Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost

Údajně vulgárním a nevhodným chováním si chtěli pacienti v Aši vynutit registraci u dětské lékařky. Ta po incidentu k ordinaci umístila nápis, že vzhledem k agresivnímu chování romských pacientů končí s jejich registrací. Po dohodě s radnicí lékařka ceduli po dvou hodinách stáhla. Podle vedení Aše je ale takové chování pacientů neomluvitelné. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny říká, že jde o uplatňování kolektivní viny.

České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem pediatrů. Řada z nich odchází do důchodu a mladších kolegů, kteří by je nahradili, není adekvátní počet. Potíže se sháněním lékaře tak nemají jen menší obce na okrajích republiky, ale často i ty u velkých měst. Třináctitisícovému městu Aš v Karlovarském kraji trvalo sehnat dětského lékaře tři roky.

Zástupci praktických lékařů pro děti i dospělé považují za nedostatečný růst úhrad od pojišťoven o osm procent, který navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Už teď je jich nedostatek. Zhruba každý druhý navíc ordinuje v důchodovém věku.

V Česku dlouhodobě není dostatek praktických lékařů pro děti, na způsobech, kterými by se zamezilo jejich dalšímu úbytku, se ovšem neshodnou ani samotní pediatři. Ti nemocniční nesouhlasí s návrhy kolegů z terénu a naopak. Ministerstvo chce přitom po lékařích pro mladé pacienty jednotné řešení. Pediatrickou péči trápí v současnosti hlavně vysoký věk, skoro polovině dětských praktiků je přes šedesát let.

Do několika let nebude mít každé třetí dítě svého pediatra. Upozorňují na to samotní dětští lékaři i jejich odborné a profesní organizace s tím, že už teď je situace v Česku kvůli nízkému počtu pediatrů kritická. Žádají proto po státu systémové opatření, které by pomohlo ordinace dětských doktorů posílit.

V Česku chybí praktici pro děti i dospělé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že problém netkví v nezájmu o studium těchto oborů, ale v tom, že nebyly během posledních let státem podporované. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc podle něj mladí nechtějí pracovat a žít v oblastech, které jsou vzdáleny od velkých měst. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2004 a 2019 ubylo 13 procent pediatrů. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová navrhuje změnu ve vzdělávání. „Vrátit se k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ uvedla v pořadu 90' ČT24.

Do ordinací praktiků letos nastoupí více začínajících neatestovaných lékařů. Ministerstvo zdravotnictví na ně navíc bude posílat vyšší dotaci. Chce tak nastartovat generační obměnu – každý druhý praktik je v současnosti šedesátník nebo ještě starší – a také zlepšit dostupnost péče. Potíž ovšem je, že ze zkušených lékařů, kteří by měli absolventy školit, se to vyplatí hlavně praktikům pro dospělé. Ministerská podpora tak nebude mít velký vliv na dostupnost praktických lékařů pro děti.

Ordinace pediatrů jsou plné a děti naopak chybějí ve školkách i školách. Vlna podzimních respiračních onemocnění dorazila letos nezvykle rychle. Podle Státního zdravotního ústavu se zvedl počet nemocných dětí oproti minulému týdnu o 16 procent. Jednou z příčin je i to, že kvůli pandemii se děti musely dlouho vzdělávat doma.