Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.
Izrael i Írán se z dubnového raketového útoku poučily, shodli se experti
21 minut
Události, komentáře: Napětí na Blízkém východě pohledem expertů
V úterý Írán vyslal na Izrael dvě stovky raket. Teherán má podle izraelského vedení počítat s odvetou. Ta by měla přijít do několika dnů. Během středy vyslalo asi stovku raket i libanonské hnutí Hizballáh. Izraelské letectvo pokračuje v náletech na cíle v Libanonu a střety s bojovníky Hizballáhu hlásí i pozemní jednotky, které překročily hranici.
Výroky íránského prezidenta o tom, že přijde z jeho strany silnější reakce, ale že Teherán válku nechce, považuje politický geograf Libor Jelen za standardní prohlášení představitele regionální mocnosti a autoritářského režimu.
Ponaučení z dubnového útoku
Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy se z íránského dubnového raketového útoku na Izrael poučily oba státy. Teherán na rozdíl od dubna, kdy nejdříve zaútočil drony a raketami s plochou dráhou letu, tentokrát útočil rovnou balistickými raketami.
Na rozdíl od dubna tak Izrael neměl tolik času na přípravu. Jeho třístupňová vrstva protivzdušné obrany zapůsobila podle analytika skvěle a nedošlo k závažným ztrátám. Podle něj se jedná o „nejlepší protivzdušnou obranu na světě“.
Proti balistickým raketám byl použit systém Arrow, „ten dokonce umí spočítat trajektorii letu balistických raket a dokonce si vyhodnotí, zda raketa dopadne na cíl, který je pro Izrael hodnotný“, dodal Bříza.
Tři fronty
Izrael svádí boj na třech frontách. V případě boje proti teroristickým hnutím Hizballáh a Hamás se ale jedná o kontaktní konflikt v jednom regionu, což přináší velkou logistickou i strategickou náročnost, komentoval Jelen.
Írán se ale nachází několik set kilometrů daleko. Přestřelky s ním nejsou tak časté a mají především souvislost s odvetnými útoky a reakcemi, doplnil Jelen.
Podle něj je klíčové, že státy, se kterými Izrael vedl válku v minulosti, tedy Egypt, Jordánsko a částečně Sýrie, neválčí.
Obavy Západu
Západ se bojí ještě větší eskalace a Amerika nechce, aby izraelská odveta mířila na íránský jaderný program.
Podle bezpečnostního analytika Břízy došlo v posledních měsících k likvidaci prestiže íránského režimu, který aktuálně nemá v regionu své prostředníky, jelikož hnutí Hizballáh je „vojensky na kolenou“, a není schopný takové koordinace.
„Íránský jaderný program je z tohoto úhlu pohledu velice citlivá věc a právě proto je Izrael odrazován. Na druhou stranou, kdy jindy než teď. Izrael toto dobře zvažuje,“ doplnil Bříza.
NATO: Limit eskalace ještě nebyl překročen
Severoatlantická aliance celou situaci na Blízkém východě vyhodnocuje jak na úrovni organizace, tak členských států, sdělil stálý představitel Česka při NATO David Konecký, který byl dalším hostem Událostí, komentářů. Podle něj je situace stále relativně pod kontrolou a „stále existuje limit eskalace, který nebyl překročen“.
