Odborové svazy veřejného sektoru vyhlásily od středy stávkovou pohotovost, a to kvůli tomu, že zatím nemají s vládou dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejné sféře, řekl šéf odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČT řekl, že od září prosazuje desetiprocentní zvýšení platů pro zaměstnance v první platové tabulce. K připomínkám odeslal dvě varianty – první počítá s navýšením o sedm procent, druhá o zmiňovanou desetinu. Jeho plán ale nemá podporu celé koalice.
„Právě za této vlády došlo k nejhoršímu poklesu kupní síly platů zaměstnanců. Situace ve veřejné správě a u zaměstnanců státu je tak vážná, že mnozí zvažují, jestli tam budou vůbec dělat,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Odborové svazy zhodnotily situaci od listopadu po dnešek (jednání s vládou) a rozhodly se k dnešku vyhlásit stávkovou pohotovost, která je neomezená. Může být ukončena až po dohodě o platech na rok 2024 a 2025,“ řekl ve středu Bednář. Podle něj předsedové a předsedkyně odborů jednali s pěticí lídrů vládních stran loni začátkem listopadu a vyjednávání mělo pokračovat v únoru s příslibem, že se na výdělky využijí neutracené výdaje z předchozího roku. Schůzka se neuskutečnila, další se konala začátkem června. Koncem minulého měsíce pak o odměňování debatovalo mimořádné předsednictvo tripartity, popsal Bednář.
Podle něj je ve stávkové pohotovosti osm ze třinácti svazů, ostatní postup podporují.
Odbory kritizují hlavně to, že kabinet bod o platech nezařadil na své středeční jednání, které je poslední před vládními prázdninami. Je proto zřejmé, že platy státních zaměstnanců od září neporostou. Stávka ale podle členů vlády jednání neurychlí. Na růstu platů se chtějí dohodnout v srpnu.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že vládě chce předložit návrh nařízení s růstem výdělků v rozmezí sedm až deset procent od září pro část veřejné sféry. Konkrétně navrhuje úpravu první tabulky pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství a také přidání pro lidi ve státní službě. Ostatní by pak mohli dostat přidáno od ledna. Návrh nařízení zveřejnila vláda v úterý na svém webu.
„Cílem navrhovaného navýšení platových tarifů je zlepšit platové podmínky zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, zejména v reakci na mimořádný růst spotřebitelských cen v uplynulých dvou letech, a také posílit konkurenceschopnost veřejné sféry na trhu práce,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj se obě tabulky upravovaly naposledy od září 2022 a tyto reálné platy od roku 2019 do loňska kvůli vysoké inflaci klesly téměř o osmnáct procent.
Odbory ale požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejném sektoru. Původně žádaly navýšení o patnáct procent. To by podle ministerstva práce do konce roku stálo 22 miliard korun. Odbory také poukazují na to, že ministerstvo práce požadovaný návrh na přidání zveřejnilo v úterý až poté, co ohlásily jednání o stávkové pohotovosti.
Situace je vážná, míní Dobšík
„Máme pocit, že s námi vláda hraje divadlo. Jedná s námi jen na oko. Je si vědoma, že má většinu ve sněmovně a Senátu, podle toho s námi jedná,“ prohlásil Bednář. Postup kabinetu označil „spíš za nejednání“. Předák školských odborů František Dobšík odmítá tvrzení, že by odboráři svým postupem vyhrožovali či vydírali. „Nikomu nechceme vyhrožovat a nikoho nechceme vydírat, jen upozorňujeme na to, že ta situace je vážná,“ řekl Dobšík.
Ministr práce chtěl o platech ve středu podle informací ČT jednat, ale kvůli sporům v koalici plán odložil. „Já se kloním k variantě deseti procent, (...) protože jednak reflektuje propad reálných platů vůči kumulované inflaci, ale zároveň to odpovídá tomu, jakým způsobem probíhalo zvyšování v mzdové oblasti,“ uvedl ministr.
Jurečkou prosazovaná varianta růstu platů pro školní kuchařky, školníky, úředníky či kulturní pracovníky by vyšla jen od září do konce roku veřejné rozpočty na 6,5 miliardy korun. V příštím roce pak na bezmála dvacet miliard. Zvýšení platů o sedm procent by přišlo letos na 4,5 miliardy a v příštím roce na zhruba 14 miliard. A právě kvůli rozpočtovým dopadům s podporou váhají někteří ministři. „Já určitě nechci komentovat nějaký úplně konkrétní návrh, ta diskuse se vede,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
„U úředníků, aspoň co se týče mých resortů, bych byl velmi obezřetný, protože jsme dostali zafixovaný objem prostředků,“ podotkl také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) například v rozpočtu resortu zahraničí taková rezerva v tuto chvíli není.
„Nevidím příliš realisticky, že by si to státní rozpočet mohl dovolit,“ řekl také k navýšení platů ekonom Pavel Neset. Podle něj se to odvíjí od rozpočtové strategie, která je už daná. „Pokud se vláda drží tohoto materiálu, který je pro ni de facto závazný a jistým způsobem jsme ho prezentovali i vůči Evropské unii, tak jsou problémy s nárůsty, které požadují odbory, aniž by se poměrně citelně zvýšily příjmy státního rozpočtu, nebo se někde snížily výdaje,“ dodal. Podle něj měla vláda lépe stanovit priority, které jsou pro českou ekonomiku důležité, a vydělit na platy ve veřejné sféře více peněz.
Ve veřejné sféře pracuje 846 300 lidí. Z nich výdělek podle první tabulky dostává 359 900 a zaměstnanců státu je 70 400.
Zvýšení tarifů v nejnižší tabulce o pět procent navrhly vládě už dřív unie a konfederace zaměstnavatelských svazů, a to už od letošního dubna. Poukazovaly na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy a že je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Po jednání předsednictva tripartity na konci června zástupci zaměstnavatelů uvedli, že by byli od září pro zvýšení o sedm procent.
