Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebyl tím, kdo dokázal přivést více než dvouletý konflikt s Hamásem ke kýženému výsledku. Ještě donedávna razil tvrdý válečný kurz. Nejen rodiny a blízcí unesených Izraelců ho kritizovali, že válku prodlužuje v zájmu svého politického setrvání. Ačkoliv si nyní body za příměří na Blízkém východě připisuje zejména prezident USA Donald Trump, současná situace dává státníkovi Netanjahuova střihu přeci jen šanci na přežití.
„Během posledních dvou let sabotoval každou šanci na dohodu, zmařil jednání, bombardoval mediátory, štval proti rodinám rukojmí,“ kritizovala koncem září izraelského premiéra matka unesené Hamásem Eniag Zangaukerová.
Kdo byl naopak spokojen a kdo Netanjahua tlačil směrem k eskalaci války, byli krajně pravicoví ministři – hlasy, které byly sice v menšině, ale pro udržení křehké koalice nezbytné. „Pokud bude válka proti Hamásu obnovena – a to jsem premiérovi řekl –, abychom ji rozhodli a uskutečnili zatím nedosažené cíle, do vlády se vrátíme,“ prohlašoval v lednu například izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.
Status quo, v němž měl Netanjahu zdánlivě fungovat donekonečna, zvrátil až tlak ze zámoří. Vehemenci dostal po nezdařeném izraelském útoku na představitele Hamásu v Kataru – v zemi, která patří ke spojencům USA. Donald Trump izraelskému premiérovi nedlouho poté poskytl příležitost přímo v Bílém domě k telefonické omluvě v rozhovoru s jeho katarským protějškem.
Katarská diplomacie pak uvedla, že hlavním cílem je, aby se obdobná situace už nikdy neopakovala.
Poté už Benjamin Netanjahu zřejmě předal iniciativu Američanům. Zatímco Hamás vzkázal, že je připraven znovu jednat, Trump do hry vyslal vlastní tým. A klíčová oznámení už přicházela z Washingtonu, nikoli Jeruzaléma. Prezident prohlašoval, že „nakonec dosáhne míru“.
Rok do voleb
Netanjahu se ale tvrzením, že podlehl tlaku USA, brání. Dohodu o příměří interpretuje také jako vlastní úspěch, i přesto, že její podmínky nekorespondují plně s tím, co prosazoval dříve: mimo jiné s úplnou eliminací Hamásu.
Jako poražený se ale zatím rozhodně cítit nemusí. Jeho koalice zůstává netknutá. Ústup, který provedl, mu poskytne čas, v němž může začít s nápravou image pošramocené válkou.
Volby by měly být v Izraeli za rok v říjnu 2026. A Netanjahu už dokázal téměř nemožné. Zatímco pod tíhou odpovědnosti za liknavost při teroristických útocích na Izrael ze 7. října 2023 rezignovali velitelé armády i bezpečnostních složek, premiér přežil a i dnes dokáže profitovat.
