Kraje uvažují o zapojení ambulantních specialistů do přetížených nemocnic

Nahrávám video

Středočeský kraj povolá do nemocnic ambulantní specialisty, aby pomohli s péčí o pacienty s covidem-19. Oznámila to hejtmanka Petra Pecková (STAN). Osm středočeských nemocnic vyhlásilo stav hromadného postižení osob, což značí, že kvůli nedostatku personálu výrazně omezují péči. Pro celé území ale tento stav kraj vyhlašovat nebude. Pravomoc povolat do nemocnic zdravotnický personál například z ordinací ambulantních specialistů dala ve středu krajům vláda. Možnost nyní zvažuje i Pardubický kraj.

V nemocnicích bylo ve středu 8231 lidí s covidem, o 253 méně než v úterý, ale o tisíc více než před týdnem. V těžkém stavu je přes 1700 z nich. Statistiky hospitalizovaných na webu ministerstva nezahrnují pacienty, kteří po deseti dnech nevykazují příznaky koronaviru, takže celkové počty obsazených lůžek jsou vyšší.

Hejtmani a pražský primátor mohou nově do nemocnic povolat lékaře a další zdravotníky s výjimkou praktických lékařů či gynekologů a Středočeský kraj se k tomu již chystá. „Určitě budeme ambulantní specialisty povolávat, ale teď děláme jejich analýzu a budeme je v průběhu dnešního dne (čtvrtka) oslovovat,“ uvedla hejtmanka Petra Pecková. 

Podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka je jejich nasazení problematické. Podle něj by se totiž na jiný druh práce museli nejprve adaptovat, a to i týdny. Stát by měl nejdřív vysvětlit, proč do nemocnic nepovolá lékaře, kteří slouží v nemocničních ambulancích a kteří jsou zvyklí sloužit u lůžek, uvedl.

Zopakoval také, že ambulantní specialisté jsou připraveni převzít péči o všechny pacienty, kteří docházejí do nemocničních ambulancí. „Nemocnicím odlehčíme a nikdo nebude riskovat tím, že nás bude nutit dělat práci, kterou neděláme denně, tedy museli bychom se na ni možná týdny adaptovat,“ dodal Jojko.

Benešovská nemocnice už si takovou pomoc vyzkoušela během jarní vlny pandemie. „Praktičtí lékaři jsou u nás zapojováni do služeb na lékařské služby první pomoci nebo je můžeme využít v očkovacím centru,“ řekl ČT ředitel benešovské Nemocnice Rudolfa a Stefanie Roman Mrva. S tím, že větší část ambulantních lékařů z okresu v nemocnici pohotovost lékařské služby první pomoci (LSPP) slouží. „Nemocnici znají, takže pro nás to zaškolení vlastně není žádný problém a tito lidé u nás mohou pracovat prakticky okamžitě,“ dodal.

Nahrávám video

Pardubický kraj

O pomoc v nemocnicích zřejmě požádá ambulantní sektor také Pardubický kraj. V budoucnu by mohli být povoláni i praktičtí lékaři, uvedl ve čtvrtek na svém facebookovém profilu hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Lůžková kapacita nemocnic je téměř vyčerpaná a chybí zdravotnický personál.

„Osobně budu navrhovat, aby ambulantní sektor byl zapojen po jednotlivých službách, a to tak, že lékař či jiný zdravotník by po vzájemné dohodě s poskytovatelem zdravotní péče mohl sloužit příkladně jednu či dvě služby měsíčně,“ uvedl Netolický. Zdůraznil, že kraj nebude požadovat pracovníka na celý úvazek.

Zda a jak výrazně místní nemocnice potřebují doplnit personál, nyní zjišťují Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Informovali o tom hejtmani Petr Kulhánek (za STAN) a Ivo Vondrák (ANO). Stejně tak osloví nemocnice i hlavní město, sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Jednat bude i se zástupci lékařských organizací.

Pomoc by přivítala nemocnice v Motole nebo Fakultní Thomayerova nemocnice. Dostatek lidí má zatím Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) a Všeobecná fakultní nemocnice (VFN).

Povinnost by měla nařídit vláda, míní Grolich

O tom, že hejtmani mohou kvůli kritické situaci v nemocnicích pečujících o pacienty s nemocí covid-19 nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům s výjimkou například praktiků a gynekologů, rozhodla vláda ve středu. 

„My to určitě chceme a potřebujeme, jenom by bylo lepší, kdyby to vyhlásila celoplošně vláda,“ uvedl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Podle něj to má dva důvody. „Jednak by to bylo stejné po celé České republice, a pokud to vyhlásíme my, šly by náklady za krajem, ale nikdo nám na to nedá peníze,“ dodal. 

Komora nabízí pomoc při povolávání lékařů

Pomoc  s organizací povolávání ambulantních zdravotníků do nemocnic nabízí hejtmanům Česká lékařská komora. Pokud má pomoc dávat smysl, nesmí být podle komory chaotická. Zdravotníci, kteří nemají potřebnou kvalifikaci, by byli v nemocnicích spíše na obtíž. Komora to uvedla v prohlášení svého prezidenta Milana Kubka. 

„Ambulance tvoří první linii obrany našeho zdravotnictví. Po jejím vyklizení se pacienti neuzdraví, jen se nahrnou do beztak již přeplněných nemocnic. Každý by měl dělat to, co umí. V současnosti je nejenom práce praktických lékařů, ale i většiny ambulantních specialistů nenahraditelná,“ uvedla komora. Trvá také na tom, že výpomoc musí být dobrovolná a zdravotníci musí dostat finanční kompenzace ztrát, které vzniknou při uzavření ordinací.

Stav hromadného postižení

Stav hromadného postižení osob vyhlásily ve středu tři středočeské nemocnice – benešovská, kolínská a mladoboleslavská. Ve čtvrtek se připojila zařízení v Kutné Hoře, Mělníku, Nymburku, Rakovníku a Příbrami.

„Nejsme schopni dostát právních rámců, které jsou dané personální vyhláškou, protože tyto zdroje jsou vyčerpány. Tímto oznámením deklarujeme, že se budeme starat o všechny covidové pacienty, jak jen budeme moci, ale může dojít ke snížení úrovně péče,“ uvedl ředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada.

Podle něj je po tomto oznámení péče v nemocnici v režimu, který by se dal nazvat medicínou katastrof. Dodal ale, že akutní péče o necovidové pacienty je bez jakéhokoliv omezení. Zařízení nyní uzavře jedno z lůžkových oddělení chirurgie, tím přibude zhruba dvacet covidových lůžek.

I v Příbrami potvrzují, že lůžka více obsazují mladí a jinak zdraví lidé. „Máme tady ročník 91, ročníky 75, to jsou lidi, kteří nemají žádné zásadní přidružené choroby,“ říká zástupce primáře oddělení ARO v příbramské nemocnici Martin Čermák.

V Mladé Boleslavi uvolňují oddělení následné péče. Čtrnáct sester a dvanáct sanitářů se odsud přesune na covidové oddělení. Otevřít tam díky tomu budou moci dalších dvacet lůžek.

Náročné dny hlásí i kolínská nemocnice. Denně přijmou dvacet pět covidových pacientů. Plná jsou i lůžka intenzivní péče. „Pokud se nám podaří několik lidí vylepšit a přeložit, tak okamžitě jsou v zásobě pacienti, kteří ta lůžka obsazují,“ popisuje předseda představenstva v Oblastní nemocnici Kolín Petr Chudomel.

Stav hromadného postižení osob ale kraj podle hejtmanky Peckové pro celé území vyhlašovat nebude. Podle situace o tom budou rozhodovat jednotlivé nemocnice, uvedla po jednání krizového štábu. „Rozhodli jsme, vzhledem k tomu, jak je Středočeský kraj rozlehlý a kolik zdravotnických zařízení má, že budeme akceptovat, že to jednotlivá zdravotnická zařízení vyhlašují postupně podle situace v tom konkrétním zařízení,“ zdůvodnila.

Stav hromadného postižení osob vyhlásily celoplošně v minulých dnech již Pardubický a Karlovarský kraj.

Ředitel benešovské nemocnice Mrva ujistil, že je stav hromadného postižení spíše organizační záležitost. „Pacienti – ať covidoví nebo necovidoví – nepoznají žádnou změnu. Je to režim, kdy využíváme personál tak, abychom se o všechny pacienty postarali,“ uvedl.

Dodal, že nemocnice nyní poskytuje „nezbytně nutnou péči“, takže například neoperuje náhrady kyčelních kloubů, ale operuje úrazy, onkologii nebo uskřinuté kýly. Kdo však má kýlu neuskřinutou, musí počkat. „Nemáme personální kapacity, abychom mohli zajistit intenzivní pooperační péči,“ ozřejmil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 9 hhodinami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 9 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 11 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 13 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 14 hhodinami
Načítání...