Netanjahu žádá o milost, chce „usmířit národ“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

„Kancelář prezidenta si je vědoma, že se jedná o mimořádnou žádost, která s sebou nese významné důsledky. Po obdržení všech relevantních stanovisek prezident žádost zodpovědně a upřímně zváží,“ sdělila Herzogova kancelář.

Milost se v Izraeli tradičně udílí pouze po skončení trestního řízení, ve kterém byl obžalovaný odsouzen. Premiérovi právníci však argumentují tím, že prezident může zasáhnout, když je v sázce zájem veřejnosti – což podle nich v tomto případě platí – s cílem překonat rozkol a posílit národní jednotu.

Netanjahu: Kdo si přeje dobro země, milost podpoří

Herzog v září prohlásil, že Netanjahuovy případy jsou těžkopádné a zatěžují systém. Dodal, že už doporučil, aby se obžaloba a obhajoba pokusily uzavřít dohodu o vině a trestu. „Pokud budu kontaktován s žádostí o udělení milosti, zvážím to,“ avizoval také Herzog s tím, že jde o „dobro pro společnost a pro stát“.

Netanjahu v neděli prohlásil, že okamžité ukončení jeho korupčního procesu by přispělo k tolik potřebnému národnímu usmíření. „Moji právníci zaslali žádost o milost prezidentovi země. Očekávám, že každý, kdo si přeje dobro země, tento krok podpoří,“ řekl premiér v krátké videozprávě zveřejněné jeho stranou Likud. Prezident USA Donald Trump tento měsíc Herzoga vyzval, aby milost pro Netanjahua zvážil s tím, že premiér údajně čelí „politicky motivovanému a neoprávněnému stíhání“.

Vysocí představitelé vládní koalice Netanjahuovo rozhodnutí chválí, píše server Times of Israel. Ofir Kac z Netanjahuovy strany Likud sdělil, že ačkoli bylo „všem jasné, že tento vysoce politický proces se hroutí“ a Netanjahu „mohl snadno prokázat svou nevinu v tomto zkorumpovaném stíhání“, zvolil místo toho jinou cestu „v zájmu uzdravení země a smíření“.

Udělení milosti Netanjahuovi je „kritické pro bezpečnost státu“, argumentuje krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir a zdůrazňuje to, co popisuje jako „kritickou nutnost“ provést změny v soudním systému, „zejména reformu zkorumpovaného a opovrženíhodného státního zastupitelství, které zfabrikovalo případy Netanjahua“.

Opozice vyzývá k zamítnutí

Členové opozice naproti tomu vyzývají prezidenta, aby žádost zamítl. Argumentují, že ukončení dlouhotrvajícího korupčního procesu s premiérem by poškodilo právní stát a umožnilo premiérovi vyhnout se odpovědnosti za jeho údajné činy.

Ve veřejném videoprohlášení adresovaném Herzogovi opoziční lídr Jair Lapid prohlašuje, že prezident „nemůže Netanjahua omilostnit bez přiznání viny, vyjádření lítosti a okamžitého odchodu z politického života“.

Předseda Demokratů Jair Golan trvá na tom, že „odpuštění žádají pouze viníci“. „Jedinou cestou k jednotě národa je zastavení stroje nenávisti a jedu, zastavení rozpadu právního a demokratického systému. A tato cesta začíná vaší rezignací a odchodem z veřejného života v Izraeli,“ říká Golan v projevu adresovaném Netanjahuovi.

„Po šesti letech soudního řízení, po deseti letech tvrzení, že ‚nic není a nic nebude‘, se nyní ukazuje, že se bojíte pravdy. Jedinou možnou dohodou je, abyste převzal odpovědnost, přiznal vinu a osvobodil zemi, aby mohla dýchat a zotavit se,“ argumentuje Golan.

Netanjahu je nejdéle sloužícím premiérem v Izraeli

Netanjahu byl obžalován z úplatkářství, podvodu a porušení důvěry ve třech samostatných případech. Je obžalován jako první izraelský premiér v úřadu a proces s ním začal v květnu 2020. Netanjahu vinu popírá a tvrdí, že je obětí nepřátelsky zaměřených médií a soudů.

Jeho právníci se dlouhodobě snaží o zdržování procesu a po začátku války v Pásmu Gazy v říjnu 2023 žádali několikrát o odklad mimo jiné kvůli obavám o Netanjahuovu bezpečnost či kvůli jeho vytížení kvůli válce.

Projev Benjamina Netanjahua na Valném shromáždění OSN (26. září 2025)
Zdroj: Reuters/Kylie Cooper

Netanjahu je nejdéle sloužícím izraelským premiérem. Poprvé jím byl zvolen v roce 1996 a v prosinci 2022 zahájil šesté funkční období. Další volby by se měly konat v říjnu příštího roku. Průzkumy veřejného mínění podle agentury AP naznačují, že jeho koalice, která je považována za nejpravicovější v historii Izraele, by měla problémy získat dostatek křesel potřebných k sestavení vlády. V Netanjahuově vládě je několik ultraortodoxních i krajně pravicových stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Samozřejmě, že je tu nenecháme.“ Lidé se z Kramatorsku evakuují i s mazlíčky

Pozice Ukrajiny je podle jejího ministra zahraničí Andrije Sybihy nejlepší za poslední rok. V oblastech u frontové linie ale panují obavy a lidé dál opouštějí své domovy. V ostřelovaných městech Slavjansk a Kramatorsk natáčel štáb ČT.
před 3 mminutami

Na Kypru začal neformální summit EU, na místě je i Zelenskyj

V kyperském letovisku Aja Napa ve čtvrtek večer začal neformální summit Evropské unie, potvrdila mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy, který jednání předsedá. Na místě je vedle premiérů a prezidentů členských států sedmadvacítky také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Očekává se, že šéfové států a vlád zemí EU budou jednat o válce na Ukrajině a konfliktech na Blízkém východě. Za Česko se účastní premiér Andrej Babiš (ANO).
před 10 mminutami

Izraelské útoky zabily na jihu Libanonu místní novinářku

Izraelské útoky na jižní Libanon zabily místní novinářku Amál Chalílovou a zranily fotografku Zajnab Faradžovou. Napsala to v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného libanonského vojenského činitele a noviny, pro které novinářka pracovala. Izraelská armáda se zatím k informaci o jejím úmrtí nevyjádřila. Dříve podle Reuters uvedla, že má zprávy o dvou zraněných novinářkách. Libanon obvinil Izrael z válečných zločinů.
01:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy EU finálně schválily půjčku pro Ukrajinu i dvacátý balík sankcí proti Rusku

Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
13:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podle Vystrčila Rutteho potěšila Babišova slova, že Česko splní závazky vůči NATO

Vyjádření českého premiéra Andreje Babiše (ANO), že Praha splní své závazky vůči Severoatlantické alianci, potěšilo generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po svém jednání s Ruttem v Bruselu. Teprve v příštích týdnech a zejména na červencovém summitu NATO v Ankaře se ale podle Vystrčila ukáže, zda to, co šéf české vlády prohlásil, bylo skutečně myšleno vážně.
před 3 hhodinami

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
16:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet světových multimilionářů by mohl během pěti let vzrůst na skoro čtyři tisíce

Podle údajů realitní společnosti Knight Frank by počet multimilionářů ve světě mohl do roku 2031 vzrůst na téměř čtyři tisíce, protože superbohatí hromadí majetek stále rychlejším tempem.
před 4 hhodinami

Sněmovna podpořila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů se zřejmě zpřísní. Zákon by měl zavést horní hranici nákladů na takový úvěr. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět překročit o čtyři body čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu zákona, která tyto novinky přináší, ve čtvrtek podpořila sněmovna. Poslanci schválili i zavedení doplňovacích komunálních voleb. Odpoledne se věnují ústním interpelacím.
09:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...