Jicchak Herzog

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky. Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila zabití dvou Palestinců, kteří podle ní chystali na Západním břehu Jordánu útoky.

V Izraeli v noci na pondělí zatkli vojenskou generální prokurátorku Jifat Tomerovou-Jerušalmiovou, která se v pátek vzdala této funkce. V rezignačním dopise přiznala, že loni umožnila zveřejnění videonahrávky, která zřejmě zachycuje sexuální zneužití Palestince izraelskými vojáky. Ten byl podle deníku Ha'arec v polovině října propuštěn z izraelského vězení v rámci výměny za izraelské rukojmí na základě dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás.

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Jordánsko v úterý převzalo 131 členů propalestinské humanitární flotily Global Sumud, které od minulého týdne zadržoval Izrael, uvedl Reuters s odkazem na jordánské ministerstvo zahraničí. Prohlášení úřadu zmínilo Českou republiku jako jednu ze zemí původu převzatých osob. České ministerstvo zahraničí o něco později potvrdilo, že česká občanka Šárka Přikrylová byla spolu se skupinou Švýcarů deportována z Izraele a nachází se v Jordánsku.

Do egyptského letoviska Šarm aš-Šajch v pondělí přicestovaly delegace Izraele a Hamásu, napsala agentura AFP s odkazem na zdroj z letiště. Podle agentury AP na místě již začaly nepřímé rozhovory o propuštění rukojmí a konci války v Gaze na základě nedávného návrhu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ráno v Káhiře jednali zástupci palestinského teroristického hnutí Hamás s představiteli Kataru a Egypta, kteří rozhovory zprostředkovávají.

Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu a premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Joav Galant k ní podněcovali, uvedla podle agentury AFP nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území ve zprávě. Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron ji označil podle agentury Reuters za skandální a nepravdivou. Zprávu podle AFP kategoricky odmítlo také izraelské ministerstvo zahraničí, které zároveň vyzvalo k okamžitému zrušení komise.

Nejméně šest mrtvých si v pondělí vyžádala střelba u vjezdu do Jeruzaléma, uvedl izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Dvacet lidí utrpělo zranění, včetně těhotné ženy. Podle záchranářů dva lidé zemřeli po převozu do nemocnice. Izraelská policie uvedla, že zneškodnila dva útočníky. Česká diplomacie zatím nemá informace, že by mezi oběťmi byli Češi.

Jasnou shodu v klíčových otázkách zahraniční politiky konstatovali na čtvrtečním setkání prezident Petr Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS), vyplývá z následných tiskových vyjádření Hradu a vlády. Politici diskutovali i o situaci na Blízkém východě, kde se v minulých týdnech jejich názory lišily. Probrali také tvorbu státního rozpočtu na rok 2026, krizovou legislativu, výdaje na obranu či koordinaci zahraničních cest.

Izrael neumožní vznik Státu Palestina, řekl podle izraelských médií americkým novinářům ministr zahraničí Gideon Saar. Podle něj je vznik palestinského státu krokem ke zničení Izraele. V uplynulých týdnech řada zemí oznámila svůj záměr uznat samostatný palestinský stát, čímž chtějí podpořit takzvané dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem – tedy existenci palestinského státu vedle toho židovského.

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.

Památník obětí šoa, dvě synagogy a židovskou restauraci v centru Paříže potřísnili zelenou barvou neznámí pachatelé v noci na sobotu, uvedla agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje. Kamery kolem 04:35 SELČ zaznamenaly černě oděnou postavu, jak sprejem ničí zmíněný památník židovského holocaustu. Zatím se nenašly žádné nápisy a k útoku se nikdo nepřihlásil. Zděšení nad „útokem na židovské instituce“ vyjádřil izraelský prezident Jicchak Herzog.

Ve Vatikánu se uskutečnila inaugurační mše nového papeže Lva XIV., který při příjezdu věřící poprvé pozdravil z takzvaného papamobilu. Samotný obřad začal v deset hodin. Pontifik v projevu kritizoval násilí i hospodářský systém, jenž nadměrně využívá přírodu a nechává na okraji chudé. Jeho slova poslouchalo mnoho zahraničních politiků, na náměstí svatého Petra bylo podle úřadů na 150 tisíc lidí.

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.

Oběti holocaustu ve čtvrtek v Česku připomnělo veřejné čtení jmen lidí vyvražděných nacisty. Akce se konala podvacáté a v letošním roce celkem ve 38 městech. Památku obětí si připomněli také v Polsku, kde od třinácti hodin v bývalém nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi uspořádali Pochod živých. Letos je to osmdesát let od konce druhé světové války.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) při středečním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem. Netanjahu poděkoval české vládě za veškerou podporu, uvedl na síti X Lipavský, který bude v Izraeli do čtvrtka. Ministr v Izraeli také slavnostně uvedl kontaktní ambasádu NATO, jejíž roli velvyslanectví Česka nedávno převzalo.

V Pásmu Gazy došlo k předání dalších tří rukojmí, která drželo od předloňského října v zajetí palestinské teroristické hnutí Hamás. To dopoledne předalo rukojmí představitelům Červeného kříže, kteří trojici mužů automobily převezli do koridoru Necarim, jenž je pod kontrolou izraelské armády. Ta potvrdila, že rukojmí převzala. Dva z propuštěných jsou ve špatném zdravotním stavu, potvrdila ředitelka nemocnice, kde podstoupili zdravotní prohlídku. Izraelské úřady již potvrdily propuštění 183 palestinských vězňů výměnou za rukojmí.

Neshody, které na poslední chvíli provázely ve středu ohlášenou dohodu o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění izraelských rukojmí, již byly vyřešeny a v pátek ráno se sejde izraelská vláda, aby hlasovala o jejím schválení. Uvedla to izraelská a americká média s odvoláním na své zdroje, úřad premiéra Benjamina Netanjahua však tuto informaci dosud nepotvrdil. Pokud dohodu schválí izraelský bezpečnostní kabinet i koaliční vláda, měla by v neděli vstoupit v platnost první fáze klidu zbraní.

Představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím agentuře AP řekl, že bylo obnoveno úsilí o dojednání příměří v Pásmu Gazy. Server Axios už ve čtvrtek oznámil, že Izrael předložil Hamásu aktualizovaný návrh na propuštění rukojmí. Portál The Times of Israel nicméně informaci v pátek upravil, podle něj tuto nabídku předložil Egypt, který zástupce zmíněného hnutí hostí v Káhiře, ale že Jeruzalém je plně otevřen diskusi. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu pravděpodobně svolá mítink na toto téma na neděli. Podle Naíma trvá Hamás na třech klíčových požadavcích, je však prý ochotný projevit flexibilitu.

Až třicet Izraelců utrpělo zranění při potyčkách fotbalových fanoušků v Amsterdamu po čtvrtečním utkání Maccabi Tel Aviv s Ajaxem. Pět z nich bylo hospitalizováno, policie během noci zadržela 62 lidí. Násilí tvrdě odsoudili nizozemský premiér Dick Schoof i šéf nejsilnější strany Geert Wilders. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po „děsivém incidentu“ požaduje zákrok nizozemských úřadů proti útočníkům. Do Amsterdamu se urychleně vydá šéf izraelské diplomacie Gideon Saar.

Šéf palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár je mrtev, v Pásmu Gazy ho zabili izraelští vojáci. Jeho smrtí však válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl v projevu ve čtvrtek večer izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od útoku na Izrael z loňského 7. října. Prezident země Jicchak Herzog armádu a bezpečnostní složky za zabití Sinvára pochválil. Podle amerického prezidenta Joea Bidena není Hamás po smrti svého vůdce schopen loňský útok opakovat a otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci.

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.