Libor Jelen

Na Floridě v neděli jednaly ukrajinská a americká strana o plánu Washingtonu na ukončení války Ruska proti Ukrajině. Šéf americké diplomacie Marco Rubio rozhovory označil za velmi produktivní, ale ještě je podle něj zapotřebí další práce, aby mohlo být dosaženo míru. Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov schůzku pokládá za úspěšnou. Podle agentury AP jednání trvalo asi čtyři hodiny.

Před dvaceti lety se izraelské síly stáhly z Pásma Gazy a vláda definitivně přešla pod Palestince. Krok vedl k otřesům na izraelské politické scéně, vzestupu Hamásu a následné blokádě, jež uvrhla enklávu do chudoby. Mnohdy násilím byly v roce 2005 vysídleny i tisíce obyvatel nelegálních židovských osad. Někteří Izraelci teď spřádají plány na poválečný návrat.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

V Izraeli pohřbili Širi Bibasovou a její dvě děti, které v říjnu 2023 uneslo palestinské teroristické hnutí Hamás. Jejich těla Hamás vrátil teprve minulý týden. Pohřeb se uskutečnil v soukromí na hřbitově v kibucu Nir Oz nedaleko domu, kde rodina žila. Samotnému pohřbu předcházelo smuteční procesí, které v ulicích a na náměstích sledovaly tisíce lidí, informoval zpravodajský server The Times of Israel. Širi i oba chlapci byli uloženi společně do jedné rakve, aby i po smrti mohli zůstat spolu, dodal web.

Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám postupují ve své ofenzivě proti syrským vládním vojskům Bašára Asada dál směrem na jih od již obsazeného Aleppa. Bývalá velvyslankyně ČR v Libanonu, Turecku a Sýrii a bývalá chargé d'affaires ČR v Iráku Eva Filipi si nemyslí, že by ofenziva režim syrského autoritáře ohrozila. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského se v Sýrii střetávají zájmy mnoha dalších aktérů.

Rusko půl hodiny před čtvrtečním úderem informovalo Washington, že se chystá odpálit balistickou raketu středního doletu na ukrajinské Dnipro, uvedl Pentagon. Zprávy o varování už potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Spojené státy zdůraznily, že je použití experimentální rakety neodradí, budou i nadále poskytovat Kyjevu nové zbraně a urychlí dodávky. Balistické rakety se vyznačují velmi vysokou rychlostí a obranu proti nim dokáží zajistit jen sofistikované systémy protivzdušné obrany, jako je americký Patriot.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump v úterý informoval, že jeho poradcem pro národní bezpečnost se stane člen Sněmovny reprezentantů za stát Florida Michael (Mike) Waltz, bývalý příslušník speciálních sil, známých jako zelené barety.

Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Postoj jednotlivých komunit v Libanonu vůči Izraeli není jednotný a zabití vůdce Hizballáhu neodsoudilo plošně ani muslimské obyvatelstvo, řekl ČT24 politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Libanon je podle něj zhroucený stát a lidé mají velké obavy z izraelské invaze, která by mohla vést k nové občanské válce. Muslimové a křesťané v Libanonu spolu bojovali už mezi lety 1975 až 1990.

Migranti, kterým se podařilo při cestě ze severní Afriky překonat Středozemní moře a dostat se do Itálie, se už brzy mohou dočkat transportu do Albánie. Umožňuje to dohoda mezi Tiranou a Římem, kterou obě země ratifikovaly v únoru letošního roku. Část kapacity azylových center přímo v Albánii je už připravená.

Rusko a Čína posilují strategické partnerství. Jejich představitelé Vladimir Putin a Si Ťin-pching odsoudili chování Spojených států amerických a slíbili si nadále prohlubovat obranné a vojenské vztahy. Peking se pro Moskvu, která čelí sankcím kvůli agresi na Ukrajině, stal klíčovým spojencem. Moskva pro Peking zase zdrojem levných surovin.

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.

Nejméně 26 lidí zemřelo a desítky dalších se zranily při dvou bombových útocích v pákistánském Balúčistánu. Došlo k tomu v předvečer parlamentních voleb. I přes stoupající počet útoků slibuje vláda zajistit 127 milionům voličů bezpečnost. Hlavní obavy ale panují o férovost voleb. Oblíbený bývalý premiér Imran Chán byl odsouzen k mnohaletému vězení a účastnit se jich nesmí. Podle analytiků se chystá nejotevřenější manipulace politiky armádou za poslední roky.

Mezinárodní institut pro strategická studia loni evidoval 183 regionálních konfliktů, což je nejvíc za posledních třicet let. Vedle velkých válek na Ukrajině a mezi Izraelem a Hamásem jsou to desítky vnitrostátních konfliktů či boj s drogovými kartely. Nejvýraznější je za poslední dekádu nárůst konfliktů, které vedou teroristické organizace v čele s al-Káidou, Islámským státem a jejich odnožemi. V Evropě mají experti kromě dalších vojenských ambicí Ruska obavy zejména z rostoucího napětí na Balkáně, upozornil pořad Zóna ČT24.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.