Rozdíl mezi přáním ministrů, kolik peněz by chtěli dostat v příštím roce ze státního rozpočtu, a tím, kolik jim ve svém prvním návrhu nabízí ministerstvo financí, je značný. Například ministr vnitra by dostal dvacetkrát méně, než požaduje. Někteří pak mohou obdržet ještě méně než letos. Jistotu splněných základních požadavků má jen ministryně obrany.
Výrazný spor v koalici se od konce srpna povede již o samotnou výši schodku státního rozpočtu pro příští rok. Hned první – zatím utajovaný – návrh, který ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozeslal členům vlády, počítá se schodkem 235 miliard.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by však chtěla schodek menší než 200 miliard. Tedy aby se konsolidovalo „tempem, které vychází zhruba na jedno procento hrubého domácího produktu“.
Ovšem i navržený schodek 235 miliard, o sedmnáct miliard nižší, než byl schválen na letošní rok, počítá s výraznými škrty v požadavcích jednotlivých šéfů resortů.
Například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má v příštím roce dostat podle prvního návrhu 96,5 miliardy korun. Tedy o necelou miliardu víc než letos. Původně však chtěl přidat až dvacetkrát tolik. „Vyčíslili jsme reálné náklady, které by tady mohly být, tak ty by se třeba mohly pohybovat až u dvaceti miliard. Já jsem samozřejmě realista,“ řekl před časem.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) by pak chtěl na podporu bydlení či na rozvoj regionů kolem čtrnácti miliard. Zatím má přislíbeno zhruba sto milionů. „My na rok 2025 za ministerstvo místního rozvoje budeme potřebovat zhruba o čtrnáct miliard více, než bylo v roce 2024,“ vypočítával Bartoš své představy.
Chtějí více než letos, ale nabídnuto je jim méně
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by si představoval pro příští rok více peněz, než dostal na letošek, „protože tam jsou některé významné investice, které vlastně musíme odkládat“. Státní kasa mu však chce poslat o 800 milionů korun méně než v letošním roce.
Nedávno pak Deník N přinesl informaci, že nespokojený je s prvním návrhem i ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zatím má dostat o šest miliard méně než letos. Chce ale částku o 30 miliard vyšší. V červnu pohrozil, že by nemusel pro takový rozpočet hlasovat. „Já bych ho samozřejmě nepodpořil na vládě, pokud nebude odpovídat mému nejlepšímu vědomí a svědomí.“
Ministerstvo obrany má své jisté
Naopak jistotu výraznějšího zvýšení rozpočtu má jen ministryně obrany Jana Černochová (ODS) – z dnešních zhruba 151 na minimálně 160 miliard. Jen tak totiž vláda dodrží svůj závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu.
Dosud utajované údaje zveřejnili někteří členové vlády v odpovědi na opoziční interpelaci. Ministr Stanjura materiál ještě nepředstavil. Plánuje to na konec měsíce.
Ministři budou o návrhu rozpočtu na příští rok znovu jednat ve druhé polovině srpna. Kabinet pošle do sněmovny návrh státního rozpočtu na rok 2025 v září. Poslanci začnou tento klíčový vládní návrh projednávat v říjnu. Senát se jím nezabývá. Pokud bude dolní komorou schválen, dostane ho k podpisu prezident Petr Pavel.
Schillerová: Stanjura je naprosto oškubal
Dosavadní nezveřejnění prvního návrhu rozpočtu (jak tomu bylo v mnoha předchozích letech, než to loni novelou rozpočtových pravidel změnila koalice) kritizuje opozice.
Místopředsedkyně rozpočtového výboru a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se obrátila na ministry s žádostí o poskytnutí dosud tajných čísel. U většiny z nich neuspěla. Usuzuje z toho, že Stanjura „jde opět tou cestou, že resorty naprosto oškubal“.
Na kritiku opozice i mnoha nezávislých expertů, že ministerstvo financí oproti minulosti dosud neposkytlo navrhovaná čísla a celkový záměr a priority rozpočtu, reagoval předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Celá debata ho překvapila, protože rozpočtová pravidla se loni změnila. „Věděli jsme přece už loni, že se celá rozpočtová debata posune z června a července až na srpen.“
Dostane, či nedostane letos přidáno veřejný sektor?
Velká politická hra se však ještě rozbíhá také u státního rozpočtu na letošní rok.
Ministerstvo financí totiž dalo najevo, že nesouhlasí s navrhovaným zářijovým navýšením platů části zaměstnanců veřejného sektoru a státu. Podle úřadu je totiž vládní rozpočtová rezerva „v podstatě“ vyčerpaná. Z podkladů k návrhu mu navíc není jasné, z čeho se má přidání platit.
Ministerstva a další úřady požadují kvůli přidání posílení svých rozpočtů. Na nutnost poskytnout institucím na zvednutí výdělků dostatek peněz poukazují i odbory.
Resort práce navrhuje od září zvýšit platový základ buď o sedm procent, nebo o deset procent. A to zhruba 359 900 úředníkům, pracovníkům v kultuře, technickým pracovníkům v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogickým silám ve školství a asi 70 400 státním zaměstnancům.
Do konce roku by na přidání bylo potřeba buď 4,57 miliardy korun, nebo 6,53 miliardy. Odboráři veřejného sektoru budou s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednat 21. srpna. O případném navýšení bude rozhodovat vláda.
Část odborových svazů je přitom od 24. července kvůli platům ve stávkové pohotovosti. Odboráři považují navýšení tarifů o deset procent za přijatelné. Podmínkou podle nich je ale to, že instituce na přidání dostanou letos dostatek peněz. Navýšení svých rozpočtových kapitol tak požadují ministerstva a úřady.
Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů by vláda měla i při snaze o konsolidaci veřejných financí platové tarify mírně navýšit. Zaměstnavatelé poukazují na to, že je obtížné za nynějšího odměňování pracovníky získat a udržet. Klonili by se ke zvednutí tarifů o deset procent.
Ostatní pracovníci z celkem asi 846 600 zaměstnanců veřejné sféry by podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) měli dostat přidáno od ledna. Premiér už dřív řekl, že při přípravě rozpočtu na příští rok se bude jednat i o adekvátním navýšení platů.
