Státní rozpočet na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošnímu deficit klesne o 41 miliard. Opozice rozpočet ostře kritizovala a návrh nepodpořila. Teď míří k prezidentovi. V 90‘ ČT24 finanční plán sepsuli exprezident Václav Klaus a bývalí premiéři Jiří Paroubek a Jiří Rusnok.
Expremiéři rozpočet kritizují, ekonomové kvitují pomalé uzdravování
59 minut
90′ ČT24: Diskuse ke schválení rozpočtu na rok 2025
Bývalý prezident Václav Klaus souhlasí s výtkami opozice. „Rozpočet musí být založen na hluboké ekonomické analýze, protože celá řada předpokladů, na nichž je sestaven, úzce souvisí s tím, co se v ekonomice bude dít,“ upozornil. Vadí mu také velikost deficitu, který je podle něho „hrozivý a působí inflačně“.
Klaus také vidí nedostatky v tom, že vláda peníze nerozděluje „racionálním způsobem na správné věci“. Domnívá se, že je „potřeba škrtat plošně“.
Bývalý prezident kritizoval také předpoklad růstu ekonomiky o 2,7 procenta, jelikož v posledních letech byl dle jeho slov nulový. „Teprve po pěti letech jsme se dostali k úrovni toho, jaká byla výše HDP v roce 2019,“ sdělil. K předpokladu růstu je skeptický také bývalý premiér Jiří Paroubek. „Vycházet z toho, že příští rok budeme mít hospodářský růst 2,7 procenta a tomu odpovídající příjmy, je myslím hodně odvážné,“ sdělil.
Klaus také uvedl, že pokud „bychom škrtli pět covidových let“ a roky vládnutí Petra Fialy (ODS), „budeme mít deficit nejvyšší od roku 1918“.
Paroubek je znepokojený tím, že deficit „nemá tendenci se snižovat“. Podle něho však vláda s některými faktory nemohla počítat, a to například s tím, že zvolený americký prezident Donald Trump „se pustí do znovuzavedení celních přehrad, což na Evropu dopadne“.
Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok uvedl, že „rozpočet překročil míru tolerance prohřešků vůči štábní rozpočtové kultuře“. Domnívá se, že vláda „se dopouští určité nepravdivosti, čímž zavádí návyky, které nejsou dobré pro důvěryhodnost“.
Daně, příjmy a výdaje
Podle Paroubka „bude příští vláda muset udělat řadu věcí, počínaje daněmi – nebát se pustit se do daní, do progresivního zdanění, zejména velkých firem oligopolního charakteru“. Dodal, že je potřeba „zatížit“ i nejvyšší platy, „je možné sáhnout také na dividendy, které odcházejí do zahraničí“. Dalo by se podle něho také „bojovat proti daňovým rájům a proti šedé ekonomice – to jsou desítky miliard korun, které mohou do státního rozpočtu přitéct“, míní.
Rusnok uvedl, že „nemůžeme mít švédské sociální a jiné výdaje a rumunské nebo turecké daně“. Podle něj musí být systém v rovnováze. „Je to o politické odvaze, jestli máme odvahu zreformovat výdajové položky, de facto je snížit, nebo odvahu některé daňové položky zvýšit. Tam, kde to dává smysl, kde to nepodváže ekonomiku,“ popsal Rusnok.
Ekonom z Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák s Rusnokem souhlasí. „Problém je v tom, že vytváříme větší výdaje, než k tomu stačí příjmy. Je potřeba najít nějaké sladění a já bych se přikláněl k tomu, aby se to sladění odehrávalo na straně výdajů. Musíme řešit výdajovou stránku tak, abychom ji přizpůsobili příjmům, které máme. To bude politicky velmi složité řešení, ale bohužel potřebné,“ sdělil Dvořák.
Důchodová reforma je podle Rusnoka největší počin vlády z pohledu konsolidačního úsilí, jelikož přinese „jisté snížení deficitu“. Reformu ocenil také Dvořák, podle něj je to krok správným směrem.
Jinak to vidí expremiér Paroubek, který změny v důchodech za reformu nepovažuje. „Jsou to parametrické změny, které spočívají jen v navýšení věku odchodu do důchodu,“ poznamenal. Míní, že reforma má mnoho nedostatků a „že úplně ignoruje to, že v příštích deseti letech proběhne modernizace české ekonomiky a zvýší se produktivita práce, například díky robotizaci“.
Předvolební rozpočet
Podle ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka rozpočet „kloubí velice pozitivní aspekty.“ „Složená daňová kvóta v příštím roce bude menší, než byla v průměru v minulém volebním období. Přesto, že se nám daří držet relativně nízké daně, tak schodky klesají a zároveň investice budou rekordní,“ popsal.
„Když to srovnáme mezinárodně, tak ten rozpočet zadlužuje naši zemi výrazně méně, než jak to vidíme jinde v EU, v tuto chvíli se budeme zadlužovat zhruba dvakrát pomaleji než země Visegrádu. Jsme jediná země V4, proti které není vedeno řízení o nadlimitním hospodaření,“ podotkl Křeček. Konsolidace se podle něj do určité míry daří. „Na druhou stranu je rozpočet předvolební, což je vždy riziko, politici se snaží uplácet voliče, ale myslím, že tomuhle rozpočtu se tomuto podařilo odolat,“ dodal.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v Interview ČT24 uvedl, že je přesvědčen o tom, že rozpočet na rok 2025 „není nejhorší rozpočet na volební rok, který tato země zažila“. Podle něj byl rozpočet na volební rok 2021 horší. „Nějaké uzdravování probíhá, je pomalé, pomalejší, než si myslíme, že by mělo být. V kontextu Evropy je problém Česka menší než problém okolních zemí.“
29 minut
Interview ČT24: Mojmír Hampl
Dvořák ocenil, že schodky alespoň dále nerostou. „Potřebujeme ale trajektorii, abychom mířili k tomu, že bude jednou rozpočet vyrovnaný,“ zdůraznil.
Hampl vidí největší problém v emisních povolenkách. „Už teď víme, že když jsme minulý rok kritizovali fakt, že je nadhodnocen očekávaný výnos z emisních povolenek, tak víme, že kritika byla oprávněná, protože podle čísel, která máme k dispozici, nepochybně nedojde k naplnění výnosu, který byl v rozpočtu loňského roku. A stejný problém opakujeme v rozpočtu na rok 2025, jen je kvantitativně o kousek větší,“ uvedl Hampl.
28 minut
UK: Jana Mračková Vildumetzová a Marian Jurečka o státním rozpočtu
