Výrobce útočných dronů, balistických raket nebo „skrytý“ podporovatel Ruska v invazi na Ukrajině. Írán v posledních letech investuje do raketového programu, prostředky posílá zejména do vývoje balistických střel. Hrozba otevřené války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a podle expertů je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu.
Írán nepolevuje ve vývoji raket
Írán navzdory kritice ze strany Spojených států a Evropy uvádí, že bude svůj raketový program dále rozvíjet. Ujistil o tom letos v září i nově zvolený prezident Masúd Pezeškján, dodal, že se Írán nikdy nevzdá svého raketového programu. Má prý „odstrašující charakter“. Západní vojenští analytici však tvrdí, že Teherán ve vyjádřeních o schopnostech svého arzenálu někdy „přehání“.
Každá ze dvou složek íránských ozbrojených sil, regulérní armáda i islámské revoluční gardy zformované v roce 1979 po islámské revoluci, mají vlastní letectvo, pozemní i námořní síly.
Strategické raketové síly Íránu spadají pod kontrolu revolučních gard. Íránský raketový program byl spuštěn v 80. letech během irácko-íránského konfliktu. Od války s Irákem, během níž oba státy odpalovaly střely na města, vyvíjel Írán balistický program jako zastrašující prostředek, zejména vzhledem k zbrojnímu embargu OSN, které mu znemožnilo nakupovat sofistikované vojenské systémy. Embargo platilo do října 2020, Rada bezpečnosti ho poté neprodloužila.
Íránská armáda v úterý podnikla masivní údery na izraelské území. Nikdy v dějinách válek neodpálila jedna strana tolik balistických raket během jediného dne. V úterý jich vyslal Írán na Izrael 181 během pouhé půl hodiny.
S balistickými a hypersonickými střelami si neporadí systém Iron dome určený proti raketám krátkého doletu. V úterý Izrael chránily americké torpédoborce ve Středozemním moři a systémy protivzdušné obrany Arrow, které jsou schopny zasáhnout i cíle letící mimo atmosféru. Írán v úterý pravděpodobně maximálně využil všechna svá odpalovací zařízení, víc balistických střel už najednou není schopen vypálit.
Horizont ČT24: Íránské útoky na Izrael (zdroj: ČT24)
Útok íránských sil na Izrael byl velkým testem pro protivzdušnou obranu židovského státu, uvedl ve vysílání ČT24 politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Byly tam použity – z pohledu Íránu – relativně sofistikované zbraně, ve velkém počtu,“ popsal. Byť některé rakety prošly izraelskou protivzdušnou obranou, škody jsou podle Kofroně „poměrně malé“.
Izrael by větší část střel zachytil i bez pomoci spojenců, usoudil dále. „Otázka je, kolik ze střel by na konci dopadlo,“ upozornil s tím, že v případě průchodu většího množství raket přes izraelskou obranu by se i zvyšovaly škody, a to i u civilního obyvatelstva.
Odvetný úder židovského státu by podle analytiků mohl dopadnout například na ropné terminály, případně na oblasti, kde se předpokládá, že Írán vyvíjí jaderné zbraně. V minulosti však Izrael útočil i na různá vojenská zařízení Íránu. „Jak masivní izraelská odpověď bude, těžko říct,“ uvedl. Případná velká odveta by minimálně dočasně zahýbala s cenami ropy, Kofroň nevyloučil ani ovlivnění amerických voleb.
Západní obezřetnost
Obavy z íránských balistických raket nicméně přispěly k tomu, že tehdejší americký prezident Donald Trump v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015. Rozhodnutí Trump zdůvodnil mimo jiné tím, že smlouva neřeší íránský balistický program. Nepřímá jednání mezi Teheránem a administrativou současného amerického prezidenta Joea Bidena o záchraně jaderné dohody od září 2022 nepokročila.
Za zastíraný vývoj raketové technologie považují USA a některé další země také íránský vesmírný program, který mají revoluční gardy i íránské ozbrojené síly. Írán v uplynulém desetiletí umístil na oběžnou dráhu několik satelitů a v roce 2013 poslal do vesmíru opici. V posledních letech se ale vesmírný program potýkal s problémy. Jeden z programů nosných raket zaznamenal pět neúspěšných startů v řadě a při požáru na Chomejního kosmodromu v únoru 2019 zahynuli tři výzkumníci.
Dodávky zbraní pro Rusko
Íránský zbrojní program se dostal do centra pozornosti mimo jiné v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle západních představitelů totiž Teherán dodává Rusku zbraně pro jeho válku. Ruská armáda už roky používá k útokům na ukrajinské cíle drony Šáhed, Mohádžer a Araš íránské výroby. Teherán navzdory varování od západních zemí prodal Moskvě stovky až tisíce těchto bezpilotních letounů.
Teherán opakovaně označuje americká obvinění z dodávek zbraní Rusku za „nepodložená“ a tvrdí, že není stranou konfliktu na Ukrajině. Ukrajinské letectvo loni v prosinci uvedlo, že Rusko během války na Ukrajinu například vypustilo 3,7 tisíce bojových dronů Šáhed, které mají dolet stovky kilometrů a při nárazu explodují. Podle zdrojů agentury Reuters Írán Rusku poskytl také stovky výkonných balistických střel země-země.
Írán také desítky let pomáhá budovat i vyzbrojovat ozbrojené skupiny, které si kladou za cíl zničení Izraele. Tato neformální aliance zahrnuje zejména palestinské teroristické hnutí Hamás v Pásmu Gazy, teroristické hnutí Hizballáh v Libanonu, povstalce hútíe v Jemenu a různé šíitské ozbrojené skupiny v Iráku a Sýrii.
„Největší arzenál na Blízkém východě“
Teherán v posledních letech rozšiřuje svůj raketový program, zaměřuje se hlavně na balistické střely. Podle odborníků je íránský arzenál již nyní největší na Blízkém východě a podle odhadů má Teherán tisíce balistických a řízených střel s různým doletem. Americký generál Kenneth McKenzie řekl loni v Kongresu, že Írán vlastní přes tři tisíce balistických střel, a to modelů určených k nesení konvenčních i jaderných hlavic.
V loňském roce Írán například představil svou první hypersonickou balistickou raketu vlastní výroby. Střela Fattáh má podle íránských představitelů dolet 1400 kilometrů a dokáže údajně vyvinout rychlost až 15 tisíc kilometrů za hodinu. Uváděný dolet by zhruba odpovídal třeba vzdálenosti mezi západní íránskou hranicí a izraelským městem Tel Aviv.
Podle západních odborníků je v současnosti základem všech íránských balistických raket středního doletu střela Šaháb-3, která byla poprvé použita v roce 2003 a může nést hlavici o hmotnosti 760 až 1200 kilogramů. Nejnovější varianty této rakety s doletem jeden až dva tisíce kilometrů trefí cíl s přesností na 300 metrů a mohou být odpalovány i z mobilních zařízení.
Washingtonská nevládní organizace Arms Control Association uvádí, že Írán dále disponuje balistickými střelami Šaháb-1 s odhadovaným doletem 300 kilometrů či rodinou balistických střel Fáteh-110, jako je například raketa Zolfaghar s doletem zhruba 700 kilometrů.
Teherán také zřejmě disponuje raketami Emad-1 s doletem až dva tisíce kilometrů a Sedžíl s doletem až 2,5 tisíce kilometrů. Ve svém arzenálu má Írán také řízenou střelu Ch-55 vyrobenou podle sovětského modelu a pokročilou protilodní střelu Chalíd Farz.