Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Nahrávám video

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.

V srpnu roku 2021 přijížděli jednotliví ministři na ministerstvo financí jednat o rozpočtu na následující rok. Poté na tiskových konferencí s tehdejší i současnou ministryní Schillerovou oznamovali, kolik peněz navíc pro svůj resort vyjednali.

Stanjura tyto letní rozpočtové schůzky se členy vlády zrušil. Schillerová se je letos chystá obnovit. „Vrátím se k té své staré ustálené praxi, že budu vyjednávat rozpočet zhruba od půlky srpna na ministerstvu financí,“ řekla.

K další praxi z předminulého volebního období – zveřejňování prvního návrhu rozpočtu do konce června – se už ale ministryně nevrátí. Exministr Stanjura toto datum posunul v roce 2024 na konec srpna. Schillerová to tehdy z opozičních lavic kritizovala, protože šlo o porušení dlouhodobé praxe. „Podobné tajení rozpočtového procesu před veřejností je v novodobé historii České republiky naprostou novinkou. Jedná se doslova o atentát na rozpočtovou transparentnost,“ komentovala změnu v červenci 2024 coby tehdejší předsedkyně poslaneckého klubu ANO.

Nyní ale změnila názor. „Vždycky to bylo takové spíchnutí rozpočtu rychlou jehlou, musel se naplnit ten zákon. Většinou tam celá řada věcí chyběla. Chyběly tam platy, chyběly tam různé věci, které nebyly politicky dojednány,“ vysvětluje to dnes.

Od současné opozice zní kritika

Opozice ji za to kritizuje. „Já bych předpokládal, že si bude pamatovat svoje slova rok zpět a že ten rozpočet teda v duchu té předchozí kritiky zveřejní nejlépe už zítra,“ uvedl k tomu nyní předseda ODS Martin Kupka.

Potvrzení této praxe, zavedené za minulé vlády, kritizuje i členka sněmovního rozpočtového výboru Lucie Sedmihradská za dříve koaliční hnutí STAN, dnes opoziční. „Pokud skutečně do konce srpna nebudeme znát vůbec žádné parametry, je to velmi tajemné a myslím si, že to tu diskusi negativně ovlivní.“

Rozpočtová rada krok nekritizuje

Národní rozpočtová rada pozdější zveřejňování rozpočtu nekritizovala ani v roce 2024 a nekritizuje ho ani nyní. Její předseda Mojmír Hampl, který se už několikrát dostal do slovních střetů s ministryní Schillerovou, k tomu řekl: „Za nás ten skutečně podstatný je až ten návrh vládní, za kterým stojí vláda a který chce obhajovat v Poslanecké sněmovně. Ale vím, že to tehdy bylo předmětem velmi silné kritiky tehdejší opozice, stávající vlády.“

Vláda musí schválit návrh státního rozpočtu na příští rok do konce září. V říjnu začnou tento klíčový vládní návrh projednávat ve sněmovně poslanci. Senát se návrhem státního rozpočtu nezabývá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.