Praktické lékařství strana 2 z 3

Epidemická situace je v České republice stále vážná. Primátoři tří největších měst se shodují, že kapacity lůžek jsou hraniční. V boji s koronavirem do budoucna chtějí spoléhat na velká očkovací centra a pak na praktické lékaře. Hosty Otázek Václava Moravce byli primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti), primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) a primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO).

Už druhým týdnem se k očkování u praktiků mohou hlásit i chronicky nemocní lidé pod 70 let. V praxi se ale k vakcíně dostávají obtížně. Důvodem je stále limitující množství látky v ordinacích. Tito lidé se zatím nemohou registrovat do očkovacích center, kde je přihlášení striktně omezeno věkem. Další možností pro ně je podání vakcíny ve specializovaném centru, kde se léčí.

Středočeský kraj povolá do nemocnic ambulantní specialisty, aby pomohli s péčí o pacienty s covidem-19. Oznámila to hejtmanka Petra Pecková (STAN). Osm středočeských nemocnic vyhlásilo stav hromadného postižení osob, což značí, že kvůli nedostatku personálu výrazně omezují péči. Pro celé území ale tento stav kraj vyhlašovat nebude. Pravomoc povolat do nemocnic zdravotnický personál například z ordinací ambulantních specialistů dala ve středu krajům vláda. Možnost nyní zvažuje i Pardubický kraj.

Řidiči ve čtvrtek začali s rozvozem vakcíny AstraZeneca asi 170 praktickým lékařům v Praze. Rozvoz organizuje pražský magistrát ve spolupráci se spolkem Mladí praktici a soukromými firmami, které se dobrovolně přihlásily a které rozvoz zajišťují bezplatně. Epidemicky nejpostiženější okres v ČR Tachovsko pak bude mít díky mimořádným dodávkám dostatek vakcín na očkování seniorů nad 80 let a zdravotníků.

Ve Zlínském kraji začali mezi praktické lékaře rozvážet vakcínu proti covidu-19 od firmy AstraZeneca. V tomto týdnu by tak praktici ve svých ordinacích měli zahájit očkování seniorů starších osmdesáti let. Naopak Kraj Vysočina tuto vakcínu po konzultaci s ministerstvem zdravotnictví zatím lékařům nedistribuuje, ale hledá jiné využití.

Nejstarší seniory, kteří se zatím k očkování nepřihlásili, začnou kontaktovat praktičtí lékaři. Ti se v týdnu ohradili proti tomu, že by se zapojení jejich ordinací mělo omezit. Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví a hejtmany teď může pokračovat. Očkovacích látek je ale stále málo, a to i pro očkovací centra.

V nemocnicích nechybějí ani tak přístroje a volná lůžka jako lidi. Personál v nemocnicích je za poslední měsíce často značně přepracovaný. Situaci ale podle hostů Otázek Václava Moravce, bývalého ministra zdravotnictví a nynějšího poslance Adama Vojtěcha (za ANO) a přednostky kliniky popáleninové medicíny FN Ostrava Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS), zdravotníci zvládnou. Probírali i situaci s očkováním a shodli se na důležitosti zapojení praktických lékařů.

Od pátku se mohou lidé v Česku začít na internetu registrovat k očkování proti koronaviru, zatím ale jenom ti od 80 let věku. Seniorům, kteří počítač neovládají, může pomoci kdokoliv z rodiny či známých. Informace k očkování by měli dostat i na lince 1221 nebo od praktických lékařů. Ti by se postupně měli zapojit i do samtoného očkování a aplikovat až 50 tisíc dávek denně. Jak jsou na to lékaři připraveni a jak zvládají současnou situaci, popsal v Interview ČT24 předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.

V českých domovech pro seniory se začíná s vakcinací, očkovat klienty do nich jezdí mobilní týmy. Ty ovšem nezavítají k seniorům, kteří žijí doma. Pro získání vakcíny se budou muset sami registrovat v internetovém systému, což pro některé může být překážkou. Pomoci by kromě rodiny nebo pečovatelů mohli i praktičtí lékaři. Starším pacientům by měli přes internet rezervovat termín v očkovacích centrech, kde budou praktičtí lékaři také pracovat. V Jihomoravském kraji se ale chystají i na očkování ve vlastních ordinacích.

Počet nových případů koronaviru potvrzených testy dál klesá. I množství hospitalizovaných lidí v posledních dnech pokleslo. V polovině měsíce leželo v nemocnicích přes šest a půl tisíce osob s nemocí covid-19. V pondělí to bylo čtyři a půl tisíce, z toho 656 ve vážném stavu. Některé nemocnice už se vracejí k zákrokům, které doteď odkládaly. Jak se na situaci dívají praktičtí lékaři, přiblížil v pořadu Události, komentáře předseda jejich sdružení Petr Šonka.

Ministerstvo zdravotnictví chystá plošné testování obyvatel na koronavirus. Resort už jednal se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a v pondělí odpoledne se kvůli tomu sejde ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) s praktickými lékaři. Šéf resortu chce zajistit testovací sady pro 10 milionů lidí, jejich cena by se tak mohla vyšplhat až na 3,5 miliardy korun. Plošně by se mohlo začít testovat už za dva týdny.

V Česku už začala druhá vlna koronavirové epidemie. Za 14 dnů až tři týdny může být stejně vysoký počet hospitalizovaných jako na jaře. V Otázkách Václava Moravce to uvedl vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

Epidemie koronaviru pomohla rozšířit povědomí o takzvané telemedicíně. Pacient se při ní radí s lékařem pomocí vzdálené komunikace. Její součástí je internetová platforma U lékaře, ale také Virtuální čekárna České republiky. Projekt, který slibuje méně času stráveného v čekárnách ordinací praktických lékařů, nabízí lidem možnost konzultovat svůj zdravotní stav on-line.

Záruka konzultace pro pacienta a pro lékaře zase možnost lépe řídit svůj čas. To mimo jiné nabízí projekt Virtuální čekárna České republiky, který se nyní oficiálně spustil. Jeho autoři doufají, že se do něj zaregistruje co nejvíce praktických lékařů. Ti si během pandemie museli poradit hned s několika výzvami – už skoro tři týdny například testují některé pacienty před tím, než jim končí karanténa.

Do čekáren praktických lékařů se začínají vracet pacienti. Na začátku nouzového stavu v Česku se doktoři potýkali s nedostatkem ochranných pomůcek a mluvili taky o zavírání praxí, podle údajů z dubnového průzkumu Sdružení praktických lékařů k tomu ale nakonec téměř nedocházelo. Na návrat k běžnému provozu se chystají i nemocnice.

České nemocnice se vracejí ke standardnímu provozu. Zatímco od poloviny března prováděly většinou jen akutní zákroky, teď už znovu zvou lidi k běžným operacím a zákrokům. Zprovozňují se také ambulance, ve kterých je ale velmi náročné zachovat přísná hygienická pravidla a omezit setkávání pacientů. O tématu v Událostech, komentářích mluvil ředitel pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) David Feltl, podle kterého by pandemie české zdravotnictví natrvalo ovlivnit neměla. Druhým hostem byl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Výhrady k elektronickým neschopenkám i spokojenost s jejich spuštěním vyjadřují poslanci sociálního výboru sněmovny, kteří hodnotili první měsíc fungování systému. Ministerstvo práce projekt chválí, někteří praktičtí lékaři ale zůstávají kritičtí.

V řadě krajů si pacienti stěžují na rušení pohotovostí či omezování ordinačních hodin. Jen v Praze loni skončily dvě pohotovostní služby mimo nemocnice a hrozí, že letos zavře další. Řada praktických lékařů na pohotovosti pracovat nechce, příčinou bývají i úsporná opatření. Ministerstvo zdravotnictví plánuje vytvořit v rámci nemocnic garantovanou síť urgentních příjmů s pohotovostí. Praktičtí lékaři by tam nově měli pracovat povinně.

Po ošetření zlomené ruky na chirurgii jít ke svému praktickému lékaři pro neschopenku? Tato řadu let trvající praxe by měla od ledna skončit. Praktičtí lékaři se rozhodli, že už nebudou vystavovat neschopenky za ambulantní specialisty. Dosud k nim někteří z nich pacienty pro neschopenku posílali.

Lidé, kteří se chtějí nechat očkovat proti chřipce, si musí počkat. Přestože je na vakcínu podle praktických lékařů momentálně nejvhodnější doba, ve většině ordinací došla. Loni kvůli chřipce vyhledalo lékaře zhruba milion lidí, 195 jich na komplikace spojené s nemocí zemřelo.

Lékaři označují Alzheimerovu chorobu jako epidemii 21. století. Jen v Evropské unii odhalí nový případ každých 30 sekund, v Česku se počet od roku 2010 víc než zdvojnásobil. Navíc je tu velká skupina lidí, kteří nemoc mají, ale neví o tom. Řada lékáren přitom nabízí konzultace, které mohou pomoci odhalit riziko nemoci včas. Posílit má i role praktického lékaře, který může od příštího roku u pacientů provádět vyšetření poznávacích funkcí. Čím dřív se na chorobu přijde, tím déle mohou být pacienti soběstační.

Pojišťovny uzavřely dohody o úhradách zdravotní péče pro příští rok v deseti ze 14 segmentů péče. Změny úhrad budou zejména u zubařů, praktických lékařů a gynekologů. Přibudou nové hrazené výkony, péče o těhotné se bude hradit jako balíček. Oznámili to zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a primární péče. Letos bylo plánováno na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, polovina jde do péče v nemocnicích. Praktičtí a zubní lékaři mají asi po šesti procentech.

Budoucnost medicíny směřuje k cílení léčby uvnitř těla a péči uzpůsobené každému pacientovi na míru. V budoucnu budou sami pacienti schopni díky senzorům a technologiím provádět diagnostiku, kterou dnes mají na starosti praktičtí lékaři. Na konferenci Inovace ve zdravotnictví, která je součástí Týdne inovací, to řekl předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hodlá praktické lékaře motivovat, aby měli delší ordinační hodiny. Od května proto spouští program, který navýší platby pro ty lékaře, kteří prodlouží ordinační dobu o hodinu denně. Musí ale splnit ještě několik podmínek, třeba mít alespoň jednou týdně otevřeno až do 18 hodin. Kromě toho hodlá pojišťovna motivovat lékaře také k tomu, aby si otevřeli ordinace na venkově či v menších městech – čili tam, kde je praktiků dlouhodobý nedostatek.