Zákoník práce

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákoníku práce. Ustanovení v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domníval se Nejvyšší soud, který návrh podal. Podle ústavních soudců však nejde o zakázanou nucenou práci. Odbory s rozhodnutím nesouhlasí, svaz průmyslu ho naopak vítá.

Ministerstvo školství (MŠMT) zahájí kontrolu na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy (KTF), uvedlo na svém webu. Chce tak získat co nejvíce informací o situaci na fakultě poté, co obdrželo od předsedy akademického senátu KTF podnět k omezení působnosti děkana. Na škole panují spory o to, kdo ji má vést po odvolání děkana Jaroslava Brože.

Český hydrometeorologický ústav varuje, že tento týden mohou teploty vystoupat až ke 37 stupňům Celsia. Takové počasí představuje značnou zátěž pro lidský organismus. Zaměstnavatel musí v těchto případech vytvořit pro své zaměstnance podmínky, které neohrožují jejich zdraví a nevznikají tak třeba na pracovišti spory ohledně klimatizace.

Je krátce před prázdninami a na řadě pracovišť už řešili to, kdo a kdy si vezme dovolenou, aby nedošlo k narušení provozu. Zaměstnanci mají zaručené volno nejméně ve výši čtyř týdnů za rok, většina firem v Česku však poskytuje dovolenou v délce pěti a více týdnů. Pokud si pracovník chce vzít dovolenou, zaměstnavatel hraje zásadní roli.

V červnu vstoupila v platnost flexinovela zákoníku práce, která přináší nejen změny ve výpovědní době nebo práci mladistvých během prázdnin, ale i v pravidlech pro čerpání volna v práci. Jde zejména o situace spojené se svatbami, pohřby a hledáním nového zaměstnání. Co se změnilo a na co máte od 1. června 2025 nárok?

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

V červnu začne platit několik zákonů a nařízení, které ovlivní život v Česku. Mezi nejvýznamnější patří takzvaná flexinovela, tedy novela zákoníku práce.

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.

Zkušební doba pro zaměstnance se patrně prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, pokud získají souhlas svých rodičů. Tyto a další změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 74 přítomných členů. Proti hlasovali dva senátoři.

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.

K obnovení česko-slovenských mezivládních konzultací nejsou podmínky ani důvod, prohlásil v Otázkách Václava Moravce premiér Petr Fiala (ODS). Příčinou jsou nynější zahraničněpolitické aktivity slovenské vlády v čele s Robertem Ficem (Smer), dodal. Fiala tvrdí, že kritika aktivit, které nejsou v zájmu Česka, není „vměšováním do slovenských vnitřních záležitostí“ a žádný z vládních představitelů se toho nedopouští. V rozhovoru také připustil, že by bylo možné v příštím volebním období zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání jsou ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci koaličních ODS a TOP 09 navrhli v úterním druhém čtení doplnit takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce o spornou možnost výpovědi bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným. Poslanci se dostali také k debatě o nových pravidlech pro financování volebních kampaní, i tento návrh míří do finálního schvalování.

Znovu ožívá koaliční pře o výpovědi bez udání důvodu. Poslanci ODS a TOP 09 připojili tuto možnost k takzvané flexibilní novele zákoníku práce. Zbylé vládní strany s úpravou nesouhlasí. Pokud by firma ke snadnějšímu propouštění sáhla, musela by dotyčnému vyplatit minimálně dvojnásobné odstupné. Některých zaměstnanců by se podniky tímto způsobem zbavit nesměly. Ve druhém čtení poslanci návrh projednají v úterý.

Do konce funkčního období zbývají současné vládě už jen měsíce. Během nich plánuje prosadit třeba reformu sociálních dávek nebo novelu zákoníku práce. Podle části opozice by ale kabinet krátce před koncem svého mandátu neměl měnit systémové věci.

Nový rok přinese několik změn pro zaměstnance. Od ledna si například budou moct sami rozvrhovat pracovní dobu, pokud se na tom dohodnou se zaměstnavatelem. Další úpravy pracovních předpisů chce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosadit nejpozději do poloviny příštího roku. Odbory i opozice u připravovaných změn kritizují možné prodloužení zkušebních lhůt pro nové zaměstnance.

Protesty lékařů v nemocnicích mohou být jednou z největších výzev tuzemského zdravotnictví v příštím roce. Šéf lékařské komory Milan Kubek považuje za pravděpodobné třeba podávání výpovědí z přesčasů. Vláda podle něj porušila slib o navýšení příjmů zdravotníků. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) říká, že nabídl nejvyšší možné částky, které si pojišťovny mohou dovolit. Lékaři návrh odmítli.

Průmyslové odbory jsou připraveny svolat protestní akce, pokud by se do projednávané novely zákoníku práce dodatečně ve sněmovně dostala možnost výpovědi bez udání důvodu, řekl před jednáním předsednictva tripartity šéf odborů KOVO Roman Ďurčo. Jako další důvod k protestům zmínil podobu důchodové reformy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že k protestům racionální důvody nevidí a zopakoval, že výpověď bez udání důvodu v novele zákoníku není.

Uplynul rok od podpisu dohody, která ukončila protesty nemocničních lékařů kvůli přesčasům. Nyní ministerstvo a odboráři vedou spor, zda se slíbené změny uskutečnily. Neshody nadále panují například na novém zákonu o odměňování zdravotníků. Odbory zvažují další protesty, mohly by se uskutečnit v březnu.

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.

Odbory i opozice kritizují možné prodloužení zkušebních lhůt pro nové zaměstnance, se kterými počítá vládou schválená novela zákoníku práce. Hnutí ANO chce ve sněmovně prosadit, aby zůstaly stejné jako dosud. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale úpravy odmítá.

Zatímco zaměstnavatelé vítají novelu zákoníku práce, kterou ve středu schválila vláda a která má udělat český trh práce flexibilnější, odbory se k ní staví o poznání chladněji. Podle předsedy Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) novela víc narovná postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů, které je prý nyní silnější u zaměstnanců. Pro předsedu Odborového svazu KOVO Romana Ďurča je největší problémem výpověď bez udání důvodu. Ta sice součástí novely není, může se do ní ale ještě dostat v průběhu legislativního procesu, varuje.

Takzvaná „flexibilní“ novela zákoníku práce, která má podle ministerstva práce uvolnit příliš rigidní nastavení zákoníku, se podle informací ČT dočkala schválení vládou. Počítá například s prodloužením zkušební doby ze tří na čtyři měsíce nebo se zkrácením výpovědní lhůty. Novela má začít platit od ledna příštího roku, její podobu kabinet lehce upravil.

Občanští demokraté přes nesouhlas ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stále usilují o zavedení výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce. Vláda bude takzvanou flexibilní novelu zákoníku projednávat ve středu. Místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček to řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News Partie Plus.

Do 20. srpna musí poprvé firmy nahlásit správě sociálního zabezpečení příjmy všech svých zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce. Tuto povinnost musí zaměstnavatelé nově plnit pravidelně každý měsíc. Kvůli tomu přibyla agenda účetním.