Předsedové a předsedkyně odborových svazů veřejného sektoru vyhlásili od středy stávkovou pohotovost, a to kvůli tomu, že zatím nemají s vládou dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Odbory požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejné sféře, řekl na tiskové konferenci šéf odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Podle něj je ve stávkové pohotovosti osm ze třinácti svazů, ostatní postup podporují.
Odbory veřejné sféry vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli výši platů
Výsledky jednání odborů o stávkové pohotovosti (zdroj: ČT24)
„Odborové svazy zhodnotily situaci od listopadu po dnešek (jednání s vládou) a rozhodly se k dnešku vyhlásit stávkovou pohotovost, která je neomezená. Může být ukončena až po dohodě o platech na rok 2024 a 2025,“ řekl Bednář. Podle něj předsedové a předsedkyně odborů jednali s pěticí lídrů vládních stran loni začátkem listopadu a vyjednávání mělo pokračovat v únoru s příslibem, že se na výdělky využijí neutracené výdaje z předchozího roku. Schůzka se neuskutečnila, další se konala začátkem června. Koncem minulého měsíce pak o odměňování debatovalo mimořádné předsednictvo tripartity, popsal Bednář.
Odbory kritizují hlavně to, že kabinet bod o platech nezařadil na své středeční jednání, které je poslední před vládními prázdninami. Je proto zřejmé, že platy státních zaměstnanců od září neporostou. Stávka ale podle členů vlády jednání neurychlí. Na růstu platů se chtějí dohodnout v srpnu.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že vládě chce předložit návrh nařízení s růstem výdělků v rozmezí sedm až deset procent od září pro část veřejné sféry. Konkrétně navrhuje úpravu první tabulky pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství a také přidání pro lidi ve státní službě. Ostatní by pak mohli dostat přidáno od ledna.
Odbory ale požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejném sektoru. Původně žádaly navýšení o patnáct procent. To by podle ministerstva práce do konce roku stálo 22 miliard korun. Odbory také poukazují na to, že ministerstvo práce požadovaný návrh na přidání zveřejnilo v úterý až poté, co ohlásily jednání o stávkové pohotovosti.
Situace je vážná, míní Dobšík
„Máme pocit, že s námi vláda hraje divadlo. Jedná s námi jen na oko. Je si vědoma, že má většinu ve sněmovně a Senátu, podle toho s námi jedná,“ prohlásil Bednář. Postup kabinetu označil „spíš za nejednání“. Předák školských odborů František Dobšík odmítá tvrzení, že by odboráři svým postupem vyhrožovali či vydírali. „Nikomu nechceme vyhrožovat a nikoho nechceme vydírat, jen upozorňujeme na to, že ta situace je vážná,“ řekl Dobšík.
Ve veřejné sféře pracuje 846 300 lidí. Z nich výdělek podle první tabulky dostává 359 900 a zaměstnanců státu je 70 400.
Zvýšení tarifů v nejnižší tabulce o pět procent navrhly vládě už dřív unie a konfederace zaměstnavatelských svazů, a to už od letošního dubna. Poukazovaly na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy a že je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Po jednání předsednictva tripartity na konci června zástupci zaměstnavatelů uvedli, že by byli od září pro zvýšení o sedm procent.
