O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.
Rada bezpečnosti OSN má v pátek hlasovat o plném členství Palestiny v organizaci, očekává se však, že Spojené státy hlasování zablokují. Případný souhlas by podle Kuchyňové Šmigolové ale „ve skutečnosti neznamenal nic“.
„Palestinský stát v podobě, v jaké státy existují, v tuto chvíli neexistuje. Všechny demokratické země se shodují na tom, že takový stát může vzniknout jenom přímým jednáním Izraele a reprezentantů Palestiny. Schválit palestinský stát v tuto chvíli jako odměnu za útoku 7. října mi nepřijde jako dobrý nápad,“ uvedla.
Kraus upozornil, že by před uznáním Palestiny bylo třeba vyřešit „řadu technikálií“. „Není ani filozoficky vyřešeno, zda má jít o takzvané dvoustátní řešení nebo dokonce trojstátní. Jsou tu dvě území, která jsou od sebe geograficky velice vzdálená a oddělená teritoriem státu Izrael,“ podotkl s odkazem na rozmístění Palestinců na Západním břehu a v Gaze. Není podle něj jasná ani struktura případného státu, jeho administrativa či reprezentanti. „Může být politické gesto o tom jednat (…), ale v tuto chvíli to v podstatě nemá kam vést,“ doplnil Kraus.
Odpověď Izraele na íránský útok by se neměla vymknout z rukou
Diskutuje se také o tom, jak hodlá židovský stát odpovědět na víkendový útok Íránu na Izrael, který už byl odvetou za zabití íránských velitelů na konzulátu v Damašku. „Scénářů je celá řada – od reakce nulové až po velký útok proti íránskému území,“ nastínila Kuchyňová Šmigolová.
V Izraeli se ale podle ní předpokládá, že vzhledem k rozsahu íránského úderu k reakci dojít musí. Odpověď by však podle ní měla být taková, aby „nerozzlobila blízké přátele, hlavně Spojené státy, demokratické evropské země, a aby nevyvolala regionální válku“.
Kraus doplnil, že Washington po útoku rétoricky podpořil Izrael, zároveň však také upozornil, že si nepřeje, aby Jeruzalém odvetou eskaloval spirálu násilí tak, že už nepůjde zastavit. „Aby i Íránci byli ochotni akceptovat, že míra odvety je legitimní a nepotřebovali vytvářet reakci ještě silnější,“ vysvětlil.
Poznamenal, že Írán disponuje jednou z nejpočetnějších armád na Blízkém a Středním Východě. „Na druhou stranu je to těleso, které posledních čtyřicet a více let trpí ohromným množstvím mezinárodních sankcí. Ozbrojené síly jsou podfinancované, zastaralé, je tam celá řada problémů,“ zdůraznil.
Odpověď Jeruzaléma podle velvyslankyně může přijít brzy, ale i s několikatýdenním odstupem. „Předpokládá se, že když k útoku nedošlo již v těchto dnech, tak k němu pravděpodobně dojde až po svátcích pesach, které budou v Izraeli trvat přibližně následujících deset dní,“ vysvětlila.
„Myslím si, že nakonec bude odveta v šedé zóně. Že se nebude jednat o přímý útok vůči íránskému teritoriu, ale například vůči íránským zástupným aktérům v jiných zemích – Libanonu, Sýrii nebo Iráku,“ předpokládá Kraus. „(Izraelská vláda) by měla reagovat tak opatrně, aby se to celé nevymklo z rukou,“ dodal.
