Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.
Izrael scénáře odvety tají. Sílí spekulace o útoku na jaderné zařízení v Íránu či milice
Izraelský válečný kabinet bude jednat o reakci na víkendový útok třetí den v řadě. Členy užšího vládního orgánu, který má pravomoc rozhodnout o případné vojenské reakci, jsou premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jo'av Galant a Benny Gantz, který před vypuknutím války v Gaze patřil mezi hlavní opoziční lídry.
„Situaci nadále pečlivě vyhodnocujeme, jsme v maximální pohotovosti. Írán za své útoky ponese adekvátní následky. Izraelská armáda zůstává při své obraně připravená reagovat na jakoukoliv hrozbu ze strany Íránu,“ zdůraznil šéf izraelské armády Herzi Halevi.
Západ v čele se Spojenými státy vyzývá židovský stát k umírněné odpovědi. „Pokud jde o jakoukoli izraelskou reakci, je to jejich rozhodnutí, co udělají, jestli to udělají a jak to udělají. Ale z hlediska USA nadále dáváme jasně najevo, že neusilujeme o širší regionální válku. A budeme usilovat o to, aby to tak zůstalo,“ konstatoval mluvčí Pentagonu Pat Ryder.
Americký prezident Joe Biden sdělil izraelskému premiérovi Netanjahuovi, že Spojené státy se nezúčastní přímého izraelského úderu na Írán ani jej nepodpoří. Zatímco Netanjahuova vláda volá po rychlé reakci, experti naléhají na Izraelce, aby s rozhodnutím nespěchali. Podle magazínu Foreign Policy musí izraelské vedení pečlivě zvážit, zda půjde do risku většího útoku, který by teoreticky mohl ohrozit západní pomoc a podporu židovskému státu, nebo zda se vydá cestou zdrženlivosti.
Tři hlavní scénáře
Jeruzalém má tři hlavní možnosti, jak na íránský úder reagovat, píše magazín Foreign Policy. První z možných scénářů je útok na zařízení spojené s íránským jaderným programem. Vývoj v této oblasti v islámské republice zrychlil po vypovězení jaderné dohody Spojenými státy před šesti lety. Podle některých amerických činitelů je Teherán teoreticky schopen vyrobit nukleární zbraň do několika měsíců, pokud se tak rozhodne. Írán tvrdí, že jeho jaderný program má výhradně mírové využití.
Izrael nukleární program jeho úhlavního nepřítele dlouhodobě znepokojuje. Jedno z největších íránských jaderných zařízení Natanz se ale nachází tak hluboko v zemi, že by ho těžko zničila jakákoli bomba, a selhání by pro Izrael bylo v případě odvety nepříznivé. Navíc přímý útok na íránský jaderný program by pravděpodobně vedl ke konci nově vzniklé koalice arabských států, které o víkendu podporovaly izraelské obranné úsilí proti Íránu, upozorňuje Foreign Policy. Podle expertů by to znamenalo také zostření konfliktu s libanonským Hizballáhem.
Možný izraelský útok na íránská jaderná zařízení znepokojuje šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho, který vyzval ke zdrženlivosti. Teherán svá jaderná zařízení uzavřel v neděli v obavách před možnou odvetou, v pondělí je ale opět otevřel. MAAE tam chce své inspektory vpustit v úterý, až se ujistí, že se situace uklidnila.
Druhou možnou izraelskou odpovědí je cílit na íránské vojenské činitele s vysokou hodností, jako je třeba velitel leteckých a kosmických sil revolučních gard Amir Ali Hajizadeh, který o víkendu řídil útok dronů a raket mířený proti židovskému státu. Jeruzalém by se mohl zaměřit také na klíčová místa spojená s íránskou armádou, sklady zbraní či velitelství revolučních gard, ať už v Íránu, nebo mimo něj.
Pokud se izraelští lídři rozhodnou nezvyšovat napětí v regionu, mohou zvolit třetí možnost, a to kybernetický útok na Írán, případě udeřit na spřátelené skupiny islámské republiky, jako je třeba Hizballáh v Libanonu nebo ozbrojené milice v Sýrii a v Iráku, shrnuje varianty Foreign Policy.
„Zatím (nic) nevíme a je to logické. Izrael to nebude oznamovat předem včetně letového řádu odpovědi. Je otázkou, jestli izraelské náznaky nejsou jen taktickým manévrem, tedy připomenout Íránu, že nemůže být v klidu, že teď je řada na Íránu, aby se strachoval a sledoval úzkostlivě vzdušný prostor. Izrael možná nemá tak urgentní plány, aby dnes, zítra, za týden na Írán zaútočil,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Podle politického geografa Libora Jelena z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy bude izraelská vláda trvat na odvetě, aby „neztratila kredit mezi svými přívrženci v Izraeli“. „To ale může ještě dál štěpit izraelskou společnost, protože ne všichni izraelští občané mají pro konání Benjamina Netanjahua pochopení,“ poznamenal expert.
Výzva k zavedení sankcí
Izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac v úterý oznámil, že v mezičase zahájil diplomatický útok proti Íránu. „Ráno jsem poslal dopisy 32 zemím a hovořil s desítkami ministrů zahraničí a vedoucích představitelů po celém světě, které jsem vyzval k uvalení sankcí na íránský projekt vývoje raket a k označení islámských revolučních gard za teroristickou organizaci. To by Írán svázalo a oslabilo,“ popsal Kac. „Írán je třeba zastavit hned – než bude pozdě,“ dodal.
Židovský stát prozatím informoval spojence jako Jordánsko, Egypt a státy Perského zálivu, že svou odvetu provede tak, aby je Írán nemohl zahrnout do případného protiúderu. Některé země v regionu se totiž obávají, že by je Teherán v případě izraelského odvetného úderu mohl pohnat k odpovědnosti.
Írán předem slibuje ráznou odpověď. „Kategoricky prohlašujeme, že sebemenší akce proti íránským zájmům se rozhodně setká s tvrdou, rozsáhlou a bolestivou reakcí proti každému pachateli,“ prohlásil íránský prezident Ebráhím Raísí.
Později ale řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že Írán nemá zájem na dalším zesilování napětí na Blízkém východě. Putin vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a nedopustí nové kolo konfrontace.
Íránský prezident zopakoval, že jeho země o víkendu „uplatnila právo na sebeobranu“ a zaútočila na „centra“, odkud byl 1. dubna veden útok na součást íránského velvyslanectví v syrském hlavním městě. Raísí dodal, že operace „měla za cíl potrestat agresora a byla úspěšná“. Při útoku v syrské metropoli zahynulo sedm příslušníků íránských revolučních gard.
V úterý večer pak šéf unijní diplomacie Josep Borrell prohlásil, že Evropská unie (EU) začne v reakci na žádosti některých členských států pracovat na rozšíření sankcí vůči Íránu. Prohlášení přišlo podle agentury Reuters po mimořádné videokonferenci ministrů zahraničí EU svolané k projednání důsledků útoku.
Návrh by podle Borrella rozšířil sankční režim, jehož cílem je omezit dodávky íránských bezpilotních letounů do Ruska tak, aby zahrnoval i dodávky střel a mohl by se vztahovat i na dodávky prostředníkům na Blízkém východě.
Takový návrh veřejně podporují Německo, Francie a několik dalších členů EU. Borrell uvedl, že je také pro a diplomaté na něm budou v nadcházejících dnech pracovat, aby o věci mohli ministři znovu jednat na pondělním zasedání v Lucemburku.
Překročení červené linie
I podle některých Izraelců vedení židovského státu porušilo „pravidla hry“, když zaútočilo na íránský konzulát, přičemž dosud se podobné útoky konaly na území třetích států, upozornil výzkumný pracovník Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru. Podle některých kritiků udělal tedy chybu Netanjahu, když tímto krokem nebývale zvýšil napětí mezi oběma znepřátelenými zeměmi, poznamenal expert.
Izrael ale v posledních týdnech nereaguje ani na zvyšující se nátlak zejména ze strany USA, pokud jde o příměří v Pásmu Gazy. Netanjahu dával najevo, že ani pod tíhou kritiky nehodlá ustoupit a spustí ofenzivu v Rafáhu na jihu enklávy. Nyní se izraelskému premiérovi podařilo vymanit z izolace.
„Íránský útok pomohl Izraeli nabýt lepší postavení na mezinárodní scéně, kdy je už několik měsíců ostře kritizován za postup v Gaze, a íránský útok od toho odvedl pozornost. Domnívám se, že někteří racionálnější členové izraelské vlády to mohou cítit jako příležitost, aby vybudovali mezinárodní koalici proti Íránu a aby později došlo k úderům proti íránským cílům třeba v Sýrii, a že třeba nedojde k odvetě stejným způsobem přímo na íránské území. To by nevyhnutelně vedlo k válce mezi oběma zeměmi,“ myslí si Záhora.
Podle experta by se ale nejednalo o útočnou koalici, nýbrž obrannou alianci, která by se zaměřila kupříkladu na intenzivnější společná vojenská cvičení, výměnu zpravodajských informací či technologií, jelikož válku s Íránem si nikdo nepřeje.
„Pokud by ale pokračovaly útoky na Izrael, tak Izrael bude mít vždy podporu svých spojenců. Nemyslím si, že by Spojené státy nebo Západ přerušily kontakty nebo podporu, pokud by Izrael zaútočil na Írán,“ zdůraznil Jelen.
Írán je podle něj regionální velmoc, která není ovšem vnitřně příliš stabilní, a proto vyvíjí značnou aktivitu v zahraniční politice a „supluje tak nedostatky svého vládnutí doma“. „Zároveň ale platí, že má silnou a dobře vyzbrojenou armádu, která je minimálně v tom regionálním kontextu velmocí,“ podotkl Jelen.