Zákoník práce

Vládu tento týden čeká poslední jednání před letní pauzou. Pak se kabinet sejde až ve druhé polovině srpna. Koalice má přitom ještě do konce roku řadu plánů, chce dokončit projednávání důchodové reformy nebo prosadit změnu systému dávek. Za prioritu považuje také dojednání korespondenční volby. Zatímco o penzijním systému už jedná sněmovna, sjednocení dávek teprve čeká na debatu uvnitř kabinetu. Na řadě změn se vláda neshodne s opozicí, což může jejich prosazování výrazně prodloužit.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce do konce srpna předložit vládě takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce a návrh revize dávkového systému. Uvedl to po setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Změny podle něj zjednoduší systém rozdělování dávek a zároveň víc motivují žadatele.

Poslanci schválili novelu zákoníku práce, která zajistí valorizaci minimální mzdy. V průběhu pěti let by se podle vládního návrhu měla dostat na 47 procent té průměrné. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Sněmovna podpořila také uzákonění veřejných kulturních institucí. Naopak opět odložila debatu o zrušení stropu cen v soukromých domovech seniorů. Zvolení europoslanci Klára Dostálová, Jaroslava Pokorná Jermanová a Jaroslav Bžoch (všichni ANO) se vzdali mandátu ve sněmovně.

Lídři koaličních stran nenašli shodu se zástupci odborů a zaměstnavatelů na růstu platů ve veřejné sféře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosazuje navýšení platů u vybraných profesí, kterým inflace v předchozích letech ubrala z výdělků nejvíce, o sedm až deset procent. Koalice hodlá definitivně rozhodnout zhruba za měsíc, až budou k dispozici nejnovější čísla o hospodaření státu. Odbory požadují přidání pro všechny zaměstnance veřejného sektoru aspoň o deset procent, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Vládní strany se neshodnou na případném zavedení výpovědí bez udání důvodu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) poslanci návrh i tak předloží ve sněmovně. Pravděpodobně ale podporu nezíská. Kromě některých vládních stran totiž výpovědi bez udání důvodu odmítá i opozice. ODS a TOP 09 chtějí úpravu připojit k další novele zákoníku práce, kterou kabinet ještě neprojednal.

Lékaři zvažují další protesty. Kritizují ministerstvo zdravotnictví, že neplní prosincovou dohodu, která jim sice zajistila růst výdělků až o patnáct tisíc korun, ale chybí jim změny v zákoníku práce, které by je zbavily množství často nelegálních přesčasů. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích ujistil, že slíbené zákony už jsou na cestě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda ale kritizuje komunikaci mezi ministerstvem, komorou a odbory.

S příchodem sezony začínají podniky nabírat více brigádníků. Ministerstvo zdravotnictví teď navíc dokončilo seznam prací, kterými si budou moct v budoucnu přivydělat už i čtrnáctiletí. Jde třeba o kancelářské pozice nebo vedoucí na táborech. Změna je součástí novely zákoníku práce.

Část vládních stran nevzdává snahu prosadit výpovědi bez udání důvodu. I přesto, že čelí odporu opozice i koaličních partnerů. Ti navíc hovoří o možném porušení koaliční smlouvy. Zastánci změny ovšem namítají, že „pružnější trh práce“ je závazek z programového prohlášení vlády.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolala na 21. května do Prahy protestní akci proti změnám, které chystá vláda v zákoníku práce a v oblasti důchodů. Vymezit se chtějí například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do důchodu. Odborový svaz o tom informoval na svých webových stránkách. Že chystá protestní akce kvůli novele zákoníku práce ČMKOS sdělil už v polovině dubna. Proti případnému návrhu uzákonit možnost propuštění bez udání důvodu chystá kampaň také aliance čtrnácti odborových svazů.

Novela zákoníku práce, která zavádí pravidelný růst minimální mzdy, prošla ve čtvrtek odpoledne ve sněmovně prvním čtením. Zaručenou mzdu ponechává pouze ve veřejné sféře. Následně poslanci probrali a do výborů poslali změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, podpořili i legislativní zakotvení pravidel pro lobbování. Mimořádnou schůzi k předlohám v prvním čtení a v závěrečném schvalování nechaly svolat koaliční strany. Zákonodárci si hned v jejím úvodu odhlasovali možnost jednat a hlasovat i po 21. hodině, opozice byla proti. Poslanci v prvním čtení podpořili i další legislativní návrhy.

Se zavedením výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce souhlasí vládní ODS, TOP 09 a také část hnutí STAN. Od změny si slibují pružnější trh práce, který pomůže celé ekonomice. Piráti jsou ochotní o věci jednat. Jednoznačně proti je ale KDU-ČSL, podle které by opatření poškodilo zaměstnance.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil novelu zákoníku práce. Ta mimo jiné počítá s prodloužením zkušební lhůty u řadových zaměstnanců ze tří na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců ze šesti na osm měsíců. Výpovědní lhůta by se naopak měla zkrátit z dosavadních dvou měsíců na jeden v případě důvodů spojených s pochybením zaměstnance. Součástí novely je i podpora dřívějšího návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené, kdy do dvou let dítěte bude mít rodič nárok na stejné místo. Změny by mohly začít platit v roce 2025.

Kvůli novele zákoníku práce, podle které se dohody přiblížily klasickému pracovnímu poměru a brigádníci mají nárok na dovolenou nebo příplatky za víkendy a svátky, budou v létě některá města omezovat letní brigády. Znamenalo by to pro ně totiž vyšší náklady a složitější administrativu. Některé provozy se bez brigádníků ale neobejdou a náklady jim vzrostou o desítky procent.

Mít nejnižší nezaměstnanost z Evropské unie je skvělá vizitka pro Česko, řekl v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zdůraznil, že to není zásluha jediné vlády, tento trend je dlouhodobý. V příštích dnech hodlá představit návrh novely zákoníku práce, která má udržet nezaměstnanost nízkou i do budoucna. Členka sněmovního výboru pro sociální politiku Vladimíra Lesenská (SPD), která byla také hostem pořadu, se v mnoha bodech s ministrem shodla – bez nahlédnutí do paragrafového znění ale nemůže předvídat, zda SPD novelu podpoří.

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Návrh NERV na zavedení výpovědi bez udání důvodu za cenu zvýšení odstupného nemá podporu celé vládní koalice. Zjistila to Česká televize. Plán uvolnit díky snazšímu propouštění zaměstnanců český trh práce podporuje jen vládní ODS, TOP 09 a část Starostů. Proti jsou naopak zatím lidovci a Piráti.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti Jiřího Gavendy v letitém sporu s někdejším zaměstnavatelem, mlékárenskou společností Olma. Šlo o oboustranné finanční nároky z doby, kdy Gavenda působil jako generální ředitel a zároveň jako předseda představenstva. Justice ale po jistou dobu takový souběh pozic nepřipouštěla.

Bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v pátečních Událostech, komentářích poměrně ostře kritizoval dohodu, které ve čtvrtek dosáhl premiér Petr Fiala (ODS) se zástupci nespokojených lékařů, tudy podle něj cesta nevede. Chirurg Pavel Pafko míní, že dohoda o poskytnutí necelých deseti miliard na platy lékařů problém pouze odsouvá. Podobně to vidí i novinář a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci lékařů domluvil na navýšení objemu peněz na zvýšení platů, oznámil po společném jednání. Nabídl 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování zdravotníků v nemocnicích. Setkání se uskutečnilo kvůli hrozícím prosincovým protestům. Ty lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně. Sněmovna navíc večer schválila úpravu novely zákoníku práce, přestane tak platit ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které protesty lékařů vyvolalo.

Poslanci ve čtvrtek na mimořádné schůzi schválili novelu zákoníku práce, která umožní v nemocnicích čtyřiadvacetihodinové služby. Ruší také nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Novelu předložil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) spolu s šéfem resortu zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Sněmovna ji schválila zrychleně už v prvním čtení i hlasy opozičních zákonodárců.

Mimořádná schůze sněmovny k cenám energií, kterou podruhé vyvolalo opoziční ANO, se protáhla až do odpoledne, skončila krátce před 16. hodinou. Program zákonodárci schválili hned ráno, před dvěma týdny ten samý přitom zamítli. Definitivní podobu cen regulované složky energií pro příští rok oznámil Energetický regulační úřad v poledne. Regulovaná část ceny elektřiny v příštím roce meziročně vzroste o 65,7 procenta, u plynu o 38,8 procenta. Podle ERÚ se koncové ceny oproti letošku moc nezmění.

Nemocnice budou kvůli nedostatku lékařů od prosince omezovat provoz v různé míře. Ve velkých nemocnicích bude uzavřená část lůžek, ambulantní poradny a delší čekací doby očekávají na akutních příjmových ambulancích. V některých regionálních nemocnicích budou uzavřená celá oddělení, například ve Svitavách urologie, ORL a chirurgie. V různé míře bude omezená plánovaná péče kromě onkologických operací, někde i o více než 80 procent. Na tiskové konferenci Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) to ve středu řekli zástupci nemocničních lékařů.