakulty sociálních věd UK a bývalý člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.
Rizikem pro růst inflace jsou i vyšší deficity veřejných financí. „Proto jsme deficity v předchozím období snižovali. Naopak současná vláda je chce dál prohlubovat. To je mimochodem i výsledek toho nedávného schválení rozvolnění rozpočtových pravidel,“ domnívá se předseda ODS Martin Kupka.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) ale kabinet dělá protiinflakční kroky, díky kterým má Česko „meziročně jednu z nejlepších inflací z celé EU“. „Jedna je věc, abychom neměli vysoké schodky. Druhá věc je ta, že si musíme říct, jestli chceme investovat,“ vyjádřil se.
Spotřebitelské ceny mají za sebou dramatický vývoj
Růst spotřebitelských cen má za sebou dramatický vývoj. Zatímco před deseti lety se pohyboval kolem nuly, naopak před čtyřmi lety průměrná celoroční inflace vystoupala nad patnáct procent, i kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Od té doby zase klesala a teď čeká prognóza bankovní asociace znovu růst zdražování směrem ke třem procentům.
Velké výkyvy má za sebou i vývoj HDP. Před devíti lety české hospodářství rostlo víc než pětiprocentním tempem, v roce 2020 kvůli covidovým opatřením stejně rychle padalo. Následné zotavení zadrhlo. Letos se kvůli válce na Blízkém východě čekají dvě procenta, příští rok 2,4 procenta.
Ekonomika trpí hlavně turbulencemi v zahraničí. Dlouhodobě jí ale pomáhá domácí spotřeba, tedy útraty lidí v obchodech, které se prozatím dál zvyšují. A prognózy s tímto trendem nadále počítají.
Mzdy letos porostou zhruba pětiprocentním tempem, což je mírné zpomalení, ale stále solidní číslo. Nezaměstnanost stoupá jen lehce a útratám svědčí i relativně nízký kurz koruny vůči euru. Záležet bude na dalším vývoji inflace.
„V inflaci už máme v podstatě zakalkulovány ty primární dopady zvýšení cen ropy na světových trzích, ale nikoli sekundárních, to znamená zdražení hnojiv a zemědělských produktů, zdražení dopravních služeb. To všechno nás v inflaci teprve čeká,“ upozorňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek.
