Bezpečnostní situace

Německo zaznamenalo prudký nárůst ruských hybridních akcí snažících se destabilizovat zemi, oznámil mluvčí německé diplomacie Martin Giese. Berlín si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Sergeje Nečajeva. Mluvčí poznamenal, že ruské aktivity se týkají dezinformací, špionáže, kybernetických útoků i pokusů o sabotáže. Podle Berlína se Moskva pokusila ovlivnit i únorové parlamentní volby či loni napadla řízení letového provozu.

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.

Světové výdaje na armádu a zbrojení stouply v loňském roce o 6,8 procenta na 2,44 bilionu dolarů (57,82 bilionu korun), což je největší nárůst od roku 2009. Ve své nejnovější zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Největší výdaje připadaly na Spojené státy, Čínu a Rusko, za nimi následuje Indie a Saúdská Arábie.

O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.

Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v pondělním Interview ČT24 kromě pokračující invaze Ruska na Ukrajinu promluvil také o konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se naplno znovu rozhořel před měsícem, kdy extremisté z Pásma Gazy vtrhli na izraelské území, kde vraždili, mučili a unášeli civilisty. Podle Řehky Hamás představuje pro židovský stát existenční hrozbu, v této souvislosti mluví o boji „s čistokrevným zlem“.

Nasazení nových jednotek Severoatlantické aliance v zemích jejího východního křídla je v zájmu české bezpečnosti a Česko by se na něm mělo podílet. Po svém prvním jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem to ve čtvrtek v Bruselu řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Aliance podle něj zůstává jednotná v odmítnutí ruských požadavků, které ohrožují i českou suverenitu. Česká vláda zvažuje, že po zaslání dělostřelecké munice poskytne Ukrajině ještě další pomoc, řekl také Lipavský.