Oběti holocaustu ve čtvrtek v Česku připomnělo veřejné čtení jmen lidí vyvražděných nacisty. Akce se konala podvacáté a v letošním roce celkem ve 38 městech. Památku obětí si připomněli také v Polsku, kde od třinácti hodin v bývalém nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi uspořádali Pochod živých. Letos je to osmdesát let od konce druhé světové války.
„Čtením jmen navracíme obětem jejich tváře, příběhy a důstojnost. Připomínáme, že za statistikami genocidy stáli konkrétní lidé,“ sdělil ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus. Akce se každoročně koná v Den památky obětí holocaustu a hrdinství – Jom ha-šoa. Letošní počet zapojených měst je podle pořadatelů nejvyšší za uplynulé ročníky.
Kupříkladu v Praze se čtení jmen konalo na Mariánském náměstí od čtrnácti do sedmnácti hodin. V Brně se pak akce konala v totožném čase na Moravském náměstí a v Plzni v tomtéž hodinovém rozmezí ve Smetanových sadech. Kompletní seznam měst a časů čtení najdou lidé na webu akce. V podstatě kdokoliv z veřejnosti mohl přijít na jedno z těchto míst a organizátoři mu předali krátký sezam s několika oběťmi, přiblížil odpoledne redaktor ČT Marek Martinovský s tím, že následně každý, kdo o to měl zájem, se mohl zapojit do veřejného čtení.
Na pražském Mariánském náměstí podle Martinovského mělo zaznít celkem asi dvacet tisíc jmen. „Seznamy se v průběhu let nepatrně mění. Ať už když třeba badatelé zjistí, že některá z domnělých obětí nakonec přežila nacistický teror, ale zároveň se ozývají lidé, kteří najdou v rodinných archivech informace o tom, že některý jejich známý či příbuzný se stal taktéž obětí nacistického teroru,“ popsal s tím, že akce se zúčastnili i velvyslanci či zástupci velvyslanectví některých států.
Akce se konala i v Brně. „My si připomínáme památku více než deseti tisíc spoluobčanů židovského původu, kteří byli transportováni, většinou přes Terezín, dále do koncentračních táborů, z nichž tam více než devadesát procent zemřelo a zpátky do Brna už se nevrátili,“ uvedl předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.
Na českém území za druhé světové války zřídili nacisté například sběrný tábor pro Židy v Terezíně v roce 1941. Tamním ghettem prošlo na 155 tisíc lidí, převážně Židů z českého území a dalších zemí Evropy, a 118 tisíc z nich zahynulo. Část lidí zemřela přímo v Terezíně (zhruba 35 tisíc) kvůli tristním životním podmínkám a část nacisté poslali do vyhlazovacích táborů, například do komplexu táborů u Osvětimi v Polsku, kde zemřelo celkem asi 1,1 milionu lidí.
Právě v Terezíně si každý rok připomínají stovku jmen obětí. Připomínat jejich osudy čtením jmen budou ještě v roce 2340.
Pietní akce ve světě
Oběti holocaustu si připomínají i na dalších místech. V bývalém koncentračním táboře v Osvětimi se od třinácti hodin konal Pochod živých, na kterém se každoročně scházejí tisíce lidí z celého světa. K pochodu se připojil i polský prezident Andrzej Duda se svým izraelským protějškem Jicchakem Herzogem. Oba zdůraznili, že je důležité si hrůzy holocaustu připomínat.
Památku šesti milionů Židů zavražděných nacisty si ve čtvrtek připomínají také v Izraeli, kde se ráno rozezněly sirény. Lidé se zastavili tam, kde právě byli, řidiči vystoupili z aut a postáli se skloněnou hlavou. Během dne se v zemi koná i celá řada dalších pietních akcí.
Termín holocaust se používá pro systematické vyvražďování lidí nacisty za druhé světové války, především Židů. Dalším terčem nacistů byli Romové a také Slované, homosexuálové, lidé s handicapem či političtí odpůrci režimu.
