Evropské akcie posílily, zpevnily i burzy v Asii

8 minut
Studio ČT24: Výkyvy na světových burzách
Zdroj: ČT24

Evropské akcie v úterý posílily, smazaly však pouze část ztrát z posledních dnů. Na trhu stále přetrvávají obavy z důsledků cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si v úterý připsal 2,72 procenta a obchodování zakončil na 486,91 bodu. V pondělí přitom uzavřel na nejnižší úrovni za čtrnáct měsíců. Od středy minulého týdne do pondělí odepsal zhruba dvanáct procent. Od maxima, na kterém byl 3. března, index do pondělí klesl o 17,9 procenta.

Spojené státy začaly minulý týden vybírat pětadvacetiprocentní clo u dovozu automobilů a pak i plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého dovozu do USA. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zároveň oznámila, že od středy tohoto týdne začne vybírat cla, která se u každé země liší a například u zemí Evropské unie činí dvacet procent.

Na trzích panují obavy, že obchodní válka povede k hospodářské recesi. Vedle cen akcií v minulých dnech oslabovaly i ceny komodit, jako je například ropa. Globální recese by totiž celkově snížila obchodní aktivitu, a tím i poptávku po surovinách.

7 minut
Události: Další reakce na americká cla
Zdroj: ČT24

Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, se v úterý vrátil nad hranici dvaceti tisíc bodů poté, co se v pondělí ráno propadl až pod 18 500. Index si nyní připsal 2,48 procenta a uzavřel na 20 280,26 bodu.

Index pařížské burzy CAC 40 stoupl o dvě a půl procenta na 7100, 42 bodu, index londýnské burzy FTSE 100 pak vykázal růst o 2,71 procenta na 7 910, 53 bodu. Index milánské burzy FTSE MIB přidal 2,44 procenta na 33 657,05 bodu.

I pražská burza v úterý po čtyřech poklesech v řadě obrátila k růstu. Index PX posílil o 3,76 procenta na 1974,19 bodu. Vzestup zaznamenaly všechny hlavní tituly. Největší denní vzestup vykázaly akcie Kofoly (7,97 procenta), Komerční banky (5,77 %) či Colt.cz (4,92 %).

Odvetná cla

Evropská komise v pondělí uvedla, že pokud se nebude schopna s americkou administrativou dohodnout na odstranění cel, je připravena zavést odvetná pětadvacetiprocentní cla na dovoz některého zboží z USA. Na Unii už dopadají cla na dovoz aut a na dovoz oceli a hliníku do USA. Od středy by to mělo být i dvacetiprocentní clo u dalšího zboží.

Asijské trhy rovněž korigovaly ztráty z předchozích dnů, index tokijské burzy Nikkei 225 přidal 6,03 procenta na 33 012,58 bodu. Index Hang Seng, což je hlavní ukazatel vývoje cen akcií na burze v Hongkongu, těsně před koncem obchodování vykazoval růst o více než 1,5 procenta zhruba na 20 128 bodů. V pondělí odepsal přes třináct procent, a zaznamenal tak nejhlubší propad od roku 1997.

„Po významných propadech posledních dnů je nyní zřejmá uvolněná nálada, nicméně netroufnu si říci, že to nejhorší máme za sebou,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. Vyjednávání mezi EU, Čínou a dalšími s USA bude rozhodujícím faktorem, který bude podle něj i nadále ovlivňovat vývoj na akciových trzích. Vliv budou mít rovněž makroekonomická data, která budou v USA zveřejněna, například inflace za uplynulý měsíc, doplnil Cverna.

„Spojuje se nám tu několik negativních faktorů. Jedním z nich je probíhající celní válka mezi USA a zbytkem světa, dalším negativním faktorem, který do toho může vstoupit, je spekulace o možné recesi ve Spojených státech,“ podotkl mluvčí pražské burzy Jiří Kovařík. Pokud by se USA propadly do recese, pravděpodobně by se tento stav propsal i na ostatní trhy, upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...