Vládou schválený návrh státního rozpočtu na letošní rok vyvolal mediální přestřelku – o jeho souladu se zákonem – mezi předsedou Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmírem Hamplem a ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), kterou ve čtvrtek podpořil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Babiš ve čtvrtek uvedl, že nebere úplně vážně stanovisko rady, podle níž je návrh státního rozpočtu na letošní rok v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Věří ministryni Schillerové, která to podle něj vyvrátila a dala k tomu argumenty. Soudí také, že Hampl vystupuje jako politik a mohl by kandidovat za některé z opozičních uskupení.
Hampl následně reagoval, že je běžné, že politici mění názory na stanoviska rady podle toho, zda jim vyhovují. „NRR bere s nadhledem komentáře k tomu, že někomu straní. Prakticky nikdo na politické scéně v minulém období nepoužíval stanoviska a zjištění NRR v takovém rozsahu a tak intenzivně, ať už ve sněmovně, či ve veřejné komunikaci, jako stávající ministryně financí Schillerová. To ale byla v opozici a nevládla. Nyní za rozpočet odpovídá a stejná nestranná zjištění už jí nevyhovují,“ uvedl Hampl.
Proč existuje Národní rozpočtová rada
NRR byla zřízena jako nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti přijalo Česko v roce 2017. Vychází z pravidel Evropské unie a jeho cílem je zajistit zdravé a udržitelné finance státu i územních samosprávních celků. Zákon mimo jiné nastavuje limity pro veřejné výdaje nebo stanovuje institut dluhové brzdy v případě dosažení vysoké míry zadlužení.
Zároveň ale zákon neobsahuje žádné sankce pro případ, že by jeho ustanovení byla porušena.
Velikost deficitu
Vláda schválila v pondělí návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Vláda ANO, SPD a Motoristů sestavila vlastní rozpočet poté, co odmítla původní návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS). Ten počítal se schodkem 286 miliard korun, podle Schillerové v něm ale chyběly některé výdajové položky. Návrh bude nyní předložen sněmovně (Senát o něm nejedná). Dokud nebude schválen, platí rozpočtové provizorium.
Podle NRR by však maximální schodek, který by odpovídal zákonu, mohl dosáhnout 247 miliard korun. Zákon stanovuje limit pro strukturální saldo veřejných rozpočtů v letošním roce na 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Podle aktuálního znění zákona obecně smí celkové výdaje sektoru veřejných institucí překročit očekávané příjmy nanejvýš o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP). Saldo se přitom očišťuje o vliv hospodářského cyklu. Zároveň se omezení výdajů nevztahuje na jednorázové operace a na výdaje na obranu nad zákonem stanovená dvě procenta HDP.
Rada versus Schillerová
Podle ministryně se podařilo předchozí návrh rozpočtu revidovat. „Pryč jsou uměle nadhodnocené příjmy, pryč jsou chybějící mandatorní výdaje. Přidáváme 26 miliard na dopravní infrastrukturu nebo 17 miliard na mandatorní výdaje ministerstva práce a sociálních věcí na pomoc lidem. Šetříme deset procent na provozu,“ uvedla v pondělí.
NNR později odmítla, mezi jiným, argument Schillerové, podle níž se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení sněmovnou.
Ministerstvo financí se následně proti stanovisku NRR ohradilo a zopakovalo, že podle něj se na přepracovaný rozpočet výdajové rámce nevztahují. Zpochybnilo i výši výdajových rámců, kterou NRR uvedla.
Ministryně také ve svých vystoupeních často uvádí, že nová vládnoucí koalice se k rozpočtovým datům dostala až v prosinci. V dostupném času tak mohla upravit jen malou část návrhu, který předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Za „svůj rozpočet“, který předloží současná koalice, proto bude považovat až ten, který se bude týkat roku 2027.
Hamplovi také vyčetla, že „tichým souhlasem“ podporoval minulé rozpočty, které nepočítaly se zákonnými výdaji.
Jak hodnotit hospodaření státu v roce 2025
NRR hodnotila také hospodaření státu za loňský rok, které skončilo schodkem 290,7 miliardy korun. Deficit tím přesáhl schválených 241 miliard korun. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v této souvislosti tvrdil, že reálný deficit je 250 miliard korun, protože dalších čtyřicet miliard korun jsou očekávané příjmy z Evropské unie. Ty mají dorazit až letos a zlepšit letošní hospodaření státu. Státní dluh ke konci roku 2025 dosáhl 3,678 bilionu korun, o rok dříve činil 3,365 bilionu korun.
Rada uvedla, že námitky, které měla k sestavení státního rozpočtu na rok 2025, se v plné šíři naplnily. NRR totiž v minulosti varovala, že v navrženém rozpočtu 2025 byly nadhodnocené příjmy z emisních povolenek a podhodnocené výdaje na obnovitelné zdroje energie, na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a na sociální dávky. Výsledek rozpočtu podle Hampla potvrdil naplnění těchto rizik, z velké části je ale kompenzovaly vyšší než plánované daňové příjmy. Tempo rozvoje ekonomiky se totiž zvyšovalo.
