Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
Prezident oznámil své rozhodnutí ve vyjádření na webu Hradu i na sociálních sítích.
Prvním důvodem pro veto je podle Pavla ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,“ uvedl. Pravidla pro hospodaření státu musí být podle něj nastavena tak, aby ochránila nejen současné, ale i budoucí generace. „Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu právě my všichni,“ dodal.
Zákon podle prezidenta zároveň rozšiřuje prostor vlády navyšovat některé výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas sněmovny. „V některých případech smí vláda překročit vlastní schválený rozpočet až o deset procent na základě rozhodnutí jen svého vlastního poradního bezpečnostního orgánu,“ podotkl. Novela to má umožnit v případě zhoršení bezpečnostní situace.
Pavel ve středečním odůvodnění dále uvedl, že novela umožňuje, aby ministerstvo financí měnilo hospodaření některých nezávislých institucí na základě takzvané dohody. „Nepodezírám vládu, že jí jde o další zásah do působení Ústavního soudu, Veřejného ochránce práv, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Národní rozpočtové rady. Ve skutečnosti si tu ale nejsou obě strany rovné a zákon nově vytváří prostor pro to, aby ministerstvo financí o těchto změnách rozhodovalo z výrazně silnější pozice,“ řekl.
Dodal, že nejde o zpochybňování významu investic, i ty důležité do dopravy nebo energetiky ale podle něj musí podléhat jasným pravidlům, odpovědnému hospodaření a demokratické kontrole. „Právě ta chrání veřejné finance i důvěru občanů v to, jak stát nakládá s jejich penězi,“ řekl. Věří, že poslankyně a poslanci budou mít příležitost všechny tyto otázky znovu zvážit a přijmout zákon, který bude lépe chránit odpovědné hospodaření státu i ústavní rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou, dodal Pavel.
Jde o první předlohu odmítnutou hlavou státu během vlády Andreje Babiše (ANO). Celkem jde o třetí předpis, který hlava státu vrátila sněmovně. Loni v únoru Pavel vetoval novelu růstu platů vrcholných politiků či soudců a před dvěma lety novelu, podle které soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími. Sněmovna obě předchozí veta přehlasovala.
Babiš i Schillerová prezidentovo rozhodnutí kritizují
Premiéra Babiše prezidentovo rozhodnutí mrzí. Podle něj je nezodpovědné vůči našim spoluobčanům. „Tímto rozhodnutím prezident ohrožuje české zdravotnictví, obranyschopnost naší země, výstavbu škol, bezpečnost našich spoluobčanů a rozvoj energetických zdrojů.“ Dodal, že prezident tak potvrzuje, že je lídrem opozice. Koalice proto udělá vše, aby toto „nezodpovědné, nepromyšlené a aktivistické veto“ přehlasovala.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že sněmovna prezidentské veto přehlasuje. Bez toho by podle ní deficit příští rok nesměl být nad 150 miliardami korun. Letos by měl být 310 miliard. Na síti X uvedla mezi jiným, že „prezident vetoval hospodářský růst, obranyschopnost, výstavbu nových jaderných bloků a snahu o rozpočtovou transparentnost. Důvody, na které se odkázal, plně korespondují s pokryteckou opoziční rétorikou.“
Sněmovna už musela přehlasovávat Senát
Sněmovna 8. července hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Opozice ji chce napadnout u Ústavního soudu. Podle kritiků novela rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu.
Novela ve schválené podobě umožní vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace. Kritikům vadí, že by tak mohla učinit pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Umožní vládě také navyšovat výdaje na obranu nad sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Poslancům začaly minulý týden takzvané parlamentní prázdniny. Na další schůzi by se mohli sejít na konci srpna. Projednali by na ní zejména právě vetovanou novelu k veřejným rozpočtům s uvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti. Organizační výbor sněmovny zařadil týden od 24. srpna mezi ty, v nichž se poslanci sejít mohou, ale nemusejí.
V prvním roce minulého volebního období jednala dolní komora ještě 20. července. Sněmovní lavice pak poslanci zaplnili opět 26. srpna.
