České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. Ve zprávě o jejich dlouhodobé udržitelnosti to ve čtvrtek konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v úsporách pokračovat.
Rada zhodnotila aktuální stav veřejných financí jako lepší než v covidových letech 2020 a 2021, ale podstatně horší než před začátkem pandemie. Poukázala, že loni se strukturální deficit veřejných rozpočtů mírně zlepšil, stále se ale pohyboval nad dvěma procenty hrubého domácího produktu (HDP). Na nerovnováze veřejných financí se podle ní podepisují fiskálně málo zodpovědné kroky z doby pandemie, loni ji ještě prohloubila jednorázová opatření reagující na zdražení pohonných hmot a energií po ruské agresi vůči Ukrajině.
„Tuto nerovnováhu nevyřeší pouze ekonomický růst, proto vítáme aktivní kroky, které vláda po schválení konsolidačního balíčku podnikne jak na příjmové, tak na výdajové straně veřejných rozpočtů. Opatření pro roky 2024 a 2025 však vnímáme jen jako dobrý začátek,“ uvedl předseda NRR Mojmír Hampl.
Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel ozřejmil v 90' ČT24, že nerovnováhou veřejných financí ekonomové míní, že si stát musí půjčovat na běžný provoz, čímž mu roste zadlužení. „Bude muset splácet úroky, a ty úroky postupně budou narůstat tak, že začnou vytlačovat ostatní výdaje, například výdaje na školství, na zdravotnictví a tak dále,“ poukázal.
Podle rady bude nutné i po vládním balíčku, který nyní projednává sněmovna, dál konsolidovat veřejné finance. Jinak by veřejný dluh narostl tolik, že by ho bylo podle rady těžké ufinancovat. Rada míní, že bude nezbytné pokračovat s konsolidací i po příštích sněmovních volbách. „Jakkoli kalibrace těchto opatření musí brát v úvahu makroekonomickou situaci České republiky,“ dodal Hampl.
Hampl: Vláda musí najít dodatečné příjmy
„Vláda bude fakticky konsolidovat své vlastní hospodaření. Až dosud jsme totiž měli automaticky valorizovánu pouze jednu velkou výdajovou položku, a to důchody. V roce 2024 přibudou další tři: platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, platy učitelů v regionálním školství a výdaje na obranu, jež mají vzrůst na úroveň dle našich závazků plynoucích z členství v NATO. Na tyto dodatečné výdaje vláda musela najít dodatečné příjmy,“ uvedl Hampl. I po započítání balíčku podle něj zůstává „nesoulad mezi příjmy a výdaji přes 20 miliard korun“.
Současná konsolidace podle něj nebude napravovat nerovnováhy z minulých let, ale z větší části povede pouze k nezhoršení současného stavu veřejných financí. Šéf rady upozornil, že nynější kabinet již podstatně zvýšil některé výdaje – například na obranu nebo zdravotnictví. V Interview ČT24, jehož hostem ve čtvrtek byl, hovořil Hampl o změně vnímání veřejných výdajů po covidové pandemii.
„Ne všechny mandatorní výdaje máme dělat na dluh a ne všechno má fungovat tak, že si potřebujete půjčovat. To byla naše mentalita dlouho po začátku transformace. Do covidu to bylo celkem normální, že jsme tak uvažovali. V covidu se nám to přeplo a někteří mají pocit, že je úplně jedno, jestli jsou dodatečné výdaje kryty příjmy, nebo ne, a jestli je to na dluh,“ podotkl.
Podle rady oddálí náraz do dluhové brzdy stanovené na zadlužení 55 procent HDP. „Pokud by zadlužování České republiky pokračovalo podle našeho základního scénáře, na dluhovou brzdu by veřejné finance narazily do pěti či šesti let. Ve scénáři s reformními opatřeními se dluhové brzdy dotkneme až kolem roku 2032,“ uvedl člen rady Petr Musil.
Vládní opatření také zpomalí zadlužování státu v dlouhodobém horizontu. V sedmdesátých letech by se měl dluh stabilizovat na 187 procentech HDP, zatímco bez opatření by to bylo 311 procent HDP. Roční schodek penzijního systému by v padesátých letech měl dosáhnout 2,2 procenta HDP, zatímco bez nynějších úprav by to bylo 4,5 procenta HDP.
Schodku důchodového systému v polovině století se už Česko nemůže úplně vyhnout bez dramatického prodloužení důchodového věku nebo snížení náhradového poměru, uvedl Jan Pavel. Je to podle něj dáno demografickým vývojem.
Pavel také upozornil, že tyto údaje vychází pouze z mechanické projekce ekonomického a demografického výdaje za předpokladu neměnných podmínek proti současnosti. Podotkl také, že v projekci zadlužování nejsou obsaženy chystané vládní škrty ve výdajích, protože je kabinet chce představit až v konečném návrhu státního rozpočtu, který bude schvalovat teprve příští týden.
Rozpočtová rada zároveň konstatovala, že hospodaření samospráv nepřináší významná rizika pro celkové výsledky hospodaření sektoru veřejných institucí, protože úroveň jejich zadlužení je nízká. Rada upozornila ale na výrazný nárůst úspor samospráv, podle ní to může být projev omezené schopnosti investovat.
„Zatímco úspory územně samosprávných celků vzrostly za posledních deset let o více než 250 procent, investice pouze o 92,9 procenta a od roku 2018 povážlivě stagnují. V roce 2022 obce a kraje investovaly jen necelých čtyřicet procent výše svých úspor a tento podíl má spíše klesající tendenci,“ uvedl také Musil.
Vládní politici se zaštiťují balíčkem, hovoří ale i o dalších úsporách
Premiér Petr Fiala (ODS) připustil, že stav veřejných financí není utěšený, nač podle něj vláda reaguje konsolidačním balíčkem. „Chápu všechny, kteří si myslí, že by se to dalo dělat rychleji a jinak, ale vláda postupuje velmi odpovědně. Domluvili jsme se na konsolidaci, ozdravení veřejných financí, která je velmi zřetelná a velmi razantní z hlediska toho, co si můžeme dovolit,“ prohlásil.
Mojmír Hampl označil v Interview ČT24 balíček za dobrý začátek. „Není to razantní silná konsolidace, jakou by si někteří představovali. Je, myslím, uměřená v tom, jak rozkládá náklady a zátěž, ale sám neumožňuje říct, jsme zpátky v bezpečných časech a v bezpečných hladinách,“ uvedl.
Je navíc přesvědčen, že konsolidace měla již začít a strukturální deficit měl být v poměru k HDP nižší, než je. „Kdybychom velmi striktně vykládali zákon o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti, tak už dnes bychom měli být blízko strukturálního schodku minus jedna. A my jsme pořád na dvakrát vyšší hodnotě,“ řekl. Poukázal, že je to v Evropě výjimečné. „Většina (států EU) konstatuje, že návrat zpátky probíhá nebo už proběhl. V tom jsme výjimka, nepěkná výjimka. Návrat nazpátek nějak neumíme,“ zdůraznil.
Fiala ovšem ujistil, že vláda bude šetřit i dál, i když balíček má být stěžejním projevem jejích ambic. Podobně velký soubor opatření už nechystá.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plánuje ovšem ještě škrtat i v letošním rozpočtu, aby se vešel do schváleného deficitu 295 miliard korun. Celkem chce snížit výdaje o dvacet miliard korun, zatím podle jeho slov proběhly škrty za šest až sedm miliard.
Schillerová: Stojím za svými kroky
Politici reprezentující současnou a minulou vládu se kromě způsobu, jak situaci s rostoucím zadlužením řešit, neshodují ani na tom, kdo ji zavinil. Zatímco nynější opozice přičítá vinu krokům současné vlády například při energetické krizi, koaliční politici odkazují na kroky minulého kabinetu ANO a ČSSD (dnes SOCDEM).
„Stojím si za veškerými svými kroky, každý měsíc jsem je uváděla a transparentně zveřejňovala, aby si to veřejnost mohla ověřit. Tehdejší opozice, nynější vládní koalice, nás naopak vyzývala, ať dáváme víc, ať dáváme plošně,“ uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) k prohlášení rady, že k nerovnováze přispěly fiskálně málo zodpovědné kroky z doby pandemie. Zopakovala, že nynější důchodovou reformu, kterou hodnotí rada kladně, ona považuje za ožebračování důchodců.
„Tady bych byla velmi opatrná, stejně jako bych byla opatrná při pochvale toho daňového balíčku, protože je to jen o zvyšování daní,“ uvedla s tím, že ono zvyšování daní jen přispěje k poklesu HDP.
Poslanec opozičního ANO Aleš Juchelka upozornil v 90' ČT24, že Schillerová ještě v době, kdy byla ministryní financí, přišla sama s plánem konsolidace. Jeho systém však byl podle Juchelky odlišný od vládního balíku. „Chtěli jsme konsolidovat o půl procenta HDP – to je 40 až 50 miliard korun ročně. Vidíme v tom velký smysl, blíží se k tomu i současná vláda,“ prohlásil.
