Část lékařů odmítá novelu zákoníku práce. Hrozí, že přestanou sloužit dobrovolné přesčasy

Nahrávám video

Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) vyzývá politiky, aby sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o tisíc hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda v pondělí řekl, že do výzvy se zapojily čtyři tisíce z 20 tisíc lékařů sloužících v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že je připravený se s nespokojenými lékaři sejít.

Mladí lékaři odmítají zvýšení počtu hodin legálních přesčasů, které by měl umožnit paragraf 93a novely zákoníku práce. Zároveň chtějí dlouhodobě udržitelné, přijatelné podmínky, kontrolu dodržování zákoníku práce ve zdravotnických zařízeních a zajištění adekvátního finančního ohodnocení v základní pracovní době.

„Veřejně vyzývám veškeré naše politické špičky, konkrétně pana ministra Válka, pana ministra (práce Mariana) Jurečku (KDU-ČSL), pana předsedu vlády (Petra) Fialu (ODS) a všechny další, kterých se to týká. Velmi rádi se s vámi sejdeme, velmi rádi budeme jednat a budeme velmi rádi, pokud najdeme společné řešení v tom, jak se postarat o české pacienty. Ale za současných podmínek, které nám nastavujete, říkáme dobrovolně ne,“ sdělil Přáda.

Reagoval tak na to, že navýšení přesčasových hodin se týká takzvaných dobrovolných přesčasů, se kterými zaměstnanci nemusejí souhlasit. Podle aktuálního zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit 150 hodin práce přesčas ročně, další přesčasy nad tento rámec jsou dobrovolné. Podle komory ale lékaři mají přesčasů více. Zákoník stanoví 35 hodin práce týdně, podle průzkumu, který komora zveřejnila v červnu, je už nyní průměrná délka směny 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Až 97 procent nemocnic současnou právní úpravu přesčasů danou zákoníkem práce porušuje.

Ministr zdravotnictví Válek řekl, že je připravený se s nespokojenými lékaři setkat kdykoliv, pokud to čas dovolí. Uvedl také, že napsal dopis přímo řízeným organizacím s tím, jak mají postupovat. „Je prioritní dodržet zákoník práce, a pokud někde nebude dodržen, pocítí to ředitelé na odměnách a nejen na těch,“ dodal Válek.

„Jako pod vlivem alkoholu“

Podle Přády už mají všichni lékaři v nemocnicích oněch 416 hodin legálních přesčasů za tento rok odpracovaných. Pokud by nezačala debata mezi lékaři a politiky, přestali by lékaři zapojení do iniciativy sloužit přesčasové směny, tedy večerní, noční, víkendové služby a služby ve svátek.

„Omezení množství přesčasové práce je norma, která slouží primárně na ochranu pacientů. Protože podle velikých studií, které se dělaly například ve Velké Británii, se ukázalo, že přepracovaní lékaři mnohem častěji chybují. Je zde přímá kolerace s nevyspáním a množstvím chyb, kterých se lékař dopouští, a je to úplná analogie toho, jako by byl pod vlivem alkoholu,“ upozornil prezident ČLK Milan Kubek.

Zástupcům lékařů zároveň vadí způsob, jakým byl paragraf o přesčasech do novely připojen. Stěžují si, že s nimi nebyl návrh projednán a dozvěděli se o něm až ve chvíli, kdy poslanci novelu schválili a poslali ji k projednání do Senátu, který ji dolní komoře vrátil. O novele se nyní bude znovu rozhodovat v Poslanecké sněmovně, pokud by byla schválena, obrátí se podle Kubka lékaři na prezidenta Petra Pavla.

Lékaři zároveň doufají, že tento krok nenastane. Podle Přády chtějí ve zdravotnictví zůstat, k tomu ale potřebují změnit systém, aby nehrozilo jejich přetížení. Upozorňují také na to, že systém přesčasů a aktuální systém ohodnocení práce lékařů diskriminuje ženy. Přesčasy jsou podle nich téměř neslučitelné s rodinným životem, navíc těhotné ženy podle zákoníku práce přesčas pracovat nesmějí. Odměny za přesčasy přitom tvoří podle mladých lékařů asi polovinu příjmu lékařek.

Mladí lékaři podle Přády jednají i s odbory, zároveň plánují zaslat politikům otevřené dopisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 11 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled