Mojmír Hampl

Národní rozpočtová rada konstatovala, že rozpočet pro letošní rok porušuje české zákony, protože má moc velký schodek. Představitelé vlády s tím nesouhlasí. „Ať už něco takového říká ministr financí, jiný člen vlády, nebo předseda vlády, jsou to ti hráči, kterým byl zapískán faul,“ řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ačkoli s porušením zákona o rozpočtové odpovědnosti nejsou spojené žádné sankce, Hampl varoval, že finanční svět počínání vlády vidí. „Reputačně je to určitě bolest i pro Českou republiku a dominantně pro vládu,“ míní. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Danielem Takáčem také vliv konfliktu na Blízkém východě na ceny paliv v Česku či výši výdajů na obranu republiky.

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.

Vládou schválený návrh státního rozpočtu na letošní rok vyvolal mediální přestřelku – o jeho souladu se zákonem – mezi předsedou Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmírem Hamplem a ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), kterou ve čtvrtek podpořil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Více než osm miliard korun vykáže ministerstvo dopravy z letošních útrat jako výdaje na obranu. Vytipovalo dvacet staveb, které by v případě potřeby sloužily armádě. V týdnu to jednomyslně schválili poslanci rozpočtového výboru.

Finančních influencerů po celém světě přibývá. Internet je nejčastější místo, kde investoři informace o trzích hledají. Hlavně u mladých lidí už on-line zdroje překonávají odborníky na pobočkách. Experti ovšem upozorňují na případy problematického počínání, kdy influenceři například dostatečně neupozorňují na rizika spojená s investováním.

V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.

Skupina ČEZ pokrývá asi 75 procent produkce elektřiny v Česku. Spadají pod ni uhelné elektrárny a teplárny po celé republice, jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech a řada dalších zdrojů. Právě nad výrobou ČEZu chce budoucí vláda převzít stoprocentní kontrolu. Jednat by se přitom mohlo i o zestátnění celého ČEZu, připustil 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Plán vznikající koalice předestřený v programovém prohlášení je nevyrovnaný v otázce výdajů a příjmů, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je příjmová stránka popsána velmi vágně a nejasně, a to v situaci, kdy by se veřejné finance měly konsolidovat. Tématem byly i konkrétní návrhy vznikající koalice; se zestátněním ČEZu nesouhlasí kromě Hampla a Kalouska ani poslanec Jan Skopeček (ODS) či šéf odborářů Josef Středula. Představitelé hnutí ANO pozvání nepřijali.

„Stav veřejného rozpočtu je lepší, než byl v roce 2021. Ale rozhodně není navěky dobrý a veřejné rozpočty nejsou uzdravené,“ uvedl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Prohlásil, že se „baví“ slovy šéfa ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše, který tvrdí, že jsou na tom veřejné finance hůř, než rozpočtová rada říká, a že tudíž rada lže. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou však Hampl uznal, že Česko by potřebovalo konsolidovat mezi 70 a 80 miliardami korun, aby dosáhlo skutečně zdravých veřejných rozpočtů.

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.

Opoziční ANO a SPD budou ve sněmovně při čtvrteční schůzi ke spornému daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti požadovat demisi koaličního kabinetu. Pokud neuspějí, pravděpodobně následně vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. V Otázkách Václava Moravce to uvedli místopředsedové obou opozičních hnutí Karel Havlíček (ANO) a Radim Fiala (SPD).

Tuzemská ekonomika je vůči americkým clům odolná, myslí si ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dopady podle něj budou spíše sekundární. S tím v Otázkách Václava Moravce souhlasil i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ten však míní, že odolnost české ekonomiky se v důsledku opatření Evropské unie snižuje. „Přeregulovanost“ evropského trhu kritizoval i europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě). Dle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou cla strategicky špatnou zprávou, ačkoli krátkodobý efekt nemusí být tak významný.

Od čtvrtka začnou platit 25procentní cla na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů a některých autodílů do Spojených států. Evropské státy připravují odvetná opatření. Během středečního večera chystá americký prezident Donald Trump oznámit uvalení nových cel. Váhu tomuto kroku dodává Trump tím, že ho nazval Dnem osvobození.

Spojené státy jsou nyní velmi nespolehlivým spojencem a budeme muset hrát mnohem aktivnější roli při formování bezpečnostní politiky, která se nás týká, řekl v Událostech komentářích předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) naopak míní, že USA jsou stále evropským partnerem, s čímž souhlasí také místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Hoffman (ODS). Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) starý kontinent narazil na limity, že mnoho let neplnil svoje domácí zadání a spoléhal to, že jej USA vždycky ochrání. Europoslanec Ivan David (SPD) v pořadu zmínil, že zbrojení, k němuž se nyní EU kloní, pouze podpoří riziko dalšího konfliktu.

Výzvou pro českou ekonomiku bude v tomto roce vývoj v Německu, ceny energií pro velké odběratele a nálada, již tvoří politici, uvedli analytici oslovení ČT24. Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 1,4 procenta. V porovnání s předchozím kvartálem byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o půl procenta, vyplývá ze zpřesněných čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ). U obou údajů statistici vylepšili svůj dřívější odhad o desetinu procentního bodu.

Státní rozpočet na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošnímu deficit klesne o 41 miliard. Opozice rozpočet ostře kritizovala a návrh nepodpořila. Teď míří k prezidentovi. V 90‘ ČT24 finanční plán sepsuli exprezident Václav Klaus a bývalí premiéři Jiří Paroubek a Jiří Rusnok.

Hostem pořadu Události, komentáře byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který označil návrh státního rozpočtu na rok 2025 za rozpočet na volební rok. Podle něj bude sestavení rozpočtu na rok 2026 ještě komplikovanější. Vládní návrh na příští rok počítá s příjmy ve výši dvou bilionů a 86 miliard korun a se schodkem 241 miliard. Rada upozornila, že se schodkem mohou zamíchat ještě dvě proměnné – cena emisních povolenek a odvody z firem s účastní státu.

Národní rozpočtová rada (NRR) pochybuje o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Návrh rozpočtu schválil kabinet minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o třicet miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po prvním jednání vládní pracovní skupiny pro financování škod způsobených povodněmi.