Lídři koaličních stran nenašli shodu se zástupci odborů a zaměstnavatelů na růstu platů ve veřejné sféře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosazuje navýšení platů u vybraných profesí, kterým inflace v předchozích letech ubrala z výdělků nejvíce, o sedm až deset procent. Koalice hodlá definitivně rozhodnout zhruba za měsíc, až budou k dispozici nejnovější čísla o hospodaření státu. Odbory požadují přidání pro všechny zaměstnance veřejného sektoru aspoň o deset procent, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Vláda a odbory se nadále přou o růst platů
Události: Tripartita o růstu platů (zdroj: ČT24)
„Dohodli jsme se, že bychom okamžitě po 1. červenci viděli to, jak je možné případně přistoupit ke zvýšení od 1. září,“ prohlásil po mimořádném jednání předsednictva tripartity Jurečka. Dodal, že navýšení by se týkalo pouze vybraných skupin, u kterých je to nejvíce zapotřebí. Vláda by měla rozhodnout 24. července. Podle Jurečky pak bude pokračovat v srpnu a září při přípravě rozpočtu na příští rok debata, jak by se mohly upravit výdělky od ledna zbývajícím pracovníkům veřejné sféry.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů dohodli, že při přípravě rozpočtu na příští rok budou jednat i o adekvátním navýšení platů státních zaměstnanců. O případném přidání letos kabinet rozhodne podle rozpočtového vývoje. „Při tom všem ale myslíme na zodpovědné skládání rozpočtu a pokračování v konsolidaci veřejných financí. Musíme pokračovat v tom, co jsme začali ozdravným balíčkem, a dostat veřejné finance opět do formy,“ řekl premiér.
Plat ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Podle Jurečky by se mohla od září upravit první tabulka pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství. Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá pro lékaře a zubaře a pátá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají bezpečnostní složky i státní zaměstnanci. Od září by si mohli polepšit i lidé ve státní službě.
Odbory však požadují pro všechny pracovníky veřejného sektoru růst platů o nejméně deset procent, řekl předseda ČMKOS Josef Středula. „Pro nás je důležité, aby to bylo do tarifů a byly navýšeny objemy finančních prostředků pro jednotlivé části státní správy (na platy),“ uvedl. Odbory žádaly původně přidání do tarifů od září o patnáct procent. Podle ministerstva by to stálo do konce roku 22 miliard korun. Na růst o pět procent by bylo potřeba sedm miliard korun.
90′ ČT24: Platy ve státní sféře (zdroj: ČT24)
Zvednout tarify v nejnižší tabulce navrhovala už dříve i část zaměstnavatelů. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů vládě doporučovaly zvednout těmto zaměstnancům základ výdělku o pět procent, a to už od letošního dubna. Jejich zástupci poukazovali na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy a že je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Zástupci zaměstnavatelů v úterý uvedli, že by byli od září pro zvýšení o sedm procent. Ve veřejné sféře pracuje 846 300 lidí. Z nich výdělek podle první tabulky dostává 359 900 a zaměstnanců státu je 70 400.
Podle ekonoma a ředitele think-tanku IDEA Jana Švejnara je zarážející, že se stále nepovedlo vyrovnat výši platů v Česku s těmi v Německu nebo Rakousku. „Znamená to, že něco v tom ekonomickém řízení není v pořádku,“ prohlásil v Interview ČT24.
Interview ČT24: Ekonom Jan Švejnar (zdroj: ČT24)
Navýšení reálných platů se dá očekávat, řekl, je ale otázkou, zda nedojde i k reformním krokům s cílem zvýšit efektivitu ekonomiky. „Máme státní sektor, který bychom chtěli mít velice výkonný a který by zaplatil lidem opravdu pořádně, a soukromý sektor, který volá po zaměstnancích a není jich dostatek,“ popsal. Kdyby část zaměstnanců veřejného sektoru přešla do soukromého, vzrostla by celá ekonomika, myslí si Švejnar.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů zasedli k jednacímu stolu poprvé od začátku května, kdy odboroví předáci tripartitní jednání předčasně opustili. Stěžovali si tehdy na to, že vláda nebere jejich argumenty v potaz. Ohlásili demonstraci proti záměrům kabinetu, kterou po událostech na Slovensku se střelbou na tamního premiéra odvolali. Požádali pak předsedu vlády Petra Fialu (ODS) o svolání schůzky, ten jim vyhověl.
Odbory chtějí speciální pomoc pro zaměstnance Liberty
Odbory se po jednání tripartity vyjádřily také k situaci kolem Liberty Ostrava. Středula prohlásil, že ministerstvo práce by mělo začít pracovat na sociálním programu pro zaměstnance společnosti. Zahrnovat by mohl rekvalifikace i případnou speciální dávku k překlenutí nepříznivé situace. „Ta situace se určitě nevyřeší v řádu několika týdnů nebo krátkých měsíců, ale bude trvat delší dobu,“ uvedl předák. Podle něj by dopady konce Liberty na region mohly být dramatické. „Lépe je předcházet, být připraven, než potom být překvapeni koncem léta,“ dodal šéf odborové centrály.
Odboráři míní, že by se měla upravit pomoc poté, co lidé už nebudou moci dostat výdělek od státu. „Proto je potřeba najít způsob, formu, obsah podpory zaměstnanců. Pád do nezaměstnanosti by byl velmi dramatický a osud několika desítek tisíc lidí v regionu by byl nakloněn – a možná i k radikalismu,“ míní Středula.
Podle odborů by se mohlo postupovat podobně jako při restrukturalizaci ocelářství či v případě firmy OKD. Středula zmínil „kombinaci získání nových znalostí a dovedností při rekvalifikaci a speciální dávky“, která může pomoci nepříznivou situaci lidem překlenout. Odbory poukazují na to, že problémy Liberty se mohou dotknout dalších až dvou set navázaných firem. Do potíží se podle nich může dostat až dvacet tisíc zaměstnanců.
