Výrobce útočných dronů, balistických raket nebo „skrytý“ podporovatel Ruska v invazi na Ukrajině. Írán v posledních letech investuje do raketového programu, prostředky posílá zejména do vývoje balistických střel. Hrozba otevřené války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a podle expertů je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu.
Írán navzdory kritice ze strany Spojených států a Evropy uvádí, že bude svůj raketový program dále rozvíjet. Ujistil o tom letos v září i nově zvolený prezident Masúd Pezeškján, dodal, že se Írán nikdy nevzdá svého raketového programu. Má prý „odstrašující charakter“. Západní vojenští analytici však tvrdí, že Teherán ve vyjádřeních o schopnostech svého arzenálu někdy „přehání“.
Každá ze dvou složek íránských ozbrojených sil, regulérní armáda i islámské revoluční gardy zformované v roce 1979 po islámské revoluci, mají vlastní letectvo, pozemní i námořní síly.
Strategické raketové síly Íránu spadají pod kontrolu revolučních gard. Íránský raketový program byl spuštěn v 80. letech během irácko-íránského konfliktu. Od války s Irákem, během níž oba státy odpalovaly střely na města, vyvíjel Írán balistický program jako zastrašující prostředek, zejména vzhledem k zbrojnímu embargu OSN, které mu znemožnilo nakupovat sofistikované vojenské systémy. Embargo platilo do října 2020, Rada bezpečnosti ho poté neprodloužila.
Íránská armáda v úterý podnikla masivní údery na izraelské území. Nikdy v dějinách válek neodpálila jedna strana tolik balistických raket během jediného dne. V úterý jich vyslal Írán na Izrael 181 během pouhé půl hodiny.
S balistickými a hypersonickými střelami si neporadí systém Iron dome určený proti raketám krátkého doletu. V úterý Izrael chránily americké torpédoborce ve Středozemním moři a systémy protivzdušné obrany Arrow, které jsou schopny zasáhnout i cíle letící mimo atmosféru. Írán v úterý pravděpodobně maximálně využil všechna svá odpalovací zařízení, víc balistických střel už najednou není schopen vypálit.
Útok íránských sil na Izrael byl velkým testem pro protivzdušnou obranu židovského státu, uvedl ve vysílání ČT24 politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Byly tam použity – z pohledu Íránu – relativně sofistikované zbraně, ve velkém počtu,“ popsal. Byť některé rakety prošly izraelskou protivzdušnou obranou, škody jsou podle Kofroně „poměrně malé“.
Izrael by větší část střel zachytil i bez pomoci spojenců, usoudil dále. „Otázka je, kolik ze střel by na konci dopadlo,“ upozornil s tím, že v případě průchodu většího množství raket přes izraelskou obranu by se i zvyšovaly škody, a to i u civilního obyvatelstva.
Odvetný úder židovského státu by podle analytiků mohl dopadnout například na ropné terminály, případně na oblasti, kde se předpokládá, že Írán vyvíjí jaderné zbraně. V minulosti však Izrael útočil i na různá vojenská zařízení Íránu. „Jak masivní izraelská odpověď bude, těžko říct,“ uvedl. Případná velká odveta by minimálně dočasně zahýbala s cenami ropy, Kofroň nevyloučil ani ovlivnění amerických voleb.
Západní obezřetnost
Obavy z íránských balistických raket nicméně přispěly k tomu, že tehdejší americký prezident Donald Trump v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015. Rozhodnutí Trump zdůvodnil mimo jiné tím, že smlouva neřeší íránský balistický program. Nepřímá jednání mezi Teheránem a administrativou současného amerického prezidenta Joea Bidena o záchraně jaderné dohody od září 2022 nepokročila.
Za zastíraný vývoj raketové technologie považují USA a některé další země také íránský vesmírný program, který mají revoluční gardy i íránské ozbrojené síly. Írán v uplynulém desetiletí umístil na oběžnou dráhu několik satelitů a v roce 2013 poslal do vesmíru opici. V posledních letech se ale vesmírný program potýkal s problémy. Jeden z programů nosných raket zaznamenal pět neúspěšných startů v řadě a při požáru na Chomejního kosmodromu v únoru 2019 zahynuli tři výzkumníci.
Dodávky zbraní pro Rusko
Íránský zbrojní program se dostal do centra pozornosti mimo jiné v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle západních představitelů totiž Teherán dodává Rusku zbraně pro jeho válku. Ruská armáda už roky používá k útokům na ukrajinské cíle drony Šáhed, Mohádžer a Araš íránské výroby. Teherán navzdory varování od západních zemí prodal Moskvě stovky až tisíce těchto bezpilotních letounů.
Teherán opakovaně označuje americká obvinění z dodávek zbraní Rusku za „nepodložená“ a tvrdí, že není stranou konfliktu na Ukrajině. Ukrajinské letectvo loni v prosinci uvedlo, že Rusko během války na Ukrajinu například vypustilo 3,7 tisíce bojových dronů Šáhed, které mají dolet stovky kilometrů a při nárazu explodují. Podle zdrojů agentury Reuters Írán Rusku poskytl také stovky výkonných balistických střel země-země.
Írán také desítky let pomáhá budovat i vyzbrojovat ozbrojené skupiny, které si kladou za cíl zničení Izraele. Tato neformální aliance zahrnuje zejména palestinské teroristické hnutí Hamás v Pásmu Gazy, teroristické hnutí Hizballáh v Libanonu, povstalce hútíe v Jemenu a různé šíitské ozbrojené skupiny v Iráku a Sýrii.
„Největší arzenál na Blízkém východě“
Teherán v posledních letech rozšiřuje svůj raketový program, zaměřuje se hlavně na balistické střely. Podle odborníků je íránský arzenál již nyní největší na Blízkém východě a podle odhadů má Teherán tisíce balistických a řízených střel s různým doletem. Americký generál Kenneth McKenzie řekl loni v Kongresu, že Írán vlastní přes tři tisíce balistických střel, a to modelů určených k nesení konvenčních i jaderných hlavic.
V loňském roce Írán například představil svou první hypersonickou balistickou raketu vlastní výroby. Střela Fattáh má podle íránských představitelů dolet 1400 kilometrů a dokáže údajně vyvinout rychlost až 15 tisíc kilometrů za hodinu. Uváděný dolet by zhruba odpovídal třeba vzdálenosti mezi západní íránskou hranicí a izraelským městem Tel Aviv.
Podle západních odborníků je v současnosti základem všech íránských balistických raket středního doletu střela Šaháb-3, která byla poprvé použita v roce 2003 a může nést hlavici o hmotnosti 760 až 1200 kilogramů. Nejnovější varianty této rakety s doletem jeden až dva tisíce kilometrů trefí cíl s přesností na 300 metrů a mohou být odpalovány i z mobilních zařízení.
Washingtonská nevládní organizace Arms Control Association uvádí, že Írán dále disponuje balistickými střelami Šaháb-1 s odhadovaným doletem 300 kilometrů či rodinou balistických střel Fáteh-110, jako je například raketa Zolfaghar s doletem zhruba 700 kilometrů.
Teherán také zřejmě disponuje raketami Emad-1 s doletem až dva tisíce kilometrů a Sedžíl s doletem až 2,5 tisíce kilometrů. Ve svém arzenálu má Írán také řízenou střelu Ch-55 vyrobenou podle sovětského modelu a pokročilou protilodní střelu Chalíd Farz.
