Zákoník práce strana 4 z 4

Od ledna se minimální mzda zvýší o 1250 korun. Týká se to zhruba 150 tisíc lidí, kteří ji pobírají. Dopad jejího zvýšení bude ale větší, hodnota minimální mzdy totiž podmiňuje i růst nejnižší úrovně takzvané zaručené mzdy, tedy odměny, na kterou mají zaměstnanci v různých oborech ze zákona nárok.

Vláda schválila novelu zákoníku práce, která obsahuje zavedení sdílených míst, nová pravidla dovolených či podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie. Část ustanovení by podle plánu měla začít platit v polovině příštího roku a část od ledna 2021.

U záchranných služeb v jednotlivých krajích chybí desítky lékařů. Nejhorší je situace v příhraničních oblastech, kde mají ředitelé často problém obsadit všechny směny. Doktoři tak musí pracovat přesčas a přiznávají, že mnohdy porušují zákoník práce. Ministerstvo chce rozpočet záchranných služeb pro příští rok navýšit o 300 milionů.

Dvouměsíční výpovědní lhůta, možnost skončit v práci bez udání důvodu a také 43hodinový pracovní týden – takové novinky přinesla poslední předrevoluční novela zákoníku práce, která byla účinná od 25. května 1989. V některých ohledech završila cestu k podmínkám, ve kterých lidé v Česku pracují i dnes, v jiných ale byl rok 1989 z hlediska pracovního práva podobným dávnověkem jako třeba rok 1918, který přinesl osmihodinovou pracovní dobu.

Kratší pracovní doba za stejné peníze? Odbory a sociální demokraté po tom volají, ekonomové a firmy se zdráhají. Přesto se však najdou už takové, které se rozhodly to zkusit a navzdory aktuálnímu nedostatku zaměstnanců těm svým dobu na pracovišti – na rozdíl od výplaty – dobrovolně zkrátily. A co víc, jejich první dojmy jsou pozitivní.

Zaměstnanci budou od července dostávat náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Na desítkách míst po celém Maďarsku včetně Budapešti se konaly větší či menší demonstrace a silniční blokády proti vládě premiéra Viktora Orbána, které trvají již více než čtyřicet dní. Protesty, jež organizovaly odbory, ale připojily se k nim i opoziční strany a některé občanské organizace, však byly slabší než dříve. Vláda zatím podle médií není ochotna s odbory jednat o jejich požadavcích. Ve Francii už zase desátý víkend v řadě pokračovaly protesty takzvaných žlutých vest. Zapojilo se do nich přes 80 tisíc lidí.