Jicchak Herzog

Představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím agentuře AP řekl, že bylo obnoveno úsilí o dojednání příměří v Pásmu Gazy. Server Axios už ve čtvrtek oznámil, že Izrael předložil Hamásu aktualizovaný návrh na propuštění rukojmí. Portál The Times of Israel nicméně informaci v pátek upravil, podle něj tuto nabídku předložil Egypt, který zástupce zmíněného hnutí hostí v Káhiře, ale že Jeruzalém je plně otevřen diskusi. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu pravděpodobně svolá mítink na toto téma na neděli. Podle Naíma trvá Hamás na třech klíčových požadavcích, je však prý ochotný projevit flexibilitu.

Až třicet Izraelců utrpělo zranění při potyčkách fotbalových fanoušků v Amsterdamu po čtvrtečním utkání Maccabi Tel Aviv s Ajaxem. Pět z nich bylo hospitalizováno, policie během noci zadržela 62 lidí. Násilí tvrdě odsoudili nizozemský premiér Dick Schoof i šéf nejsilnější strany Geert Wilders. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po „děsivém incidentu“ požaduje zákrok nizozemských úřadů proti útočníkům. Do Amsterdamu se urychleně vydá šéf izraelské diplomacie Gideon Saar.

Šéf palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár je mrtev, v Pásmu Gazy ho zabili izraelští vojáci. Jeho smrtí však válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl v projevu ve čtvrtek večer izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od útoku na Izrael z loňského 7. října. Prezident země Jicchak Herzog armádu a bezpečnostní složky za zabití Sinvára pochválil. Podle amerického prezidenta Joea Bidena není Hamás po smrti svého vůdce schopen loňský útok opakovat a otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci.

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.

Izrael si připomíná rok od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás, které stále v Pásmu Gazy drží rukojmí, která islamisté při vpádu odvlekli. Izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem však na podmínky pro jejich propuštění kladené Hamásem nechce přistoupit, proti čemuž v celé zemi protestují statisíce lidí. Přesto, že po říjnovém útoku obliba Netanjahua rapidně klesla, nyní v souvislosti se zahájením operací Izraele v Libanonu a vůči Íránu jeho popularita stoupá. Oblibě se těší také premiérova strana Likud.

V centru Mnichova nedaleko izraelského generálního konzulátu policie ve čtvrtek zastřelila muže, který u sebe měl dlouhou střelnou zbraň. Podle německých médií o tom informoval bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann, podle kterého muž mohl plánovat útok na izraelský generální konzulát. Oblast kolem konzulátu a Dokumentačního centra pro historii nacismu, kde se incident odehrál, policisté uzavřeli. Izraelský prezident Jicchak Herzog incident označil za teroristický čin. Jako pokus o něj vyšetřuje střelbu i tamní policie.

Šest izraelských rukojmí, jejichž těla izraelská armáda vyzvedla z Pásma Gazy, bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zastřeleno zblízka, zhruba 48 až 72 hodin před pitvou, tedy ve čtvrtek nebo v pátek. Smrt rukojmí, kterým bylo mezi třiadvaceti a čtyřiceti lety, židovským státem hluboce otřásla. Přes deset měsíců strávili v zajetí. Když se přiblížilo osvobození, teroristé čtyři muže a dvě ženy zavraždili. V labyrintech pod Gazou únosci schovávají nejspíš ještě 97 lidí. Třetina z nich už pravděpodobně není naživu.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se domnívá, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová by byla v listopadových prezidentských volbách v USA snazší soupeř než prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal. Bývalý prezident Trump to řekl v rozhovoru s televizí CNN. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Spojené státy jsou odhodlány co nejrychleji dosáhnout příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle agentury AP to při jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Tel Avivu prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten později v Jeruzalémě jednal také s premiérem Benjaminem Netanjahuem, mimo jiné o humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Izrael ve středu znovu otevřel jediný hraniční přechod na severním okraji Pásma Gazy a umožnil průjezd kamionů s humanitární pomocí přes kontrolní stanoviště Erez, informovala agentura Reuters, podle které izraelské úřady krok učinily v návaznosti na požadavky Spojených států týkající se řešení rostoucí humanitární krize na palestinském území.

Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.

Spojené státy se hlásí k závazku NATO, kdy útok na jednoho člena je útokem na všechny, řekla při úvodním dni Mnichovské bezpečnostní konference americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) zase prohlásil, že Německo musí výrazně navýšit investice na obranu, a to na tři procenta HDP ročně, a ne na dvě procenta, jak zní dohoda států NATO. Chce také, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev žádá a které spolková vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) odmítá poskytnout. Česko zastupuje na konferenci prezident Petr Pavel.

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že jednotky židovského státu v noci na úterý na jihu Pásma Gazy zcela obklíčily město Chán Júnis, které bylo podle nich baštou palestinského teroristického hnutí Hamás. Při této operaci za posledních čtyřiadvacet hodin zabili izraelští vojáci desítky teroristů, napsal web The Times of Israel (ToI) s odvoláním na armádu. V pondělí zároveň zemřelo 24 příslušníků IDF. Většinu z nich zabily exploze ve dvou budovách, záchranné práce trvaly několik hodin, doplnil portál.

Česká vláda vyčlenila pět milionů korun na humanitární pomoc pro palestinské civilisty prostřednictvím Světového potravinového programu a pět milionů pro izraelské zdravotnické organizace, uvedl český prezident Petr Pavel, který v pondělí dopoledne přiletěl do Tel Avivu. V Izraeli jednal se svým protějškem Jicchakem Herzogem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou a členem válečného kabinetu Bennym Gancem.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu začal ve čtvrtek projednávat žádost Jihoafrické republiky (JAR) o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle ní v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Africká země žádá soud, aby předběžným opatřením zastavil vojenské operace židovského státu v Gaze. Své argumenty ve čtvrtek přednesli zástupci Jihoafrické republiky, v pátek si soud vyslechne argumenty Izraele, jehož ministerstvo zahraničí označilo jednání za jeden z největších projevů pokrytectví v historii, doplněný řadou nepravdivých a nepodložených tvrzení. Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo návrh Izraele na týdenní přestávku v bojích v Pásmu Gazy výměnou za propuštění asi čtyřiceti rukojmí, včetně všech zbývajících žen a dětí. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na egyptské představitele, kteří se podílejí na zprostředkování těchto jednání v Káhiře. Podle nich si Hamás k jakémukoliv vyjednávání klade podmínku, aby nejprve utichly zbraně. O „vězních či výměnných dohodách“ nehodlají jednat ani další islamistické organizace v Pásmu Gazy, dokud Izrael zcela nezastaví vojenské operace.

Izraelská vláda ve středu nad ránem schválila dohodu o čtyřdenním příměří s teroristickým hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba padesáti rukojmí držených v Pásmu Gazy. V prohlášení to uvedl úřad vlády, podle něhož je země ochotna prodlužovat příměří o den za každých deset dalších propuštěných. Teroristické hnutí Hamás krátce poté dohodu přivítalo s tím, že zajistí osvobození 150 vězněných Palestinců a přísun humanitární pomoci do Gazy. Podle Hamásu začne klid zbraní platit ve čtvrtek v 9 hodin ráno středoevropského času. Podle poradce izraelského premiéra ale k propouštění rukojmí nedojde dřív než v pátek, jednání prý dál pokračují.

V centru americké metropole se v úterý shromáždili lidé, aby vyjádřili solidaritu Izraelcům ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Cílem manifestace také bylo odsoudit antisemitismus. Lidé podle agentury AP mimo jiné vykřikli „nikdy více“ v odkaze na holocaust a útok Hamásu ze 7. října. Akci doprovodila silná bezpečnostní opatření.

Mezi izraelskými vojáky, kteří bojují proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy, je mimo jiné i jeden ze synů izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Naopak syn premiéra Jair Netanjahu zůstává na Floridě, což vzbuzuje kritiku od některých izraelských rezervistů.

Mezi mrtvými po útoku teroristů z palestinské teroristické organizace Hamás jsou také Beduíni. Arabská menšina, které Jeruzalém podle jejích členů nevěnuje příliš pozornosti a ochrany, žije v oblasti u Pásma Gazy. Říjnový útok tak mnozí z nich zažili osobně, na jiné dopadl ztrátou blízkých. Mezi Beduíny jsou také hrdinové, kteří při pomoci druhým neváhali nasadit svůj život.

Český premiér Petr Fiala (ODS) navštívil Izrael, kde jednal se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem. Fiala bude usilovat o to, aby summit Evropské unie tento týden potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Řekl, že Česko je díky silnému obrannému průmyslu připraveno poskytnout Izraeli pomoc.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu navštíví Izrael. O jeho cestě jako první informovala rakouská agentura APA s odvoláním na úřad rakouského kancléře, protože Karl Nehammer poletí spolu s Fialou. Vídeň označila za cíl cesty „ukázat solidaritu s izraelským lidem“. Podle Strakovy akademie je návštěva koordinována s nadcházejícím summitem Evropské rady, který bude ve čtvrtek.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.