Evropské akcie posílily, zpevnily i burzy v Asii

Nahrávám video
Studio ČT24: Výkyvy na světových burzách
Zdroj: ČT24

Evropské akcie v úterý posílily, smazaly však pouze část ztrát z posledních dnů. Na trhu stále přetrvávají obavy z důsledků cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si v úterý připsal 2,72 procenta a obchodování zakončil na 486,91 bodu. V pondělí přitom uzavřel na nejnižší úrovni za čtrnáct měsíců. Od středy minulého týdne do pondělí odepsal zhruba dvanáct procent. Od maxima, na kterém byl 3. března, index do pondělí klesl o 17,9 procenta.

Spojené státy začaly minulý týden vybírat pětadvacetiprocentní clo u dovozu automobilů a pak i plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého dovozu do USA. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zároveň oznámila, že od středy tohoto týdne začne vybírat cla, která se u každé země liší a například u zemí Evropské unie činí dvacet procent.

Na trzích panují obavy, že obchodní válka povede k hospodářské recesi. Vedle cen akcií v minulých dnech oslabovaly i ceny komodit, jako je například ropa. Globální recese by totiž celkově snížila obchodní aktivitu, a tím i poptávku po surovinách.

Nahrávám video
Události: Další reakce na americká cla
Zdroj: ČT24

Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, se v úterý vrátil nad hranici dvaceti tisíc bodů poté, co se v pondělí ráno propadl až pod 18 500. Index si nyní připsal 2,48 procenta a uzavřel na 20 280,26 bodu.

Index pařížské burzy CAC 40 stoupl o dvě a půl procenta na 7100, 42 bodu, index londýnské burzy FTSE 100 pak vykázal růst o 2,71 procenta na 7 910, 53 bodu. Index milánské burzy FTSE MIB přidal 2,44 procenta na 33 657,05 bodu.

I pražská burza v úterý po čtyřech poklesech v řadě obrátila k růstu. Index PX posílil o 3,76 procenta na 1974,19 bodu. Vzestup zaznamenaly všechny hlavní tituly. Největší denní vzestup vykázaly akcie Kofoly (7,97 procenta), Komerční banky (5,77 %) či Colt.cz (4,92 %).

Odvetná cla

Evropská komise v pondělí uvedla, že pokud se nebude schopna s americkou administrativou dohodnout na odstranění cel, je připravena zavést odvetná pětadvacetiprocentní cla na dovoz některého zboží z USA. Na Unii už dopadají cla na dovoz aut a na dovoz oceli a hliníku do USA. Od středy by to mělo být i dvacetiprocentní clo u dalšího zboží.

Asijské trhy rovněž korigovaly ztráty z předchozích dnů, index tokijské burzy Nikkei 225 přidal 6,03 procenta na 33 012,58 bodu. Index Hang Seng, což je hlavní ukazatel vývoje cen akcií na burze v Hongkongu, těsně před koncem obchodování vykazoval růst o více než 1,5 procenta zhruba na 20 128 bodů. V pondělí odepsal přes třináct procent, a zaznamenal tak nejhlubší propad od roku 1997.

„Po významných propadech posledních dnů je nyní zřejmá uvolněná nálada, nicméně netroufnu si říci, že to nejhorší máme za sebou,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. Vyjednávání mezi EU, Čínou a dalšími s USA bude rozhodujícím faktorem, který bude podle něj i nadále ovlivňovat vývoj na akciových trzích. Vliv budou mít rovněž makroekonomická data, která budou v USA zveřejněna, například inflace za uplynulý měsíc, doplnil Cverna.

„Spojuje se nám tu několik negativních faktorů. Jedním z nich je probíhající celní válka mezi USA a zbytkem světa, dalším negativním faktorem, který do toho může vstoupit, je spekulace o možné recesi ve Spojených státech,“ podotkl mluvčí pražské burzy Jiří Kovařík. Pokud by se USA propadly do recese, pravděpodobně by se tento stav propsal i na ostatní trhy, upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...