Část lékařů odmítá novelu zákoníku práce. Hrozí, že přestanou sloužit dobrovolné přesčasy

Nahrávám video

Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) vyzývá politiky, aby sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o tisíc hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda v pondělí řekl, že do výzvy se zapojily čtyři tisíce z 20 tisíc lékařů sloužících v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že je připravený se s nespokojenými lékaři sejít.

Mladí lékaři odmítají zvýšení počtu hodin legálních přesčasů, které by měl umožnit paragraf 93a novely zákoníku práce. Zároveň chtějí dlouhodobě udržitelné, přijatelné podmínky, kontrolu dodržování zákoníku práce ve zdravotnických zařízeních a zajištění adekvátního finančního ohodnocení v základní pracovní době.

„Veřejně vyzývám veškeré naše politické špičky, konkrétně pana ministra Válka, pana ministra (práce Mariana) Jurečku (KDU-ČSL), pana předsedu vlády (Petra) Fialu (ODS) a všechny další, kterých se to týká. Velmi rádi se s vámi sejdeme, velmi rádi budeme jednat a budeme velmi rádi, pokud najdeme společné řešení v tom, jak se postarat o české pacienty. Ale za současných podmínek, které nám nastavujete, říkáme dobrovolně ne,“ sdělil Přáda.

Reagoval tak na to, že navýšení přesčasových hodin se týká takzvaných dobrovolných přesčasů, se kterými zaměstnanci nemusejí souhlasit. Podle aktuálního zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit 150 hodin práce přesčas ročně, další přesčasy nad tento rámec jsou dobrovolné. Podle komory ale lékaři mají přesčasů více. Zákoník stanoví 35 hodin práce týdně, podle průzkumu, který komora zveřejnila v červnu, je už nyní průměrná délka směny 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Až 97 procent nemocnic současnou právní úpravu přesčasů danou zákoníkem práce porušuje.

Ministr zdravotnictví Válek řekl, že je připravený se s nespokojenými lékaři setkat kdykoliv, pokud to čas dovolí. Uvedl také, že napsal dopis přímo řízeným organizacím s tím, jak mají postupovat. „Je prioritní dodržet zákoník práce, a pokud někde nebude dodržen, pocítí to ředitelé na odměnách a nejen na těch,“ dodal Válek.

„Jako pod vlivem alkoholu“

Podle Přády už mají všichni lékaři v nemocnicích oněch 416 hodin legálních přesčasů za tento rok odpracovaných. Pokud by nezačala debata mezi lékaři a politiky, přestali by lékaři zapojení do iniciativy sloužit přesčasové směny, tedy večerní, noční, víkendové služby a služby ve svátek.

„Omezení množství přesčasové práce je norma, která slouží primárně na ochranu pacientů. Protože podle velikých studií, které se dělaly například ve Velké Británii, se ukázalo, že přepracovaní lékaři mnohem častěji chybují. Je zde přímá kolerace s nevyspáním a množstvím chyb, kterých se lékař dopouští, a je to úplná analogie toho, jako by byl pod vlivem alkoholu,“ upozornil prezident ČLK Milan Kubek.

Zástupcům lékařů zároveň vadí způsob, jakým byl paragraf o přesčasech do novely připojen. Stěžují si, že s nimi nebyl návrh projednán a dozvěděli se o něm až ve chvíli, kdy poslanci novelu schválili a poslali ji k projednání do Senátu, který ji dolní komoře vrátil. O novele se nyní bude znovu rozhodovat v Poslanecké sněmovně, pokud by byla schválena, obrátí se podle Kubka lékaři na prezidenta Petra Pavla.

Lékaři zároveň doufají, že tento krok nenastane. Podle Přády chtějí ve zdravotnictví zůstat, k tomu ale potřebují změnit systém, aby nehrozilo jejich přetížení. Upozorňují také na to, že systém přesčasů a aktuální systém ohodnocení práce lékařů diskriminuje ženy. Přesčasy jsou podle nich téměř neslučitelné s rodinným životem, navíc těhotné ženy podle zákoníku práce přesčas pracovat nesmějí. Odměny za přesčasy přitom tvoří podle mladých lékařů asi polovinu příjmu lékařek.

Mladí lékaři podle Přády jednají i s odbory, zároveň plánují zaslat politikům otevřené dopisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 3 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 5 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.