V Česku chybí praktici pro děti i dospělé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že problém netkví v nezájmu o studium těchto oborů, ale v tom, že nebyly během posledních let státem podporované. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc podle něj mladí nechtějí pracovat a žít v oblastech, které jsou vzdáleny od velkých měst. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2004 a 2019 ubylo 13 procent pediatrů. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová navrhuje změnu ve vzdělávání. „Vrátit se k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ uvedla v pořadu 90' ČT24.
V Česku chybí praktici. Zájem o studium oborů je velký, stát je ale dlouho nepodporoval, shodli se Válek se Šonkou
77 minut
90' ČT24: Dostupnost lékařské péče v Česku
„Bezesporu není problém v zájmu o studium lékařské fakulty. Ten je stejný, nebo dokonce stoupá. Přijímáme více studentů, než jsme přijímali kdykoliv dříve,“ podotkl ministr. „Stejně tak není problém s praxemi, protože tady podpora pojišťoven je. (…) Pro pojišťovny spolu s ÚZIS jsme představili přesnou analýzu míst, kde je lékařů nedostatek,“ sdělil.
Všechny peníze, které ministerstvo zdravotnictví získalo na podporu vzdělávání lékařů, dalo dle Válka do dvou oborů. „A to do oboru praktický lékař pro dospělé a praktický lékař pro děti a dorost. My jsme navýšili počet placených rezidenčních míst, a to na 150 v oboru praktický lékař pro dospělé a na 80 v oboru praktický lékař pro děti a dorost,“ upřesnil Válek.
Zmíněné obory jsou podle ministra atraktivní, zájem o ně je značný, nicméně problém tkví v tom, že nebyly podporovány státem. „Problém byla strategie státu v posledních zhruba osmi letech, kdy pro tyto obory nebyla podporována rezidenční místa,“ uvedl Válek.
Ministerstvo také s UNICEF vyjednalo podporu ambulancí, které primárně měly být pro děti ukrajinských uprchlíků, ale slouží i pro děti české, podotkl Válek. „Jsou v místech, kde je právě největší tlak. Podpora UNICEF je v řádu několika milionů na jednu ambulanci. Budeme se snažit vyjednat stejnou podporu s WHO, aby byla dlouhodobá,“ doplnil ministr.
Úvazky pediatrů na 100 tisíc obyvatel
Zrušení povinných kurzů
Na pátečním Kongresu primární péče v Praze se dle Válka účastníci domluvili na debatě o změnách ve vzdělávacím programu. „Změny, které bych chtěl, aby nastaly již v letošním roce, je třeba zrušení povinných kurzů, které jsou dnes zbytečné. Diskusi jsem vedl s děkany a dalšími. Pokud tyto kurzy zrušíme, tak jednak ušetříme cenu přípravy a také tři týdny,“ uvedl s tím, že jde například o kurz první pomoci.
Sdružení pediatrů navrhuje také návrat samostatného studijního programu praktického dětského lékařství. Cesta k atestaci je v případě praktika pro děti a dorost o rok a půl delší než u praktika pro dospělé. „Já jsem ochoten diskutovat o čemkoliv, co povede ke zlepšení dostupnosti péče pro děti,“ okomentoval Válek. „Problém je, že s tímto nesouhlasí například Lékařská komora.“
V důsledku nedostatku pediatrů a praktických lékařů jsou často přetížené urgentní příjmy. „Problém je jednak definice pohotovostní služby, kde má být realizována. Můžu říct, že jsme s Asociací krajů, s jejich zástupcem a šéfem Kubou, dospěli ke konsensu, že ministerstvo definuje síť urgentních příjmů. Ty teď budeme podporovat dotačním titulem z národního plánu obnovy, současně budeme dotovat zřizování ambulancí pohotovosti na těchto urgentních příjmech,“ prozradil Válek. O poplatku na urgentních příjmech se podle něj zatím neuvažuje.
Pokud člověk hledá praktického lékaře či pediatra a jeho pojišťovna mu nepomůže, měl by dle Válka vyplnit formulář na stránkách ministerstva zdravotnictví. „Resort pak vstoupí do debaty s jeho pojišťovnou a bude vyžadovat naplnění zákona, tedy to, aby mu pojišťovna praktického lékaře či lékaře pro děti a dorost sehnala a zajistila,“ uvedl.
Mladí lidé nechtějí odejít na venkov, myslí si Šonka
S nedostatkem praktických lékařů se potýká řada obcí a měst. „Sklízíme to, jak jsme o primární péči pečovali v posledních pětadvaceti letech,“ myslí si předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Problém je v tom, jak přesvědčit lékaře, aby šli do oblastí, které jsou nedostupné,“ soudí.
„Budeme muset hledat nějaký soubor opatření, jak tam ty lidi přesvědčit jít. Finance samozřejmě hrají svou roli, ale je obecný trend – a netýká se to jen medicíny – že mladí lidé nechtějí příliš odcházet na venkov a do oblastí, které jsou vzdáleny od velkých měst,“ míní Šonka.
Šonka souhlasí s Válkem, že mezi studenty medicíny je poměrně velký zájem stát se praktickými lékaři. „Ročně odatestuje 200 nových praktických lékařů, což by za normálních okolností bylo dostatečné. Ale máme problém, že v předchozích dvaceti letech byly doby, kdy neatestovali téměř žádní praktičtí lékaři,“ doplnil. Praktických lékařů je proto v současné chvíli málo a nestíhají nahrazovat ty odcházející. U praktiků pro dospělé je totiž podobná situace jako u ordinujících pediatrů, kde je zhruba polovina starší šedesáti let.
Kde chybí praktičtí lékaři
Podpora státu v této chvíli jde podle Šonky správným směrem a co se týče praktiků pro dospělé, tak se zdá, že by se trend mohl začít otáčet. „Myslím, že v horizontu několika let se situace začne lepšit. Ale pravdou je, že problémy v méně atraktivních oblast mohou přetrvávat klidně desetiletí,“ upozornil.
Velký rozdíl je však v situaci u praktických lékařů pro děti a dorost. „U těch pro děti a dorost se situace nezmění, pokud zásadním způsobem nezměníme způsob jejich vzdělávání,“ sdělil a jako příklad uvedl zkrácení studijního programu.
Studenti pediatrie tráví krátkou dobu s nemocnými dětmi, říká Hülleová
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ubylo ordinací dětských praktických lékařů mezi roky 2004 a 2019 o více než třináct procent, dětí ale ve stejné době o desítky tisíc přibylo.
„Je to mix příčin. Když začneme u studentů, tak doba, kterou mohou strávit s nemocnými dětmi, je poměrně krátká. Když pak končí lékařskou fakultu, velmi složitě hledají školicí místo, na které je do oboru pediatrie přijmou. Tam nakonec spousta z nich zvolí jiný obor,“ vysvětluje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
Největším problémem je podle ní vzdělávací program, který pro obor pediatrie činí čtyři a půl roku. „Výhodnější je se vrátit k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ míní.
Pediatři v samostatných ambulancích
Kvalita zdravotní péče by se podle ní nezhoršila. „Protože my, kteří v současné době v ordinacích pracujeme, máme za sebou také v podstatě tříleté vzdělávání v oboru tehdejší pediatrie. Pediatr se musí vzdělávat celoživotně, neustále si doplňovat vědomosti. A to, že pracuje v ordinaci dětského praktického lékaře, kde jsou násobně vyšší počty dětí, které musí ošetřit, získává i větší zkušenosti,“ myslí si Hülleová.
Práce praktického lékaře sice byla mnoho let podhodnocena, ale možná větším problémem je obava mediků, zda práci zvládnou samostatně, podotkla. „Cesta, kterou bychom se chtěli vydat, je, aby každý školenec měl svého školitele, pracoval ve dvojicích. A pokud možno do budoucna i v těch sdružených praxích, kde bude mít záruku toho, že v případě dovolené, nemoci dítěte, bude mít zástup.“
