Netanjahu žádá o milost, chce „usmířit národ“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

„Kancelář prezidenta si je vědoma, že se jedná o mimořádnou žádost, která s sebou nese významné důsledky. Po obdržení všech relevantních stanovisek prezident žádost zodpovědně a upřímně zváží,“ sdělila Herzogova kancelář.

Milost se v Izraeli tradičně udílí pouze po skončení trestního řízení, ve kterém byl obžalovaný odsouzen. Premiérovi právníci však argumentují tím, že prezident může zasáhnout, když je v sázce zájem veřejnosti – což podle nich v tomto případě platí – s cílem překonat rozkol a posílit národní jednotu.

Netanjahu: Kdo si přeje dobro země, milost podpoří

Herzog v září prohlásil, že Netanjahuovy případy jsou těžkopádné a zatěžují systém. Dodal, že už doporučil, aby se obžaloba a obhajoba pokusily uzavřít dohodu o vině a trestu. „Pokud budu kontaktován s žádostí o udělení milosti, zvážím to,“ avizoval také Herzog s tím, že jde o „dobro pro společnost a pro stát“.

Netanjahu v neděli prohlásil, že okamžité ukončení jeho korupčního procesu by přispělo k tolik potřebnému národnímu usmíření. „Moji právníci zaslali žádost o milost prezidentovi země. Očekávám, že každý, kdo si přeje dobro země, tento krok podpoří,“ řekl premiér v krátké videozprávě zveřejněné jeho stranou Likud. Prezident USA Donald Trump tento měsíc Herzoga vyzval, aby milost pro Netanjahua zvážil s tím, že premiér údajně čelí „politicky motivovanému a neoprávněnému stíhání“.

Vysocí představitelé vládní koalice Netanjahuovo rozhodnutí chválí, píše server Times of Israel. Ofir Kac z Netanjahuovy strany Likud sdělil, že ačkoli bylo „všem jasné, že tento vysoce politický proces se hroutí“ a Netanjahu „mohl snadno prokázat svou nevinu v tomto zkorumpovaném stíhání“, zvolil místo toho jinou cestu „v zájmu uzdravení země a smíření“.

Udělení milosti Netanjahuovi je „kritické pro bezpečnost státu“, argumentuje krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir a zdůrazňuje to, co popisuje jako „kritickou nutnost“ provést změny v soudním systému, „zejména reformu zkorumpovaného a opovrženíhodného státního zastupitelství, které zfabrikovalo případy Netanjahua“.

Opozice vyzývá k zamítnutí

Členové opozice naproti tomu vyzývají prezidenta, aby žádost zamítl. Argumentují, že ukončení dlouhotrvajícího korupčního procesu s premiérem by poškodilo právní stát a umožnilo premiérovi vyhnout se odpovědnosti za jeho údajné činy.

Ve veřejném videoprohlášení adresovaném Herzogovi opoziční lídr Jair Lapid prohlašuje, že prezident „nemůže Netanjahua omilostnit bez přiznání viny, vyjádření lítosti a okamžitého odchodu z politického života“.

Předseda Demokratů Jair Golan trvá na tom, že „odpuštění žádají pouze viníci“. „Jedinou cestou k jednotě národa je zastavení stroje nenávisti a jedu, zastavení rozpadu právního a demokratického systému. A tato cesta začíná vaší rezignací a odchodem z veřejného života v Izraeli,“ říká Golan v projevu adresovaném Netanjahuovi.

„Po šesti letech soudního řízení, po deseti letech tvrzení, že ‚nic není a nic nebude‘, se nyní ukazuje, že se bojíte pravdy. Jedinou možnou dohodou je, abyste převzal odpovědnost, přiznal vinu a osvobodil zemi, aby mohla dýchat a zotavit se,“ argumentuje Golan.

Netanjahu je nejdéle sloužícím premiérem v Izraeli

Netanjahu byl obžalován z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry ve třech samostatných případech. Je obžalován jako první izraelský premiér v úřadu a proces s ním začal v květnu 2020. Netanjahu vinu popírá a tvrdí, že je obětí nepřátelsky zaměřených médií a soudů.

Jeho právníci se dlouhodobě snaží o zdržování procesu a po začátku války v Pásmu Gazy v říjnu 2023 žádali několikrát o odklad mimo jiné kvůli obavám o Netanjahuovu bezpečnost či kvůli jeho vytížení kvůli válce.

Projev Benjamina Netanjahua na Valném shromáždění OSN (26. září 2025)
Zdroj: Reuters/Kylie Cooper

Netanjahu je nejdéle sloužícím izraelským premiérem. Poprvé jím byl zvolen v roce 1996 a v prosinci 2022 zahájil šesté funkční období. Další volby by se měly konat v říjnu příštího roku. Průzkumy veřejného mínění podle agentury AP naznačují, že jeho koalice, která je považována za nejpravicovější v historii Izraele, by měla problémy získat dostatek křesel potřebných k sestavení vlády. V Netanjahuově vládě je několik ultraortodoxních i krajně pravicových stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 5 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 6 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 8 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 10 hhodinami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...