Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám postupují ve své ofenzivě proti syrským vládním vojskům Bašára Asada dál směrem na jih od již obsazeného Aleppa. Bývalá velvyslankyně ČR v Libanonu, Turecku a Sýrii a bývalá chargé d'affaires ČR v Iráku Eva Filipi si nemyslí, že by ofenziva režim syrského autoritáře ohrozila. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského se v Sýrii střetávají zájmy mnoha dalších aktérů.
Asad s Ruskem a Íránem není až tak slabý, míní exvelvyslankyně v Sýrii Filipi
Filipi se nedomnívá, že hrozí, že by větší části Sýrie opět ovládly džihádistické ozbrojené skupiny. „Tak, jak to sleduji, se mi nezdá, že by to mělo nějaký dalekosáhlý, případně rozšířený rozměr,“ řekla s tím, že není přesvědčena o tom, že by Asad s Ruskem a Íránem byl „až tak slabý“.
Podle diplomatky souvisí současná povstalecká ofenziva v Sýrii s oslabením íránských proxy (zástupných) skupin na Blízkém východě, jako jsou Hizballáh či Hamás. „Hizballáh bojuje v Sýrii, stejně jako Írán,“ vysvětlila.
„Myslím, že je jasné, že v tomto konfliktu, který má nějakou vnitřní dimenzi, je ještě spousta zájmů okolních zemí i světových mocností,“ prohlásil bývalý velvyslanec Česka při NATO Landovský s tím, že jde i o dva spojence v NATO. „Jedním je Turecko, které, myslím, docela konzistentně prosazuje svoji politiku, zejména v těch příhraničních oblastech. Druhým jsou Spojené státy,“ upřesnil.
„Kdybych měl říct základní linii, tak to je Asadův režim, který je šíitský. Zároveň to vždy byl režim sekulární, proto je velmi paradoxní, že je podporovaný Íránem. (..) Na straně druhé je podporovaný Ruskem, což je historická vazba, protože Sýrie, Asadův režim i režim jeho otce byl ve studené válce se Sovětským svazem,“ shrnul situaci politický geograf z Univerzity Karlovy Libor Jelen.
Pro ruskou intervenci v Sýrii byly podle Filipi dva důvody. „Putin chtěl rozšířit svůj vliv po rozpadu Sovětského svazu. Druhý moment byl, že Putin tehdy prohlásil, že je lépe zabít džihádisty v Sýrii než u sebe doma,“ sdělila s tím, že oblast střední Asie je pro džihádisty „úrodná“.
Podle Landovského se Rusko pokouší zjistit, „jestli sovětská podpora, která je jistě kredibilní a vydrží, je i dlouhodobě funkční“. Otázkou podle něj je, jestli ruská pomoc silou bude dlouhodobě generovat „nějaké stabilní prostředí“ třeba právě v Sýrii, kde mají Rusové vlastní zájmy.