Praktické lékařství

Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, mezi nimi více než 131 tisíc dětí. Čtyřicet procent praktiků je navíc starších šedesáti let, lze tedy očekávat jejich odchod do penze. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v Otázkách Václava Moravce uvedl, že situace se zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových doktorů. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale problém nové lékaře do některých regionů dostat.

Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka jednání úterkem skončila, další návrh resort nepředloží. Další kroky chce ČLK představit ve středu. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u Ústavního soudu. Protest zvažují i ambulantní specialisté.

Zástupci praktických lékařů pro děti i dospělé považují za nedostatečný růst úhrad od pojišťoven o osm procent, který navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Už teď je jich nedostatek. Zhruba každý druhý navíc ordinuje v důchodovém věku.

Projít aprobační zkouškou představuje čím dál delší proces. Doklad je nezbytný k tomu, aby lékaři s diplomem z ciziny mohli v Česku ordinovat. Důvodem průtahů je velký zájem o odborné praxe – hlavně ze strany ukrajinských doktorů. Akreditovaných pracovišť je v tuzemsku přes padesát. Na některých se čeká i rok a půl.

Do několika let nebude mít každé třetí dítě svého pediatra. Upozorňují na to samotní dětští lékaři i jejich odborné a profesní organizace s tím, že už teď je situace v Česku kvůli nízkému počtu pediatrů kritická. Žádají proto po státu systémové opatření, které by pomohlo ordinace dětských doktorů posílit.

Lékařská společnost by chtěla, aby stát nastavil podmínky, které by umožnily praktickým lékařům snáze žít a ordinovat na venkově. Podle průzkumu mezi mediky a mladými praktiky je mezi nimi o práci mimo města zájem, obávají se však mimo jiné nedostatečných podmínek pro profesní rozvoj, další vzdělávání i rodinný život. Podle Davida Halaty ze Společnosti všeobecného lékařství by pomohl nový systém krajských školitelů nebo krátkodobé stáže na venkově, lékaři by také ocenili rozšíření sdílených praxí a částečných úvazků. Jen podle VZP nyní chybí lékař ve více než padesáti obcích.

Odborná společnost kardiologů připravuje plán na větší rozšíření prevence nemocí srdce, na které v Česku umírá až čtyřicet procent lidí. Snížit tuto statistiku ve společnosti chtějí odborníci až o pět procent v nejbližších deseti letech. Národní kardiovaskulární plán chystá ministerstvo připravit do konce tohoto roku. Šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by byl rád, aby ho pro větší podporu schválila i vláda.

V Česku chybí praktici pro děti i dospělé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že problém netkví v nezájmu o studium těchto oborů, ale v tom, že nebyly během posledních let státem podporované. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc podle něj mladí nechtějí pracovat a žít v oblastech, které jsou vzdáleny od velkých měst. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2004 a 2019 ubylo 13 procent pediatrů. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová navrhuje změnu ve vzdělávání. „Vrátit se k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ uvedla v pořadu 90' ČT24.

V Mikulově v pondělí začala fungovat nová klinika, ve které se budou střídat tři praktičtí lékaři. Nahradí bývalého praktika, který loni začátkem listopadu zemřel a zanechal po sobě zhruba čtyři a půl tisíce pacientů. Ti ale nového lékaře hledali většinou marně. Ostatní doktoři v okolí měli plno.

Do ordinací praktiků letos nastoupí více začínajících neatestovaných lékařů. Ministerstvo zdravotnictví na ně navíc bude posílat vyšší dotaci. Chce tak nastartovat generační obměnu – každý druhý praktik je v současnosti šedesátník nebo ještě starší – a také zlepšit dostupnost péče. Potíž ovšem je, že ze zkušených lékařů, kteří by měli absolventy školit, se to vyplatí hlavně praktikům pro dospělé. Ministerská podpora tak nebude mít velký vliv na dostupnost praktických lékařů pro děti.

Městu Jeseník hrozí nedostatek praktických lékařů. Řada z nich je v důchodovém věku, mladší lékaři ale do regionu nepřicházejí. Naposledy se bez praktika ocitly téměř dva tisíce lidí na začátku srpna, kdy ve městě skončila další obvodní lékařka. Starostka Jeseníku kvůli tomu už dokonce jednala s ministrem zdravotnictví.

Dotací dvě stě tisíc korun chce přerovská radnice podpořit zubaře, který si ve městě otevře novou ordinaci. Důvodem tohoto kroku je jejich akutní nedostatek. Vedení města doufá, že tímto krokem je do Přerova naláká, a to ať už se rozhodne pro novou praxi nebo převezme zavedenou ordinaci po jiném lékaři. Dotaci může nový zubní lékař využít na nové prostory i vybavení ordinace, uvedla mluvčí radnice Lenka Chalupová. Podobnou cestou se nedávno město vydalo i kvůli praktickému lékaři.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu předloží vládě dokument, díky kterému budou moci zdravotníci z Ukrajiny pracovat v tuzemských nemocnicích. Nastoupit by měli jako zahraniční stážisté, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Po dobu tří měsíců by tak mohli pracovat bez úředního uznání vysokoškolských diplomů. Aprobační zkouška by se navíc měla zjednodušit, kvalita však musí zůstat zachována, shodli se členka poslaneckého výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud téměř 218 tisíc víz. V úterý jich přibylo zhruba 5100. Ministerstvo vnitra o tom informovalo na Twitteru. Uprchlíci před válkou dostávají od úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Počet uprchlíků ve vlacích do Česka klesá, stále však jde podle Českých drah o tisíce lidí denně. Ambulance pro uprchlíky z Ukrajiny zřídila už většina fakultních nemocnic.

V pondělí testy odhalily 17 599 nových případů covidu, o 3103 víc než před týdnem. Nemocniční péči vyžadovalo v tento den 6394 pacientů s koronavirem, nejvíce od 7. dubna.  Ve vážném stavu bylo 1022 z nich, poprvé od 7. dubna jich je tak víc než tisíc. Stouplo také incidenční číslo, nyní na sto tisíc obyvatel za sedm dní připadá 1230 nově potvrzených nákaz. Počet zemřelých s prokázaným onemocněním covid přesáhl v Česku třiatřicet tisíc.

V českých nemocnicích se aktuálně s koronavirem léčí 5804 pacientů, v těžkém stavu je 947 z nich. Velká většina nakažených se ale především v začátku nemoci léčí doma sama. O podobě domácí léčby mluvila ve Studiu 6 praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.

Laboratoře v Česku v neděli odhalily 1823 případů nákazy koronavirem. Je to více než dvojnásobek oproti předchozí neděli a nejvíc za druhý víkendový den od začátku dubna, vyplývá z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V pondělí začala distribuce vakcíny Comirnaty od společností Pfizer/BioNTech do ordinací praktických lékařů, kteří si jich objednali zhruba čtyřicet tisíc. Zájem o očkování nyní narůstá, pravděpodobně kvůli novým vládním opatřením, o dalších má kabinet rozhodovat i v pondělí.

Od pondělí lidé dostávají informační SMS o tom, že se mohou registrovat ke třetí posilující dávce vakcíny proti covidu-19. Nárok na ni má k 20. září téměř osm tisíc lidí, do konce roku pak bude moci přeočkování absolvovat milion lidí. Nejčastější otázky spojené s posilovací vakcínou ve vysílání ČT24 zodpověděl Daniel Dražan z České vakcinologické společnosti.

Ordinace praktických lékařů se chystají kromě očkování proti covidu i na očkování proti chřipce. V těchto dnech dostávají vakcíny a začali už objednávat i první zájemce. Loni toto onemocnění prakticky nebylo. Letos vakcinologická společnost varuje před souběhem chřipkové a covidové epidemie. Navíc by podle ministerstva měly všechny ordinace i testovat na covid.

Nejméně deset následujících dní se budou distančně učit děti ze Základní školy Chmelnice v Praze. Hygienici ji totiž kvůli covidu od středy uzavřeli. Osm tříd ze čtyřiadvaceti má v karanténě i Základní škola Edvarda Beneše v Opavě. Onemocněli žáci i někteří učitelé. V pondělí v Česku přibylo 493 nových případů covidu, o čtvrtinu víc než před týdnem.

V úterý přibylo 475 potvrzených případů koronaviru. Je to nejnižší úterní nárůst od konce loňského srpna. Po prázdninách přestanou fungovat velká očkovací centra, města předpokládají, že je nahradí ordinace praktických lékařů a nemocnice. V Praze skončí jak Národní očkovací centrum v O2 universum, tak magistrátem provozované centrum na Vyšehradě. Epidemiolog Petr Smejkal Radiožurnálu řekl, že doporučuje opět zkrátit interval mezi dávkami vakcíny, aby lidé měli plnou ochranu dříve.

K očkování proti covidu-19 se mohou od pondělí hlásit lidé od čtyřiceti let, brzy by mělo začít i očkování mladších lidí, tedy od šestnácti let. Tempo vakcinace v poslední době výrazně zrychlilo, podle odborníků by však mohlo být ještě vyšší, kdyby se více zapojili praktičtí lékaři. Do jejich ordinací se totiž dostává jen minimum dávek. Změnit se to může od čtvrtka, kdy by praktici mohli začít dostávat látku od společnosti Moderna.

Praktičtí lékaři si stěžují na nedostatek vakcín. Někteří tvrdí, že doplácejí na činnost očkovacích center. Vakcíny směřují právě tam, a pak podle nich chybějí v ordinacích. Kritika se ozývá například ze severní Moravy. Tam vzniklo centrum v jedné ze soukromých firem. Zásobuje ho krnovská nemocnice.

Statisíce lidí, kteří nechtěli cestovat pro vakcínu proti covidu-19 do velkých očkovacích center a raději se registrovali u svého praktického lékaře, by se měli své první dávky konečně dočkat. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) začnou v příštím týdnu dostávat do ordinací vakcínu firmy Moderna, do konce června dostanou 454 tisíc dávek. Na očkování u praktiků stále čeká i 23 tisíc seniorů nad 80 let, uvedl premiér. Od půlnoci z neděle na pondělí se budou moci k očkování nově hlásit již i lidé ve věku 40 až 44 let, následně chce vláda registrace zpřístupnit všem ostatním nad 16 let.