Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
Prezident oznámil své rozhodnutí ve vyjádření na webu Hradu i na sociálních sítích.
Prvním důvodem pro veto je podle Pavla ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,“ uvedl. Pravidla pro hospodaření státu musí být podle něj nastavena tak, aby ochránila nejen současné, ale i budoucí generace. „Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu právě my všichni,“ dodal.
Zákon podle prezidenta zároveň rozšiřuje prostor vlády navyšovat některé výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas sněmovny. „V některých případech smí vláda překročit vlastní schválený rozpočet až o deset procent na základě rozhodnutí jen svého vlastního poradního bezpečnostního orgánu,“ podotkl. Novela to má umožnit v případě zhoršení bezpečnostní situace.
Pavel ve středečním odůvodnění dále uvedl, že novela umožňuje, aby ministerstvo financí měnilo hospodaření některých nezávislých institucí na základě takzvané dohody. „Nepodezírám vládu, že jí jde o další zásah do působení Ústavního soudu, Veřejného ochránce práv, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Národní rozpočtové rady. Ve skutečnosti si tu ale nejsou obě strany rovné a zákon nově vytváří prostor pro to, aby ministerstvo financí o těchto změnách rozhodovalo z výrazně silnější pozice,“ řekl.
Dodal, že nejde o zpochybňování významu investic, i ty důležité do dopravy nebo energetiky ale podle něj musí podléhat jasným pravidlům, odpovědnému hospodaření a demokratické kontrole. „Právě ta chrání veřejné finance i důvěru občanů v to, jak stát nakládá s jejich penězi,“ řekl. Věří, že poslankyně a poslanci budou mít příležitost všechny tyto otázky znovu zvážit a přijmout zákon, který bude lépe chránit odpovědné hospodaření státu i ústavní rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou, dodal Pavel.
Jde o první předlohu odmítnutou hlavou státu během vlády Andreje Babiše (ANO). Celkem jde o třetí předpis, který hlava státu vrátila sněmovně. Loni v únoru Pavel vetoval novelu růstu platů vrcholných politiků či soudců a před dvěma lety novelu, podle které soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími. Sněmovna obě předchozí veta přehlasovala.
Babiš i Schillerová prezidentovo rozhodnutí kritizují
Premiéra Babiše rozhodnutí hlavy státu mrzí. Podle něj je nezodpovědné vůči spoluobčanům. „Tímto rozhodnutím prezident ohrožuje české zdravotnictví, obranyschopnost naší země, výstavbu škol, bezpečnost našich spoluobčanů a rozvoj energetických zdrojů.“ Podle Babiše tak prezident potvrzuje, že je lídrem opozice. Koalice proto udělá vše, aby toto „nezodpovědné, nepromyšlené a aktivistické veto“ přehlasovala, dodal.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že sněmovna prezidentské veto přehlasuje. Bez toho by podle ní deficit příští rok nesměl být nad 150 miliardami korun. Letos by měl být 310 miliard. Na síti X uvedla mezi jiným, že „prezident vetoval hospodářský růst, obranyschopnost, výstavbu nových jaderných bloků a snahu o rozpočtovou transparentnost“. Důvody, na které se odkázal, podle ní „plně korespondují s pokryteckou opoziční rétorikou“.
Sněmovna už musela přehlasovávat Senát
Sněmovna už 8. července hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Opozice ji chce ještě napadnout u Ústavního soudu. Podle kritiků novela rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu.
Novela ve schválené podobě umožní vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace. Kritikům vadí, že by tak mohla učinit pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Umožní vládě také navyšovat výdaje na obranu nad sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní – výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Poslancům začaly minulý týden takzvané parlamentní prázdniny. Na další schůzi by se mohli sejít na konci srpna. Projednali by na ní zejména právě vetovanou novelu k veřejným rozpočtům s uvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti. Organizační výbor sněmovny zařadil týden od 24. srpna mezi ty, v nichž se poslanci sejít mohou, ale nemusejí.
V prvním roce minulého volebního období jednala dolní komora ještě 20. července. Sněmovní lavice pak poslanci zaplnili opět 26. srpna.
Opozice vítá prezidentův krok
Předseda opoziční ODS Martin Kupka vítá prezidentovo rozhodnutí. „Ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a oslabování kontrolní role sněmovny ve prospěch vlády jsou přesně to, před čím jako ODS dlouhodobě varujeme.“
Hnutí STAN soudí, že návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel „ohýbá zákon a umožňuje vládě nadále beztrestně sekat dluhy a zadlužovat celé Česko“. Za jediné skutečné řešení považují zakotvení rozpočtové odpovědnosti přímo do Ústavy ČR. Předseda hnutí Vít Rakušan uvedl, že „snazší a rychlejší zadlužování země, jak ho připravila Alena Schillerová, může schvalovat jen ten, komu je budoucnost ukradená“. Dodal, že pokud by „koalice rozpočtové nezodpovědnosti prezidentovo veto přehlasovala, obrátíme se na Ústavní soud, jak už jsme avizovali“.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib uvedl, že „prezident správně zarazil vládní účetní podvod na občanech“. Vláda si podle něho „chtěla otevřít cestu k obcházení dluhových pravidel a dát si prakticky bianco šek na další zadlužování země“.
Člen rozpočtového výboru sněmovny Jan Jakob (TOP 09) potvrdil plán opozice, že připravuje podání k Ústavnímu soudu. Domnívá se, že vládní návrh je protiústavní. Dodal, že v zákoně chybí pojistky proti svévolnému rozhodnutí vlády. Zdůraznil také, že „prezident vetoval rozpočtové harakiri vlády, které by v rukou Aleny Schillerové znamenalo řeckou cestu“.
Předseda KDU-ČSL Jan Grolich uvedl na síti X mezi jiným, že „změny v zákoně o rozpočtové zodpovědnosti nás můžou naprosto nesmyslně dál zadlužovat“. Uvítal, že ho prezident vrací sněmovně. Doplnil, že lidovci chystají podklady pro ústavní stížnost.
Jak to vidí politologové
Česká politika se podle Michala Pinka z Masarykovy univerzity v Brně dlouhodobě pohybuje mezi fiskálně konzervativním přístupem a naopak otevřenějším přístupem k zadlužování. Prezident podle něj odmítá snahy měnit rozpočtová pravidla způsobem, který by umožňoval jejich obcházení, a jeho postoj je proto logický. Podle něj jde spíše o střet odlišných ekonomických koncepcí než o osobní konflikt.
Podobně i Ladislav Mrklas z CEVRO Univerzity míní, že prezidentovo rozhodnutí odpovídá jeho dlouhodobým postojům proti dalšímu zadlužování státu a rozvolňování rozpočtových pravidel. Zároveň se ale domnívá, že Pavel měl rozhodnutí podrobněji zdůvodnit a opřít o širší argumentaci. V opačném případě podle Mrklase hrozí, že vládní koalice krok využije k dalšímu vykreslování prezidenta jako představitele opozice, což už v reakci zmínil Babiš.
Lukáš Valeš z Newton University uvedl, že spor mezi vládou a Hradem pokračuje. „Prezident zatím vetoval obecně málo zákonů. Válka se bude prohlubovat,“ dodal.
